Bude se znárodňovat?

Donald Trump měl pravdu, když v jednom z posledních projevů varoval Američany před strašidlem komunismu, které znovu vystrkuje hlavu už i v jeho vlastní zemi. Možná si myslel, že přehání, aby to nezapadlo, ale noviny jsou plné zpravodajství, jak před nacházejícími listopadovými volbami do Kongresu přibývá levicových kandidátů zejména z řad Socialistů Demokratické strany a vytlačují dlouholeté poslance hlavního proudu. Ale u nejbližšího evropského partnera, v Británii, jsme úplně jinde. Tam už socialisté vyhráli.

Předpokládaný příští labouristický premiér Andy Burnham ohlašuje spoustu plánů, které Británii přinesou „největší změnu od konce války“. Připomíná mi to československé naděje za Pražského jara 1968, kdy jsme se snažili vyprostit z dogmatického centralismu přehlížejícího práva jednotlivce. Británii chce Burnham osvobodit od dogmatické centralistické moci Londýna a obnovit práva kolektivní spolupráce, považované od dob „železné lady“ Thatcherové za cosi zvráceného. („Neznám společnost, znám jen jednotlivce.“)

Jedním ze symbolů této změny má být „severní“ expozitura londýnského vládního úřadu v Manchesteru (Nothern No. 10 podle adresy na londýnské Downing Street), která se soustředí na předávání pravomocí samosprávám mimo Londýn a oživení opomíjených regionů.

Jako starosta Velkého Manchestru se Burnham upsal myšlenkám „ekonomiky toho nejzákladnějšího“ (foundational economics), podle kterých uspokojování základních životních potřeb má být vedeno ve veřejném zájmu, nikoliv pro soukromý zisk. Proto hodlá vyvést vodárenství, energetiku, dopravu a bydlení z výlučné sféry soukromého podnikání. Měla by se tam uplatit „větší míra veřejné správy“, aby byly jejich služby dostupné pro každého. Jak daleko to půjde? Bude se znárodňovat?

List Guradian už tomu věnoval celý seriál, ze kterého je zřejmé, že to nemusí být černobílé schéma ano, či ne, už kvůli rozpočtovým nákladům přímého znárodňování a kritické zadluženosti Británie. Sada nástrojů může být mnohem pestřejší než vykupování podniků za hotové.

https://www.theguardian.com/politics/2026/jun/30/andy-burnham-nationalisation-clement-attlee

I kdyby došlo na nejhorší, tedy na peníze, lze nabídnout výměnu akcií soukromých podniků za státní dluhopisy, čili nevelký podnikový zisk za jistý stálý státní úrokový výnos. Když se přidá pružnější fiskální účetnictví, které nebude zahrnovat jen finance, ale i hodnotu majetku, přiřadíme k pasívům aktiva a je to bez zvýšení zadlužení.

Podstatnější je cíl, kterým je pohřbení neoliberálních iluzí, že nejdůležitější jsou finance, protože pak se dá všechno někde koupit. Jenže už nedá, globalizace se rozpadá. Ukazuje se potřeba průmyslové suverenity, obnova průmyslu, který po privatizaci postupně zanikal. To znamená, že ke slovu se dostane dříve zakázaná průmyslová politika.

Nejde však jen o to, co se komu sebere, ale co se souběžně nového a perspektivního vytvoří. Na webu expertní instituce pro městský rozvoj Centre for Cities se objevila zajímavá úvaha, co tím Burnham myslí, když mluví o tom, že Británie potřebuje nikoliv jakýkoliv růst, ale „dobrý, udržitelný růst“.

https://www.centreforcities.org/blog/what-does-andy-burnham-think-good-growth-is/

Pracoval na tom už jako starosta Velkého Manchesteru, kde byl pro tyto potřeby vytvořen zvláštní investiční fond (Good Growth Fund). Jak to mělo fungovat?

Takhle to vysvětluje mluvčí výzkumáku, který je partnerem London School of Economic:

Co je Good Growth Fund?

Na konci roku 2025 představil tehdejší starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham plány na zavedení nového modelu hospodářského růstu prostřednictvím Fondu pro udržitelný růst Velkého Manchesteru.

Stalo se tak po desetiletí, během něhož se Velký Manchester stal nejrychleji rostoucí městskou aglomerací ve Velké Británii, přičemž jeho roční růst a produktivita předstihovaly celostátní průměr. Tento růst byl poháněn úspěchem hlavně centra města Manchesteru. Good Growth Fund byl proto zaveden jako mechanismus k rozdělení přínosů tohoto růstu mezi všech 10 městských částí regionu.

Fond kombinuje několik různých zdrojů financování. Čerpá z programu bytové výstavby Integrované osídlení regionu Velký Manchester, z investic manchesterského penzijního fondu a z partnerství s Národním fondem bohatství. Je koncipován jako revolvingový investiční fond, kdy se splátky úvěrů recyklují do budoucích regeneračních projektů. Region Greater Manchester hodlá reinvestovat do dalších projektů i dodatečné příjmy z obecní daně a daně z podnikání, které vzniknou v důsledku nové výstavby, čímž vytvoří dlouhodobější investiční model, který přímo propojuje ekonomický růst s regenerací regionu.

Burnham uvedl, že tento program zajistí desetiletí zdravého růstu prostřednictvím integrovaného portfolia projektů. Dosud byly oznámeny dvě vlny financování, které podpoří regeneraci center měst, výstavbu bytů, vytváření pracovních míst a inovačních prostorů a novou dopravní infrastrukturu. V souhrnu poskytují vhled do Burnhamova širšího ekonomického uvažování.

Obnova center měst

Hlavním prvkem tohoto plánu je oživení center měst v mnoha městských částech regionu. Očekává se, že velká část této obnovy bude realizována tím, že se do center měst přiláká více obyvatel prostřednictvím výstavby nových bytů s pestrou nabídkou typů a forem vlastnictví, a to spolu se zlepšením veřejných prostranství, kulturních památek a komunitních zařízení.

V centru města Stockport byly v rámci developerského projektu „Stockport 8“ realizovány investice do nové čtvrti s 1 300 byty. Mezitím bylo v centru Prestwiche investováno 6,8 milionu liber do demolice nevyužívaných budov v areálu Longfield Centre za účelem vybudování nové tržnice a obchodních prostor.

Tento model podpory bytové výstavby s vyšší hustotou v centrech měst Burnham zmínil ve svém prvním významném projevu od oznámení kandidatury na předsedu, kde rovněž uvedl, že chce z hlavních nákupních ulic učinit nový symbol britské renesance, nikoli znak úpadku.

Bydlení

Bydlení tvoří významnou část investic fondu, přičemž Burnham uvedl, že fond nastartuje výstavbu tempem a v rozsahu, jaké v tomto století dosud nebyly k vidění.

Projekty sahají od velkých regeneračních programů, jako je nové město Victoria North, po výstavbu na brownfieldech, včetně tří lokalit ve Wythenshawe, a lokalit v klíčových dopravních uzlech, včetně 331 bytů vedle stanice Oldham Mumps v rámci projektu Prince’s Gate.

Bydlení podporované tímto programem zahrnuje kombinaci soukromých a cenově dostupných bytů, včetně bytů Manchester Living Rent v Northern Quarter, stejně jako specializované bydlení pro seniory a osoby bez domova.

Tento důraz na bydlení je nepochybně něco, co Burnham přenese i do vlády. Od svého zvolení za poslance Burnham vyzývá zemi, aby konečně zařadila bydlení na první místo svého seznamu priorit, a tvrdí, že Británie se nachází v „pasti bydlení“. Je zřejmé, že toto téma bude tvořit významnou část jeho politického programu.

Rozvoj odvětví s vysokou produktivitou

Burnham uvedl, že „Good Growth“ nabízí perspektivu dobře placené práce v místě, přičemž klade důraz na rozvoj jádra Manchesteru a inovační čtvrti.

Investice směřují do laboratorních prostor, komerčních kanceláří a inovačních zařízení v rychle rostoucích odvětvích s vysokou produktivitou, včetně biologických věd, pokročilé výroby, digitálních technologií a zelených odvětví.

Velká část těchto aktivit se odehrává v centru Manchesteru, včetně rozšíření Sister, globálního inovačního centra Manchesteru.Mimo centrum města byly investice směřovány do nového Centra pro udržitelné materiály a výrobu v Rochdale, což je první významný projekt v rámci nové rozvojové zóny Atom Valley.

Zde vidíme, že Burnham uznává, že centra měst jsou jádrem hospodářského růstu a že jsou zapotřebí další investice, aby se tato místa stala atraktivními pro investory.

Doprava

Investice do dopravy tvoří další důležitý pilíř fondu, je však pozoruhodné, že infrastruktura je málokdy realizována jako cíl sama o sobě.

Dopravní projekty jsou naopak úzce svázány s novou bytovou výstavbou a lokalitami s pracovními příležitostmi. Například investice do nové zastávky Metrolinku v Sandhills má za cíl odblokovat regenerační program Victoria North, zatímco nová silniční a multimodální infrastruktura podporuje významné lokality s pracovními příležitostmi, jako je například projekt Northern Gateway.

To naznačuje, že Burnham vnímá dopravu především jako hnací sílu růstu, která propojuje lidi s pracovními místy, zároveň umožňuje rozvoj s vyšší hustotou zástavby a činí regeneraci komerčně životaschopnou.

Ekonomické a sociální přínosy jdou ruku v ruce

Při zahájení činnosti Fondu pro dobrý růst Burnham jasně uvedl, že investice byly vybrány kvůli jejich potenciálu přinést místním podnikům a komunitám jak sociální, tak ekonomické přínosy.

Souběžně s fondem zavedl Velký Manchester smlouvu „Good Growth Contract“, která od příjemců vyžaduje, aby se zavázali k plnění řady sociálních a environmentálních cílů, včetně:

• vytváření učňovských míst a stáží,
• přistoupení k chartám dobrého zaměstnavatele a dobrého pronajímatele,
• využívání místních dodavatelů, kdykoli je to možné, a
• splnění vysokých environmentálních standardů a standardů nízkouhlíkového hospodaření.

Sdružená samospráva rovněž zřídila fond „Good Futures Fund“, charitativní nástroj financovaný z dobrovolných příspěvků developerů, jehož cílem je podporovat mladé lidi v komunitách, ve kterých probíhají regenerační projekty.

Tyto iniciativy dohromady naznačují, že Burnham nepovažuje hospodářský růst a sociální politiku za vzájemně si konkurující priority. Oproti tomu se očekává, že hospodářský růst přinese místním komunitám širší přínosy spolu s lepšími hospodářskými výsledky.

Co tedy můžeme očekávat dál?

Z fondu Good Growth Fund se celkově vynořuje několik témat, která se dosud překrývají s politickými prohlášeními, která Burnham učinil od zahájení své kandidatury na vedoucí pozici.

Je zřejmé, že se uznává, že centra měst jsou srdcem hospodářského růstu a že je třeba vytvářet správné podmínky pro jeho úspěch, například budováním vhodných kancelářských nebo laboratorních prostor. Tento hospodářský růst však musí jít ruku v ruce se sociálním pokrokem a úspěch centra města se musí rozšířit i do okolních oblastí a komunit.

Další otázkou je, jak Burnham tento přístup uplatní na celostátní úrovni. Uvedený fond nicméně představuje snad dosud nejjasnější náznak toho, jak Andy Burnham uvažuje o hospodářském růstu: je založen na konkrétních místech, tažen investicemi, zaměřen na bydlení a podložen decentralizací.