Cožpak jsem jeho strážcem…?!?

    Tvrzení "...tu vzájemnou neochotu i neschopnost se domluvit..." i "...ani tisíce mrtvých a nesčetné množství zničených lidských životů a osudů nejsou sto dovést naše politiky k dohodě...." jsou nesporně pravdou.

    Nízká známka za "umělecký dojem" (politické schopnosti, politický styl, neschopnost formulovat politický cíl během epidemie, efektivnost praktické politiky) je opravdu na místě, vládou počínaje a opozicí konče.

    Příčinou upadajícího uměleckého dojmu je ale kromě vynechání "povinných jízd" i nedostatek tréninku  těžších podmínkách. Rozumějme, jde o neschopnost kohokoliv z nich správně určit náš společný hlavní cíl (tím určitě nejsou všeobecné žblebty o "boji s epidemií", o "ochraně zdravotnického systému"  či pomoci a kompenzaci všem, co jsou postiženi) a neschopnost vypracovat nejlepší z možných postupů a nastavení pravidel (tím určitě nejsou  hrátky s dětskými semafory - ovšem na nejmodernějších počítačích s vysoce kvalifikovanou obsluhou - a apely na zapojení se do hry).  nezřetelně to ovšem začíná tím, že nikdo z nich ani netuší, které vstupní informace jsou podstatné a nutné  a jak je pro tyto účely přesně získat.

    Nedá mi to, abych si při této příležitosti nepřihřál svoji "nechutnou polívčičku" (to proto, že prostě nikomu nechutná, ač nic lepšího nenabídne). Ani ne tak z chorobného exhibicionismu, ale k ilustraci toho, že bych něco podobného čekal jako naprostou samozřejmost  ve formě "základní" a pravidelně aktualizované informaci vlády - ovšem odborně vypracované, standardními statistickými průzkumy podložené a lékařskými kapacitami dovysvětlené, jaký je možný a reálný rozptyl  hodnot a a z jakého důvodu. Co je ovšem hlavní, k této informaci bych stejně legitimně očekával přihlášení se vlády k tomu, že cílem konkrétních opatření je snížit tento podíl třeba na polovinu a že v případě, že naopak počet mrtvých bude větší než odborný kvalifikovaný odhad vlády maximálně pravděpodobnoho počtu úmrtí - bude to považovat za zásadní neúspěch se všemi důsledky.

Tedy: ( Z příspěvku "Covidová nestrategie"): "Rezervoár potencionálních mrtvol (maximálně reálný počet možných úmrtí v naší republice na covid) mi vychází maximálně cca 65 tisíc. I při dosavadním přístupu "řízení" epidemie v ČR to zcela jistě nebude více, spíše méně a to až o 5-15 tisíc. 

K tomu připočtěme pravděpodobný pozitivní vliv vakcinace, který to může srazit (podle toho, jak bude skutečně zaměřena, v jakém bude režimu  a také podle toho, nakolik se mine s novými mutacemi) zhruba od 8 do 70 % z dosud "nevyčerpaného" rezervoáru potencionálních mrtvol (tj. max. 65 tis minus korekce cca 10 tis. = 55 tis minus již covidem vyčerpaný rezervoár cca 15 tis. skutečných mrtvol = 40 tisíc dosud nevyčerpaný rezervoár potencionálních mrtvol), což je zhruba (8-70% ze 40 tis.) 3200 až 28000 budoucích návštěvníků Hádovy říše. Reinkarnace na to nemá zásadní vliv. Chci věřit, že se to bude odehrávat pod průměrem tohoto rozmezí, takže z hlediska mé víry a přání (což se neliší od víry zoufalých námořníků, předhazujících Neptunovi - či Poseidonu, jak kdo chce - oběti pro uklidnění jejich hněvu), by i bez valného přičinění vlády řádění covidu uspokojilo 3-13 tis. obětních beránků."

    Uvedenému lze vytknou všechno. Od formy přes metodu po nevědeckost. Ale dvě věci bych si dovolil tvrdit, že vytknout nelze:

Zakrývání karet za účelem fixlování nebo za účelem nepřipuštění druhé strany (a veřejnosti) ke spolurozhodování

Strach ze zodpovědnosti

Neplatnost důsledků a odvozených závěrů bez ohledu na to, jestli skutečnost bude o 30% vyšší či nižší

Závěrem: Kde vůbec bere kdokoliv ze zodpovědných činitelů "drzost" hovořit o opatřeních, o jejich účinnosti, a nutnosti výdajů na ně (jde spíše o sanaci opakovaných chyb) - když to nemá veřejnost a to ani odborná, s čím porovnat?

Přejděme k lidové mluvě: Když se radí hloupý s ještě hloupějším, neochotu i neschopnost se domluvit bych neviděl jako prvotní problém. Výsledek nemůže být dobrý už jen proto, že nikdo z nich nemá co nabídnout.