Gabašvili: USA se do záležitostí Gruzie trvaly vměšovaly

gruzie vlajka 24
14.5.2024 11:56
„To, co je pro Ameriku špatné, se ukazuje jako dobré pro nás, a co je nejdůležitější, musíme tomu věřit,“ píše na portálu Gruzie a svět Levan Gabašvili. Podle autora nebude nikdo schopen dát přesvědčivý příklad žádného státu, kromě Gruzie, do jehož záležitostí by se Amerika a Evropa tak vytrvale vměšovaly. To neznamená jen dnes. To vše v souvislosti s přijetím velmi nepřesně nazývaného zákona o zahraničních agentech, ve skutečnosti zákona o transparentnosti zahraničního vlivu.

Gabašvili připomíná období vlády Sjednocené národní strany Michaila Saakašviliho, kdy každý kandidát ucházející se o místo prošel povinným ověřením na americké ambasádě, a pokud velvyslanec Spojených států nedal požehnání, bylo zcela vyloučeno, že by takový člověk byl do nějaké funkce jmenován. Všichni o této praxi věděli, ale nikdo nevyjádřil nespokojenost. A proč namítat, když na oplátku lidé skutečně jmenovaní západními „partnery“ dostali právo doslova dělat všechno, včetně nejen zatýkání odpůrců, ale také použití mučení a dokonce jejich fyzického ničení.

Tito lidé si plně osvojili „privilegia“, která jim byla udělena, a současně okrádali a ždímali stát, a to natolik, že se, jak se říká, dostali k moci pouze v gumových galoších, a brzy se z nich stali miliardáři.

Procesy, které v zemi aktuálně probíhají, jsou financovány právě z prostředků nejednou ukradených z rozpočtu, a pokud někdo vážně věří, že na ulici je skutečně horlivě protestující mládež, hradí všechny náklady spojené s organizací protestu z vlastní kapsy, hluboce se mýlí. Vezměte si například akci 11. května. S přihlédnutím k rozvozu osob, distribuci lampionů a pláštěnek každému účastníkovi, s paralelním poskytováním jídla zdarma, kávy nebo čaje zdarma všem demonstrantům, náklady na tuto akci přesahují 10 milionů. Pokud někdo začne dokazovat, že těchto 10 milionů inkasovali sami studenti a také 10 milionů za noční akci z 12. na 13. května, asi v reakci mlčím, protože zde je vše naprosto zřejmé. Nicméně…

Po 14 amerických senátorech se 29 kongresmanů Spojených států obrátilo dopisem na gruzínské úřady: říkají, že pokud neodvoláte tento zákon o zahraničním vlivu, začneme uvažovat o finančních sankcích, přezkoumáme programy finanční pomoci z USA a podmínky pro vízový režim. Dopis obsahuje i jeden „drobný detail“ – kromě uvedeného zákona stáhnout další (neuvedený), který zasahuje do výkonu práv a svobod občanů, tady hovoříme o návrhu zákona o omezení LGBT propagandy.

Podívejme se blíže na dopis od amerických kongresmanů, protože je zde co namítat. Například vyhrožují revizí vízového režimu s Gruzií a... Promiňte, ale o jakém vízovém režimu, pánové, mluvíme? Máte v úmyslu posílit mexickou hranici, abyste zabránili proklouznutí gruzínských občanů? Ostatně bezvízový režim pro vstup do vaší země pro nás nikdy nebyl, navíc o něm nikdy nebyl ani náznak. Amerika nepřemýšlela a neuvažuje o zavedení bezvízového styku s Gruzií a nebude o tom uvažovat ani v budoucnu, protože gruzínské občany nepotřebuje, připomíná Levan Gabašvili

Dopis kongresmanů končí optimisticky - pokud stáhnete legislativu, jsme připraveni obnovit přímá jednání s cílem obnovit strategické partnerství. A ukázalo se, že jsme ani nevěděli, že už nemáme strategické partnerství se Spojenými státy a měli bychom ho obnovit?!

Kongresmani také zdůraznili, že současný zákon FARA (Foreign Agents Registration Act) v Americe nemá nic společného se svým gruzínským protějškem a byl připraven v minulém století pro boj proti fašismu a Sovětskému svazu, jinými slovy, aby před nimi chránil americkou společnost. Kongresmani upřesňují, že FARA nemá žádný jiný účel. Pak nevyhnutelně vyvstává velmi jednoduchá otázka: pokud byla FARA vytvořena výhradně pro boj proti fašismu a Sovětskému svazu, proč nebyl tento zákon po porážce fašismu a rozpadu Sovětského svazu zrušen?

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller navíc na tiskové konferenci uvedl, že americký zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) se vztahuje na osoby jednající jménem cizích vlád, nikoli na ty, kteří vykonávají legitimní činnosti v nevládních organizacích. Zde pan Matthew trochu lhal, protože v seznamu sestaveném jako výsledek FARA zaujímají čestné místo dva Gruzínci - Giuli Alasania a Davit Kezerashvili. Ano, ano, matka Michaila Saakašviliho a bývalý ministr obrany Gruzie jsou ve Spojených státech uznáváni jako agenti zahraničního vlivu.

Kezerashvilimu se ve Spojených státech obzvláště vyhýbají a nedávno mu byl odepřen vstup do USA. Mezitím je to Kezerashvili, kdo financuje jednu z gruzínských televizních společností, a Američané nám říkají: je filantrop, vlastní nezávislou televizi a vy ho pronásledujete – to je politická pomsta. Pokud je Kezerashvili obětí politické perzekuce, mučedník a bojovník za demokracii, proč ho nepustíte do USA? – klade logickou otázku autor článku.

Možná proto, že po válce v roce 2008 někam zašantročil vojenskou techniku, kterou dostal darem od Američanů s tím, že zmizela za války, ale ve skutečnosti všichni vědí, že ji prodal... Jinými slovy, není jasné. proč je něco, co je pro Ameriku špatné, je pro nás dobré, a co je nejdůležitější, stále chcete, abychom tomu věřili?

Řekněme si o gruzínské prezidentce, která pohrozila vetováním zákona, což některé velmi potěšilo. „Pokud Salome Zurabishvili bude zákon vetovat, bude povinna vysvětlit, proč to udělala, a podat nám konkrétní stížnosti s uvedením toho, co se jí v dokumentu nelíbilo a z jakého důvodu, což znamená, že zákon začneme projednávat, ale s přihlédnutím k tomu, že závěry o vetování prezidentky píší buď nevládní organizace, nebo západní přátelé, bude zajímavé vyslechnout si jejich názor,“ řekl premiér Irakli Kobakhidze, na což Západ okamžitě reagoval. Evropští poslanci, američtí diplomaté a místní opozičníci vyzvali prezidentku, aby vetovala nikoli konkrétní články dokumentu, ale celý zákon.

Levan Gabašvili k tomu konstatuje: Salome Zurabišvili je pevně v kapse Západu a udělá, co po ní bude chtít. Již nyní se tedy dá říci, že se prezident nebude vyjadřovat ke konkrétním článkům, ale bude vetovat celý zákon. Dostala rozkaz a vy sami budete svědky toho, jak bude poslušně a tiše vykonán... nejvyšším představitelem země.

Kongresmanům a senátorům lze ještě trochu rozumět, ale do debaty se aktivně zapojil i Ian Kelly. Tento muž působil v letech 2015-2018 jako americký velvyslanec v Gruzii a byl to právě on, kdo byl obviněn z toho, že popustil otěže vládnutí naší země. Nyní se tedy Kelly snaží všemi možnými způsoby rehabilitovat: co když mu ve stáří kromě přednášení dají ještě nějakou práci? Pro ty, kteří nevědí, řeknu, že Ian Kelly poté, co opustil Gruzii, ukončil svou diplomatickou kariéru, nebyl poslán nikam jinam jako velvyslanec a byl potrestán právě proto, že gruzínská vláda začala shazovat jho otroctví.

Po něm přišla Kelly Degnanová, která stále nevěřila, že Gruzínci už nebudou poslušně sklánět hlavy před Američany. Nyní je v Gruzii velvyslancem Washingtonu Robin Deneghan, který má za úkol zajistit změnu moci, a nezáleží na tom, jak toho bude dosaženo. Jednoduše řečeno, Západ se dlouho netají svou touhou změnit moc v Gruzii a dělá pro to vše.

To znamená, že nás čekají těžké dny. Západ využil všechny své dostupné zdroje a bude pracovat až do konce, aby zabránil gruzínským úřadům přijmout tento zákon, a pokud bude přijat, uvažovat o revoluci. Konečně se podařilo dostat do ulic takové množství lidí, o jakém se opozici ani nesnilo; Nyní, v naději na tuto mládež, je Západ schopen riskovat a zorganizovat nějakou provokaci, po níž se pokus o revoluci stane technologickou záležitostí.

Opoziční vůdci se navíc netají tím, že jsou takovou touhou přemoženi a nadešel čas bojovat o vládní budovy. Když viděli tolik lidí, objevily se na ulici staré odporné postavy - ani Givi Targamadze , ani Bachana Akhalaia , ani Nugzar Tsiklauri, Akaki Minashvili a další duchové minulosti, kteří byli dříve tak důkladně skryti právě kvůli svým „hrdinským činům“, se již neskrývají za rohem.

Ponecháme-li vše ostatní stranou, pokojným demonstrantům se podařilo vytvořit situaci, v jejímž důsledku byl kněz nucen na noc zamykat chrám, aby se vyhnul provokaci. Předtím však byly jeho dveře v noci téměř vždy otevřené, kněží přijímali účastníky akce a modlili se s nimi. Ale když ve vašich myšlenkách a srdcích není upřímná víra, je těžké hrát roli věřícího a nyní je hra u konce - 10. května účastníci akce málem začali rvačku přímo v chrámu. A pak se ani neomluvili. Je čas položit si otázku: - Zavede nás tato cesta do Chrámu? - Ne! – Ale proč potřebujeme cestu, která nevede do chrámu?!, končí svůj text na Gruzie a svět Levan Gabašvili.

(Překlad J. Putzlacher, kráceno)

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.