Zbyněk Fiala: HDP znovu pod rokem 2008

obrazek
14.2.2013 18:17
Předběžný odhad HDP na konci roku ukazuje, že meziroční pokles ve stálých cenách a očištěný o sezónní vlivy dosáhl -1,7 procenta. S velkou pravděpodobností tak celková úroveň HDP v běžných cenách znovu zůstala pod stavem z roku 2008. Jedná se o velice předběžný odhad, který neumožňuje operace s absolutními čísly. Pokud se však potvrdí předpoklad, že ekonomika nerostla ani s pomocí inflace (tady se používá trochu jiné číslo, deflátor, kterým se to přepočítávalo na stálé ceny), pak od roku 2008 česká ekonomika nevyprodukovala ani korunu navíc.

Už teď však víme, že daňové příjmy státního rozpočtu klesly mezi lety 2008 a 2012 o 18 miliard korun. To vládní dluh byl jiný pašák a vzrostl za stejné období skoro o 600 miliard korun. Dosáhl už úrovně 1,7 bilionu korun. 

To je zřejmě důvod, proč moudrá Nečasova vláda předložila do sněmovny návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti („dluhovou brzdu“). Sama už na to nestačí, proto bude na tu brzdu dupat společně s Ústavním soudem. 

Meziroční pokles české ekonomiky zrychluje. Na začátku loňského roku činil -0,5 procenta HDP, na konci už -1,7 procenta HDP. Na konci roku zakolísali i další, třeba i Německo, které se ocitlo 0,6 procenta pod úrovní HDP z předchozího čtvrtletí. Avšak toto čtvrtletí bylo jediné, kdy Německo šlo pod vodu, zato česká ekonomika byla loni pod nulou po celý rok.

Co nám brání v rozletu? Podívejme se, jakou platnost má argument, že jde o důsledek krize u našich hlavních obchodních partnerů. Kdo další z EU byl po celý rok, po všechna čtvrtletí 2012 v recesi? ČR, Řecko, Kypr, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Maďarsko – to je elitní skupina, do které jsme se zařadili. Slovensko si udrželo nepatrný růst nad jedním procentem. Německo potkala řada měsíců poklesu průmyslové výroby, ale ta se však v prosinci vzpamatovala. Zato ČR měla na konci roku meziroční pokles průmyslu -5,8 procenta, což je jedna z nejdrsnějších hodnot v celé EU.  

Zpráva ČSÚ vypočítává, že vývoj negativně ovlivnilo stavebnictví, doplácející na nízkou investiční aktivitu podnikatelského i vládního sektoru, dále zpracovatelský průmysl a v jeho rámci především výroba dopravních prostředků. Horší výsledky než v posledním čtvrtletí roku 2011 zaznamenala i odvětví zemědělství a podnikatelských služeb. Pozitivní vliv zahraničního obchodu nebyl schopen kompenzovat pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a na tvorbu fixního kapitálu.

Co na tomhle změní ústavní zákon? Není chyba jinde?

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.