Jiří Paroubek: Podezřelý atentát v Ankaře

Tentokrát byla turecká vláda až podezřele rychlá a označila za inspirátory a realizátory atentátu organizaci syrských Kurdů. Strana syrských Kurdů však samozřejmě promptně celou věc odmítla s tím, že s ní nemá nic společného.

Spáchat atentát v tureckém hlavním městě před tím, než má turecký premiér odjet na klíčový summit EU do Istanbulu, by bylo nejen hloupé, ale bylo by to také sebevražedné. A proč by to vlastně kurdská strana dělala?

Na bitevním poli v Sýrii sklízí, podobně jako Asadova syrská armáda, jeden úspěch za druhým a shodou okolností zde úspěchy sklízí na územích, které byly obsazeny islamistickými bojůvkami financovanými a zásobovanými zbraněmi a vším potřebným z Turecka.

Byl by to prostě diletantismus, uspořádat takovýto atentát před tváří prakticky celé Evropy v situaci, kdy by pak turecký premiér s chutí mohl odříct účast na summitu EU o migraci, kde měl být vlastně klíčovou figurou.

Státy EU od Turecka nežádají nic menšího, nežli zastavení proudu uprchlíků do Evropy přes Turecko. A to je plně v silách turecké vlády…

Bylo by zajímavé vědět, kdo jsou skuteční pachatelé atentátu a čemu a komu měl tento atentát prospět. K celé věci se tentokrát nepřihlásil ani IS. To znamená, že pachatele je třeba hledat někde jinde. Ale jen obtížně v řadách Kurdů, ať už syrských nebo tureckých.

Je třeba připomenout také to, že turecká armáda celkem bezostyšně ostřeluje syrské území, tam kde proti islamistickým bojůvkám financovaným Tureckem bojují kurdské bojové oddíly. To je nejen útok na suverenitu Sýrie, ale také něco, co není zrovna v zájmu Evropy. V zájmu Evropy totiž určitě není vítězství islamsitů takového nebo jiného druhu, třeba i podporovaných Tureckem.

Jiří Paroubek