Komodity zaznamenávají v tomto roce zajímavý vývoj cen

26.9.2017 08:30
V předchozích letech docházelo spíše k poklesu cen komodit. Nyní, zejména u průmyslových kovů, dochází až na výjimky k významnému vzestupu jejich cen.

Energetické komodity, pokud jde o ropu, se v posledních třech letech k datu 31. srpna drží na úrovni něco více než 50 dolarů za barel u ropy Brent a u ropy WTI kolem 50 dolarů za barel.

Pokles cen ropy, tedy dramatický pokles cen ropy, je zřejmě za námi. Tedy pokud si produkční země, ať již jsou součástí OPECu anebo ne (Rusko, Mexiko ad.), udrží kontrolu nad objemem produkce ropy, bude možné počítat s touto úrovní cen i nadále. Pokud ovšem nebude OPEC schopen dohody, ceny budou možná i dramaticky klesat. Ale to v každém případě není záležitostí nejbližších měsíců, kdy uzavřené dohody platí.

Pokud jde o průmyslové kovy, včetně platiny, stříbra a palladia, dochází vesměs k dlouhodobějšímu růstu jejich cen. V některých případech k růstu přímo dramatickému (hliník, zinek, cín, olovo, měď, nikl, ale také palladium.) Snad jen platina se dlouhodoběji pohybuje stabilněji kolem úrovně 1000 dolarů za trojskou unci.)

Světové hospodářství roste, prognózy růstu jsou letos někde kolem 3,5 %, čínské hospodářství poroste kolem 6,9 %, indické 5,7 % a německé kolem 2,5 %. Ve světovém hospodářství je prostě něco, co připomíná poměrně silnou konjunkturu, i když nikoli bez vad na kráse.

Samozřejmě, že ceny průmyslových kovů vytvářejí tlak na ceny průmyslových výrobků, který se zatím v průmyslově vyspělých zemích nijak zvlášť neprojevuje.

Zemědělské komodity se vyvíjejí rozdílným způsobem od průmyslových kovů, což může být způsobeno také měnovými výkyvy, respektive poklesem kurzu měn velkých produkčních zemí, např. Brazílie a káva, cukr a také pomerančový koncentrát.

Cena hovězího dobytka v tomto roce oproti roku 2015 klesla téměř o 40 % (!), dramaticky klesla také cena kakaa. Oproti loňskému roku velmi výrazně poklesly i ceny pomerančového koncentrátu, ale také například ceny kávy či cukru. Naopak například u mléka se produkční ceny drží po tři roky zhruba na stejné úrovni. Mírně roste cena bavlny a oproti roku 2015 také cena rýže. Cena ovsa, která zaznamenala oproti loňsku dramatický nárůst, zůstává prakticky na úrovni roku 2015, což v obou případech může být způsobeno úspěšností a velikostí sklizně.

Nevelké posuny v cenách byly zaznamenány u produkce sóji. Ceny pšenice kolísají v závislosti na objemu produkce a výši poptávky více nežli u jiných komodit. A podobné je to i s kukuřicí. Převažující tendence lze u zemědělských komodit těžko definovat. Ceny konečných výrobků ve zpracovatelském, potravinářském průmyslu závisejí na tom, na kterou ze zemědělských komodit se ten který výrobce specializuje.

U zemědělských komodit tak vliv cen na inflaci není tak úplně jednoznačný, jako je tomu u průmyslových kovů, včetně stříbra, platiny a palladia. Komoditou zvláštní povahy je zlato, jehož cena se vyvíjí spíše v sinusoidách i v průběhu roku. Většinou od 1100 dolarů do cca 1300 dolarů za trojskou unci.

Příloha:

Vývoj cen komodit v $ v období let 2015 – 2016 a k 31.8. 2017

Komodity

31.8.2015

31.8.2016

31.8.2017

jednotka

energetické komodity

zemní plyn

2,69

2,88

3,02

MMBtu

uhlí

40,41

45,07

35,94

1 tuna

ropa Brent

53,51

56,16

52,31

1 barel

ropa WTI

48,42

50,41

50,39

1 barel

drahé kovy

platina

1010,5

944,53

999,46

1 trojská unce

palladium

602,25

671,3

931,95

1 trojská unce

zlato

1132,5

1311,6

1327,9

1 trojská unce

stříbro

14,6

18,72

17,68

1 trojská unce

průmyslové kovy

hliník

1603

1615,75

2123,75

1 t

zinek

1811

2316

3154

1 t

cín

14055

18887,5

20665

1 t

olovo

1730

1903,75

2400,5

1 t

měď

233,75

207,7

310,45

1 libra

nikl

10,045

9,777

11,78

1 kg

zemedělské komodity

hovězí živé

143,2

106,23

105,53

1 libra

kakao

3099

2098

1926

1 t

pomerančový koncentrát

129,6

182,1

137,65

1 libra

mléko

16,3

16,46

16,2

1 libra

bavlna

63

65,53

70,93

1 libra

rýže

11,88

9,195

12,55

100 liber

káva

120,55

145,9

128,15

1 libra

oves

235,5

161

233,5

100 bušlů

sója

887,13

949,38

946,62

100 bušlů

pšenice

485,38

387,5

435,5

100 bušlů

cukr

10,69

20,06

14,4

100 liber

kukuřice

363,75

301,5

342,25

100 bušlů

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.