V Německu zahřměl hlas lidu

Nedělní zemské volby v Duryňsku jasně vyhrála Alternativa pro Německo, která získala 32,8 procent hlasů a získala tak o polovinu víc než tradiční CDU s 23,6 procenta. Raketový nástup prokázala nová protestní strana, či spíše sdružení (hnutí) levicové političky Sáry Wagenknechtové. Ta dosáhla na 15,8 procenta, přestože byla založena teprve v lednu. Porazila tak svoji původní mateřskou Levici s 13,1 procenta – a až za ní se plouhá téměř vyzmizíkovaná vládní SPD s 6,1 procenta.

V sousedním Sasku, kde měli taky volby tuto neděli, dostala SPD jen o jedno procentíčko víc (7,3). Tam CDU vyhrála s 31,9 procenta, ale jen o plochá prsa, neboť druhá AfD měla 30,6 procenta. A jako třetí se opět prosadila Sářina BSW s 11,8 procenta. Fascinující byla volební účast, která dosáhla 74,4 procenta. Velký podíl představovaly korespondenční hlasy.

Takhle to popisují Reuters:

AfD, kterou bezpečnostní složky obou východoněmeckých zemí považují za "pravicově extremistickou", však pravděpodobně nebude schopna vládnout, protože ostatní strany s ní dosud odmítaly spolupracovat na vytvoření většiny. Přesto by tato nacionalistická, protiimigrační a Rusku přátelská strana mohla nakonec získat v obou spolkových zemích dostatek křesel, aby mohla blokovat rozhodnutí vyžadující dvoutřetinovou většinu, jako je jmenování soudců nebo nejvyšších bezpečnostních činitelů. To by jí dalo bezprecedentní moc.

https://www.reuters.com/world/europe/germanys-scholz-worried-by-far-right-surge-regional-elections-2024-09-02 /

To je ovšem pohled poraženého. Dvoje zemské volby v našem bezprostředním sousedství ukázaly, jak sílí odpor proti válce na Ukrajině, proti imigrantům a proti omezování hospodářské suverenity země. Vítězné strany, Alternativa pro Německo (AfD) a Sdružení Sáry Wagenknechtové (BSW) jsou oficiálně označovány za pravicový a levicový extrém, ale pokud získaly v demokratických volbách a právním státě hlasy většiny voličů, mohou být extrémy někde jinde.

Důrazně na to upozorňuje pohřební výsledek vládních liberálů FDP mezi jedním a dvěma procenty, který je vyřadil z obou zemských parlamentů. Stejně tak rusofobní Zelení vypadli v Duryňsku a jen prolezli v Sasku až poslední škvírkou s 5,1 procenta. Když to sečteme, v saském parlamentu může vládní koalice vyjednávat se 12,4 procenty uplatnitelného volebního výsledku a v tom durynském dokonce jen s 6,1 procenta. S takovým teninkým hláskem snadno zaniknou výkřiky o extrémismu.

"Výsledky AfD v Sasku a Durynsku jsou znepokojivé," uvedl Scholz v prohlášení pro agenturu Reuters. Upřesnil, že mluví jako zákonodárce své středolevé sociální demokracie (SPD). "Naše země si na to nemůže a nesmí zvyknout. AfD poškozuje Německo. Oslabuje ekonomiku, rozděluje společnost a ničí pověst naší země," dodal.

Kancléř Olaf Scholz vyzval příslušné zemské vlády, aby aspoň vytvořily koalice „bez extrémní pravice“. S jasně protiválečnou BSW by se tedy smířil.

AfD je oblíbená zejména na venkově – a tam žije v Durynsku 70 % obyvatel, řekl agentuře AP Axel Salheiser, ředitel výzkumu Institutu pro demokracii a občanskou společnost v Jeně. "Ale i tam, kde zatím nemá většinu, jsou značné menšiny, které AfD volí, ať už proto, aby vyjádřily svůj protest, nebo proto, aby otevřeně vyjádřily protiimigrační a protiliberální postoje."

O těch imigrantech píšou AP News konkrétněji:

Jak uvádějí, Německo se již nyní potýká s obrovským nedostatkem kvalifikované pracovní síly a odborníci odhadují, že země potřebuje každý rok asi 400 000 kvalifikovaných přistěhovalců, protože pracovní síla stárne a zmenšuje se. K tomu dodávají, že Německo bylo nedávno Mezinárodním měnovým fondem vyhodnoceno jako nejhorší vyspělá ekonomika světa.

Duryňsko bylo podle tohoto zdroje vždycky chudé a dodnes jsou tam podprůměrné mzdy. Většina mladých lidí, zejména žen, odchází za příležitostmi jinam. Pokračuje odliv mozků na bohatší západ, který začal v roce 1989.

Vzestup AfD byl v Německu podpořen vysokou inflací a imigrací. V roce 2023 Německo přijalo 1,9 milionu nových obyvatel, zatímco 1,2 milionu lidí zemi trvale opustilo, což znamená, že čistá migrace činila 663 000 osob.

https://apnews.com/article/germany-far-right-elections-thuringia-racism-economy-c3fdba1942bb8959c9f92eb321466a47#

Za zemskými volbami v Německu je tak zřetelně patrných několik zásadních vlivů. Narůstá odpor proti válce na Ukrajině a obecně proti podřízenosti zahraničním zájmům, které se projevily rozpadem ruských a čínských trhů, energetickou krizí a obrovskou inflací, což jsou hlavní příčiny vleklé stagnace německého hospodářství. Nezvládnutá imigrace je staršího data, ale je pociťována stále tíživěji.

Je možné, že protiválečnou náladu v Německu ovlivnilo oficiální obvinění skupiny ukrajinských potápěčů ze sabotáže strategického plynovodu Nord Stream, který měl Německu poskytovat jistotu levné ruské energie. Vláda na to reagovala omezením válečné podpory Ukrajině. Antiimigrační nálady zase zesílil nedávný nesmyslný útok imigranta v Solingenu, který ukázal neochotu vlády řešit bezpečnost domácího obyvatelstva před chováním osob z kulturně odlišného prostředí. To se těsně před volbami změnilo, odsouzení cizinci začali být deportováni. Průmysl však vidí v imigrantech potenciální levnou pracovní sílu, které se nechce vzdát.

Voliči ve východní části Německa tak prosazují mnohem důraznější postup proti něčemu, k čemu vláda v Berlíně, podřízená zájmům USA, nemá dostatek odvahy, i když jí to není zcela proti mysli. Za dva týdny proběhnou další zemské volby v Braniborsku, tedy v bezprostředním okolí Berlína. A za rok Němce čekají volby parlamentní. Zdá se, že Němci nechtějí čekat, až se něco změní ve Washingtonu.