Kde jsou peníze vykazované jako dluh?
Deficit Řecka činí zhruba 340 miliard eur a oblastí, kterou zejména v minulosti řecké vlády skutečně masivně financovaly, nebyla jen oblast sociální, ale také (a hlavně) oblast vojenských výdajů. Podle statistik NAT je Řecko, pokud jde o podíl zbrojních výdajů k DPH, hned za Spojenými státy, které na obranu dávají přes 4 % HDP.
Od turecké invaze na Kypru v roce 1974 vydalo Řecko na zbrojení nejméně 216 miliard eur (!). Paradoxně se cítilo ohroženo svým spojencem z NATO – Tureckem, a tak ve velkém nakupovalo například nejmodernější německé ponorky (za dvě miliardy eur) či stovky tanků Leopard, houfnice a také například stíhačky Mirage a F16, tedy v zásadě úplně zbytečné zbraně.
Mezi lety 2002–2011 se do Řecka nejvíce zbraní přivezlo z USA (42 %). Německa (25 %) a Francie (téměř 13 %). Z německého vývozu činil export zbraní do Řecka 15 % celkového vývozu zbraní a Francie sem směřovala 10 % ze svého celkového zbrojního exportu. V letech 2002–2006 bylo Řecko dokonce největším dovozcem zbraní na světě. A tehdy se nahromadily největší státní dluhy. Pro americké, německé či francouzské zbrojní firmy bylo Řecko přímo zlatým dolem. Ve článku v Guardianu se před dvěma lety objevila zajímavá spekulace, že mezinárodní pomoc Řecku byla vázána na slib řecké vlády, že odběr zbraní z Německa a Francie bude pokračovat…
Minulá řecká vláda, koaliční, v níž dominovali konzervativci a vedle nich socialisté z Pasoku, vytvořila mírně přebytkový rozpočet (před započtením dluhu, samozřejmě), a to tím způsobem, že velmi silně ořezala různé solidární programy a šetřila na důchodcích a státních zaměstnancích. Ale vojenské výdaje měly znovu růst.
Dřívější pravicové i levicové řecké vlády lití peněz do zbrojení státu svorně podporovaly, a to i tehdy, když už bylo Řecko ve velkých finančních problémech. Dluhy Řecka nezpůsobila přílišná štědrost státu v sociální oblasti, jak se traduje, ale obrovská míra korupce, která dovolovala držet řecké výdaje na zbrojení na 4 % HDP. Určitě si na tom nemastili kapsy řečtí důchodci a státní zaměstnanci, ale špičky řeckých vládních politických stran a zahraniční zbrojní firmy.
Jiří Paroubek
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3034x přečteno
Komentáře
Je to bohužel tak. Nemám důvod polemizovat, pouze to doplním o tři skupiny otázek:
1/Čí výroby to byly ty zbraně? Do kapes kterých států napadaly peníze za tyto lukrativní zakázky? Nebyla tam například Francie, Německo, Británie a v první řádě také USA? Tedy všechno státy NATO, které MĚLY Řecku PROKAZATELNĚ garantovat bezpečnost?
2/Před pár dny oznámila Evropská centrální banka (ECB), že NEBUDE PŘIJÍMAT ŘECKÉ OBLIGACE, že? Nerovná se to náhodou přímému zásahu do rozvíjející se řecké ekonomiky? Není to kláda hozená pod nohy nové řecké vládě? Kdepak asi skončily finance, které tvořily protihodnotu oněm obligacím? Ve kterých bankách tyto prostředky skončily?
3/Nejsou obavy Řecka vůči Turecku oprávněné? Vzpomněl si vůbec někdo v nažich Nezávislých Mediích toho, že právě letos uplyne STO LET OD GENOCIDY ARMÉNIE ? Uznalo někdy Turecko, že k tomu vyvraždění více než 1,5 milionů Arménů vůbec došlo?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pro úplnost by bylo vhodné se také zmínit o (byť úzké) vrstvě řeckých multimilionářů,
kdy jejich příjmy neklesaly ani v době úsporných opatření.
Rovněž řecká cíkevní elita stojí stále mimo úspory.
Také se nepokládá otázka proč nedocházelo k industrializaci Řecka?
A konečně není zmíněn efekt tzv. ostrovní ekonomiky.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.














Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.