Válka proti Iránu odsunula problém Ukrajiny téměř do ztracena.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že dnešní americký prezident Donald Trump si vydobyl ostruhy tím, že byl jedním z nejpřednější kritiků této války a nekonečných válek vůbec, což jej opakovaně zaslouženě přivedlo k tomu že byl zvolen hlavou Ameriky.

Utočníci zatím plánují válečné operace jen na několik týdnů, nyní upřesněně maximálně na několik měsíců.

Zda se této představa bude krýt s realitou teprve uvidíme. Iránský model nástupnictví  zajišťuje , že hlava může být utnuta, ale rázem je nahrazena hlavou a či hlavami novými. Odveta, kterou Irán odstartoval proti vojenským či jiným zařízením USA či Izraele je drtivá, alespoň jak můžeme zaznamenávat na takřka všudypřítomných komunikačních prostředcích  světa.

Zároveň platí, že , alespoň v době, kdy píši tento příspěvek, nikdo z Iránské strany nehodlá vyjednávat s Američany vyjednávat, což je způsobeno mimo jiné faktem, že po dvakráte  iránská strana zrazena jednou v minulém roce a nyní i dnes, když uprostřed jednání náhle a Američani odstartovali útok.

Jsme teprve  na samotném začátku této války a mohou v lepším případě  nás čekat týdny a možná i měsíce jejího pokračování, v horším krize přeroste po válce v Iráku či Afghanistánu v další nekonečnou válku.

Ale obraťme list válka proti  Iránu si naši pozornost ještě zcela jistě vynutí, aniž bychom si to přáli

V každém případě jeden nepřímý důsledek nastal už i v jiné záležitosti, která po čtyři roky vytěsňovala téměř všechny ostatní zahraniční události.

Téměř trapně a nepatřičně se snažil upoutat pozornost Volodymyr Zelensky, který nadšeně několikrát podpořil agresi proti Iránu, ale žádnou pozitivní reakci jsem nezaznamenal, zejména když reakce evropského Západu je v zjednodušeně řečeno velmi stístněná a balancuje mezi vzetím na vědomí, opatrnou podporou až po odmítnutí poskytnout leteckou základnou Brity.

Co ovšem je podstatné.

Již v době, kdy se Donald Trump 29. prosince dohodl s izraelským premiérem Netanjahuem na odstartování této smrtelné operace zároveň pokračovala trojstranná jednání a často s týmiž vyjednávači ze strany USA Wittkoff, Kuschner s Rusy  a Ukrajinci.

Víme jak dopadla jednání s Iránem. Byly rázem ukončena a přišel smrtící útok.

Bylo by velmi zvláštní, zda lze vůbec bez výhrad navázat na předchozí jednání za účasti stejných vyjednávačů.

A navíc – a to je podstatné. Existuje v současném zjevně rozvráceném povědomí nálada na pokračování tohoto jednání ? Ukrajina se  v jistém smyslu jeví jako podstatně méně závažná, než postupně se rozšiřující válka na Blízkém Východě, kde jsou momentálně ohroženy mininimálně z hlediska dodávek paliva potřeby i zájmy celého světa.

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

Pikantně uzavření Hormuzského zálivu a vyskočení cen ropy je téměř darem z nebes pro Rusko, jeho nízké ceny a různá omezení velice trápily.

Ať tak či onak. Představa, že by se nyní podařilo Zelenskému prosadit jednání s Ruskem coby prioritu pro Američany je momentálně velmi diskutabilní.

A možná je to tak správné. Rusko, jako nejbližšší spojenec Iránu, jehož hlavu mu Američani právě zavraždili  se může, ba logicky  musí zdráhat nějak nadšeně prostřednictvím amerických vyjednávačů Wittkoffa a Kuschnera s Ukrajinou jednat.

Těžko je za  současné situace možné pokládat  Američany za seriózní partnery.

Trump chtěl rusko-ukrajinský konflikt ukončit do měsíce.

Ale bude mít na to sílu a hlavně bude ho Putin brát vážně ?

Trump možná toho rozjel více než chtěl. A špatným směrem.