Zemřel prokurátor, z něhož šel strach

Vaš patřil k nejobávanějším vojenským prokurátorům, který navrhoval prakticky vždy nejvyšší tresty. Nikdy neprojevil lítost nad svými rozsudky, byl ve své práci dryáčnicky nekompromisní a bezohledný. Jeho nejznámějším případem se stala justiční vražda generála H. Píky. Komunistům Píka překážel hlavně z důvodu, že věděl o praktikách sovětských špionážních služeb a o gulazích a podmínkách, jež tam panovaly. Píka tak neměl po roce 1945 i o československých komunistech žádné iluze. Protože však generál věděl skutečně mnoho a mohl by veřejně svými informacemi kompromitovat poúnorový režim, rozhodla se jej Moskva spolu s KSČ fyzicky zlikvidovat.

Právě Vaš měl obstarat falešné důkazy proti Píkovi, které v počátku ,,vyšetřování" nebyly prakticky žádné a komunistická justice si je tak musela vyfabrikovat. Vaš prokázal v tomto směru až horlivou servilitu a díky jeho přičinění byly vytvořeny ,,důkazy" o Píkově vině, které však v praxi ani nemohl generál spáchat. I když sám Píka věřil, že se u soudu očistí a smete vylhanou obžalobu ze stolu, o jeho osudu již bylo rozhodnuto. Dne 21.6. 1949 byl Píka na plzeňských Borech popraven oběšením za velezradu a vyzvědačství. Zvůli zkomunizované justice dokladuje i Vašův dotaz, který adresoval B. Reicinovi v přípravné fázi před procesem s Píkou: ,,Tak Bedřichu řekni, kolik potřebuješ, patnáct nebo provaz, podle toho se dělá obžaloba."

Je varujícím mementem, že se polistopadovému soudnictví nepodařilo Vaše byť jen symbolicky odsoudit. V roce 2001 byla na něj podána žaloba ve věci justiční vraždy generála Píky. V červnu 2001 Vaše soud odsoudil k nepodmíněnému trestu v trvání 7 let. Vrchní soud však rozsudek v lednu 2002 zrušil s odůvodněním, že je již promlčen.

Vaš tak vyvázl bez trestu a jeho makabrózní zločiny, které jsou zdokumentované a doložitelné, zůstaly nepotrestány. Je ostudou naší soustavy soudnictví, že se nepodařilo Vaše odsoudit už kvůli jeho synovi Milanovi Píkovi, který trávil se svým otcem poslední dny života. V podstatě jedinou potrestanou za nezákonné zločiny je tak L. Brožová - Polednová, která si odpykala necelé 2 roky za podíl na justiční vraždě národní socialistky M. Horákové. Původně byla soudem odsouzena k 6 letům odnětí svobody. Zbytek trestu jí byl odpuštěn amnestií prezidenta republiky. Je velmi politováníhodné, že za 23 let trvání polistopadového režimu spravedlnost zvítězila pouze v případě Brožové - Polednové.