Jsem hrdý majitel solárů i fotovoltaiky pro důchodce

myslitel
7.2.2024 07:38
Chtěl bych se se všemi podělit o dlouhodobé zkušenosti z provozu jak solárních panelů (fototermiky), kde se ve vakuových trubicích přeměňuje sluneční osvit na teplo média, kterým je naplněn střed trubice, tak také z fotovoltaiky, kterou mám nainstalovanou od loňského podzimu v rámci programu Nová zelená pro důchodce – na ohřev vody.

Fototermiku (solární trubice) jsem nainstaloval v roce 2015 za 103 000 Kč + 60 000 Kč z dotace Nová zelená úsporám. Celkový jmenovitý výkon solárních trubic je 6,75 kW. Jak jsem si ověřil přes celou zimu 2015/16, v jasných dnech s plným slunečním svitem (zejména při sněhové pokrývce) dodával systém skutečně 6,5 – 6,8 kW. Bohužel v období okolo zimního slunovratu těch hodin, kdy je Slunce výše nad obzorem, není mnoho (6 – 8 hodin denně), takže obecně v zimě jsem byl schopen nahřát 500 l vody v akumulační nádobě NADO ze 20°C na 60°C pouze po několik jasných dní. Pokud bylo pod mrakem, nenahřála se voda vůbec. Například za celý leden 2023 jsem byl schopen nahřát vodu na maximum pouze 2x za celý měsíc. Ostatní dny se voda buď vůbec nenahřívala, nebo se nahřála jen zlomkem nominálního výkonu systému. Naopak v létě jsem byl nucen zakoupit venkovní bazén, protože za jasných dní byl systém schopen nahřát až 2000 l vody na 60°C a toto množství se nedá spotřebovat ve sprše ani při domácích pracích a přepouštět teplou vodu ze zásobníku do radiátorů při venkovních teplotách okolo 30°C není příliš chytré.

Fotovoltaiku jsem pořídil na podzim v roce 2023 za 10000 Kč + 90000 Kč z dotace Nová zelená pro důchodce na ohřev vody. Celkový jmenovitý výkon fotovoltaických panelů je 2,75 kW, ale vzhledem k malému sklonu panelů 20° (schválen jako stabilní pro větry o rychlosti do 120 km/h), nejvyšší skutečný výkon panelů byl 1100 W v pravé poledne 30.1.2024, když solární trubice ve stejnou dobu dávaly 5,8 kW. Za celý leden 2024 jely alespoň částečně solární trubice 14 dní a nahřály 500 l vody celkem o 178°C. Fotovoltaické panely dodávaly energii pouze 6 dní a nahřály 500 l vody celkem o 26°C, protože na nich ležel po dobu 9 dnů sníh, přestože v tyto dny bylo převážně jasno.

Celkově shrnuto: V nejhlubší zimě za celý měsíc provozu, kdy je každá teplá voda dobrá, vyprodukovaly solární trubice teplo ve výši 97,9 kWh, zatímco fotovoltaika vyprodukovala pouze teplo ve výši 14,3 kWh. Při dnešních cenách elektřiny cca 10 Kč/kWh by se tak solární trubice zaplatily za 163 zimních, jarních a podzimních měsíců (s dotací pouze za 103 měsíců), tedy za 27 let (s dotací už za 17 let). Vzhledem k tomu, že za 8 let provozu došlo k poškození vakuových trubic v cca 10% případů, není reálné udržet životnost systému po dobu celých 27 let. I těch cca 17 let bude problém.

U fotovoltaických panelů je návratnost ještě horší (pro celkovou cenu s dotací), protože pokud fotovoltaika vyprodukovala za celý leden 2024 teplo cca 14,3 kWh, tak by návratnost systému byla cca 699 měsíců. Naštěstí, pokud vezmeme cenu pro důchodce (jen 10000 Kč, což byl v mém případě doplatek za 2 panely navíc), tak by byla návratnost „jen“ 70 měsíců, tedy 11,5 let (pro podzim až jaro, kdy je nutno nahřívat vodu). Jeden bonus však fotovoltaika oproti fototermice má – přes léto není nutné budovat nákladné venkovní bazény, aby se systém uchladil. Fotovoltaiku stačí odpojit.

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Zkušenosti jsou jistě různé podle konkrétních podmínek. K tomuto tématu jsem se nejednou vyjádřil. Něco z toho s úpravou vybírám. 

a) Jsem také více než rok (ne hrdým, ale opatrným) majitelem FVP 8,25 kWh(peak), ovšem v kombinaci s tepelným čerpadlem, které kromě vytápění přes běžné původní radiátory ohřívá 200 litrový bojler TUV

b) Předcházelo tomu důkladné zjišťování, měření, shánění informací s důrazem na to, jak to bude vypadat s teplem  (potažmo elektřinou) v zimním období minimálně 2,5 měsíce (každý to má jinak, někde jen prosinec, leden, jinde více, u nás třeba i konec listopadu a začátek února)

c) COP (topný faktor, koeficient, kolikrát je topení tepelným čerpadlem na elektřinu efektivnější, než topení elektřinou přímo) jsem nikdy nepočítal, pouze jsem pro všechny případy použití a závěry předpokládal, že COP je prakticky = 2. To stačilo, aby mě nikdy  nic nezaskočilo.

d) základem byla ovšem krbová vložka, schopná vytopit celý dům, takže lze jen těžko říci, co bylo hlavním nebo doplňkovým zdrojem - zda TČ nebo krbová vložka

e) Jakmile bylo jasné, že celoročně nezůstaneme odkázáni jen na alternativní zdroje (TČ nebo FVP), bylo okamžité rozhodnutí zdrojem dodatečného efektu (tj. zaparkovat peníze včas před inflačním mejdanem do toho, co dlouhodobě po více let  poskytuje stabilní užitek, co oproti novémů autu pomaleji ztrácí hodnotu a trvale po dobu 9-10 měsíců zásadně šetří náklady na topení i na elektřinu = odpadly veškeré platby za plyn, a kromě listopadu, prosince a ledna(kde jsou vyšší) klesly razantně platby za elektřinu)

f) Doposud neprodáváme přebytky elektřiny během roku  (což by mělo ekonomiku ještě významně vylepšit) - proč, to je na samostatné čtení

g) přestože (nebo právě proto, že) jsem za život nesčíslněkrát počítal dobu návratnosti, tentokrát jsem to záměrně nedělal, výpočty dodavatele jsem bral jen jako folklór a každému říkám, ať se mě na návratnost neptá a spočítá si tu svoji. Výsledek totiž zásadně závisí na tom, zda je výpočet založen na nejhorším období (to co se dopředu pro případ zimních měsíců nepromyslelo, žádný výpočet nezachrání), nebo na celoročním efektu, na deformaci cen dotacemi, na tom, jaký je dodatečný výnos z toho, že jsme v této investici udrželi krok před dvouletou inflací, jednak srovnávací hladina (změny a deformace ceny elektřiny, cena plynu, cena dřeva je v našem případě jen cena dopravy a přípravy, zvýšená spotřeba elektřiny v létě - vířivka a jiné, které by normálně nebyly...)

Hlavní je......

- ať již byla počáteční investice jakákoliv - ostatně vždy to byla a mohla být investice (bez zadlužení) jen a jen taková, kterou si člověk může dovolit (s dotací či bez)

- ať již je skutečný topný faktor 2 nebo 3

- ať již je slunečných dní v prosinci a lednu více či méně:

            mimochodem vloni to bylo díky trvalému olověnému nebi KRITICKY MÁLO=>NEMĚŘITELNÝ EFEKT; 

            zatímco letos už byly podmínky jiné=>lepší průměr, takže činila výroba FVP a tedy podíl na spotřebě elektřiny pro domácnost včetně topení v prosinci 13% a v lednu 17%)

- ať již je cena elektřiny a plynu jakákoliv (zejména jejich poměr:  cena plynu by musela značně klesnout pod čáru optimality, kdy by se nevyplatilo topit TČ oproti plynu; ale čára optimality je v našem případě hodně stlačená podílem elektřiny pro TČ z FVP oproti celkové spotřebě)            

...hlavní prostě je: 

A) Kolik ukazuje elektroměr oproti předloňsku (předloni  veškerá elektřina ze sítě + topení plynem + krbová vložka), tj. v době před tím, než se uplatnilo  TČ+FVP+krbová vložka

B) Kolik (poté co odpadla platba za plyn a nervy ohledně jeho ceny) činí roční veškerá platba za energie oproti minulosti

C) Obecně platí, že elektřinu vlastní výroby ušetřím jen tehdy, pokud ji spotřebuji. Protože ji v lednu a prosinci nemohu nijak vyrobit, tak ji v té době nemohu ani spotřebovat a tudíž ji nemohu ani ušetřit. Protože jí v parném létě nemohu spotřebovat tolik kolik vyrobím (nemám totiž jak, schválně si kvůli tomu pořizovat elektromobil nebo jinou umělou spotřebu nebudu) tak také nad tento rámec nadměrně vyrobenou elektřinu neušetřím. Pokud bych zvolil nejlevnější akumulaci do peněz (v parném létě přebytek prodám a dodatečný příjem mi pokryje zimní výpadek výroby), bylo by to jistě lepší.

Takže bych to shrnul:

Vaše závěry jsou na rozdíl ode mně platnější a věrohodnější, protože jsou z více let. Také lépe odpovídají Vašim podmínkám a a zejména kutečnosti, že jak soláry, tak FVP jsou účelově zaměřeny primárně na jeden účel, ohřev vody.

To umoźňuje přehledněji a jasněji vypočítávat efektivnost a dobu návratnosti, protože není nutné zahrnovat synergický efekt více účelů jako v mém případě (kompletní odstranění významné složky nákladů, tj. platba za plyn a ohřev TUV+spotřeba elektřiny domácnosti + topení TČ v jednom). Ovšem my máme také co zlepšovat do budoucna.

Odbočme: Z poslední doby mě příjemně překvapilo toto video ( https://www.youtube.com/watch?v=yDzNYet3NUw )  - jediný rozumný chlap, který v jednom jediném výstupu UCELENĚ, LOGICKY A NEZPOCHYBNITELNĚ potvrzuje to, co mám ověřeno v praxi. Akorát, uvítal bych, kdyby se V BUDOUCNU vyjádřil k akumulaci ve zdivu(přesněji řečeno, jak s tím pracuje AI tepelného čerpadla a jak lze vlastním ovládáním na principu jednoduché logiky uspořit více),  protože mám ověřeno, jak se znalost a využití těchto dvou faktorů projeví ve faktuře za elektřinu. (za zmínku stojí, že onen deficit, který - jak uvádí - běžně kryje TČ automatickým zapnutím spirály a dotopením napřímo silovou elektřinou, já kryju teplem krbové vložky a prostě nedopustím elektrický přímotop)

 

  • Na závěr si neodpustím připomenout nesporný fakt že, že plocha instalovaných FVP

- bez ohledu na nevalnou účinnost 18 až 21% ve špičce(dle posledních zpráv se zkouší 25%)

 - bez ohledu na bezprecedentní vyhazování dotačních peněz oknem

- bez ohledu na státem posvěcenou deformaci regulovaných i neregulovaných cen pod diktátem lobbistů

- bez ohledu na zanedbatelnou výrobu elektřiny z FVP(v našich podmínkách) během 2,5 zimních měsíců

  • je dnes už taková, že to ovlivňuje zpětně ceny jiných zdrojů energie (a jak se začnou více započítávat externality, ještě se to zvýrazní)
  • je dnes už taková, že až doběhnou formální termíny udržitelnosti a současně uvolní legislativa šrouby pro kooperaci výroby (budování a užívání sítí) a spotřeby elektřiny na úrovni domácností, bude k dispozici nedozírný levný(protože částečně finančně amortizovaný, leč plně funkční) zdroj elektřiny. Možná už dnes se rodí myšlenky na byznys připravený adaptovat "ladem ležící, spící" FVP a integrovat s minimem nákladů do lepších systémů

     Základní chyba všech, kdo (a koho) dosavadní solární boom živí (jedno zda EU, nebo naše vládní a zákonodárná garnitura či firmy odvozující své právo na život z úspěšnosti dotačního parazitismu) je, že neberou ohled (dosaď si co chceš: neřeší, nebo tají nebo bagatelizují, nebo lžou....) na 2,5 měsíce zimního slunečního svitu, naprosto nedostatečného pro cokoliv. To však nezměním (hrabalovsky vyjádřeno: změnit to nelze bez narušení podstaty látky). Ovšem každý, kdo hodlá investovat do FVP, by to na paměti míti měl.