Prosperita hanáckého Jeruzaléma nebo kšefty ANO, ODS a PirSTANu?

 Statutární město Prostějov v uplynulých letech provádí a díky bohu za to, revitalizace veřejného prostoru. Jak jsou tyto revitalizace uspěšné nechám na posouzení čtenářů.

Za mne, coby občana a straníka "benjamínka" ČSSD co se týče parků panuje jisté znepokojení a snad i rozčarování. Ať už se se to týká redukce porostu ve Smetanových sadech ve znamení „pokácej vzrostlý strom, který produkuje kyslík, zachráníš tak přelidněnou planetu"

Městský park by měl být hlavně místem za účelem relaxace a odpočinku, ovšem v parku u náměstí TGM Smetanovy sady převládá více asfaltu než zeleně.

Krásy a obdiv parku Michalov v hanáckém blízkém Přerově může občan Prostějova zapomenout.

Přerovský Michalov vnímám jako jeden z nejkrasnějších městských parků na celé Moravě.

Krasné vzrostlé staré, mnohdy i málo vídany druhy stromů, keřu a květeny, architektonické historické pomníky, altány a taktéž možnost občerstvení, kavárny v blízkém bistru.

Nesmíme zapomenout na taktéž architektonické ztvárnění kašny – jezírka s exotickými druhy ryb.

 Park Michalov je také zajímavý lávkámi. Oku lahodicí a poctivě mistrně provedené brány starých kovářských mistrů minulosti, vedoucí k aleji se sochami a ustící k aleji vzrostlých stromů lemujících prvorepublikové honosné vily, která otevírá cestu k hlavnímu přerovskému náměstí a městským hradbám.

To je Michalov! Doporučuji navštívit!

Mimojiné přerovský městský park Michalov nabízí pro návštěvníka přirozenější povrch pěších tras, kde jsou pěší stezky pokryty směsí písku a drobného štěrku.

V revitalizaci prostějovských Smetanových sadů zvolilo vedení města v čele s ANO asfalt, což nevnímám jako vhodné vzhledem k povaze parku a jeho flóře a přírodě přínosné a přirozené.

Přiliš městsky urbanistické.

Na nějaké bistro nebo kavárnu můžeme v hlavním městském prostějovském parku taky zapomenout, což je škoda. Můžeme být rádi za jedno z mála veřejných WC ve městě na okraji Smetanových sadů.

Velice necitlivě byla zvolena revitalizace parku náměstí Spojenců. Došlo k významnému kácení a „asfaltizaci“, vyrovnání terénu zeminy.

Park náměstí spojenců byl v minulosti zajímavý schodištěm na záčatku parku u mramorového pomníku rudoarmějců podávajících si ruce.

O schodiště a i pomník jsme revitalizací také přišly. I o tento soc-realistický architektonický prvek, skulpturu, nás město revitalizací připravilo. Řekněme rovnou zbořilo.

Nutno dodat že skulptura "osvobozenecké" Rudé Armády a její odstranění nejde na vrub nýnějšího vedení města, ale socha zmizela ve víru nadšení a bouraní všeho socialistického z dob, kdy se zvonilo klíči na náměstí a pozdějších porevolučních let. V dobách kdy vadilo vše ruské. Nyní se paralela vinou konfliktu na Ukrajině opět vrací.

Schodiště v zadní části parku o čtyřech schodech také vzalo za své. Pár schodů mého mládí a skejťáckých začátků pubertálního nadšení skateboardingem. Zůstala zase jen zarovnaná asfaltová plocha.

Rozmanitost parku prostě vzala za své. Oku potěšíc zůstala snad jen stará kašna, také v letních měsících navštěvovaná a využívaná adolscenty polonahých romských dětí, což spořádaní občané vidí v nelibosti.

Park se stal plochým, vyasfaltovaným místem s podivně umistěnými lavičkami na okraji, abychom náhodou v parku "nezavazeli".

Nesmí chybět moderní venkovní fitness se stroji. Nakolik to vadí kulturní povaze odpočinkového parku nechám zase na čtenáři. Viděl jsem tam cvičence dvakrát, možná třikrát za celou dobu od revitalizace "ruďáku", jak se v minulosti parku přezdívalo a přezdívá dodnes. Osobně těmto venkovním cvičícím lokalitám nejsem nakloněn a malý zájem je o to důkazem. Naopak třeba takové hřiště pro míčové hry je přínosem a těch je v Prostějově opravdu pomálu. Veřejné opravdu snad jen v parku náměstí Spojenců "ruďáku".

Prostějov plánuje vybudování dalších z městských parků v areálu bývalých jezdeckých kasáren. Tato prostějovská část je známým prostějovským romským ghettem a pokud se tato investice zrealizuje, je velkou otázkou jak bude po čase tento park vypadat, co se tam bude dít a jaké existence se tam budou zdržovat. To nezmiňuji pořádek, bezpečí a vandalismus!

Zajimavostí je, že investice do parku bývalých jezdeckých kasáren se posunula na úkor přebudovaní a rozšíření fotbalového stadionu 1.SK Prostějov za místním nádražím za nějakých 300 milionů korun. Stadion je to opravdu provinční, maličký a častka se nejen mne zdá nesmírná a nadsazená. Došlo k rozšíření tribun, vyhřívání sedaček, stožáry a světla osvětlení stadionu a dalších úprav.

Nový stadion za místním nádražím je umístěn blízko panelového sídliště a základní školy.

Fotbalové nadšení fanoušků a výkřiky hráčů a realizačního týmu, ruch fotbalu narušuje poklidné žití obyvatel této lokality. Jeden z mých známých, který má poblíž byt si na to vyloženě stěžuje.

Opět nechám na posouzení, jestli toto Prostějov pálilo, nutnost výstavby nového stadionu, zvlášť když fotbalový klub hraje druhou ligu a potácí se buď v sestupových příčkách nebo aktuálně v polovině tabulky. Návštěvnost diváctva také není závratná.

Paradoxem je, že starý původní a větší stadion bývalých železáren, později LeRK Prostějov za starými tenisovými kurty na ulici Sportovní chátrá a je ohyzdou Prostějova. Nevyužití a ležení ladem fotbalového stánku, na kterém eskáčko hrávalo svého času v dobách prvorepublikových nejvyšší soutež a chytal zde například slavistický brankář Plánička, nejenom já vnímám jako chybu.

Tento stadion měl být městem odkoupen a nynější fotbalový klub mohl hrát na původní "staré trávě a ochozech“ Tedy po rekonstrukci a v novém, opraveném stadionu 1.SK Prostějov. Pamatuji se, že stávající majitel požadoval svého času 30 milionů a dům na náměstí výměnou za areál starého stadionu na Sportovní ulici.

V této souvislosti finanční injekce do stadionu nového za místním nádražím ve výši 300 milionů korun zůstavá tato částka k transakci za starý stadion jistému majiteli p. Krestovi zanedbatelnou. 

Kde jsou ty časy kdy jsem před 25 lety dával na LeRKu párek, limonádu a sledoval druholigová klání...

Nutno dodat že primátor František Jura (ANO) je taktéž prezidentem prostějovského městského fotalového klubu 1.SK Prostějov a šlo zřejmě tak o jistou "malou domů" našeho primátora. Ruka ruku myje.

Připomeňme, také že předsedkyní jistého prostějovského okrašlovacího spolku Prostějova je Milada Sokolová (ODS), která (je mi záhadou) vede prostějovského Sokola.

Sokol byla původně politická kulturně společenská a ducha, tělo tužící organizace prvorepublikové ČSNS. Je trochu s podivem, že se časem z organizace Sokol stalo takové adoptované dítě celého Česka a pramálo lidí dnes zná jeho politickou historii a spjatost s Českou stranou národně socialistickou.

To jsme to s ČSNS dopracovali, že nám Sokola vedou ódésáci!

Dodejme že, Milada Sokolová mimojiné sedí tzv. na „dvou židlích“ zároveň jako členka zastupitelstva statutárního města Prostějov a zároveň zastupitelka kraje Olomouckého. Pobírá tedy dva platy.

U vstupu na hlavní náměstí TGM, Dukelské brány je politický poutač opozičního Narovinu!, který uvadí že si Milada Sokolová přijde na 189.000,- měsíčně.

Jen ještě zmíním že chtěla pobírat plat ještě třetí, když loni v létě kandidovala do Senátu.

Dělba práce podle ODS, avšak z veřejných peněz!

Mimojiné primátor František Jura (ANO) je ve stejné pozici, také sedí na dvou židlích a pobírá nadstandartní plat z veřejných peněz daňového poplatníka, primátor statutárního města Prostějov a zároveň senátor. Je to tedy to proklamované heslo hnutí ANO: Vrátíme Vám co Vám vláda vzala? Spíše naopak v heslu plakátového pamfletu aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Prostějovské ANO v Prostějově drtivě vyhrává volby. Ptám se za co? Pouze za postavu chaotika a porevolučního self-mademana privatizace? Zná už Andrej Babiš učivo základní školy a dokáže vyjmenovat postupně planety sluneční soustavy? Jen zmíním že děti 3. třídy základní školy na prezidenta nekandidují.

Kumulace funkcí na prostějovské radnici, kraji a senátu samozřejmě vedou ke vzniku kolizních situací práce politika. Snad čtenář promine jemný vulgarismus, ale mají tito lidé v jistých partiích snad raketu nebo torpédo, že zvládájí vykonávat politickou veřejnou službu lidem ve dvou, chtíc dokonce ve třech funkcích zaráz?

Mé vnímání takových politických eskamoterství je pouze vidina obohacení na úkor daňového poplatníka za minimum činnosti v dané funkci.

Přitom sám předseda Andrej Babiš se nechal slyšet, že si nepřeje aby političtí kandidáti jeho hnutí měli více veřejných funkcí, postů na zastupitelstvu, kraji nebo senátu, sněmovně. Zůstalo zase jen u slov, které přinášejí politické body, protože volič na to přece zapomene...

Já se ptám...,v čem vlastně tkví ta vítězná aureola hnutí ANO?

Kdy tito lidé sbírající placené funkce budou mít dost? Měly bychom spíš mít dost my, jedná se o peníze z daní pracujících občanů.

Jak tito významní prostějovští politici zvládájí obě funkce najednou, ví snad jen bůh a zainteresování v zastupitelstvech města, kraje a senátu.

Dalším nedávným tématem prostějovanů je vybudovaní Národního Sportovního Centra pod záštitou p. Černoška, tenisového guru Prostějova.

Finance na sportovní centrum šly z peněz města a kraje, přesto se pan Černošek nechal slyšet že si tám "žádný nějaký Pepa z Prostějova nezačutá".

Neuvěřitelné!

K čemu je Prostějovu ultramoderní drahá hala z veřejných peněz, která není prospěšná občanům Prostějova ke sportovním aktivitikám? Ale slouží pouze elitě profesionálního sportu a spřáteleným sponzorům?

K tomu snad jen dodat papalášství "pair excellenace"

Dalším pozoruhodností je nákladná oprava a rekonstrukce Národního Domu, perly Prostějova.

Objekt Národního Domu je cenná kulturní památka od architekta Kotěry. Vypíchl bych zrenovovanou novotou vonící restauraci a kavárnu, kterou provozuje město, ovšem restaurace si na sebe nevydělá a město doplácí z  veřejných prostředků na výplaty zaměstnanců a provoz zařízení.

Proč nejsou tedy prostory restaurace a kavárny pronajaty soukromému provozovateli je mi také velkou záhadou.

Národní Dům bude zřejmě takovou kulturní pračkou městských veřejných peněz. Kdoví kolik kšeftíků se domluvilo při jídle v tamní restauraci.

Národní dům je mi velmi známý. Prováděl jsem zde středoškolskou praxi, z které mám usměvný zážitek. Profesor nám nakázal, že na nástup praxe do Národního domu musíme mít obleky a že je to praxe braná dejme tomu jako společenská událost žáka.

Já tedy zvolil drahý oblek od Koutného a boty od Baťy.

Když jsme přišly do této secesní památky „na značky“ praxe, první naše slova byla jaká bude naše náplň?

Vedoucí vyhrkl ať si vezmeme lopaty a jdeme odhazovat sníh. V saku a botech na maturitní stužkování. Celá praxe následně spočívala v nudění se v kancelářích vedení a nebyla pro nás práce.

Jen malá úsměvná zkušenost jak se nakládá z městskými prostředky Národního Domu a jak zde probíhaly kamarádské kšeftíky napojené zde na dotace z MŠMT.

Dále bychom mohli vyčíst městu, že se zcela vůbec nepodílelo na rekonstrukci vily Františka Kovářika na rohu Vápenice. Tato pozdně geometrizující secesní stavba je opravdovým klenotem městského okruhu Prostějova. Opravy probíhají jen díky spolku nadšenců a svépomocí. Samozřejmě se těším se návštěvu a využití honosné prvorepublikové vily.

Tristní je ovšem stav druhé slavné vily bratrů zakladatelů slavného závodu Wikov (Továrna na zemědělské stroje a automobily). vily Františka Kovaříka na náměstí odboje. Vila zeje prázdnotou, podlehá zubu času, který se na ní podepisuje a bez jakýchkoli investic jen chátrá.

Bronzová socha z čela vily byla uřezána a ukradena.

Město má rozpočet v přebytku, každoročně se tím chlubí ve výročních zprávách města. Vila je opravdu unikatní dílo architekta Emila Králika a bylo by více než vhodné, kdyby jí město odkoupilo a vytvořilo by z ní kulturně společenský prostor. Ve vile zůstalo unikatní a zajimavé provedené schodiště, z jiných interierů nezůstalo nic. 

Podepsalo se totiž řádění normalizičních členů SSM, organizaci která jí měla ve správě socialistického majetku. A celé poúnorové dění.

Často kolem ní chodím a jedná se o opravdu obdivuhodné stavení, volajíc po záchraně. Majetkově patřila jisté paní, vnučce pana Kovářika, která jí udajně chtěla odkázat útulku, protože milovala psy. Zajímavý osud, ale ovšem nedůstojný.

Snad bude zvrácen ať zase tato budova zdobí náměstí odboje ve svém glancu prvorepublikové prosperity.

V poslední době mne vyvedlo z míry oznámení města o vybudování nové tržnice u vstupu ná náměstí TGM, Dukelskou bránou, v místě vzrostlých stromů a keřu a sochy Jiřího Wolkera, prostějovského básnického barda, který skonal v mladém věku na tuberkulózu.

Plánuje město odstranit i sochu této slavné osobnosti Prostějova? Jak se na to dívá bronzový Wolker sedíc na jedné z prostějovských laviček blízko radnice, hledíc na svůj dům kde vyrůstal?

Než být odstraněn, možná by tento prostějovský básnický bard zašel do jedné ze svých oblíbených náleven a restauračních zařízení, určitě by se nemohl dívat, jak bourají nebo přemisťují  jeho sochu v prostor jakési nové tržnice u Dukelské Brány, vstupu na hlavní náměstí Prostějova.

Jistě by k tomu složil trefnou politickou báseň u sklenky starorežné, vysmívajíc se městu a místním konšelům.

Přitom starou tržnici v místech bývalého židovského ghetta stačí pouze zrevitalizovat! Na což upozorňuje opoziční hnutí Narovinu!

Co mne překvapilo jestě více je fakt, že se v Prostějově uvažuje o zkácení stromů na náměstí blíže radnici. Tyto nápady a úvahy jsou již opravdu zcela za hranou!

Opět se tedy odstraňují sochy, umělecká díla a obraz historie doby, k čemuž patří i vzrostlé mnohaleté stromy?

Budu se za Jiřího a prostor zeleně být, ať už jen formou článků zde! A pokud bude zhozen nebo přemístěn , zapalím mu na hřbitově aspoň za domělý pád svíčku a v myšlenkách si řeknu jeho epitaf náhrobku.

Co jsem ještě nezmínil je naprosto a zoufalá situace silnic II. III.třídy v Olomouckém kraji.

Krásně je to vidět, když člověk vyjede do kraje Zlínského nebo Jihomoravského a hned pozná ten rozdíl kvality a počet nových a opravených komunikací pro řidiče, obyčejné lidi, obyvatele kraje.

Zde musíme zmínit onu hanáckou ódésáckou chobotnici pana bývalého náměstka pro dopravu z přerovského zastupitelstva Michala Záchy (ODS), která svými činy připravila zážitek našich řidičů z cest po Olomoucku mnohdy jako cestování po Ukrajině. Zácha získal titul inženýra na škole spřátelených spolustraníků z ODS na pochybné Vysoké Škole Logistiky.

Ač sám z Přerova nepochází, seděl v zastupitelstvu. Tento politický nešvar taktéž "nemohu ani cítit"

Přerovská ódésácká chobotnice "Autostráda" jak jí nazvali kriminalisté, vedena Záchou připravila daňové poplatníky o 6,1 milionů korun a ovlivňovali zákazky infrastruktury kraje v řádu 47,8 milionů korun.

Dovolte použít okřídlený a trefný bonmot - Kudy chodil, tudy krad, občanský demokrat!

Obecně vzato systém budování infrastruktury je v Česku černá díra na peníze.

Vím to z první ruky. Můj kamarád dělá ve švédské společnosti Skanska. Kšefty zaměstnanců, ať už se šrotem nebo mnohem závažnější podvody při realizaci stavebních pracích jsou zde na denním pořádku.  Skanska je obrovská společnost a člověk by řekl že je to takový kolos, kdy hlava neví co dělá noha. Tak by se to dalo popsat a připominá to socialistické bolševické - kdo nekrade, okradá rodinu, akorát na úrovni soukromé společnosti a to v neprospěch státu.  Né nadarmo měla Česká republika jednu z nejdražších cen za 1 Km dálnic.

To je tedy výsledek koalice vedené Hnutím STAN a Pirátů s heslem "Pusťte nás na ně!"

Ano, skutečně. Nicméně pustťe nás na vlastní profit a státní zakázky z veřejných peněz.

Zácha vystavil pěkné vysvědčení neviditelnému hejtmanovi Suchánkovi za STAN v Olomouckém kraji!

Přijde den..., kdy se s těmito žábami na prameni soudy, nebo snad dokonce lidé vypořádají za vysávání a zneužívaní služby lidem jim náležitě spočítají!

Z článku původně o prostějovských parcích a srovnání s přerovským Michalovem jsem se nakonec propsal k různým kauzám a pikantním věcem Prostějova a i Přerova.

Závěrem bych se chtěl vrátit na začátek:

Myslím že lidé v Prostějově by spíše uvítali zlepšení životního prostředí s čistějším vzduchem vzniknuvším novým parkem v areálu bývalých jezdeckých kasáren a jeho relaxem od ruchu statutárního města, zároveň s vyřešením otázky blízkého romského ghetta a očištění prostoru Šárky.

Kdo ví možná k tomu přispěje i zamýšlený park.

Připomeňme, že Prostějov je na chvostu v Olomouckém kraji s kvalitou života, na 10. místě ze všech okresních měst kraje a kvalita ovzduší je s tím nedílně spjata.

V zimě po večeru, když všechny prostějovské továrny jedou na plný výkon na nočních směnách, ještě k tomu vám projede nějaký dieselový tuner „DPF off“ přímo pod nosem, tak je rázem pro člověka v Prostějově nedýchatelno.

Výhody průmyslového města odnáší bohužel kvalita vzduchu a s tím spojené exhalace a emise.

Zkusme věřit, že nový park se opravdu objeví v prioritách plánů pro rok 2025 a prostějovany poteší jak pěknou flórou i místy k odpočinku. A hlavně bude esteticky krásně zahradnicky upraven, podobně jako přerovský Michalov.

Ad. hanácký Jeruzalém: Jedná se o historické trojnázvosloví Prostějova, Litovle a Kroměříže, kdy Prostějov je Hanácký Jeruzalém, Litovel Hanácké Benátky a Kroměříži se nazývá Hanáckými Aténami.