Korunovace Kvitové odložena

Semifinále s Na Li nemohla česká jednička rozehrát lépe. Stejně jako ve čtvrtfinále se Slovenkou Hantuchovou si na kurtu prakticky dělala, co chtěla. Bohužel jen do stavu 6:1, 3:1. Do té doby diktovala tempo výměn, skvěle podávala a svými tvrdými údery z obou stran svou frustrovanou čínskou soupeřku doslova drtila. Světová hráčka číslo pět si ovšem takticky vzala pauzu na poradu s trenérem a manželem v jedné osobě Ťiang Šanem a najednou se začaly dít věci.

Na Li se rozhodla hrát odvážněji, míče posílala hlouběji do kurtu a Kvitová začala chybovat. V jedenácté hře ztratila tenisová královna z Moravy podruhé během zápasu podání a rázem bylo srovnáno.

Jednadvacetileté rodačce z Bílovce se zcela výjimečně začaly podlamovat kolena a hned na úvod rozhodující sady znovu přišla o servis. V té chvíli to vypadalo, jako by se do jejího podvědomí vkradla vzpomínka na loňskou Paříž, kde měla se svou čínskou kamarádkou zápas rovněž fantasticky rozehraný, když ve třetím setu vedla už 3:0, ale nakonec odcházela z antukového kurtu Philippe Chatriera se sklopenou hlavou. Kvitová měla ještě v šesté hře dva brejkboly, ale neuspěla a se smutnýma očima symbolicky pustila raketu. Rozjetá Číňanka už si vítězství nenechala vzít a po setech 1:6, 7:5 a 6:2 má nadále šanci obhájit v Sydney svůj loňský titul. Její finálovou soupeřkou bude v olympijském tenisovém komplexu Běloruska Azarenková.

Přesto na Austrálii nedá Petra Kvitová dopustit. U protinožců zažívá jedny z nejzářivějších momentů své kariéry. V roce 2009 získala v přístavním Hobartu svůj první titul na profesionálním okruhu, loni začala fantastickou sezónu triumfem v Brisbane a letos už získala spolu s Tomášem Berdychem Hopmanův pohár v Perthu. Nyní jí čeká oblíbené Australian open v Melbourne, po kterém může definitivně usednout na tenisový trůn. Obhajuje zde body za čtvrtfinále, zatímco její největší sokyně, aktuální světová jednička Dánka Caroline Wozniacká dokonce za semifinále a to je pro naši tenistku nesporná výhoda.

Podobné pocity, jako v současnosti Kvitová, zakusili v minulosti na vlastní kůži Petr Korda a Jana Novotná. Ti poslední, často nejtěžší krok, nedokázali udělat. Korda útočil na tenisový vrchol po triumfu na Australian Open v roce 1998. Nejblíže k němu měl na přelomu března a dubna při tzv. malém grandslamu v Key Biscayne. Tehdy mu stejně jako nyní Petře chyběly pouhé dvě výhry. Světovou jedničkou se však nikdy nestal. Také Novotná se rovněž v roce 1998 probojovala po vítězství ve Wimbledonu na pozici světové dvojky, ale výš už to nešlo.

Dle názoru autora se však tato situace v případě aktuální české jedničky nebude opakovat. Korda čelil třetí největší legendě celé historie „bílého“ sportu. Američan Pete Sampras ho zkrátka před sebe nepustil a podobně Novotná narazila na meze svých možností, neboť ve druhé polovině devadesátých let vládla světovému tenisu pevnou rukou mladičká Švýcarka Martina Hingisová. Kvitová už nějakou dobu předvádí nejlepší tenis, zatímco sestry Williamsovy se opakovaně potýkají se zraněními, Belgičanka Clijstersová je na odchodu, Ruska Šarapovová se potýká se ztrátou motivace a místo tréninkové dřiny dává přednost nakupování a Dánka Wozniacká není dostatečně psychicky odolná. Výstup Petry Kvitové na tenisový Olymp je tak zřejmě jen otázkou času, a pokud jí vydrží zdraví, může se na absolutním výsluní vyhřívat klidně dva až tři roky.