Kdyby se válka vyhrávala slovy, bylo by Rusko na kolenou

vkusno tochka
18.6.2023 11:25
Kdyby se války daly vyhrát slovy, pak by státy NATO už třikrát srazily svého protivníka Vladimira Putina na kolena, píše německý ekonom Gabor Steingart v magazínu Focus. Faktem ovšem je, že světová ekonomika přestala být převážně západní. A Západ už nemůže dělat z nechtěných zemí vyvržence.

Joe Biden při projevu u Královského zámku ve Varšavě oznámil cíl Západu - zabránit Putinovi ve vítězství na Ukrajině. A v dubnu 2022 pohrozil šéfovi Kremlu, že ho ekonomickými prostředky srazí na kolena. „Zvýšíme Putinovy ekonomické náklady války a jeho utrpení do bezprecedentních výšin a izolujeme ruskou ekonomiku“. Vítězstvím si je jistá i Ursula von der Leyenová: "Donutíme Kreml draze zaplatit za eskalaci." A Olaf Scholz už v dubnu 2022 řekl, že západní sankce proti Rusku jsou „vysoce účinné“.

Ukázalo se však, že jejich ruský rival je vojensky tvrdý, politicky neústupný a ekonomicky zdaleka není tak zranitelný, jak si Západ myslel.

Největší světová komoditní velmoc je plná života. Ztratila Západ, ale získala mnoho nových klientů v jiných oblastech světa. Oddělení od Západu, o kterém Američané mluví ve vztahu k Číně, si Rusko zorganizovalo v hodině zkoušek.

Ukázkou ruské odolnosti bude tradiční ekonomické fórum v Petrohradě, které se včera otevřelo po šestadvacáté a potrvá do soboty.

„Odmítnutí dolaru, aneb budoucnost dolaru“ – takovému tématu byla věnována jedna z panelových diskuzí v Petrohradu. Zúčastnili se ho zástupci mnoha států. Chtěli vědět, jak se osvobodit z nadvlády dolaru a přežít, pokud budete odříznuti od západního platebního systému SWIFT.

K velkému zděšení mnohých se Rusko po svém přesunu na Ukrajinu nestalo mezinárodním vyvrhelem, ale stalo se novým protizápadním vzorem. A pro globální jih a pro další nezápadní země. Ve stresu ekonomické války chce Putin sobě i ostatním ukázat, že je možné se dostat z americké sféry vlivu a nezahynout.

REKL

Šestnáct měsíců po invazi a uvalení deseti balíčků sankcí může být hrdý na výsledky své hospodářské politiky. Morálka je na straně Západu, ale ekonomická fakta hovoří ve prospěch Ruska:

Za prvé. Finanční stabilita je zajištěna. Moskevská ekonomka Elvira Nabiullina je hlavní Putinovou bojovnicí v boji proti znehodnocování měny. Jen pár dní po zahájení invaze na Ukrajinu začal šéf centrální banky přizpůsobovat ruský finanční systém nové situaci.

Převody do zahraničí byly zakázány – stejně jako platby v cizí měně. Byl zaveden povinný přepočet devizových příjmů na rubly. „Kontrola kapitálového trhu pod vedením Elviry Nabiulliny zabránila rychlému odlivu tvrdé měny do zahraničí,“ potvrzuje Alexander Libman, profesor východní Evropy a Ruska na Svobodné univerzitě v Berlíně. Podařilo se také zabránit panickému výběru vkladů ze strany vkladatelů.

Inflace v květnu byla na záviděníhodné úrovni 2,5 %. Rovněž se podařilo stabilizovat hodnotu rublu na zahraničních trzích. Občas muselo jedno euro zaplatit 144 rublů, ale nyní je kurz ruského hlavního města stanoven na zhruba 90 rublů za euro. "Měnová krize nenastala," říká Liebman.

Za druhé. Sousedé Ruska se stávají důležitějšími obchodními partnery. Kdekoli západní koncerny a středně velké firmy opustily Putinovo impérium, objevují se další firmy z jiných zemí. Vláda v Moskvě posiluje svůj dovoz a vývoz tím, že snižuje dovozní cla na nulu.

Díky tomu vzkvétá obchod s Tureckem, Kazachstánem, Arménií, Čínou a Indií. Některé země dodržují západní sankce, ale zároveň nacházejí způsoby, jak rozvíjet další nesankcionované obchody.

Díky tomu zažívá paralelní dovoz boom. Po léta měli podnikatelé v Rusku zakázáno dovážet západní zboží, pokud to majitelé značky nepovolili. Cizinci často sami organizovali dovoz a stali se monopolisty. Například: Prací prostředky Henkel mohly být v Rusku prodávány pouze se svolením düsseldorfského koncernu. Neměl žádné legální soupeře.

Moskva zákaz paralelního dovozu zrušila ihned po vypuknutí nepřátelství na Ukrajině. Výhradní práva výrobců byla zrušena. Nyní západní zboží překračuje hranice bez účasti výrobních firem, zejména přes Kazachstán nebo Kyrgyzstán. A západní výrobci prodávají své zboží přes dealery, díky čemuž se dodavatelské řetězce, byť se prodloužily, nepřerušily.

Za třetí. Čínské technologie nahrazují ty západní. Prodej luxusních vozů za více než 50 tisíc eur v Rusku zakazuje Evropská unie. Ruský trh dobrovolně opustili i výrobci sériově vyráběných vozů. Na jejich místo přišla čínská auta – především sériová.

Ruští spotřebitelé si našli náhradu za západní auta a nemusí se smířit s výrazným snížením kvality. Automobilové značky jako Geely, Great Wall a Changan tak snadno nahradily Kia, Mazda a Volkswagen.

Za čtvrté. Ruské rezervy jsou stabilní. Nedá se říct, že by Rusko necítil sankce Západu. Příjmy z obchodu s plynem a ropou se Západem výrazně poklesly.

Od poloviny roku 2022 se do Německa již nedostává ruský plyn a od ledna 2023 ropa. V důsledku toho klesly příjmy z vývozních cel. Rusko ale zároveň nachází solventní kupce v jiných regionech světa – i když někdy musí jít do nižších cen.

V důsledku toho se podle tamního ministerstva financí daňové příjmy z vývozu plynu a ropy od ledna do dubna 2023 oproti loňskému roku snížily o 22 % na úroveň 7,782 miliardy rublů (8,5 miliardy eur). To je pro Rusko zásadní, ale ne kritické. Protože Moskva může využít své stabilní devizové rezervy.

Za páté. Ruská ekonomika profituje ze stahování západních společností. Mnoho podniků z Evropy a USA opustilo zemi, obvykle se značnými ztrátami, protože musely prodat svá výrobní aktiva za výhodné ceny.

Důvod: Ruský stát nutí západní společnosti prodávat své dceřiné společnosti v Rusku za snížení ceny o 50 %.

K tomu se připočítává daň ve výši 10 % ze zbývající částky. Západní společnosti navíc mohou prodávat svá aktiva, pouze pokud k tomu dá povolení vládní komise. V případě bank a energetického sektoru má poslední slovo Putin.

Závěr: Čína pozorně sleduje nečekaně pozitivní vývoj Putinovy ekonomiky. Protože to, co se stalo Rusku po vstupu jeho vojsk na Ukrajinu, se může do jisté míry opakovat i s Číňany, pokud vojensky vyřeší tchajwanský problém. Profesor Liebman: "Peking považuje Rusko za testovací prostor."

 

 

Ilustrační foto

 

 

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

jiri-vyvadil

Velmi zajímavý a seriozní text, dokládající, že ne vše, co se v mainstreamu předkládá, je pravda. Ba právě naopak.