JungeWelt: Mají peníze na války, ale nemohou nakrmit chudé

„Mají peníze na války, ale nemohou nakrmit chudé“: To, co Tupac Shakur rapoval v roce 1993, zůstává v roce 2026 nezměněno. Částky vynaložené na války a válečné přípravy po celém světě od ledna dosud nebyly zaznamenány – ale pravděpodobně se jedná o značné množství. Jen za prvních šest dní útoku na Írán americká armáda podle vlastních údajů spálila více než jedenáct miliard amerických dolarů.

V loňském roce dosáhly vládní výdaje na armádu, zbraně a další válečný materiál nového rekordního maxima – již jedenáctý rok po sobě. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) v pondělí zveřejnil údaje, které ukazují, že celosvětové vojenské výdaje v roce 2025 dosáhly přibližně 2,887 bilionu USD. To odpovídá zhruba 2,5 bilionu EUR, což představuje nárůst o 2,9 procenta oproti roku 2024.

USA se na tomto objemu podílejí zhruba 33 procenty. Celkově více než polovina vojenských výdajů jde do tří zemí na prvním místě seznamu: po USA jsou to Čínská lidová republika a Ruská federace. Německo je však již na čtvrtém místě. S vojenskými výdaji ve výši zhruba 114 miliard amerických dolarů se Německo umístilo před Indií (páté místo), zemí s milionovou armádou, a také před válčící Ukrajinou (sedmé místo).

Dále Philip Tassev uvádí: Výzkumníci SIPRI připisují skutečnost, že globální vojenské výdaje vzrostly „pouze“ o 2,9 procenta po nárůstu o 9,7 procenta v roce 2024, skutečnosti, že vojenský rozpočet USA byl loni o 7,5 procenta menší než v předchozím roce. Jako důvod je uváděna snížená podpora Kyjeva ze strany USA. Výzkumníci však předpokládají, že tento pokles zůstane jednorázovým jevem. „Výdaje schválené americkým Kongresem pro rok 2026 vzrostly na více než jeden bilion dolarů, což je významný nárůst oproti roku 2025, a mohly by se v roce 2027 dále zvýšit na 1,5 bilionu dolarů, pokud bude přijat nejnovější návrh rozpočtu prezidenta Trumpa,“ poznamenal v pondělním prohlášení programový ředitel SIPRI Nan Tian.

Nárůst zaznamenaný v roce 2025 byl tedy způsoben především hromaděním zbrojení v Evropě. Zejména probíhající znovuzbrojování evropských států NATO vedlo k nejsilnějšímu meziročnímu nárůstu vojenských výdajů ve střední a západní Evropě od konce studené války. Největší podíl na tomto nárůstu mělo Německo: německé výdaje na obranu vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o podstatných 24 procent.

I když za tímto nárůstem stojí do značné míry cíl učinit z německých ozbrojených sil nejsilnější konvenční armádu v Evropě, svou roli hrají i uměle nafouknuté ceny za kus. Pro mnoho kapitalistů jsou vládní zakázky jako stroj na tisk peněz. Někdy je ale i rozpočtový výbor považuje za příliš drzé. List Bild am Sonntag informoval, že výbor zastavil nákup naftových tanků pro armádu poté, co výrobce cenu více než zdvojnásobil. Německá tisková agentura (dpa) k tomu uvedla: „Rozpočtový výbor již nějakou dobu pozoruje prudký nárůst cen vojenského vybavení, který se také označuje jako inflace zbraní.“

Sören Pellmann, předseda poslaneckého klubu strany Levice ve Spolkovém sněmu, poukázal na to, že německý obranný rozpočet byl již před lety „extrémně neprůhledný a neefektivní“. Ministerstvo obrany uzavřelo za čtyři roky více než 47 000 zbrojních zakázek v hodnotě zhruba 111 miliard eur, přesto ministerstvo nedokázalo vyčíslit, „kolik projektů bylo skutečně dokončeno a zařazeno do výzbroje Bundeswehru“. Pro Pellmanna je to „ukazatel toho, že peníze se prostě vyhazují. Kdyby se jen zlomek těchto ohromujících částek investoval do mírového řešení konfliktů, svět by byl bezpečnějším místem.“

Ilustrační fotomontáž