Měřme každému spravedlivě…

Nastalo to, co nastat muselo. Rusko je z hlediska vojensko- politického díky své akcechopnosti umocněné střety v Sýrii, Kazaschstánu, náhorním Karabachu atd absolutně nejvýznamnější evropskou velmocí. Nemá konkurenci. Připojí- li se k tomu dominantní závislost Evropy na dodávkách plynu, vysoká na dodávkách ropy a roky budovaná devizová rezerva, v takové míře, že i podle ekonoma Jana Macháčka je schopen přečkat i dva roky, aniž by obdržel jakékoliv platby, měl zkrátka a dobře Západ raději počítat do tří a zvažovat, zda je lepší ustupovat vydírání Ukrajiny, či respektovat tak silného soupeře.

Západu Rusko a tím i mír za to nestály…

A tak si Putin sám vzal, co mohl prosadit Západ, ale odmítl tak učinit. Dnes je jasné, že Ukrajina stoprocentně nebude součástí NATO a Gruzii takový nesmysl ani nenapadne. Také autonomii Doněcka i Luhanska zajistil k neskutečné radosti místních obyvatel předvčerejší vojenský zákrok. Zatímco média tráví nesmyslná propagandistická cvičení na téma sankcí, je to obecně známo, že Západ jako celek si nemůže dovolit odpojení Ruska od systému SWIFT, protože by se tím sám připravil minimálně o dodávky energií.

Ano jednoznačná odpovědnost za tuto situaci spočívá na Západě, který se vysmíval Rusku a pohrdavě posuzoval jeho žádosti. Udělal to zároveň lstivě. Jeho beranidlem proti Rusku byla Ukrajina, ne Západ sám. Ale dělala to ráda a s nadšením. Ta také za Západ ponese důsledky. Mouřenín splnil úlohu, mouřenín může jít.

Včera začal Zeliensky zoufale hledat spojení na Putina, aby se s ním domluvil, ne o zastavení bojů, jak se říká u nás, což asi taky, ale hlavně o jednání o nastolení neutrality na Ukrajině, neboť jak sám prohlásil v posledním večerním projevu NATO nechce Ukrajinu přijmout a tak je pro jednání o neutralitě. Pozdě. Ani Macron nepřesvědčil Putina, aby se Zelenským . Pro Putina po tolika letech urážek, které Západ potutelně podporoval, Zeliensky musí jít.

Kdo si dá tu práci a sleduje doslova brilantní ukrajinský portál Stana U.A, který pro svou vysokou neutralitu a objektivnost byl mohl příkladem naprosté většině propagandistických západních médiích, zaregistroval jeden závěr.

Jistě nejásají, co nastalo, jde přece o jejich vlast, ale viník je pro ně jasný. Prezident Zielensky nikoliv Putin.

Dnes je jasné, že cíle invaze směřují proti strategickým vojenským cílům, aby útok ze strany Ukrajiny na Rusko byl paralyzován a k tomu, aby byla neutralizována trvale nepřátelská politika Ukrajiny. Na tom není nic nepochopitelného. Tak jako Mexiko by si nemohlo dovolit trvalou nepřátelskou politiku proti USA, nebude si ji moci dovolit ani Ukrajina.

Za pouhé dva dny nastalo tolik změn, že se zdá, že by tato vojenská operace mohla být dokončena v relativně krátké době. A to si jistě přejeme všichni.

To, že vztahy mezi Ruskem a Západem už budou na leta drsné je jasné. A Putin s tím zcela jistě počítá. Západ se bez plynu či ropy neobejde a v rámci Euroasie, kam Rusko se chce stále více ubírat svou geopolitickou roli Rusko jenom posílí. To, že si už nebude volat s Bidenem či Scholzem ho jistě trápit nebude a Macron, jak jsme ho již poznali a který zřejmě znovu prezidentem bude zvolen, telefonuje rád.

Ať přemýšlím, jak přemýšlím a nehraju to, se západními politiky se dál jednat nedalo.

Věděli, zejména Biden, co Putin udělá, protože ho Putin v jejich posledním telefonickém rozhovoru detailně varoval. Věděl to, ne od tajných služeb, ale přímo od Putina a nejednal ani on, ani západní spojenci, kterým byly informace předávány.

Sami tak vybrali toto kruté válečné řešení.

Netřeba dalších slov.