Zbyněk Fiala: Urban po sezóně

Nikdy jsem neměl o analytických schopnostech Milana Urbana žádné iluze, ale to, co předvedl ve středu ve sněmovně, ukázalo, že i tak jsem ho přeceňoval. Působil dojmem špatného lobbisty, který přečte to, co mu někdo strčí pod ruku:

„Kdybychom se dostali do nějaké konkurenční výhody nebo alespoň srovnatelné ceny nafty v rámci Evropské unie nebo sousedních zemí, tak se samozřejmě zvýší prodej v České republice, který dramaticky poklesl, protože zvláště zahraniční přepravci počítají v podstatě každou korunu nebo euro a jsou on-line řízeni k tomu, kde mají tankovat,“ uvedl při zdůvodňování svého návrhu, aby se výrazně snížila spotřební daň z nafty a benzínu.

Zatímco ministra financí Andreje Babiše křísili, protože viděl, jak mu z rozpočtu utíká 14 miliard korun, Urban mával studií Národohospodářské fakulty VŠE, jako by to bylo Desatero Božích přikázání. Když pominu teoretickou možnost, že lidé od Miroslava Ševčíka se mohou mýlit, byla to studie z jiné doby, prý rok stará. Takže s daty nejméně dva roky starými. Popisovala Kalouskovu bezohlednost, se kterou řešil problémy státního rozpočtu na účet všech ostatních. Jeho spotřební dani ceň zvedla cenu na úroveň, kdy kdo nemusel, ten v Česku netankoval.

Jenže tato cena mezitím klesla pod tlakem hospodářské nejistoty a trvalého poklesu objemu dopravy v celé Evropě. Klesla všude, nejen u nás. Podle tabulky, která teď byla k vidění v televizi nebo na Novinkách, ve středu stála nafta v Německu v přepočtu na koruny 37,50 Kč a v Česku 36,12 Kč. Jedná se o průměry cen, které se bůhvíjak zjišťují, ale to teď nechme stranou. K Rakousku patřila podle stejné metodiky nepatrně nižší cena 35,42 Kč.

http://www.novinky.cz/ekonomika/343154-benzin-je-v-polsku-o-par-korun-levnejsi-naftu-je-vyhodne-brat-v-rakousku.html

Ovšem Rakousko více dbá na ochranu životního prostředí, takže výhod levnější nafty lze obtížněji využít, protože průjezd kamionů značně omezuje.

My sice nedbáme ochrany životního prostředí, ale průjezd kamionů omezujeme ještě víc, neboť na sedm nebo více let (!!!) rozkopáváme hlavní dálniční tepnu D1. Nevšiml jsem si, že by poslanec Urban orodoval za zkrácení této nesmyslné akce, která hodila za hlavu dopravce, protože přednost dostaly cementárny a stavební firmy.

Za idioty jsou označování odborníci, kteří si rvou vlasy nad strháváním starých kvalitních mostů, stavěných tenkrát ještě pro dopravu, ne jako dnes jen na kšeft. Posmívaná je úvaha, že až se položí nový beton za ten, který jsme jej vyrvali dnes, a z tohoto nového betonu se stane za dvacet let (spíše dřív, viz D 47) starý beton, budeme jej znovu rvát ven a znovu pokládat, a kolem se budou ploužit kolony dalších sedm let. Kdežto kdybychom zvolili ve světě drtivě převládající (kvalitní) asfalt na fragmentovaném podkladu, lze jej po pár letech rychle frézovat a obnovovat. Jenže takový kšeft by byl samozřejmě o spoustu miliard korun menší.

Zřejmě je předčasná úvaha, že dopravu nezvednou dopravní stavby, ale funkční, průjezdné dálnice.

Ale vraťme se k cenám nafty a benzínu. Co se stane s těmito cenami v době, kdy je máme stejné nebo nižší než v zahraničí? V tomhle věřím víc ministru financí Babišovi, který se kšeftem živí, než poslanci Urbanovi, který prodává nanejvýš sebe. Většina úspory z nižší spotřební daně k zákazníkovi nepronikne, protože konkurenční tlak netlačí na snížení ceny a důvody poklesu spotřeby jsou jiné.

Doprava je funkcí hospodářského výkonu - víc se vyrobí, víc se převeze. Je však také cílem optimalizace dopravních nákladů – méně dopravy, nižší náklady. Do ekonomiky prostě lze zapojit i mozek, potlačit obživu převozem cizích krabic a víc se živit tím, že budeme vyrábět pro blízkou spotřebu. I tohle je smyslem spotřební daně z pohonných hmot. Vyšší daň, vyšší tlak na dopravní optimalizaci.

Doklady hospodářské bídy i optimalizace dopravní náročnosti lze pak vyčíst z vývoje ceny nafty na mezinárodních komoditních trzích, kde je patrný trendový pokles od začátku roku 2012.

http://www.kurzy.cz/komodity/motorova-nafta-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=39&od=29.9.2003&curr=CZK&default_curr=USD&unit=&lg=1

Proto jsem ochoten věřit ministru Babišovi, že velkorysé snížení spotřební daně z benzínu a nafty, které navrhl poslanec ČSSD Milan Urban, nabídne 14 miliard korun na velkorysé zvýšení ziskových marží prodejců. Prodej zvýšit moc nelze, marži ano. Kartel velkých distributorů, který se snaží okázale chytit ÚHOS, se možná neprokáže, ale to na podobnosti cen moc nezmění.

Tak daleko ale věci nedošla, ve sněmovně nakonec zvítězila příroda. Blbý zákon byl schválen jen chvíli, a pak padl bez ohledu na legislativní pravidla. Kvůli 14 miliardám se může stát cokoliv. Vzpomeňte na hlasování o církevních restitucích (ale tam šlo o desetkrát tolik).

Opozici se samozřejmě nelíbí, když pravidla porušuje někdo jiný. Nejvtipněji se pokoušel obhájit blbý zákon předseda ODS, pan profesor Fiala (není z rodiny), který uvedl, že „podle všech výpočtů se daň sníží“. Tím se ovšem notně vzdálil od liberálního katechismu, který trvá na tom, že věci neřeší výpočty, ale trh.

Trval rovněž na tom, že musíme zohlednit další faktory. Například konkurenci čerpacích stanic, kterých máme opravdu hodně. Jenže většina jich patří malému okruhu subjektů, což jejich tržní efekt dost nařeďuje. Konkurenci sousedních zemí raději vynechal.

Měl také starost o výdaje státu, protože i veřejné subjekty jezdí, takže nižší daň z pohonných hmot by snížila jejich náklady. Nejspíš si vzpomněl na své působení v Nečasově vládě, která prosadila prudké zvýšení DPH a vytáhla tak z veřejného zdravotnictví v jediném roce 5 miliard korun.

Nezmínil fakt, že ropu moc netěžíme. Hlavně ji dovážíme. Pokud si začneme vydělávat tak, že budeme lákat cizí přetížené kamióny k intenzivnějšímu plundrování našich vozovek a ještě na sebe převezmeme povinnost přesunout větší díl českých exportních výnosů do nákupu ropy v neklidném zahraničí, nebude to prozíravé, ani perspektivní. Bude to jen další výprodej naší nezávislosti. Tenhle faktor však nikomu nestál za povšimnutí.