Česká ekonomika, devátá nejlepší v Evropě?

18.2.2022 15:46
Na konci minulého týdne se v médiích objevila informace s velmi sporými průvodními informacemi o tom, že česká ekonomika je prý podle analýzy dat, prováděné společně Evropou v datech a analytickým týmem České spořitelny, na devátém místě v evropské sedmadvacítce.

Ponořil jsem se, se snahou seznámit se s výsledky tohoto měření, do závěrečné zprávy, která byla v této souvislosti zveřejněna. Přeci jen se mi ale zdá výsledek české ekonomiky (předpokládám, že byl měřen v roce 2019, tedy před covidem), jako poněkud vlastenecky nadnesený.

To, že Češi zaostávají za prvními Švédy, druhými Němci, třetími Dány, čtvrtými Rakušany, pátou Francií, šestým Nizozemskem, sedmým Finskem a osmou Belgií, mě zase až tolik nepřekvapilo. Ale že se za námi ocitly státy, jako jsou Irsko, Španělsko, Itálie, Lucembursko, ale také třeba Portugalsko a Polsko možná trochu překvapivé je, alespoň v některých případech. Výsledek, respektive závěrečná tabulka a pořadí v ní, vznikly posouzením deseti následujících ukazatelů. Jsou to:

- - Ekonomická komplexita

- - HDP/HND

- - HDP/osoba

- - Hrubá přidaná hodnota/celková produkce

- - Míra inflace

- - Míra investic vůči HDP

- - Počet robotů na 10 000 zaměstnanců

- - Přidaná hodnota vývozu

- - Přímé zahraniční investice

- - Veřejný dluh vůči HDP

Česko patří ke třem nejúspěšnějším evropským zemím s nejvyšší mírou investic vůči HDP. Zpět do ekonomiky se investuje více než čtvrtina toho (26,3), co se v česku vyrobí. Více se investuje jen v Maďarsku, a to o půl procentního bodu a v jiné lize investování je Irsko, kde se investují téměř dvě pětiny všeho, co se v zemi vyrobí.

Pro Česko je typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. Naopak v Irsku 71% z celkových investic šlo do práv duševního vlastnictví.

Vysokou předností české ekonomiky je také její značná ekonomická komplexita, která posuzuje míru diverzifikace ekonomiky, tedy její odolnost vůči výpadkům produkce anebo poptávky v jednom odvětví.

V celosvětovém srovnání mezi 146 zeměmi zaujímá Česko v tomto ukazateli sedmou pozici a v rámci evropské sedm a dvacítky je dokonce na druhém místě.

Bohužel, tato silná stránka naší ekonomiky se nepromítá do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těchto ukazatelích patříme k nejhorším.

Z hlediska produkce to vypadá, že jsme už Německo dohnali, ale marže (přidaná hodnota, kterou jsme z této produkce schopni vytěžit), je o 20% nižší než v Německu. Podobné je to s národním důchodem, jehož zůstane v ČR o 10% méně nežli v Německu.

Slabinou české ekonomiky je nižší robotizace. Počet robotů na jednoho pracovníka sice roste, ale nejsme ani v první dvacítce nejvíce robotizovaných zemí světa. Míra robotizace je v Evropě nejvyšší v Německu a ve Švédsku a také v Dánsku. I Čína je robotizována na 10 000 pracovníků více nežli česká ekonomika.

Domnívám se, že tady svou negativní roli sehrává politika ČNB v letech 2013 – 2017, která udržovala uměle nízký kurz koruny k euru v poměru 1:27, což se jí „povedlo“ tím, že na rotačkách vyprodukovala více než 2 biliony korun, které jsou, bohužel, stále v oběhu a dosud trvale oslabovaly kurz české koruny. Nyní sice česká koruna posiluje díky vysokému diferenciálu úrokových měr v Česku a v EMU, ale současně je vysokou úrokovou měrou zdražován úvěr na případný nákup modernizačních technologií a strojů za eura či dolary.

Studie také zmiňuje nízkou digitalizaci veřejné správy a také nedostatky v oblastech e-govermentu, kde se Česko propadlo až na 20. pozici v EU. Přitom v soukromém sektoru má webové stránky v Česku již 83% firem s deseti a více zaměstnanci a možnost nabízet zboží online zvládla třetina firem, což byl třetí nejvyšší podíl v celé EU.

V oblasti e-govermentu se ale Česko propadá až na 20. příčku v EU (naopak v soukromém sektoru se Česko blíží špičce).

Podle analýzy, kterou provedli, s využitím údajů mezinárodně dostupných, jsou na tom nejlépe v celé EU Švédsko a hned za ním Německo a Dánsko. Ale upřímně, devátá pozice české ekonomiky v tomto srovnání v rámci EU není vůbec špatná. Diskutabilní může být metoda práce, kterou týmy zvolily, ale v každém případě to špatný výsledek není.

Ukazuje se také, že od roku 2008, pokud jde o HDP na jednoho obyvatele, nedoháníme tak rychlým tempem jako do té doby nejvyspělejší státy EU.

A nebýt koruna díky politice ČNB v letech 2013-2017 tak podhodnocena, ale třeba na úrovni 20-22 Kč za 1euro, vypadala by naše pozice ještě lépe.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

To se stane, taková chybička.

Devátá, možnuá.

Ale jen od konce.

cernik

Možná, že to i J.  Paroubek přehlédl:
chybí tam ukazatel struktury a potažmo i velikosti nákupního koše, 
kterou si může pořídit český mediánový pracující (a přepočteno na Eura či dolary).
Dále bych připomněl roční pracovní expozici, tj. počet  ze zákona povinných pracovních hodin.