Jaký bude vývoj světového hospodářství v roce 2017

Mám na mysli především vítězství populistů, jak k nim došlo ve Velké Británii v případě Brexitu anebo v případě zvolení D. Trumpa prezidentem USA. Oba dva tyto faktory, stejně tak jako prosincové, z hlediska italské vlády neúspěšné, referendum o reformách v Itálii, mohou poznamenat tvář světové ekonomiky v příštím roce. Mohou, ale nemusí. Anebo mohou jen do určité míry…

Vyjednávači z EU i z Británie budou jistě pro svou stranu vyjednávat co nejvýhodnější podmínky odchodu ostrovního království z EU. Pokud to jedna nebo druhá strana přežene anebo se dokonce nedohodnou, může to mít nepříznivé dopady ne mezinárodní obchod, a zejména na ekonomiku Německa, pro které je Velká Británie velkým obchodním partnerem, a také na českou ekonomiku.

Již první měsíce nového amerického prezidenta ve funkci ukáží, zda bude D. Trump vůči obchodním partnerům a konkurentům, jako jsou Čína, Mexiko a Brazílie pokračovat v silácké rétorice z posledních týdnů a měsíců. Osobně se domnívám, že zůstane pouze u verbálních útoků a že praktická politika D. Trumpa v tomto případě narazí na své meze a bude pragmatická.

Zdá se, že americká ekonomika - podle čísel v tabulce - je slušně nastartovaná a již v příštím roce, a zejména v dalších letech, mohou její zvýšené dynamice ještě pomoci programy, které chce Trump zahájit na obnovu a rozvoj zastaralé americké infrastruktury.

Eurozóna sice nezažije nějaké grandiózní nárůsty HDP, ale, co je také důležité, začne se mírně zvyšovat inflace a eurozóna tak vybředne, doufejme, že nadlouho, z deflační bažiny.

V USA lze ještě očekávat navýšení základní úrokové sazby Fedem. Podle většiny analytiků to bude v příštím roce ve výši 0,75 %.

Na ekonomiku Velké Británie bude mít zřejmě přeci jen jistý vliv Brexit, a britská vláda proto bude muset při dojednávání podmínek o odchodu své země z EU postupovat velmi opatrně.

Japonská ekonomika může v roce 2017 mírně vzrůst a zdá se, že se Japonsko již dostává alespoň k mírňoučké inflaci a vybředává z dlouhodobě působící deflace.

Čínsky hospodářský růst lze očekávat v rozsahu kolem 6 – 6,5 % růstu, při relativně nízké inflaci kolem 2 %. To je - spolu s indikací slušného růstu v USA - hlavní faktor, který bude tlačit ceny komodit, především průmyslových kovů, vesměs směrem vzhůru. Také Brazílie po poklesu hospodářství v letech 2015–2016 očekává konečně růst HDP.

Stejně tak Rusko, které i letos zaznamená (tentokrát mírný) pokles HDP, a již v příštím roce očekává vzestup tohoto ukazatele. Na ruskou ekonomiku, stejně tak jako na ekonomiku mexickou, mohou mít značný vliv ceny ropy a jejich kolísání, nebo dokonce jejich setrvalý pokles z dnešní úrovně. Zůstává tak základní otázkou, jak budou dodržovány dohody uzavřené v rámci OPEC a dalších zemí vyvážejících ropu na limitování produkce ropy.

Celkově je největším hospodářským premiantem mezi velkými světovými ekonomikami již nějaký čas Indie, jejíž růst se také v roce 2017 očekává zhruba ve výši dosažené v letech 2015 – 2016, tedy mezi 7 – 8 %. Ovšem při poměrně vysoké inflaci 5 – 6 %.

Celkově lze očekávat růst světového hospodářství až o 3 %, a to za poměrně optimistického scénáře, ve kterém je ovšem skryto několik velkých rizik. A na největší z nich jsem upozornil také v tomto článku.

Česká ekonomika by měla v příštím roce růst o něco rychleji než v tomto roce a osobně si myslím, že může růst ještě rychleji, pokud se vládě již počátkem roku konečně podaří dobře nastavit systém čerpání evropských peněz, tak aby v příštím roce bylo vyčerpáno z těchto fondů (dosud bylo za tři roky sedmileté finanční perspektivy let 2014-2020 čerpáno cca 9 % celkové disponibilní sumy) například 100 – 150 miliard korun. To by mohlo znamenat další 2 – 3 % hospodářského růstu navíc. Tedy zvýšení oproti očekávaným 2,4 % předpokládaného růstu českého národního hospodářství.

Tabulka růstu HDP v letech 2015-2017 a předpokladu inflace v roce 2017

Jiří Paroubek