Klimatizovaná zpráva o klimatu
Je hrozné vedro, možné je všechno. Otřásl jsem se nad českou zprávou na Echo24, že přední americký vědec označil vědu o klimatu za „masívní a šokující novinářskou pseudovědu“, ale narazil jsem. Moje žena Marie, která se mnou tiše nesouhlasí skoro ve všem, okamžitě radostně vykřikla: „Má pravdu!“
Dobře, u nás doma (a možná i u Klausů a u Zemanů) má John F. Clauser pravdu, ale má ji i v domě, který obývá někde v kalifornské Pasadeně? I když jeho oborem je potírání „lokálního realismu“ v kvantové fyzice, s reálným životem to může být obtížnější. Představuji si, jak tento oslnivý znalec mikrosvěta, který učil svět zacházet s propojenými fotony, doma narazí na rozhodný nesouhlas jenom proto, že už toho bylo dost. Že má Nobelovku? I kdyby měl za zády třeba švédského krále!
Před očima rozvíjím scénu, jak zkušený instalatér a údržbář nových kvantových systémů (kvantový mechanik) přijde z práce dřív než jindy, hodí kabelu s nářadím do kouta a vysype na manželku Celinu utkvělou myšlenku, že bezpečné bio okurky by mohli mít i v zimě, kdyby si konečně postavili na zahradě ten skleník. „Ani náhodou!“ odsekne ta milá paní. „Kdo to pak bude zalévat a větrat?“ A jestliže věda není schopna vyřešit ani zalévání a větrání skleníku na zahradě, jak si může troufat řešit skleníkové podmínky na úrovni celé planety?
Dosti žertíků. John Clauser patří k nejoslnivějším osobnostem americké vědy. Ve skříni má ještě čerstvou Nobelovu cenu z roku 2022 za práci o nerovnosti CHSH, která se používá jako důkaz Bellova teorému. Znovu nevím, o co jde, ale když už jsem se o kvantovou mechaniku otřel minule, budu pokračovat na šikmé ploše. Ve Wikipedii jsem se dočetl, že experimentální verifikace této nerovnosti, o kterou se Clauser zasloužil, je považována za potvrzení, že příroda nemůže být popisována prostřednictvím této teorie.
Jeden fyzik tak vyvrátil něco, čemu věřila většina fyziků. Udělal z nich „mistry slepých uliček“. Ve skutečnosti to není jako u Cimrmana. Odehrává se to na nejzazším okraji poznání, kam dohlédnou jen nemnozí. A nesouhlas je chlebem vědy. V tom se vědci liší od majitelů jedné pravdy, že vítají pochybnosti, protože ty jim nabízejí nový úhel pohledu a možný nový směr bádání.
Je možné, že Clauser byl přizván mezi odmítače klimatických politik jako obecný specialista na vyvracení, aniž by do klimatického oboru srovnatelně pronikl. Něčím však pomoci přecejen může. Rozdíl mezi Zemí a dvojicí fotonů je sice velký, stačí je položit vedle sebe, ale budete překvapeni, kolik je tu souvislostí mezi výzkumem jednoho a možnými přístupy k druhému. Clauser je tím, kdo zachytil širší vějíř chování spárovaných (propojených) fotonů. Viděl (správněji – odvodil) víc, než nabízí horizontální a vertikální polarizace párujících a spárovaných částic.
Na polarizaci 1-0 se dobové teorie omezovaly, protože fyzici tenkrát neuměli nic jiného měřit. Clauser musel přijít s novým přístupem k pozorování mikrosvěta, aby rozšířil jejich obzor. Klíčové experimenty přitom proběhly už před 50 lety, ale dlouho je nikdo nebral vážně. Přirozeně, kdyby byly brány vážně, dostal by dřív víc na svůj výzkum a byl by dál. Takhle teď americká kvantová informatika pokulhává za Číňany.
Ale co když je to s klimatem podobné? Co když přehlížíme nějaký podstatný jev jen proto, že uniká pozornosti stávajících čidel a hlásičů? Co když někdo vytáhne kvantový manometr s forsáží a tryskou, a stará věda bude připečená v troubě?
Co tedy Clauser o klimatu říká? Koalice CO2, kam byl přijat do řídícího výboru a kde přednesl prohlášení, které mě tak pobouřilo, obecně odmítá vliv skleníkových plynů na oteplování, prý to s tím zadržováním energie není pravda. U nás se najde i mezi seriózními vědci pár zastánců této představy, ale popravdě, jsou to sirotci. Argumentují nějakými staršími experimenty v bůhvíjakých podmínkách a ignorují miliony jiných experimentů v recenzovaných pracích. Kdo by se o ten většinový názor zajímal, najde ho v první části Šesté hodnotící zprávy o klimatu, která se věnuje fyzikálním základům klimatických změn. Česky si to přečtete na webu Fakta o klimatu.
https://faktaoklimatu.cz/explainery/zpravy-ipcc
Pokud jde o názory Johna Clausera, klíčové je tvrzení, že žádná reálná klimatická krize neexistuje, jen se něco nafouklo a novináři nad tím šílí. Nepopírá problém, ale pobuřuje ho, že se na „klimatickou krizi“ alibisticky svádí spousta dalších problémů, které s klimatem vůbec nesouvisejí.
"Podle mého názoru žádná skutečná klimatická krize neexistuje," řekl. "Existuje však velmi reálný problém se zajištěním důstojné životní úrovně pro velké množství světové populace a s tím související energetická krize. Ta je zbytečně prohlubována tím, co je podle mého názoru nesprávná klimatická věda."
Zkusil bych tomu problému nahlédnout pod pokličku. Svět prožívá převratné technologické změny, které pomáhá šířit jak klimatická krize, tak válka na Ukrajině. Jistě, krizová témata byla využita, ale podle mne správně. Ale šlo by to i bez krize. I kdyby válka nebyla (kéž by!) a kdyby odmítači dominovali, tyto technologické změny lze jen přibrzdit, nikoliv udusit. Vyhrálo by to stejně, jen pomaleji. Těžko někomu rozmluvíte možnost mít elektřinu zadarmo.
Zmínka o „energetické krizi“ naznačuje, že velká energetika hledí s oprávněným podezřením na obnovitelné zdroje (a vůbec na novou ekonomiku, která vyhlíží otevřenou spolupráci, širší spektrum cílů, než je zisk, snižování role trhu), protože nabízejí únik z dosahu monopolních chapadel. Kdo světu vládl v minulých letech (vedle financí, samozřejmě)? Energetické a olejářské společnosti. A ty teď mají být největší obětí změn.
Jestliže se podstatná část energetiky (neříkám, že celá) dá poměrně snadno a rychle převést do decentralizovaných obnovitelných zdrojů, velká energetika musí mít nahnáno. Stačí se podívat na jejich letošní prudký pokles tržeb. Dovedu si představit, že vědci, kteří podpoří centrální energetiky, mohou počítat se štědřejšími příspěvky od těchto stále ještě velmi bohatých firem pro své vědní obory. Menšinový hlas se přitom zúročuje lépe, protože takový příspěvek se více cení a méně ředí.
Kvantové informatice bych přál, aby pro ni někdo hrábnul do kešeně, pravda, pod veřejným dohledem. Může být stejně nebezpečná jako jádro. Co mě však nejvíc mrzí, to je použití názvu CO2 Coalition pro vědecké sdružení odmítačů boje proti klimatickým změnám. Byl by to dobrý název pro přátele piva.
Ilustrační foto z filmu Rozmarné léto
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2041x přečteno
Komentáře
Děkuji za reakci, nicméně.
Ad "...tepelné čerpadlo lze instalovat jen do zatepleného domu, jinak je to drahý nesmysl....".
To je samozřejmé pravda, ale počet nainstalovaných TČ na kotlíkovou dotaci usvědčuje vyhlašovatele této dotace z tuposti nebo ze zlého úmyslu sabotáže, protože tuto zjevnou pravdu naprosto ve výzvě ani v žádném souvisejícím závazném ani nezávazném materiálu nezohlednili. Prostě žádné kritérium, které by tuto neefektivní (a tedy de facto nefunkřní z hlediska cílů zeleného nadělení) realizaci nedovolilo, jsem nikde neviděl (ba přímo opakem je hrozba vrácení dotace při nedodržení likvidace kotle).
Zkusím osobní invektivu (neumím v tom chodit, tak snad se podaří napoprvé): Vy jste přece kritéria kotlíkové dotace nepsal, nevyhlašoval ani je negarantujete, tak proč ta výmluva/omluva/vytáčka: "...To je prodejcům čerpadel jedno, proto to vnucují bez ohledu na podmínky pro provoz.". Skuteční "tvůrci", zodpovědní za to, že státní peníze z našich daní, které posíláme do Prahy a do Bruselu, budou využity efektivně a pro skutečné zlešení energetické nezávislosti, ti by to tak možná mohli chtít tvrdit, ale nebral bych to ani od nich. [Připojím odbočku z jiného soudku - zde by to jen mátlo, protože to vypadá zdánlivě jako protimluv, hlavně to není běžný režim: Ani pravda, že "......tepelné čerpadlo lze instalovat jen do zatepleného domu, jinak je to drahý nesmysl..." není absolutní. Existuje speciální režim, v němž stupeň zateplení (myšlen klasický starý dům) není rozhodující pro efektivnost v tom smyslu, že by se jednalo o limitující faktor efektivnosti. Pochopitelně vždy platí dvě absolutní pravdy a) čím lepší zateplení, tím, při všech systémech vytápění lépe; b) z hlediska celkové efektivnosti (specielně ekonomické, finanční) vytápění objektů zateplení samo o sobě svojí efektivností vévodí pelotonu všech systémů vytápění]
ad ."..K „rezervnímu zdroji“ – určitě ano, ale na dřevo, pelety, štěpku, rozhodně ne uhlí....".
Nepoužil jsem pojem "rezervní zdroj", ale "záložní zdroj". To je zásadní rozdíl v pojmech, které označují dvě naprosto jiné věci.
Proto také Němci, kteří mají přemíru rezerv energetických zdrojů (jak v rámci své ekonomiky, tak v rámci Evropy), musí jako zálohu v kritických obdobích používat a) právě jen elektrickou energii jiných zemí, bez ohledu na to, jak je ta elektřina vyrobena. b) právě jen nezelený plyn nebo uhlí (zásoby pelet, štěpky si nevímproč nedělají), bez ohledu na to, jakými cestami se k nim dostává. Ani stonásobný potencionální rezervní zelený výkon jim jako záloha v kritickém období nestačí. a TO ani absolutně, ani podmínečně (tj. k pouhé stabilizaci energetické soustavy).
Nekritizuji to, že to tak je, ale to, že se zamlžují fakta, které, dříve nepovšimnuty, ležely bez zájmu dlouho ozařovány sluncem, které vrhalo jejich stín daleko do budoucnosti. A tady jsem to zmínil opravdu jen jako ilustraci. Další ilustrace pro vyjasnění rozdílu mezi záložním a rezervním zdrojem ? Tedy jaký má domácnost v paneláku záložní zdroj pro vytápění v případě výpadku centrálního vytápění? Je to zásoba štěpky v teplárně, nebo propanbutanová bomba doma? Nebo ostrovní dům, vytápěný sluncem a plně odkázaný spotřebou elektřiny na energii slunce použije jako záložní zdroj elektřiny větrnou elektrárnu nebo dieselagregát? Nu, nechme toho a vraťne se k likvidaci podstaty mé připomínky: stát nechává (a pomocí dotace si vynucuje) své občany napospas zdroji vytápění (třeba zde TČ), který je v kritickém období neefektivní až k ekonomické nepoužitelnosti, přitom předpokládá, že chyby toho, že záložní zdroj zdarma je byrokraticky zlikvidován ponese občan a vybuduje si jak záložní zdroj tak efektivnější zdroj v jednom, čímž se dotované TČ stává pouze zdrojem doplňkovým - Byl to pravý účel dotace? Dotace na doplňkový zdroj? Vážně? Nu a procházku minovým polem pravých účelů zakončím vpravdě filosofickým apelem: nebylo pravým účelem kotlíkové dotace omezit svobodu občana (rozuměj zvýšit jeho závislost na dodavateli elektřiny, likvidací disponibilního záložního zdroje mu omezit možnost rozhodování a svobodu výběru) a to v zájmu jiného pravého účelu a sice zvýšení miliardových zisků ČEZu o další bonus?
Na závěr pro dovysvětlení pár prostých návodných otázek (kterými jsem se v duchu řídil při psaní předchozích řádků):
- Jaký mimořádný náklad či zvýšené provozní náklady by vznikly tím, kdyby spokojený uživatel vytápění TČ měl záruku, že rok či dva jej(původní kotel) může v případě kritických okamžiků využít jako nenákladný a provozně osvědčený záložní zdroj?
- Jaká zásadní újma zářivému zelenému nadělení by vznikla, pokud by neexistovala podmínka kotlíkové dotace zlikvidovat (prý ekologicky) původní kotel ještě před ověřením nového systému topení jednu, dvě zimy?
- Jaký nezasloužený (protože se o něj nezasloužil ČEZ, ale dotační zvrhlík) zisk ze zvýšené spotřeby elektřiny dosáhne monoolní ČEZ, jen díky tomu, že příjemce dotace nemá jinou možnost, než topit i v kritické etapě mimořádně nepříznivé zimy pouze TČ.
- A teď ještě jednu osobní invektivu - pro jistotu už jen proti sobě: Myslíte, že bych dokázal zaujmout odsudečný postoj k lidem, kteří v nouzi vytáhnou staré Petry, koupí autovozík uhlí, z obecního lesa si za přijatelnou cenu domluví samotěžbu/čištění lesa pro nějakých 5 autovozíků (cca 2-2,5 m3) a s touto směsí spálí i nějakou tu pneumatiku či starý vyjetý olej? No a když pomine kritické období, ještě pro jistotu nechají TČ odpočívat a topí timto neplánovaně záložním zdrojem tak dlouho, až jim to ekonomicky dá smysl s výší jejich důchodu?
Tož tak.
Se vším ostatním musím souhlasit, je to tak jak píšete, ale není mi to k ničemu, protože (jak jsem v původní reakci uvedl, nemělo smysl dávat "postižené paní" hraběcí rady)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pro pana luise:
K „postižené paní“ – tepelné čerpadlo lze instalovat jen do zatepleného domu, jinak je to drahý nesmysl. To je prodejcům čerpadel jedno, proto to vnucují bez ohledu na podmínky pro provoz.
K „rezervnímu zdroji“ – určitě ano, ale na dřevo, pelety, štěpku, rozhodně ne uhlí. To může být potíž, proto je zateplení tak důležité. Ovšem samotné zateplení bez vzduchotechniky dům zničí, zplesniví. To se taky ignoruje.
K nastavení dotací – u nás je častá snaha pohřbít dobrý úmysl (který však škodí superziskům) špatně nastavenou dotací, jak jsme si natrénovali u solárů.
Změna vytápění je tedy docela nákladný víceboj – zateplit, odvětrávat rekuperační ventilací, tepelné čerpadlo, dostatečně dimenzovaná fotovoltaika a rezervní zdroj na biomasu. A když už jsme došli tak daleko, tak určitě elektroauto.
Dostatečně dimenzovaná fotovoltaika přirozeně naráží na problém, co s tou elektřinou v létě. Elektrické auto něco spotřebuje, ale to je další investice. Nebo můžeme přebytečnou elektřinu poslat do sítě, ale tam pro ni musí být využití – třeba výroba vodíku. Dá se to řešit i na trochu nižší úrovni komunitní energetikou, která si může dovolit nějakou formu akumulace a řízení spotřeby.
Rozběhla se také výroba menších kotelen (100 KW) na štěpku pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. První obce už to mají a mohly by se stát základem komunitní energetiky. To však návrh zákona z MPO vylučuje. Obce ne.
Sezónní akumulace je těžší, objevují se pokusy s ohřevem důlní vody z opuštěných děl. Víc se mluví o geotermální energii. V Litoměřicích máme evropské výzkumné centrum pro geotermální energetiku. V MIT Technology Review popisovali novou technologii hlubinných vrtů, kdy horninu postupně odtavují. Má to být rychlejší a levnější. Ale při dobrém zateplení už není poptávka po teple tak velká.
Je vidět, že to není moc jednoduché a stojí to obrovské prachy. Na druhou stranu, ty republika přece má. Jen je vyhodí za stíhačky.
A pak je tu samozřejmě spor o trh, který patřil k nejvýnosnějším, a najednou mizí před očima. Ještě nezmizel, a jeho pánům vedle ekonomické moci zůstala i ta politická. Proto pozorné oko najde ve všech těchto nutných krocích menší nebo větší zapíchnuté vidle.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Skutečně, to vedro má devastující účinky.
Vzpomínám, jak nám učitel na střední zemědělské škole v odpoledních hodinách, (kdy už jsme nasadili tzv. "skelné zraky") připomínal, že naše únava je projevem nedostatku energie a měli bychom pít více tekutin, aby naše mitochondrie mohly ukázat co umí. Později jsem pochopil, co tím myslel (dnes třeba Wiki říká, že "...Funkce mitochondrií se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce...."). Dal jsem si tedy jedno pivo a začetl se hlouběji....
Snad je to (myslím potyčky odmítačů boje proti klimatickým změnám s jejich sparingpartnery) jen jedno velké nedorozumění, podporované a živené těmi, kteří z toho aktuálně nejvíce profitují.
Na jedné straně nezřízená podpora urychleného přechodu umožňuje živit žrouty a parazity dotací - z daní či z dluhů, z čeho jiného také.
Na straně druhé profitují též ctitelé zakonzervování (jsou nezbytné investice, jinak bude konec světa) současného stavu tím , že bagatelizují klimatické změny. Možná je to ovšem pouze tak jednoduché, jak mi říkal kdysi jeden "kádrovák". "...Lidi musíš nejdřív ze všeho zblbnout, pak jim můžeš říkat co chceš a oni udělají co potřebuješ..."
Článek je v mnohém poučný, mně je však bližší "zlatá střední cesta", tj. strategie (ať již na úrovni rodiny, firmy, státu či .vropy) která má takový cíl, aby naše budoucí strategická pozice třeba řekněme za 5-10-15 let byla zásadně lepší (a to i poměr cena/efekt) než ta současná. Tedy musí být diskutována a soustavně uplatňována soustava měřitelných kritérií, prostě jakákoliv kvantifikovatelná metrika k tomu, aby se toto dalo hodnotit a aby bylo vůbec k čemu směřovat. A teprve pak je nasnadě zhodnotit technologické a ekonomické možnosti, co je potřeba a v jaké míře. Já nikde takovou metriku nevidím. Není tedy vlastně o co se přít.
Výsledkem stanovení měřitelné strategie nemůže být nic, než optimální (čti kompromisní) mix typů zdrojů, mix typů spotřeby, mix typů zásahů na změnu klimatu, mix typů zásahů na klimaadaptaci (tj. na to, co stejně přijde) aby dopady bylo z čeho a jak minimalizovat a vyvážit. Teprve k takové strategii má smysl přidávat - klidně na plné pecky - podporu (klidně i aktivistickou, dotační, jakou chcete) technologií, inovací, výroby (klidně i s vědomím, že externality odsouváme na později).
Mám na mysli nutnost jistoty, že (když efekt toho, že jdeme "zaostalému" světu příkladem, vyprchá nebo se dostaví s křížkem po funuse) jsme kupř. třetinu stále ještě dostupných zdrojů věnovali do účinné adaptace na dopady klimatických změn a třetinu do urychlení snížení energetické závislosti. Jen tento (příklad) přístup dovoluje podle výsledků a podle skutečného průběhu klimatických cyklů další postup urychlit či zpomalit a tím dosáhnout leší strategické pozice efektivněji.
Nebo si snad někdo myslí, že nevyužít v každém dalším roce pro nové investice návrat investic z předchozích let plus efekt techologického pokroku za každý další rok je luxus?
Nevěří snad v návratnost dopručovaných a protlačovaných investic? Nevadí mu, že masivní investicí do uhlíkové neutrality za pár let bez ohledu na skutečnost se zbaví disponibilních zdrojů jak pro adaptaci, tak pro nasazení technologicky vyspělějších a ekonomicky efektivnějších řešení?
A ruku na srdce: nikoho netrápí morální zastarání dosavadních technologií i dosavadních již vyrobených výrobků dlouhodobé spotřeby, které probíhá pouze z titulu byrokratického rozhodnutí?
No asi ne. Dnes už se slovutní ekonomové nepozastavují nad tím, že se konzumní přístup ke spotřebnímu materiálu (obyčejný provázek) přenesl přes ostatní věci (croxy na půl sezóny, vířivka na dvě, pračka na tři a auto na dobu než někdo změní předpisy) i na vyspělé technologie a její komplexní produkty.
Pokud by věci byly v normálu, nemohlo by se mi třeba stát, že doprovázeje známého při podpisu smlouvy o dotaci (TČ+fotovoltaika) jsem se dal do řeči s postiženou paní (nemyslim postiženou jako postiženou, myslím postiženou způsobem prosazování zeleného nadělení) která již rok měla TČ a na můj dotaz, jak je spokojena, se rozhořčila, ža kdyby věděla to co dneska, nikdy by do toho nešla. Položil jsem řečnickou otázku " nechali jste si nějaký kotel, krbovou vložku či jiný záložní zdroj schopný vytopit celou domácnost" a bylo jasné. Nemělo smysl dávat hraběcí rady paní, která uvěřila EK, naší vládě, propagátorům světlých zítřků i firmě (no která by nechtěla dotovanou zakázku?). Přece jsou to ti samí byrokraté (omluva: ne úplně ti samí, je jich značně více a stojí nás více) co kdysi doporučovali a """garantovali""" přímotopy, plynofikaci, atd.atd.
Zoufalství a doživotní pocit že byla podvedena. Tak bych to shrnul. A že takových lidí je spousta? Není divu. Pocit podvodu je plně oprávněný, pomoci se nedovolají, oni budou patřit k těm, co budou platit luxus diletantismu jiných. A prosimich, na jedince či nesprávný výběr kvalitního dodavatele, či jinou výmluvu to nesvádějme. Pokud je podmínkou kotlíkové dotace pro TČ likvidace starého kotle, jediného spolehlivého záložního zdroje pro případ nouze, je špatně celá ideologie.
Jen zkusme přiblížit tento úlomek syrového života podle zásad výše zmíněné strategie:
a) výchozí strategická pozice (starý kotel na pevná paliva):
- možnost vytápění domácnosti bez jakékoliv investice
- možnost vytápění domácnosti za cenu vyšší pracnosti a prašnosti osvědčeným způsobem
- možnost vytápění domácnosti za provozních nákladů, které jsou úměrné potřebě tepla a nepředstavují žádný mimořádný výdaj
- domácnost má zabezpečené teplo, tepelný komfort je dostačující a úměrný nákladům
- hospodaření domácnosti je "prakticky" nezávislé na plynu a elektřině, na jejich cenách
- kritické zimní období skutečně nízkých teplot lze překlenout bez razantního zvýšení nákladů
b) cílová strategická pozice podle kotlíkové dotace (TČ):
- možnost vytápění domácnosti s investicí (i po odečtení dotace) řádově v hodnotě půlročního platu či důchodu
- možnost vytápění domácnosti za cenu vyšší jednorázové administrativy a nutnosti nashromáždit dočasně (úspory, půjčka či úvěr) peníze na pokrytí investice včetně dotace (do doby jejího vrácení)
- možnost vytápění domácnosti s výrazně menší pracností za cenu vyšších provozních nákladů (elektřina, dražší servisní prohlídky, riziko nákladných oprav)
- možnost vytápění domácnosti za provozních nákladů, které jsou úměrné potřebě tepla ale vyžadují dvojnásobné výdaje
- domácnost má zabezpečené teplo, tepelný komfort je dostačující ale neúměrný nákladům (ve srovnání s jinými variantami)
- domácnost se stává "prakticky" silně závislá na elektřině, na jejich cenách (přibyl další vazal ČEZU, tím posílil jeho strategickou pozici, oslabil vlastní strategickou pozici)
- kritické zimní období skutečně nízkých teplot lze překlenout pouze za cenu razantního zvýšení nákladů
c) cílová strategická pozice podle "vysněné" kotlíkové dotace (TČ) - pouhou změnou nelikvidovat okamžitě, ale tak jako jiné podmínky dotace do 5 let):
- po celý rok zůstávají všechny výhody strategické pozice podle kotlíkové dotace (TČ)
- po kritické zimní (z hlediska TČ nejnákladnější) období, porucha apod. se po nejnutnější dobu uplatní všechny výhody výchozí strategické pozice
- přibývá výhoda, že po nástupu fotovoltaiky a zlevnění elektřiny pro většinu roku (mimo 2.5 zimních měsíců) se stane TČ efektivnějším a přibude další důvod pro dřívější likvidaci starého kotle
- přibývá výhoda, že po určité době se doplní domácnost o fotovoltaiku a dojde k dalšímu zlevnění elektřiny pro vlastní potřebu a přibude další důvod pro dřívější likvidaci starého kotle
Rozdíl mezi dopady na životní prostředí mezi kolíkovou a vysněnou kotlíkovou variantou dotace je minimální:
- Vždyť kdo by topil neekologicky a pracně ve starém kotli, pokud by mohl topit ekologicky a za srovnatelnou cenu tepelným čerpadlem.
- A půjde-li v kritické roky o vytápění starým kotlem v řádu týdnů (tj 5-10% z roku), nemůže to ohrozit žádný rozumný ekologický cíl. A kdo by si nechával starý kotel, když ho nijak zvlášť nepotřebuje?
Nevěděl by někdo, kde by se u ČSÚ nebo u Eurostatu daly dohledat zásoby dětských vaniček s dítětem, kolik jich ještě třeba má naše vláda pro svoji nezbytnou potřebu?
Způsob a rychlost utrácení našich daní při plnění ideologie (dobrá idea, znetvořená k nepoznání) připomíná Titanic. Tam také usoudili, že vlastnosti lodi jsou takové, že počet a provozuschopnost záchranných člunů je zbytečná zátěž. Starý kotel nemůže posloužit jako záloha, přestože, když se v něm netopí, neznečišťuje životní prostředí. Ale proč je třeba zálohu zlikvidovat, než se prokáže, že je opravdu zbytečná? Proč vlastně piloti mají padáky. Idea letadla jim nic neříká? Padáky, záložní motory, zdvojení brzdných okruhů u aut, staré kotle na pevná paliva - všechno je to zbytečný balast, který brání tomu, aby nové myšlenky v ideologickém kabátě se mohly řádně nadechnout.
Říkáte si: K čemu je dobré celé Tvé lamentování? Je o jednom a tomtéž:
Kdo platí luxus rychlosti? Kdo platí luxus umrtvení kapitálu? Kdo platí luxus politických a ideologických omezení pro ekonomiku?
Kdo pocítí na vlastní kůži a peněženku, odkázanost na jediný vytápění a na ČEZ?
Kdo bude platit adaptaci a minimalizaci dopadů změn, které probíhají nezávisle na předchozích výdajích.
Na okraj:
S tím, co poté jako komentář připojuje pan Zbyněk Fiala v posledních čtyřech odstavcích, nemám problém souhlasit.
Snad jen formulace "...možnost mít elektřinu zadarmo..." mně naznačila, že za svůj život jsem se nic nenaučil.
Zasnil jsem se tedy (nad příspěvky tohoto autora to jde velice snadno) a představoval si, jak krátký, leč urputný duševní boj mezi potřebou napsat na téma této věty monografii nebo se spolehnout na to, že si novinářské zkratky nikdo nevšimne, vyhrála (jindy mnou tak ceněná) novinářská rutina.
Také pan Zbyněk Fiala patrně ještě nebádal v oblasti piva (kvantová fyzika je přece jen poutavější), jinak by se dočetl, že (https://www.pivnichlazeni.cz/o-pivu/nejcastejsi-myty-o-pivu/) "...Říz piva je dán množstvím C02, tedy oxidu uhličitého, obsaženým v nápoji. Obvyklé množství v hotovém pivu je přibližně 5 g/l. V praxi to znamená, že při vypití dvou piv si vaše tělo bude muset poradit s cca 5 g C02, což představuje cca 2,5 litru plynu. Toto množství plynu je pro tělo za běžných podmínek "těžko stravitelné ...". Takže ten název se mi jeví jako nevhodný pro toho, kdo pitím piva prožívá skutečný dopad změny klimatu vlivem podílu na uhlíkovém cyklu v CO2.
Cítím jakési provinění, že se moje reakce hemží řečnickými otázkami. Na svoji omluvu uvádím, že jednak lze odpovědi najít bez jakéhokoliv úsilí, jednak se odpovědi na řečnické otázky ani neočekávají. Mimoto jsou moje formulace výsledkem příliš pomalu se ustalující rovnováhy mezi kladným působením tekutin na mé mitochodrie a mezi záporným působením CO2 z onoho vypitého piva. Tak, teprve teď už je to v pořádku.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.