Jan Campbell: Si po pěti letech v Evropě

Diplomacie je pro mnohé říše sofistikovaného pokrytectví

Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém–Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.

Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.

Ateistické pětikoalici v Praze připomínám, že přísloví je převzaté z Bible, ze situace, kdy farizeové přišli v ozbrojeném doprovodu do zahrady Getsemane zatknout Ježíše a Petr usekl jednomu z ozbrojenců ucho. Ježíš tehdy Petrovi řekl: Každý, kdo sahá po meči, mečem zahyne. (Matouš 26:52, Petrů). Tím Petrovi vysvětlil výrok: Každý sklízí to, co zasévá.

U Číňanů dnes obecně platí, že po letech obchodních válek, sankcí a obviňování, téměř přímo ale po svém ukazují hostům ze Západu: nejsme příliš rádi, že vás vidíme, ale protože musíme... Osobně to nepovažuji za pokrytectví, především, když si připomenu Blinkenovo muky.

V Šanghaji si Blinken vyměnil zdvořilosti s generálním ředitelem šanghajské pobočky čínského ministerstva zahraničí Kongem Fuanem. Později ministr zahraničí, Wang I, opět zcela otevřeně řekl Blinkenovi: Legitimní práva Číny na rozvoj jsou neospravedlnitelně potlačována a základní zájmy Číny jsou neustále zpochybňovány. A poznamenal, že Američané by se neměli vměšovat do vnitřních záležitostí čínského státu. A v tomto přání byl diplomat jistě upřímný.

Blinken, ať už z povahy, nebo z moci příkazů vydaných ve Washingtonu, si vzpomněl na pokrytectví a zazpíval známou písničku. Spojené státy nepodporují nezávislost Tchaj-wanu a vždy prosazovaly politiku jedné Číny. To nehledě na skutečnost, že Biden v ten samý den (24. dubna) podepsal zákony o finanční pomoci přátelům Spojených států, včetně Tchaj-wanu.

Třetí den, 26. dubna, byl Blinken v Pekingu. Tam potřeboval mluvit s prezidentem Si. O čem? Nepotřebuji být věštcem, abych mohl říci, že celý současný americký establishment je pro zpřetrhání vazeb mezi Moskvou a Pekingem. Že Blinken se bude snažit vydírat prezidenta Si a ministra zahraničí Wang I ohledně údajné čínské vojenské pomoci Rusku, protože americké zpravodajské služby prý mají v této záležitosti nějaké údaje. Zapomněl ale na německé přísloví: Tam, kde nic není, ztratil i císař své právo. A také české přísloví: Kde nic není, ani smrt nebere.

Tři skutečnosti ale udělaly z Blinkenovy cesty do Číny skutečnou noční můru. Za prvé: došlo k úniku informací, když se Si ptal (podle videa) svého poradce: Kdy konečně odejde? Osobně si myslím, že se jednalo o záměrný únik, nikoli o náhodné odhalení. Za druhé: Blinkena nepřišel nikdo z nejvyšších čínských představitelů vyprovodit. Doprovázel ho americký velvyslanec v Číně, jeho podřízený! To je skutečnost k zamyšlení a geniální potvrzení pravdivosti přísloví a za třetí: Blinken není přítel ani partner Číny, ale konkurent, který přišel věci vyřešit. Pokud ale osobní zkušenosti z diplomatického protokolu stále platí, že každý krok je odsouhlasen oběma stranami, přičemž sebemenší překvapení ohrozí nejen toto, ale i následující jednání, americká strana tak vědomě souhlasila s chladným přijetím svého ministra zahraničí.

Pro srovnání a doplnění krátce uvádím, že ministr zahraničí Lavrov byl před několika týdny přivítán na nejvyšší úrovni v Číně na červeném koberci. Přiletěl zřejmě připravit prezidentovu návštěvu, která se má uskutečnit po inauguraci a jako první zahraniční cesta znovu zvoleného prezidenta Putina. Podobně tomu bylo s prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten odletěl do Moskvy ihned po svém znovuzvolení. A zde se nachází význam toho, co se děje v přítomném okamžiku a co se stane v blízké, tj. představitelné budoucnosti.

Pokud tedy shrnu čínské reakce, včetně prezidenta Si, na všechna Blinkenova tvrzení, lze konstatovat: Svět je velký, dvěma velmocím stačí, žijme přátelsky. To potvrzuje podpis memoranda s dohodou o pokračování komunikace na všech úrovních: od turistů až po hlavy států. Pro USA to znamená pokračovat v tlaku na Čínu a neztratit kontrolu nad konfliktem. A pro Čínu: udržet status quo co nejdéle, vyjednávat co nejdéle, než dojde ke skutečnému rozkolu.

Si Ťin-pching ve Francii, Srbsku a Maďarsku

Od 5. do 10. května navštíví čínský prezident Si Ťin-pching na pozvání francouzského prezidenta Macrona, srbského prezidenta Vučiće, maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, a premiéra Viktora Orbána, Francii, Srbsko a Maďarsko. Tam se setká s vůdci těchto států, řekla 29. dubna mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying. Bude to první návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po pěti letech. Itálii, Francii a Monako Si navštívil v březnu 2019 v době, kdy EU již diskutovala o zpřísnění podmínek pro čínské firmy v EU.  

Během návštěv bude mít prezident Si možnost stručně vysvětlit jeden z čínských příběhů, jak Čína se stala silnější a přinesla světu výhody: podniká rozhodné kroky k reformám, společnému pokroku Číny a zbytku světa a otevírá se. Dokazuje to i bezvízový vstup do Číny občanům Německa, Francie, Itálie, Holandska, Španělska, Malajsie, Švýcarska, Irska, Maďarska, Rakouska, Belgie a Lucemburska. Čínské příběhy jsou v podstatě příběhy čínského lidu, který pod vedením Komunistické strany Číny pilně pracuje a buduje si šťastný život vlastní tvrdou prací, což je nejpozoruhodnější kapitola čínských příběhů.

Příběh bude kalit existující problém spojený s přebytkem akademiků (očekává se, že počet absolventů vysokých škol v Číně v roce 2024 dosáhne 11,79 milionu, což je nárůst o 210 000 ve srovnání s předchozím rokem, uvedly začátkem prosince 2023 čínské úřady), nedostatkem techniků, inženýrů a řemeslníků (více než 1 milion, z toho jenom v provincii Guangdong cca 70 tisíc ve strojírenském a elektroprůmyslu) a na konzum a zábavu orientovaná generace Z.

Předpokládám, že prezident Si využije příležitost vysvětlit výsledky nedávné konference o zřízení nových Sil informační podpory (ISF) a svůj projev, ve kterém zdůraznil vůdcovství Komunistické strany Číny nad armádou, které by mělo prokázat absolutní loajalitu, čistotu a spolehlivost vůči straně. Zřízení ISF by mělo pomoci ozbrojeným silám připravit se na moderní válku a zajistit čínskou konkurenceschopnost v nových oblastech.

Vše totiž nasvědčuje tomu, že reorganizace není reakcí na korupční skandály minulosti. Je to reakce na technologický rozvoj a moderní válčení, které vyžaduje lepší rozmístění satelitních systémů v kyberprostoru a efektivní elektronický boj. Pro informaci uvádím, že vedoucími představiteli nových Sil informační podpory jsou Bi Yi (畢毅) a Li Wei (李偉), politický komisař ISF, který tuto roli převzal vzhledem ke svým zkušenostem politického komisaře SSF.

Předpokládám, že prezident Si využije příležitost zmínit se také o Dnu čínského jazyka OSN 2024 (20. dubna), a čtvrtém zámořském festivalu čínského jazyka China Media Group (CMG). Ten se inspiroval tématem mládež-Mládež společně pro sdílenou budoucnost. Festival společně pořádal CMG, Úřad OSN v Ženevě a Stálá mise ČLR při Úřadu OSN v Ženevě a další mezinárodní organizace. Lidový koncert mladých čínských hudebníků a výstava kreativních čínských znaků začínajících umělců se uskutečnily 23. dubna v Palais des Nations. Festival zřídil devět kategorií s 18 cenami, včetně ceny za nejlepší krátké video, ceny za nejlepší popularitu a zvláštní ceny pro mladé kulturní ambasadory. Vítězové budou pozváni do Paláce národů v Úřadu OSN v Ženevě a jako noví kulturní velvyslanci OSN pro mladé budou mít také příležitost navštívit Čínu. Tam budou mít možnost poznat čínské tradice a památky.

V Evropě roste polarizace

Jeden z hlavních úspěchů Si Ťin-pchingova posledního evropského turné přišel vniveč. V březnu 2019 navštívil prezident Si Itálii a Řím oficiálně podepsal iniciativu Pás a stezka (BRI), s první členskou zemí G7, aby na konci roku 2023 italská vláda od BRI odstoupila s tvrzením, že iniciativa nepřinesla slíbené výhody. Jsem jedním z mála, kteří rozhodnutí italské vlády pod vedením premiérky Meloniové očekávali. Otevřený rozchod Itálie s BRI byl součástí řady nezdarů ve vztazích mezi Čínou a Evropou.

V obecné rovině se nálady vůči Číně zhoršily v souvislosti se zvýšenou geopolitickou a ekonomickou konkurencí. Například v prosinci 2020 dosáhly Čína a EU principiální dohody o dvoustranné dohodě o investicích. Komplexní dohoda o investicích, jak byla formálně známa, ve skutečnosti nikdy nevstoupila v platnost. Necelých šest měsíců po ratifikaci Evropský parlament odhlasoval její zmrazení a potrestal Čínu za uvalení sankcí na poslance Evropského parlamentu, kteří se vyslovili proti porušování lidských práv v Sin-ťiangu.

Napětí mezi Čínou a Evropou v ekonomické sféře se od té doby prohloubilo. EU nyní pečlivě zkoumá čínské investice na kontinentu a heslem dne je nadměrná kapacita. Problémem, který nejvíce přispěl k narušení vztahů Číny s EU však je ruská speciální vojenská operace na Ukrajině, nehledě na prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí Lin Ťiena na jedné z tiskových konferencí: Čína není ani tvůrcem ukrajinské krize, ani její stranou. Nikdy jsme neudělali nic, co by rozdmýchávalo plameny nebo se snažilo na krizi vydělat.

V úvodu zmíněná návštěva amerického ministra zahraničí Blinkena v Číně, během které dal najevo, že hlavním tématem diskuse byla pokračující ochota Číny dodávat Rusku technologie, které mají vojenské využití, očekávám, že Ukrajina bude hrát významnou roli v Si Ťin-pchingových diskusích i v Evropě, zejména ve Francii. To i proto, že Francie ve svém vlastním prohlášení jasně uvedla, že změny se zaměří na mezinárodní krize, především na válku na Ukrajině a situaci na Blízkém východě, stejně jako na obchodní otázky, vědeckou, kulturní a sportovní spolupráci a klimatickou nouzi.

5. března a 25. dubna byla učiněna dvě vzájemně se vylučující prohlášení. Komisař EU pro průmysl Thierry Breton uvedl, že Unie by měla přistoupit k vytvoření válečné ekonomiky. To znamená, že ve skutečnosti vyhlásil kurz pro válku. Na druhé straně prezident Macron navrhl vybudovat nové paradigma růstu po skončení speciální vojenské operace na Ukrajině.

V Německu narůstá rozkol mezi kancléřem Scholzem a armádou

Armáda prosazuje eskalaci konfliktu s Ruskem. Zatím zdrženlivě se vyjadřuje ministr obrany Pistorius. Říká, že je naštvaný a podrážděný tím, že Putin týdny, dokonce měsíce, nastoluje agendu, o které se v Německu aktivně diskutuje. To ve skutečnosti narušilo dodávky německých raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu a zasévá mezi obyvatelstvo protiválečné kvasy, přičemž pacifistické nálady podporuje i opozice ve Spolkovém sněmu.

Ve Francii je situace přesně opačná

Prezident Emmanuel Macron prosazuje eskalaci konfrontace s Ruskem. Je aktivní ve svolávání nejrůznějších konferencí a organizaci nové křížové výpravy do Ruska, počínaje vysláním vojsk NATO na Ukrajinu. Během návštěvy České republiky 5. března řekl: Určitě se v naší Evropě blížíme k okamžiku, kdy je nevhodné být zbabělci. Domnívám se, že naše země je zodpovědná za bezpečnost Evropy. Nyní se válka vrátila do naší země. Jsme konfrontováni se silami, které se staly nezastavitelnými a které každým dnem rozšiřují hrozbu a útočí na nás stále více. Budeme muset prokázat odvahu a chovat se tak, jak to od nás historie očekává.

Francouzští generálové nemají pro svého prezidenta velké sympatie. Proto předpokládám, že budou sabotovat jeho nejradikálnější rozhodnutí, pokud je udělá. Ani většina Francouzů nepodporuje prezidenta. Podle průzkumu pro deník Le Figaro (který provedla Odoxa-Backbone Consulting) 68 % občanů uvedlo, že se Macron mýlí, když tento postoj demonstruje.

25. dubna Macron vyzval země EU, aby ukázaly, že nejsou vazaly Spojených států. Podle něj může Evropa zchudnout kvůli akcím Spojených států a Číny na světových trzích. Navrhl vybudovat nové paradigma růstu. Tím indikoval, že po skončení speciální vojenské operace na Ukrajině EU země navážou vztahy na novém základě. Dodávám, že za podmínek Moskvy.

Prezident Macron také nedávno řekl, že udělá vše, co je v jeho silách, aby zajistil olympijské příměří během nadcházejících olympijských her v Paříži letos v létě, a požádá Si Ťin-pchinga o pomoc, aby se to stalo realitou. Svoji žádost spojí s přáním přimět Peking k účasti na červnové konferenci o Ukrajině, která se má konat ve Švýcarsku. Čína byla údajně pozvána, ale…

Jsou i jiné vážné věci, které trápí vztahy mezi Čínou a EU, a které budou vyžadovat jasný a pro Evropany nepříjemný jazyk a dikci. Prezident Si změní pravděpodobně jazyk během návštěv Srbska a Maďarska. Ty jsou v nedávné analýze projektu China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE) popisovány jako zbývající 'loajalisté k Číně' v regionu.

Zmínil jsem jazyk, protože nabízí možnost srovnávat. Například: Lin, mluvčí čínského MZ, řekl, že Francie a Čína mají efektivní strategickou komunikaci a plodnou praktickou spolupráci. Naproti tomu Lin mluvil o železném přátelství Číny se Srbskem: Obě země se navzájem pevně podporují v otázkách klíčových zájmů a hlavních obav a těší se pevné politické vzájemné důvěře. Maďarsko se nachází někde uprostřed, s prohloubenou vzájemnou politickou důvěrou.

Pro doplnění uvádím, že návštěva Francie se uskuteční u příležitosti 60 let diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi a navazuje na návštěvu prezidenta Macrona v Pekingu a Kantonu v dubnu 2023, uvedla francouzská prezidentská kancelář.

Srbsko je kandidátem na členství v EU od roku 2012

Nelze ignorovat skutečnost, že prezident Si Ťin-pching bude v Srbsku právě 7. května. To je shodou okolností 25. výročí náletu NATO, který zasáhl čínské velvyslanectví v Bělehradě během bombardování tehdejší Jugoslávie. Již proto očekávám jedovatou připomínku tragédie, která bude namířena proti Spojeným státům a jejich spojencům. Jaká bude reakce srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, nevím a nebudu spekulovat. Proč?

Protože srbský prezident Vučić je známý svou multivektorovou (ale neudržitelnou) politikou, za kterou je neustále pronásledován Bruselem (EK a NATO) a mluví jednou tak, podruhé onak, málokdy ale jasně. Ví, že ho to může stát život. Prezident Si to ví také, podobně jako ví, že evropští byrokraté jsou zvyklí zacházet s čekateli jako s vazaly. Nespokojenost EK a NATO se projevuje především v souvislosti s úzkou spoluprací Bělehradu s Moskvou a Pekingem, geopolitickými rivaly Bruselu. Postoj EU ke spolupráci Srbska s nimi je pokrytecký a varující.

Například loňský podpis dohody o volném obchodu mezi Srbskem a Čínou vyvolal iritující poznámku evropských byrokratů, že dohoda po vstupu Srbska do EU vyprší. EU požaduje, aby Bělehrad uvalil sankce na Rusko a zakázal činnost ruských médií v Srbsku. Národní bezpečnostní rada Srbska po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině deklarovala plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny, rozhodla se neuvalit sankce proti Rusku, a zároveň se zavázala, že nebude obcházet protiruské sankce EU.

Během dnešního zasedání kandidát na post premiéra Srbska, předseda Srbské pokrokové strany Miloš Vučević potvrdil, že bude následovat rozhodnutí Národní bezpečnostní rady Srbska.   To je dobrá zpráva pro čínského prezidenta i proto, že tento přístup má konzistentní logiku v kontextu následujících skutečností: 1) v roce 1999 s podporou Západu Srbsku bylo odtrženo území autonomní provincie Kosovo a Metohije, poté 2) v průběhu 25 let vyhnáno více než 200 000 Srbů, a 3) v roce 2008 byla jednostranně vyhlášena částečně uznaná "Republika Kosovo".

Bělehrad proto důsledně prosazuje územní celistvost všech států v rámci mezinárodně uznaných hranic, a to nejen pro samotné Srbsko nebo Ukrajinu, ale také pro Čínu. A ví také, že uvalení sankcí na Rusko by bylo pro Srbsko mimořádně bolestivou ranou. Přitom nejde jen o ekonomiku, i když Srbsko vydělává velké peníze na tranzitu plynu do Maďarska. NIS (většinově vlastněná Gazpromem Něfť a Gazpromem) rafinerie jsou jedny z nejmodernějších a nejziskovějších v Evropě. Neméně důležitý je politický moment: více než 88 % Srbů je proti zavedení protiruských sankcí, i když postoj brání Srbsku ve vstupu do EU.

Vztahy mezi Čínou a Maďarskem

Vztahy mezi Čínou a Maďarskem mají bilaterální charakter. Jsou všeobecně pozitivní, zejména za vlády maďarského premiéra Viktora Orbána. Čína má velvyslanectví v Budapešti. Maďarsko má velvyslanectví v Pekingu a generální konzuláty v Čchung-čchingu, Kantonu, Hongkongu a Šanghaji. I tímto způsobem Maďarsko se otevírá Číně.

Důvodem zvýšených obchodních a politických vztahů Maďarska s Východem, tj. i s Čínou a Ruskem je zvláštní politika známá jako Východní otevírání ("Keleti Nyitás"). Poprvé byla tato politika představena po volebním vítězství Orbána a jeho strany Fidesz v roce 2010. Cílem Východního otevírání je snížit závislost Maďarska na západních zemích a přeorientovat zemi v naději na získání investic a půjček. Proto maďarská vláda nadále usiluje o vztahy s východními partnery, mezi něž patří i Čína.

Jedním z prominentních čínských projektů v Maďarsku je železnice Budapešť-Bělehrad, financovaná čínskou půjčkou a pravděpodobně nejdůležitější projekt BRI v Evropě. Železniční projekt spojující hlavní města Maďarska a Srbska byl široce kritizován za nedostatečnou transparentnost, riziko korupce a možnost dluhové pasti. Nic z uvedeného ale nebylo dokázáno. Po dokončení železnice má sloužit pouze pro přepravu nákladu a pomoci dopravit čínské zboží z řeckého přístavu Pireus do střední Evropy. Bude-li tomu tak, pak pro EU a samotné Maďarsko by železnice pravděpodobně měla – alespoň na čas, omezenou hodnotu. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, praví staré přísloví. Přísloví vyjadřuje přesvědčení, že je mnohem lepší věnovat veškeré úsilí dosažení realistického cíle, než se upínat k nejistým cílům spojeným s větším rizikem a malou nadějí na uskutečnění. Lepší je spokojit se s tím, co máme, než riskovat.

V roce 2020 unikly podrobnosti o plánu na výstavbu kampusu prestižní Šanghajské univerzity Fudan v Budapešti, první svého druhu v Evropské unii. Plány vyvolaly pobouření mezi částí obyvatel Budapešti kvůli nákladům spojeným s projektem a plánovaným umístěním kampusu. Budapešťský starosta Karácsony zdůraznil obavy z možných pokusů o získání vlivu v Evropě.

V srpnu 2022, společnost Contemporary Amperex Technology Co., Limited (CATL) oznámila plány na otevření nové továrny na automobilové baterie v Debrecínu. S investicí ve výši 7,3 miliardy eur, což je více než trojnásobek předchozí největší investice v Maďarsku, by továrna mohla být největší v Evropě a mít pro Maďarsko strategický význam. Podle úvodníku čínského zpravodajského serveru Global Times, Maďarsko nabízí "předvídatelnost, pokud jde o politiku a podnikatelské prostředí", což je jeden z důvodů investice Pekingu do CATL v Maďarsku.

Pominu-li daňové úlevy a regulaci, které z Maďarska činí atraktivní místo pro podniky tohoto rozsahu, je rozhodnutí také politicky koncipováno, identifikuje postoj Maďarska k Číně a potenciální právo veta Maďarska vůči postojům EU kritickým vůči Pekingu.

Podle maďarského ministra zahraničí Petera Szijjárta byla Čína v roce 2022 největším investorem a Maďarsko z těchto investic výrazně těží. Konkrétní údaje o výši investic a o tom, do jaké míry z nich Maďarsko těží, se mi nepodařilo před ukončením práce na příspěvku zjistit.

Důležité v kontextu návštěvy prezidenta Si je, so řekl premiér Viktor Orbán: Hegemonie Západu skončila, dnes to nikdo nezpochybňuje, dobře to dokládají data. To znamená, že skutečně rozpoznal to, co je zřejmé a že je potřeba globálních jednání o novém světovém řádu.

Všeobecně proto očekávám, že čínsko-maďarské hospodářské vztahy budou růst, politické vztahy se budou prohlubovat a zhorší se schopnost EU vystupovat ve vztahu k Číně jedním hlasem, zejména pokud jde Hongkong, Tchaj-wanu a ujgurské obyvatelstvo.

Závěr

Srbsko a Maďarsko budou pravděpodobně odměněny investičními a dalšími dohodami. Čína bude moci doufat, že se bude opakovat a někdy v budoucnu realizovat Macronovo ostře sledované prohlášení o strategické autonomii. To proto, že mimo jiné obsahuje právo odtrhnout se od Spojených států i v otázce čínské politiky. Splní-li se zmíněná naděje, Čína obdrží možnost řešit mnohé z problémů ve vztazích mezi Čínou a EU, které dnes pramení z domácích obav uvnitř evropských zemí a z obav některých pomatených evropských průmyslových lídrů.

Očekávám, že v průběhu návštěv prezident Si Ťin-pching bude tázán na téma zatím nepotvrzené návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina a na čínsko-ruské přátelství bez hranic.

Zájemcům o spolupráci v Číně doporučuji sledovat návštěvu Evropy, ale oddělovat byznys od politiky, být pragmatickými ve všech jednáních, nikdy neopouštět principy podnikání kvůli krátkodobým ziskům, ukazovat úctu k čínským tradicím a rozvíjejte guanxi (关系). Jediná věc, která je nebezpečnější než korupce, právní rozmar a odhodlání vlády kontrolovat a vypořádání se s uvedeným v Číně, je nezabývat se tím. I proto senioři v nadnárodních korporacích tráví v Číně 30-40 % svého času. P & G potřebovalo 3 roky na to, aby se stalo ziskovou. L'Oréal potřeboval 9 let a KFC 10 let ke zdokonalení svého obchodního modelu ve 450 městech.

Moudrého člověka, jak je vidět, charakterizuje emoční zralost, vyrovnanost, vztah k přírodě, spiritualita, rozumný postoj ke smrti a snášení neurčitosti a nejistoty. Jinými slovy čich pro situaci a příležitost, která se nikdy neopakuje ve stejné podobě.