Zbyněk Fiala: Ropa bude ještě levnější

Úvahy o dalším poklesu cen ropy patří k pilířům předpovědí, co nás čeká v roce 2016. Nejdál zatím došel Mezinárodní měnový fond, který reagoval na zrušení sankcí vůči Íránu a vyjádřil očekávání, že cena ropy v příštím roce klesne o dalších 5 až 15 dolarů. To by ji mohlo sesunout až k 20 dolarům za barel. Je však zajímavé, že MMF, který tuto zprávu poslal z mise v Íránu, nepovažuje pokles cen ropy za jednoznačnou hrozbu pro tuto zemi. Bude to jen důsledek celkového zlepšení prostředí – obnovená těžba poskytne Íránu prostředky na rozvoj. Zrušení sankcí se promítne také do levnějších nákladů obchodování a investic.

https://www.imf.org/external/np/sec/pr/2015/pr15581.htm

Spotřebitelské země považují pokračování nízkých cen ropy za blahodárné. Mohou se lišit v tom, jak jej využít. Dá se takříkajíc projíst, když se levnější ropa prožene větší bezstarostnou spotřebou. Česko tento blahodárný vliv tlumí devalvací koruny, asi abychom byli připraveni, až bude zase draho. Prozíravější by bylo, kdyby uspořené zdroje zamířily do dalších změn v energetickém sektoru a dopravě. Jak se totiž ukazuje, ceny ropy nesráží jen cenová válka OPEC s americkou konkurencí, ale také pokles spotřeby, která je nahrazována obnovitelnými zdroji energie. Jde tedy nejen o cenovou změnu, ale také o změnu technologickou a průmyslovou.

Zrušení sankcí vůči Íránu pochopitelně posílí cenový tlak na ropu. Podle agentury Moody´s je proto třeba snížit dřívější předpovědi aspoň o 10 dolarů za barel. Moody´s se však pohybují na jiné hladině. V příštím roce čekali průměrnou cenu ropy Brent 53 dolarů za barel, v prosinci to tedy opravili na 43 dolarů za barel, ale mají v tom zakomponován i vyšší růst poptávky. Podle stejného zdroje by měl být barel ropy Brent ještě roku 2020 za 63 dolarů, to je za polovinu ceny z léta 2014, kdy stál 115 dolarů.

http://www.theguardian.com/business/2015/dec/15/moodys-oil-forecast-prices-barrel-2016

Analytici banky Credit Swiss očekávají, že ropa bude levná ještě pět let, ale myslí tím hranici pod 70 dolarů. V příštím roce by se měla držet někde nad 40 dolary za barel. Považují to za nezbytné, aby ropné společnosti mohly udržet potřebnou míru těžby i v roce 2017. Jen v Británii měly nízké ceny v roce 2014 zlikvidovat 65 tisíc míst v ropném průmyslu a dalších 5 tisíc míst v roce 2015.

Břidlicové krachy

Pokračuje tak cenová válka, kterou rozpoutala Saúdská Arábie, aby jí američtí břidliční vetřelci nepřipravili o podíl na trhu. Vycházela z předpokladu, že většina amerických společností, které se vrhly na frakování, nemůže dlouhodobě těžit při ceně pod 80 dolarů za barel. Tento předpoklad se nepotvrdil, americká konkurence dokázala srazit náklady a ustála i ceny kolem 50 dolarů za barel. Ale sestup pod 40 dolarů už je zřejmě moc.

Frakující společnosti se začínají pokládat a míra bankrotů dosáhla úrovně z časů krize, hlásí Federal Reserve Bank of Dallas. V posledním čtvrtletí se v USA položilo 9 ropných a plynařských firem s dluhem převyšujícím 2 miliardy dolarů. Další budou následovat.

Je to boj o život. Břidlicová revoluce zvedla těžbu ropy ve Spojených státech nad maximum ze 70. let minulého století. V roce 2015 USA překonaly těžbu Saúdské Arábie a dosáhly postavení světové jedničky. Avšak lepší přírodní podmínky arabských ložisek ukazují, kdo tuto bitvu může vést déle. Rozptyl předpovědí však ukazuje, že nás čeká období velké nejistoty.

Kterak plavat proti proudu

Zkusme se na to podívat očima peněz. Velká nejistota je ideálním prostředím pro investory, kteří nejdou s davem. V době čekání na obrat je možné vydělat plaváním proti proudu, zatímco v čase klidných trhů takoví plavci obyčejně zchudnou, konstatují třeba Bloomberg Business News.

Kde jsou šance pro kontrariány?

Nejen na trhu komodit, kde se to hemží extrémy, ale taky třeba na trhu dluhopisů. Měnové politiky centrálních bank USA a EU se v závěru letošního roku rozeběhly. Fed utahuje, ale ECB naopak nadále povoluje (byť méně, než byla očekávání). Podle stratégů Deutsche Bank tyto rozdíly v první části roku vydrží, ale lze sázet na to, že později během roku 2016 se měnové politiky napříč Atlantiku začnou sbližovat.

http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-12-23/how-to-be-the-ultimate-contrarian-investor-in-2016

Největší rozdíly mezi USA a EU jsou v nezaměstnanosti, která je ve Spojených státech extrémně nízká, zatímco v řadě zemí EU je blízko historických maxim. Průměr za eurozónu je 10,7 procenta, a to je ještě vylepšena započítáním důchodců ve věku 65 – 74 let, kteří o práci příliš nežádají. Rozdíly v nezaměstnanosti si vynucují rozdíly v měnových politikách. Ale právě rozdíl v nezaměstnanosti možná prochází tím nevýraznějším bodem zlomu. Je naděje, že už dále neporoste a později by se mohl i snižovat.

Růst úrokových sazeb v USA měl nejrychlejší efekt na trhu dluhopisů, zlevnil staré dluhopisy s nižší sazbou. Nejdřív reagovaly ty s nejdelší splatností – 30 leté státní dluhopisy. Těžko radit něco jiného, než americký 30Y bond koupit. V eurozóně nás snižování cen podobných dluhopisů teprve čeká. Německý 30Y bund má poloviční výnos amerického: Prodat!

Rozdíl měnových politik Fed a ECB ovlivní spoustu veličin. Co udělá s těmi hlavními, s dolarem a eurem?

Analytici globální UBS si myslí, že bod zlomu, kdy euro jen klesalo a dolar jen posiloval, už je taky blízko. V březnu se euro propadlo z lednových 1,22 na 1,05 dolaru. Na konci listopadu podobný propad znovu zopakovalo. Ale pak se vzpamatovalo k hodnotám kolem 1,10 dolaru za euro. Na konci roku 2016 by proto euro mohlo být za 1,17 dolaru.

Současné podcenění eura je podle analytiků extrémní, protože trh už započítal očekávání, že zvyšování amerických úrokových sazeb bude pokračovat a proběhne v obvyklém cyklu, kdy sazba zhruba po roce skončí o několik procentní bodů výše.

Ve vzduchu je však nejistota, jestli to Fed náhodou nepřežene a nevypálí několik předčasných zvýšení úrokových sazeb, ze kterých pak bude muset časem odstoupit. S tím si hrají investoři, kteří sázejí na vývoj výnosové křivky.

Normálně jsou kratší peníze levnější a ty delší dražší. Jenom při velkých pohybech úrokových sazeb se to může obrátit, když trh neuvěří, že současný stav dlouho vydrží.

Také v průběhu příštího roku, kdyby měl trh pocit, že to Fed přehnal, budou výnosy dluhopisů s desetiletou splatností stejné nebo nižší než dvouleté dluhopisy. Kdyby se naopak Fed bál a váhal s dalším zvyšováním sazeb, dlouhé dluhopisy utečou těm krátkým a budou mít podstatně vyšší výnos.

Tohle jsou investiční hrátky pro ty nejotužilejší. Výkyvy na trhu dluhopisů bývají zničující, protože najednou všichni jednají stejně – Prodat!! Ale komu??