Jaké jsou skutečné důvody nedůvěry Američanů k Huawei?

Tento text byl původně publikován 20. února. Na jeho platnosti se nic nezměnilo a může být použit i jako dnešní inspirace.

Pouze EU jako celek se jim přibližovala, ale měla zhruba o polovinu nižší výdaje na R&D nežli Spojené státy. Japonci měli zhruba třetinové výdaje na R&D ve srovnání se Spojenými sáty. Čína měla v roce 2000 významně nižší výdaje nežli Německo a srovnatelné výdaje s Francií, Indií, Velkou Británií a Jižní Koreou. Čína v průběhu posledních dvaceti let ale učinila ohromný, skutečně historický skok ve výdajích státu podle partity kupní síly na R&D. Pokud bude tento dynamický vývoj, zejména z posledních deseti let pokračovat, Čína prostě předstihne ve výdajích na R&D, nejpozději během pěti až sedmi let, Spojené státy. V současné době má Čína již vyšší výdaje na R&D nežli Evropská unie. USA si stále drží před EU zhruba stejný odstup ve výdajích na R&D jako před dvaceti lety. Prostě EU se nepodařilo dohnat v této výdajové položce Spojené státy.

Podle statistik je potřeba říci, že podíl výdajů států východní a jižní Asie (tedy regionu zahrnujícího Čínu, Japonsko, jižní Koreu a Indii a další země), dnes představuje více než dvě pětiny podílu veškerých světových výdajů na R&D. USA jsou na druhém místě zhruba se čtvrtinou podílu na světových výdajích. Evropská unie je zhruba na pětině celosvětových výdajů na R&D.

Jinak řečeno, těžiště ve vědě a výzkumu se přesunuje stále více do Asie. Nicméně pokud sečteme výdaje na R&D v USA a v EU, má stále Západ i bez Japonska větší váhu na světových výdajích na R&D nežli zmíněný region východní a jižní Asie.

Pokud jde o jednotlivé státy či regionální uskupení, pak vůbec největšího podílu výdajů na R&D z HDP státu má jižní Korea. Tam výdaje na R&D činily v roce 2017 cca 4,5% HDP. Vynikající podíl výdajů na R&D z HDP má také Japonsko (přes 3%) a Německo (cca 3%). Spojené státy vydávaly na R&D v roce 2017 téměř 3% z HDP. Evropská unie jako celek vydávala na R&D necelá 2% HDP.

Velice dynamicky vzrostl podíl výdajů na R&D v Jižní Koreji, kde se oproti roku 2000 prakticky zdvojnásobil. Rychleji nežli v jiných zemích rostl také v Číně, která dosahuje něco více nežli 2% HDP, pokud jde o výši výdajů na R&D. A v Číně se za sedmnáct let podařilo výdaje na R&D více než zdvojnásobit.

Z uvedených statistických čísel je vidět, jakou pozornost Čína věnuje výzkumu a vývoji, které se staly, zejména v posledním desetiletí skutečnou hnací silou její ekonomiky. Žádná jiná země světa, snad s výjimkou jižní Koreje, nezaznamenala takovou dynamiku růstu výdajů na R&D. Z toho pochopitelně plyne technologický náskok takových gigantů jako je Huawei před americkou či obecně západní konkurencí. Chce to udělat prakticky pacifistický závěr. Západ musí dávat méně peněz na zbrojení a více peněz do výzkumu anebo bude v příštích deseti až dvaceti letech silně zaostávat za Čínou. Pokud jde o Jižní Koreu, je to rovněž velmi pozoruhodný a skvělý vývoj ekonomiky spolu s vynikajícím systémem vzdělávání mladé generace a schopností uplatňovat inovace v ekonomice se Korea bude prosazovat ve stále více oborech ve světové špičce. Pochopitelně ale jihokorejská ekonomika nemá potenciál, pokud jde o její mohutnost ekonomiky čínské.

(v článku pracuji s údaji z následujících zdrojů: OECD, MSTI 2019/1, UNESCO, NCSES, National Patterns of R&D Resources)

Jiří Paroubek