Německá levice boduje v zemských volbách

V průmyslovém srdci Německa – Severním Porýní-Vestfálsku – se 39,1 % a 99 mandáty drtivě zvítězila sociální demokracie, které průzkumy z 2. – 11. května přisuzovaly pouze 36 – 38,5 % hlasů. Oproti volbám v roce 2010 to znamená nárůst voličské přízně o 4,6 %. Druzí křesťanští demokraté utrpěli historický debakl a musí se spokojit s 26,3 % (ztráta 8,3 %), avšak udrželi si svých 67 mandátů. Třetí Zelení mírně oslabili a s 11,3 % (-0,8) získali 29 křesel. Liberálním demokratům, kteří jsou na západě Německa tradičně silnější než na východě, preference přisuzovaly zisk 5 – 6 %, ale překvapivě získali 8,6 % voličů (+1,9), což stačí na 22 mandátů. Naopak Levice, tradičně úspěšná v zemích bývalé NDR, svých 11 křesel neobhájila, přišla o více než polovinu voličů a s 2,5 % vypadla ze zemského sněmu. Pětici stran uzavírá Pirátská strana se 7,8 % a 20 zastupiteli. Piráti se probojovali již do čtvrtého zemského sněmu. Tyto výsledky naznačují, že u moci setrvá dosavadní rudo-zelená koalice v čele s populární sociální demokratkou Hannelore Kraftovou, která odmítá tupé škrty, klade důraz na prorůstová opatření a investice do školství. Menšinová vláda SPD a Zelených dosud disponovala 90 hlasy a nyní má pohodlnou majoritu 128 hlasů v 227členném porýnsko-vestfálském sněmu.

Ve Šlesvicku-Holštýnsku, nejsevernější spolkové zemi, kde dosud vládne pravicová černo-žlutá koalice CDU a FDP s křehkou většinou jednoho hlasu, dopadly volby faktickou remízou. Křesťanští i sociální demokraté získali shodně 22 křesel, přičemž CDU zvítězila s 30,8 % a v těsném závěsu za ní skončila SPD s 30,4 %. Výsledky obou největších stran se vesměs shodují s dubnovými předvolebními průzkumy, podle nichž měly získat lehce nad třicet procent. CDU si oproti volbám v roce 2009 pohoršila o 0,7 %, zatímco SPD 5 % nových voličů získala. Na třetím místě skončili Zelení s 13,2 % a 10 mandáty, kteří zaznamenali nárůst o 0,8 %. Čtvrtí liberálové z FDP – koaliční partneři CDU na zemské i celostátní úrovni, kteří se v celoněmecké politice dlouhodobě pohybují pod hranicí volitelnosti a již vypadli z několika zemských parlamentů, překvapili. Průzkumy jim přisuzovaly 4 – 7 %, ale dosáhli na 8,2 % a 6 křesel, což sice oproti minulým volbám znamená ztrátu 6,7 %, ale stačí na udržení se v zemském sněmu. Shodný počet voličů jako FDP oslovila i Pirátská strana. Počet voličů, které liberálové ztratili, se téměř kryje s nárůstem elektorátu Piratenpartei (+6,4 %). Šestici stran uzavírá centristická Jihošlesvická federace reprezentující zájmy dánské a fríské menšiny. Získala sice 4,6 % (3 mandáty), ale jako formace etnických minorit je vyňata z povinnosti dosáhnout pětiprocentní uzavírací klauzule. Levice parlamentní zastoupení v podobě šesti zastupitelů ztratila. Oslovila pouze 2,2 % voličů (o 3,8 % méně než v roce 2009). Volební aritmetika napovídá, že dosavadní pravicová koalice již většinu v 69členném sněmu nemá. Nejvíce pravděpodobné jsou tyto tři koalice: velká (CDU + SPD = 44 hlasů), jamajská (CDU + FDP + Zelení = 38 hlasů) nebo středolevicová (SPD + Zelení + Piráti = 38 hlasů).

Oboje zemské volby potvrdily některé obecné trendy německé politiky: posilování SPD, oslabení CDU, raketový vzestup Pirátské strany a stabilní pozice Zelených. Naopak v rozporu s celoněmeckým trendem jsou poměrně solidní výsledky FDP a slabé výsledky Levice. To však lze přikládat specifikům těchto dvou spolkových zemí. Die Linke zřejmě doplatila na úspěch Pirátů, kteří jí odčerpali značnou část především mladých a protestně naladěných voličů.