Miller: Proč se nebojíme jaderného holocaustu?

leszek miller portret
12.11.2025 10:31
Při sledování filmu „Dům plný dynamitu“ se mé myšlenky vrátily k uvedení jiného filmu s podobným tématem – „Den poté“. Dílo Nicholase Meyera ve své době působilo jako morální šok.

Film, natočený pro ABC, zbaven hollywoodského lesku a speciálních efektů, se stal jedním z nejdojemnějších varování před jadernou válkou. Premiéru v USA měl  20. listopadu 1983 a zhlédlo ho přes 100 milionů diváků. V době svého vrcholu se dostal do téměř 40 % všech domácností. Ronald Reagan sledoval promítání v Bílém domě. Do deníku si napsal, že byl „hluboce dojat“ – a film ovlivnil jeho přístup k rozhovorům o odzbrojení se Sovětským svazem.

V obou filmech je snadné rozeznat společná témata. Neexistuje žádný šťastný konec. Protagonisty jsou obyčejní lidé, kteří se stanou obětí strachu, vlastních bludů a logiky systému. V závěrečných sekvencích je nejděsivějším zvukem ticho. „Další den“ končí tichem ne proto, že by svět ztichl, ale proto, že už není nikdo, kdo by promluvil. „Dům plný dynamitu“ nás zachycuje v tichu před katastrofou – lidé stále mluví, ale už se navzájem neslyší. Jsou to dva filmy se stejným koncem, které jsou uvedeny v různých fázích: jeden o zničení světa, druhý o zničení lidstva.

Meyerův film jsem viděl před 41 lety. Polská televize se této příležitosti chopila a 26. ledna 1984, pouhé dva měsíce po americké premiéře, odvysílala film „The Next Day“. Dobře si pamatuji, jak dlouho byl film hlavním tématem konverzace. Pro mnoho diváků to bylo první setkání s vizí jaderné války prezentovanou bez příkras – jako chladný a nezaujatý popis smrti. Scény radioaktivního spadu a umírání v provizorních nemocnicích byly děsivé.

Dnes, uprostřed války na Ukrajině a všudypřítomných obrazů násilí, by ten film pravděpodobně už nebyl tak šokující. Válka se zkrotila. Mluvíme více o penězích a zbrojních kontraktech než o tělech, křiku a pohřbech. Ani vyhlídka na další globální konflikt už nevyvolává chvění – spíše pokrčení ramen. Kdysi jsme se báli konce světa. Dnes jsme si zvykli na jeho pomalý rozpad. Ne proto, že bychom byli odvážnější – ale proto, že jsme se naučili nenaslouchat tichu, které vždy následuje po explozi.

Leszek Miller

Publikováno na sociální síti  X

(L. Miller je bývalý lídr polských sociálních demokratů a polský ex-premiér)

 

Připravila J. Putzlacher

 

 

 

 

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.