Problémem je nízká produktivita práce

Jiri-Paroubek-1403-02
23.9.2016 10:28
Pokud se podíváme na údaje charakterizující vývoj produktivity práce v ČR od roku 2004 do roku 2014, zjišťujeme zajímavá, ale velmi smutná fakta.

Čísla vycházejí z tabulek uvedených v materiálu „Konkurenční schopnost České republiky 2013–2014", komprimovaných tak, aby bylo možné porovnat především údaje za Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko a také čísla za dvacet osm zemí EU i za země eurozóny jako celek.

Česká republika zaostává za ostatními státy V4, a to zejména za Polskem a Slovenskem v posledních téměř nejméně osmi letech zaostává v dynamice vývoje HDP (tab. 1), HDP na obyvatele v paritě kupní síly (tab. 2), v dynamice produktivity práce (tab. 3) i v HDP přepočítaném na pracovníka a HDP přepočítaném na odpracovanou hodinu (tab. 4)

Ve vývoji HDP, vývoji HDP na obyvatele v partě kupní síly vidíme prakticky totožný obrázek, kdy si česká ekonomika v letech 2005–2007 vedla výborně, ale následující období se až do roku 2013 neslo ve znamení stagnace a v některých letech dokonce poklesu. A právě v období 2008–2013, tedy v období vlády pravice, Českou republiku v dynamice růstu HDP předstihly Polsko i Slovensko. A v některých letech si dokonce vedlo lépe i Maďarsko. Pravicové vlády prostě prováděly neefektivní, a hlavně neúspěšnou hospodářskou politiku.

Produktivita práce se v ČR vyvíjela pozitivně opět v letech 2005–2007. Poté již v nejlepším případě stagnovala. A to na rozdíl od Slovenska, a zejména Polska…

Pokud se podíváme na HDP na pracovníka a HDP na odpracovanou hodinu. V obou těchto ukazatelích v letech 2008 -2013 v ČR výkonnost klesala a to ze 74,1 % průměru EU na 72 %. Na Slovensku naopak rostla ze 79 % na 82,7 % a v Polsku rostla dokonce skokem z 62,4 % v roce 2008 na 74,4 % celoevropské úrovně v roce 2013.

Závěr

Jedním z největších problémů české ekonomiky je tedy ve vztahu k průměru EU a zemí eurozóny nízká produktivita práce pracovníků.

České podniky zkrátka musí zvyšovat produktivitu práce, chtějí-li zvyšovat svou konkurenceschopnost. Vláda s podnikatelskou sférou i odbory by měla připravit velký program rekvalifikací pracovníků, aby z odvětví hospodářství, které budou postupně uvolňovat nadbytečné pracovníky, mohli být pracovníci použiti jinam. To se samozřejmě lépe řekne, než se to udělá, a je to proces, který bude trvat celou řadu let. Je ale potřeba si uvědomit objektivní důvody a nezbytnost takovéhoto procesu.

Jiří Paroubek

Příloha:

Tabulka 1

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

80

59

50

62

108

2006

81

63

50

62

108

2007

84

67

53

60

108

2008

81

71

54

63

108

2009

83

71

59

64

108

2010

81

73

62

65

108

2011

83

73

64

65

108

2012

82

74

66

65

107

2013

82

75

67

66

107

*EU-28 = 100

    

Tabulka 2

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

80

59

50

62

108

2006

81

63

50

62

108

2007

84

67

53

60

108

2008

81

71

54

63

108

2009

83

71

59

64

108

2010

81

73

62

65

108

2011

83

73

64

65

108

2012

82

74

66

65

107

2013

82

75

67

66

107

*EU-28 = 100

    

Tabulka 3:

Produktivita práce v %

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

4,4

4,8

1,4

4,6

0,6

2006

5,5

6,1

2,9

3,5

1,5

2007

3,4

8,4

2,6

0,4

1,1

2008

0,5

2,2

0,1

2,9

-0,3

2009

-3,1

-3,4

2,3

-4,2

-2,7

2010

3,4

6,4

6,5

1,1

2,6

2011

2,2

0,9

4,2

1,8

1,5

2012

-1,2

1,6

1,6

-1,6

-0,3

2013

-1,1

2,2

1,7

0,6

0,3

2014

1,6

1

1,6

0,4

0,3

Tabulka 4

HDP na pracovníka

HDP na odpracovanou hodinu

rok

ČR

Sloven.

Polsko

Maď.

EU

ČR

Sloven.

Polsko

Maď.

EU

2008

74,1

79,8

62,4

70,6

108,6

68,5

74

50,2

59,4

112,9

2009

75,9

80

65,5

72,4

108,7

70,2

73,8

52,4

60,5

113,2

2010

74,3

82,4

70,1

71,7

108,7

67,7

75,2

56,4

60,4

113,1

2011

74,6

81,6

72

72,6

108,7

68

75,1

58,2

60,6

113,2

2012

73,9

82,1

73,7

71,2

108,7

67,4

75,4

59,4

62

113,5

2013

72

82,7

74,4

70,7

108,7

66,7

76,6

60

61,6

113,7

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

V tomto článku se srovnává nesrovnatelné :)  Ukazatel HDP, stejně jako produktivity práce je o ničem :-(

cernik

Především by se k tzv. produktivitě práce nemělo vzhlížet jako k něčemu takřka zbožnělému, ale měl by se tento ukazatel podrobit tvrdé kritice. Ostatně , pokud Čr je v mnoha komoditách a v nemalém objemu subdodavatelem, pak to vágnost tohoto ukazatele jen podtrhuje. A někde je produktiviata práce přímo znakem horroru, jako na zubařském křesle.