Špatné svědomí Mogheriniové

Vždyť to byla EU, a především Francie a Velká Británie, kteří podporovali finančně i dodávkami zbraní – samozřejmě vedle hlavního sponzora rebelů, Spojených států – ozbrojené rebely proti Asadovi a jeho armádě. Je to EU a její dvě jmenované velmoci zejména, tedy Francie a Velká Británie, které ve vztahu k Sýrii dělaly špatnou politiku.

V Sýrii prakticky již po léta neexistuje proti Asadovi sekulární opozice. Asadova armáda tuto tzv. opozici zdecimovala nejen vojensky, ale také častými amnestiemi, které umožňovaly ozbrojencům opozice včlenit se do běžného života v Sýrii na územích, kde neprobíhá konflikt. EU prostě vsadila na špatného koně.

Díky syrské občanské válce, která se časem změnila na válku sekulárních sil pod praporem Asada proti náboženským fanatikům, islamistům všeho druhu a že všech možných zemí, se daly do pohybu masy uprchlíků ze Sýrie. V okolních zemích jich žijí asi 4 miliony, pod ochranou prezidenta Asada v Sýrii dalších 8 milionů lidí. Těchto 8 milionů patří nesporně k lidem, kteří utekli ze svých domovů na územích Sýrie ovládaných islamisty, a v případě vojenského vítězství islamistů by tito lidé utíkali dále . zejména do Evropy. Tedy, pokud by se nechtěli stát obětí teroru islamistů.

Takže Evropa, resp. EU, by měla mít velký zájem, na stabilizaci poměrů v Sýrii a stabilní vládě, kterou může zaručit jen administrativa prezidenta Asada. Dříve nebo později ozbrojený konflikt v Sýrii skončí vítězstvím Asada. A EU by to měla brát jako fakt, se kterým mnoho nenadělá. Měla by se připravovat na dobu, kdy bude docházet k obnově Sýrie, tedy země, která byla zničena i díky nerozumné politice představitelů EU, ale zejména reprezentantů Francie a Velké Británie.

Jiří Paroubek