Ministryně financí za všechny peníze
Nicméně podobný špílec je vybídnutím všech těch naivů, kteří si stále ještě myslí, že na Ukrajině jde jen o boj za demokracii.
Podporováni ukrajinskou politickou elitou rozkrádali ukrajinští oligarchové téměř 25 let stát, a teď, když je Ukrajina téměř v bankrotu, chtěli by její finance oligarchové a jejich političtí spojenci pověsit na krk mezinárodnímu společenství.
Západ Ukrajinu zcela hloupě používá jako tlustý klacek na Putinovo Rusko a Putin by musel být hloupý, pokud by ještě v tuto chvíli o Ukrajinu stál. Američané, z pro mě nepochopitelných důvodů, chtějí Ukrajinu zatáhnout do NATO, přičemž tato země nesplňuje ani politické, ani ekonomické standardy obvyklé pro vstup zemí do NATO.
Cena, o které dnes ukrajinská ministryně financí hovoří, tedy odpusťte nám 40 miliard dolarů, je jen první sponzorskou dávkou z těch, které by v příštích letech následovaly.
S dnešním politickým vedením z pozadí řízeným oligarchy nemá Ukrajina šanci se reformovat. Nemá šanci ozdravit své finance.
Ukrajinská ministryně financí by se, jako jeden z čelních politických představitelů Ukrajiny, měla snažit udělat vše proto, aby se podařilo zastavit pokles ukrajinské ekonomiky. V prvním čtvrtletí prohloubila ukrajinská ekonomika svůj pokles z -14,8 % dosažených ve IV. kvartálu loňského roku na -17,6 %. Za loňský rok klesla Ukrajinská ekonomika o 6,8 %. A letos sešup ještě pokračuje.
Oproti Janukovyčově éře, kdy ukrajinská ekonomika dokonce rostla, je to opravdu nevídaný sešup. Tehdejší doba je proti dnešku zlatým věkem ukrajinské ekonomiky.
Jiří Paroubek
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3306x přečteno
Komentáře
Troufám si na toto téma vystoupit nejenom proto, že jsem v té Ukrajinské zemi neomezeného rozkrádání mockrát byl, ale také proto, že v současné době jsem v denním pracovním kontaktu s panem Ivanem B., který pochází z města Chust (východní část Zakarpatí).
Ukrajinci jsou krmeni dnes a denně falešnými nadějemi. Podpis předběžné smlouvy o začlenění do evropských struktur je tam vydáván za jakousi formu (bratr Žižka promine) husitského Tábora. Jenomže ty grošíky do "společné" kádě by měl dodat evropský daňový poplatník. Ti ještě naivnější doufají i ve Strýčka Sama.
Pan Paroubek má pravdu v celé řadě věcí u této problematiky. Plně se potvrzují jeho dřívější stanoviska (zde zveřejněná), že Západ by měl Ukrajinu nechat být, aby si svoje problémy řešila sama. Vypadá to možná jako pomalá metoda, ale jinak to nejde.
Chcete například pomoci Ukrajincům a začnete tam stavět nějaký podnik, abyste zaměstnal tamní obyvatele? Výborně. Seženete například limit energie? Budete suroviny do té fabriky a výrobky z ní dopravovat snad helikoptérami? Nebo počkáte, až kdosi opraví tamní infrastrukturu? Ale především: troufnete si sehnat tu kupu různých povolení? Budete umět dát podpůrné bankovky do těch správných rukou?
To číslo 4O miliard USD by byl jen první kamínek zbytečně vhozený do bezedné studně. Ale je to symbolická cifra. Ukrajina potřebuje ne 4O miliard USD, ale 4O let na zjednání nápravy. Za podmínky, že se s nápravou vůbec začne. Proč právě 4O let? Ze stejného důvodu, podle kterého postupoval Hospodin se Źidy, když je nechal takovou dobu bloudit po poušti. Musejí se totiž vystřídat dvě generace, aby došlo k nápravě. Pokud se nad tím útrpně usmíváte, tak něco historicky čerstvého. Jak dlouho to trvalo Čínské lidové republice, než se od plašení vrabců a malých vysokých pecí na ulici reformovala na světového ekonomického giganta?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.