Před sedmdesáti lety ve Varšavském ghettu povstali Židé proti Němcům a začali bojovat ne o život, ale o důstojnou smrt

Před 70. lety, 19. dubna 1943, propuklo v židovském ghettu ve Varšavě povstání, ve kterém hrstka, několik set Židů bojovalo prakticky „jen“ o důstojnou smrt. Chaotický a neúspěšný pokus o budování ghetta podnikli Němci již v listopadu 1939. Již tehdy – v listopadu – ale němečtí okupanti začali na ulicích varšavské židovské čtvrti rozmisťovat zátarasy z ostnatého drátu a Židé dostali příkaz nosit pásku s Davidovo hvězdou. V březnu 1940 museli Židé na vlastní náklady začít okolo čtvrti stavět zeď. Následně byl omezován pohyb Židů mimo terén židovské čtvrti, v říjnu bylo vydáno rozhodnutí o vytvoření ghetta a v listopadu bylo ghetto uzavřeno. V březnu 1941 dosáhl počet obyvatel Varšavského ghetta vrcholu, žilo v něm 460 tisíc lidí. Židé žili v nelidských podmínkách. Byli obětí německého vraždění, umírali vyčerpáním, z hladu, následkem nemocí. Tisíce lidí dokonce žilo jen na ulicích a na dvorech domů. 22. července 1942 začala potom tzv. velká likvidační akce, součást masové exterminace Židů. Vysidlovací akci prováděly jednotky německých SS a jejich přisluhovači z Litvy, Lotyšska a Ukrajiny. V průběhu těchto událostí bylo okolo 254 tisíc Židů vyvezeno do vyhlazovacího tábora v Treblince, více než 11 tisíc do několika pracovních táborů a více než 10 tisíc lidí bylo zabito nebo zemřelo v ghettu. Když Němci začali 19. dubna závěrečnou fázi likvidace ghetta, členové Židovské bojové organizace a Židovského vojenského svazu se postavili na odpor a téměř měsíc sváděli od počátku beznadějný boj. Němci postupovali dům od domu, bořili a vypalovali, často bez ohledu na to, že v domech jsou civilisté. 8. května byl obklíčen úkryt několika set civilistů, štáb Židovské bojové organizace a asi sto bojovníků. Odchod civilistů připomíná známá fotografie s malým chlapcem s rukama nahoře, která se do jisté míry stala symbolem povstání. Povstalci, včetně velitelem Mordechajem Anielewiczem spáchali sebevraždu. Malé skupinky Židů bojovali ještě do poloviny května, kdy Němci ohlásili konec pacifikace odporu. Povstání ve Varšavském ghettu, navzdory apelům polské vlády v Londýně, nevyvolalo u spojenců žádnou reakci. Na protest proti této lhostejnosti člen Národní rady Polské republiky v Londýně Szmul Zygielbojm spáchal 12. května sebevraždu. Ghetto ve Varšavě bylo srovnáno se zemí. V bunkrech v ghettu se schovávalo více než 56 tisíc Židů, okolo 6 tisíc zemřelo v bojích, uhořelo nebo se udusilo. 7 tisíc Židů Němci zavraždili na místě, stejný počet byl transportován do Treblinky. Zbylých 36 tisíc posledních obyvatel Varšavského ghetta bylo transportováno do koncentračních táborů Auschwitz i Majdanek. Po válce byla na troskách ghetta a z jeho trosek postavena nová čtvrť Muranów. Stojí zde také pomník Hrdinů ghetta, před kterým 7. prosince 1970 německý kancléř Willy Brandt vzdal pokleknutím hold obětem německého vraždění.