Jaké dědictví zůstává po Cameronově vládě?

30.4.2015 09:02
Ve Velké Británii jde volební kampaň do finále. V neděli agentura pro výzkum veřejného mínění Populist informovala, že rudí, tedy Labour Patry, v průzkumu uskutečněném před pár dny vedou ve volebních preferencích nad modrými, tedy konzervativci, poměrem 36 % ku 33 %. Jiný průzkum však ukázal opačný výsledek. V každodenně zveřejňovaném odhadu prestižního deníku Financial Times z dnešního dne (29. 4.) je očekávaný počet mandátů v Dolní sněmovně odhadnut na 280 křesel pro konzervativce, 270 pro labouristy, 47 pro skotské nacionalisty a 27 pro liberální demokraty. Absolutní většinu však ve sněmovně tvoří 326 poslanců. Bude tedy nejspíše velmi obtížné po volbách slepit vládní většinu.

Je nesporné, že nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou volby a zdá se, že ty britské žádnou významnější parlamentní většinu nepřinesou.

Každé volby jsou silně ovlivněny ekonomickými tématy, a tak je dobré se podívat, v jaké kondici se nachází britská ekonomika po pěti letech konzervativně-liberální koaliční vlády.

V posledním čtvrtletí roku 2014 byl HDP na obyvatele 4,8 % nad úrovní tohoto ukazatele dosaženou ve IV. čtvrtletí roku 2010. Naopak slušná čísla jsou, pokud jde o zaměstnanost. Celková nezaměstnanost dosáhla v letošním únoru 5,6 % veškeré pracovní síly. Ve věku mezi 16 a 65 let je zaměstnáno 74 % britské populace, což zhruba odpovídá předkrizovým číslům.

Pokud jde o strukturu britské ekonomiky, průmysl vykazuje o 4,9 % slabší růst, než když byl před krizí v roce 2009 na vrcholu. Služby jsou naopak o 8 % silnější.

Úroveň britského HDP podle parity kupní síly je na 72 % úrovně USA, 84 % německého, a dokonce 74 % francouzského. Zdá se, že představa britského ministra financí Osborna o tom, že by Velká Británie mohla být v roce 2030 nejlépe prosperující ekonomikou mezi velkými ekonomikami světa, je jen pouhou fantazií. Problémy v britské ekonomice jsou takové, že budoucí růst bude dosahován obtížněji, neboť ten současný není postaven na udržitelnosti.

Konzervativně-liberální britský kabinet v letech 2010–2015 si ve fiskální oblasti stanovil jako cíl snížit strukturální deficit, a to i za cenu nižní dynamiky růstu HDP. Toho se dosáhnout skutečně podařilo a strukturální deficit klesl z těsně pokrizové úrovně 3,9 % z HDP na 2,1 % HDP v tomto finančním roce. V důsledku takové vládní politiky bylo však v letošním prvním čtvrtletí dosaženo pouze 0,3 % růstu HDP, což jistě žádná sláva není.

Překvapujících čísel bylo naopak dosaženo u úroků při správě britského státního dluhu. 30leté a 50leté britské státní cenné papíry dávají investorům výnos 2,4 %- Výnosy z nyní vydávaných státních cenných papírů jsou ale zhruba na -1 %.

Sumárně je tedy možné říci, že britská ekonomika nyní zažívá pouze slabé oživení. To žádný důvod pro nadšení britských voličů jistě není.

Zdroj: Thomson Reuters Datastream

Jiří Paroubek

=

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.