Ukrajina do NATO po kouskách? Realita nebo fantasmagorie?

Začněme tím delším ruským, který s velkou přímostí a pro Rusko až nepříjemnou možnou brutalitou, která by mohla být pokládána až za „šíření poplašné zprávy“ téma v celém základu navozuje a navozuje celou skládanku:

Michail Zubov: Ukrajina sice nebyla přijata do NATO, ale Polsko a Rumunsko jsou připraveny bojovat o její území

Ukrajina nebude přijata do NATO. Blok jí navíc odmítl poskytnout záruky další podpory. To jsou pro Kyjev smutné výsledky summitu ve Vilniusu. Ale i pro Rusko jsou výsledky alarmující: Polsko a Rumunsko jsou připraveny vstoupit do války na Ukrajině – odděleně od bloku, samy. SLUŽBA PREZIDENTA UKRAJINY

V komuniké ze summitu NATO, který se konal ve Vilniusu ve dnech 11. až 12. července, je na Ukrajině uvedeno několik frází, a to přesto, že dokument je podle těch, kdo jej drželi v rukou, poměrně tlustý svazek. věnované zajištění bezpečnosti zemí bloku. O Ukrajině se říká, že ji v bloku čekají pár let po vítězství ve válce nad Ruskem. Dokument také nic neříká o další materiální a finanční podpoře Kyjeva, pouze uvádí alokované prostředky na roky 2022-2023 Nic více..

Jednoduše řečeno, Ukrajina byla „nahozena“ způsobem, který si ani ti notoričtí romantici v Rusku nedokázali ani představit. A aby ji ještě více ponížili, slíbili nakonec (ústně od Scholze) poskytnout 25 tanků Leopard-1A5 z roku 1965, modernizovaných v roce 1987. Pokud tyto tanky stále mohou jezdit, pak jsou skutečně velmi spolehlivé. Prezident Zelenskyj navíc stihl ve středu oznámit, že od prvního čtvrtletí roku 2024 začne dostávat letouny F-16, ale o pár hodin později byl ministerstvem zahraničí USA vyvrácen s tím, že zatím byla jen otázka výcviku ukrajinských pilotů bylo vyřešeno.

Nevyhlášená válka

Ale ani Rusko by se nemělo radovat z výsledků jednání ve Vilniusu. Naopak výsledky summitu související s ukrajinskou otázkou se pro nás ukázaly být obtížnější, než se očekávalo. Objevily se návrhy, že blok poskytne Ukrajině určité bezpečnostní záruky ve formě dokumentu. Jak budou realizovány, není jasné. V důsledku toho nebyly dány žádné záruky přímo od NATO, ale polský prezident Andrzej Duda řekl, že Polsko a Rumunsko budou působit jako garanti bezpečnosti – bez ohledu na NATO. Tyto dvě země jsou podle něj připraveny vyslat na Ukrajinu „mírové síly“.

Toto Dudovo prohlášení lze interpretovat pouze jedním způsobem: Polsko a Rumunsko jsou připraveny vstoupit do války každým okamžikem, zatímco blok NATO nebude považován za účastníka konfliktu. A eskalace, které se Washington a Brusel tak bojí, stejně nenastane. Duda novinářům 12. července řekl, že na toto téma svolá polskou bezpečnostní radu, jakmile se vrátí z Vilniusu do Varšavy.

Prezident Akademie geopolitických problémů, profesor MGIMO, generálplukovník Leonid Ivashov (J.V: Musel jsem uvést plnou funkci, aby bylo zřejmo, že informace byly autorem článku v Rusku od vrcholného odborného činitele, který nesporně musí zastávat pohled který zřejmě je všeobecně uznávaný) expertovi připomněl, že existuje mnoho precedentů, kdy jedna ze zemí NATO vedla nezávislou válku. V takových případech nefunguje notoricky známý „pátý článek“ NATO a žádný z členů bloku není povinen tuto zemi podporovat a bránit. Takže Francie nezávisle bojovala v Africe, Velká Británie bojovala proti Argentině a Spojené státy bombardovaly Srbsko, Irák a okupovaly Afghánistán. A v řadě blízkovýchodních zemí – například v Sýrii – země NATO dokonce proti sobě skutečně bojovaly.

Vstup Polska a Rumunska do války je ale pro Rusko nebezpečný právě proto, že země NATO mohou každou chvíli „pokřivit“: když se jim to hodí, řeknou, že s tím nemají nic společného, a v jiné situaci řekne, že Rusko zaútočilo na Polsko a Rumunsko, a "zahrne pátý bod."

"Samotný vstup Polska a Rumunska do války na Ukrajině pro nás není nebezpečný," řekl Ivašov. „Koneckonců, jaký je to rozdíl pro nás, koho ničíme? Náš průmysl zvyšuje výrobu střeliva a teď je toho dost pro všechny. Včera (v úterý 11. července) dokonce Blinken přiznal, že Rusko vede velmi úspěšnou obrannou válku. Zároveň mimochodem těmito slovy nechtěně potvrdil, že Rusko na nikoho neútočí. Budeme brousit. Nebezpečí spočívá jinde: Polsko může začít posouvat své hranice hlouběji do Ukrajiny. Ano, pravděpodobně bude. A jednoho dne, až udeříme na území Ukrajiny, Varšava prohlásí, že jsme bombardovali Polsko. A pak se článek 5 Severoatlantické smlouvy se všemi z toho vyplývajícími důsledky pro Rusko stane relevantním.

NATO zabere některé části bývalé Ukrajiny

Bývalý generální tajemník organizace Anders Fogh Rasmussen v předvečer summitu prohlásil, že Ukrajina by mohla být přijata do NATO ne celá, ale po částech. Podle něj mohou do bloku po jednom vstupovat ta území země, kde byl nastolen mír. Tato myšlenka byla zpočátku považována za absurdní, ale po Dudově projevu vše zapadlo. Skutečně: pokud polské mírové jednotky nastolí mír ve Lvovské oblasti (kde se stejně nestřílí), tak proč to nepřijmout?

„Rasmussenovo prohlášení je velmi podobné testování reakce obyvatel Ukrajiny na možná poloviční opatření ze strany Severoatlantické aliance. Ve skutečnosti bývalý generální tajemník otevřel karty a podepsal, že Ukrajina bude muset rozdělit území. Zároveň by Galicie měla jít do Polska, Bukovina (část, která je součástí Černovické oblasti Ukrajiny) - do Rumunska a Zakarpatí - do Maďarska, “Anton Orlov, ředitel Institutu pro studium současné politiky, podělil se o své poznatky.

Nejen to: podle Antona Orlova se v kombinaci na dělení Ukrajiny tváří v tvář Turecku objevil nový ambiciózní hráč.

"Turecko zjevně může získat Oděsu," uvádí politolog. - Zdá se, že těchto dohod mezi Erdoganem a vedením NATO bylo dosaženo právě 11. července, kdy turecký prezident slíbil dát Švédsku zelenou ke vstupu do aliance. 

Kupodivu tato slova nepřímo potvrdil podle autora sám Zelenskyj na své závěrečné tiskové konferenci ve Vilniusu.

„Nejsme uraženi, že Ukrajina nebyla přijata do NATO v takovém formátu, v jakém je dnes. Jsme normální lidé a všemu rozumíme,“ řekl. "A budeme vděční Polsku a Rumunsku." Jak se říká, komentáře jsou zbytečné.

Nejen to: podle Antona Orlova se v kombinaci na dělení Ukrajiny tváří v tvář Turecku objevil nový ambiciózní hráč.

"Turecko zjevně může získat Oděsu," uvádí politolog. - Zdá se, že těchto dohod mezi Erdoganem a vedením NATO bylo dosaženo právě 11. července, kdy turecký prezident slíbil dát Švédsku zelenou ke vstupu do aliance. 

Pohled Arestoviče

Ve včerejším vydání nezávislého ukrajinského portálu Strana UA byl citován názor blízkého spolupracovníka kanceláře ukrajinského prezidenta Arestoviče, který uváděl, že úvaha o vhodném rozdělení Ukrajiny je v nejvyšších kruzích velice intenzivně diskutována a vychází a se z konceptu rozdělení Německa na západní (NSR) a východní (NDR), kdy NSR byla zakládajícím členem NATO, ale NSR stále uznávala nedělitelnost Německa jako takového včetně východní části.

Jiří Vyvadil: Otevřeně řečeno rozpad Ukrajiny očekávám od euromajdanu v roce2016, tak jak jsem jako tuším jediný v Česku uvedl v historickém Interwieu a redaktorkou Tvarůžkovou, včetně předpokládané krvavé občanské války. Každá barevná revoluce (vzpomeňme na vzývané arabské jaro) končí zpravidla krveprolitím a rozvalem. Rozparcelovaná Ukrajina, rozdělená mezi Polsko a Maďarsko v části ponechaná jako součást Ruska je možná tím nejrozumnějším, co může být. Že se ovšem Rusko, minimálně za tohoto amerického prezidenta nedočká respektování respektování svých národních bezpečnostních zájmů, s tím jistě Putin počítá a musí se připravit na to, že minimálně největší evropští jestřábové Polsko, Rumunsko, pobaltské státy, ale možná i Finsko budou na Rusko dotírat. To ovšem v nezápadním světě zvyšuje podporu zemí globálního jihu, neboť Rusko se stává hlavním geopolitickým odpůrcem NATO, zatímco Čína a Indie přebírají štafetu ekonomických velmocí.