Jiří Paroubek: V ČSSD jeden hot a druhý čehý!
Vláda (a prezidentská kancelář) připravuje v naší zemi na závěr března návštěvu čínského prezidenta. Vláda (a prezident) odvedla, pokud jde o sjednání návštěvy čínského prezidenta, velmi dobrou práci. Noví čínští investoři v Česku, kterým návštěva prezidenta Si Tin-pchinga otevře dveře do naší republiky, by k nám mohli přinést nové investice a nová pracovní místa. Oboje potřebujeme.
Jak v této souvislosti hodnotit počin hejtmanství Pardubického kraje, které rozhodlo o vyvěšení tibetské vlajky v době, která těsně předchází návštěvě čínského prezidenta? Má snad pardubický sociálně demokratický hejtman úplně odlišný názor na problematiku spolupráce s Čínou nežli vláda vedená sociálně demokratickým premiérem? Nejspíše ne! Jenom je to politický popleta, který si myslí, že ČSSD nějakým druhem strany pravdy a lásky. A myslí si pan hejtman, že jej budou volit voliči pravdy a lásky? A co voliči ČSSD? Budou ho volit, až jim vystaví před oči např. svou trofejní fotografii s kardinálem Duku? Ano, s tím Dukou, jehož církvi bude stát vydávat (či již vydal) obrovské nemovité majetky a bude ještě dlouhá léta platit ze státního rozpočtu obrovské reparace ze státního rozpočtu.
Mnoho úspěchů v krajských volbách pane hejtmane. TNS Aisa dnes volební šance ČSSD odhaduje na 17 %. Dosáhnete aspoň na tento výsledek?
Jiří Paroubek
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3471x přečteno
Komentáře
S tím nelze než souhlasit. Ta zásada věrnosti je nepochybně ještě starší, vzpomeňme na tzv. Svatoplukovy pruty.
Kde je příčina? Obávám se, že jedním z ne nepodstatných kriterií při výběru kandidáta na přední místo na volebních lístcích je jeho popularita nebo častější výskyt v mediích. To sebou přináší i nebezpečí, že takováto osobnost nemusí mít jasnou představu o řadě problémů, které voliče trápí a také ne o nutnosti dodržovat to, co bylo kolektivně odsouhlaseno. Věrný a oddaný straník prostě není "IN".
Nabízí se občas nápad, že poslanec (či senátor) zvolený za určitou stranu by v případě přechodu do jiného stranického subjektu (nebo mimo jakýkoliv klub) měl povinnost se svého mandátu vzdát. Zní to jako jednoduchý proces, ale zřejmě by dnes do zákona neprošel.
Ba co víc: za jinak popularizované naší "první republiky" takováto zásada byla v zákonech zakotvena. Přesto však k přeběhlictví docházelo a tak výsledkem takovéhoto hemžení bylo, že letech 1919-1938 bylo celkem pět tzv. úřednických vlád.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.