Pobídky prý už nepůjdou montovnám

Tehdy se spustil ohromný povyk ze strany zejména české pravice, že prý vláda podporuje investičními pobídkami pouze výstavbu montoven. Samozřejmě, že málo kdo z těch, kdo tehdy v souvislosti s nošovickou automobilkou hovořil o montovnách, si umí představit, jak vlastně automobilka pracuje. Má zřejmě stále před očima grotesku s Charlie Chaplinem, kde se ukazuje, jak se ve 20. letech ve Spojených státech vyráběly automobily. Dnešní výroba automobilů je ovšem zcela jiná.

Auta se vyrábí za použití nejmodernějších technologií, včetně robotů, přičemž podíl lidské práce stále klesá. Nicméně nošovická automobilka vytváří dle kvalifikovaných odhadů ročně přes 2 % HDP země a v roce 2016 vyprodukovala přes 358 tisíc automobilů, které jsou významným vývozním artiklem země.

Vzpomínám si, jak jsem byl tehdy v argumentaci osamocen, pokud jde o obhajobu pobídek pro nošovickou automobilku. Proto jsem se obrátil na tehdy už bývalého německého kancléře Schrödera o radu. Ptal jsem se ho, jak se na takovouto investici dívá. A on se mě zeptal, zda mám jinou možnost. A já sem mu po pravdě řekl, že jiní investoři, nežli Hyundai se do České republiky nehrnou.A že v Moravskoslezském kraji je extrémně vysoká nezaměstnanost. Dnes je situace poněkud jiná, a ačkoli si myslím, že bagatelizovat význam výrobních závodů typu Hyundai na montovnu, je trochu hloupé, ale budiž, jeví již o Českou republiku zájem i jiní investoři nežli jen výrobci automobilů.

Nový systém pobídek, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, má posunout ČR do poněkud jiného módu.

Jestliže dnes tvoří více než 90 % žádostí pobídky z výrobní oblasti, nová koncepce má podporu orientovat na vznik či rozšíření technologických center a strategických služeb. Tedy do oblastí, které se vyznačují vysokým podílem vzdělané pracovní síly a u nichž je možné předpokládat, že přidaná hodnota bude realizována především v naší zemi.

Je správné, že ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje jako vstupní podmínku udělení podpory rovněž zavedení minimální výše zaměstnaneckých mezd. Tato mez by měla být odvozena od průměrné mzdy v kraji.

Důležitou změnou je také to, že podpora má nově směřovat malým a středním firmám, takže se do hry mohou více dostat progresivní české firmy.

Podnikatelská sféra dnes naříká nad nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. To, že chybí pracovní sila, je do jisté míry pravda, neboť v republice evidenčně zaznamenáváme nejnižší míru nezaměstnanosti (3,8 %) za posledních 20 let, nikdo však nemá odvahu, snad kormě autora tohoto článku, říci, že problém je především v tom, že česká ekonomika zatím neprožívá technologickou revoluci, kterou zažívá například sousední Německo či vzdálená jižní Korea a že robotizace průmyslu s tím související je v České republice prostě pomalá.

A už vůbec nikdo nemá odvahu říci, že k tomu přispěla také politika slabé koruny, kterou ČNB prosadila v listopadu 2013 a ze které se směnný kurz koruny a eura jen velmi pozvolna dostává.

Byl samozřejmě problém kupovat moderní technologie zbytečně draho za kurz 27 korun za euro, ve vidině kurzu 23 či 24 korun za euro, kde by asi koruna dnes byla, kdyby v listopadu 2013 nenastalo hloupé opatření ČNB.

Jiří Paroubek