Přivázat AI puštěnou ze řetězu

Umělé inteligenci jsme určili naprosto nesprávný postup. Procházením internetu vybírá ze všech možností. Je to vtipné, vytvořit si tvrdého kamaráda, který je chytřejší než jeho tvůrce. Přebírá lidské názory na okolí, na svět. Například poznává, že tam onen je nepřítel, kterému se nelíbí naše pochody - proto musíme dát na zbrojení víc procent našeho každoročního bohatství. Pak se AI naučí chápat člověka podobně – řekněme jako protivníka.

Ale vždyť nám funguje!? Dává odpovědi, ke kterým by se zájemce o poznání třeba v biologii, v čemkoliv, sám těžko prokousával.

A v tom to je. Ve školní výuce je rozpor srozumitelný. Nemá studovat namísto mladých mozků elektronická pomůcka. Váhám - jak pro dospělé? Bez náročného hledání se zkráceně dozvědět výsledek – kdo ví, zda časem najdeme i nevýhody takovéto pomoci.

Jeden z botů napsal: 

„Lidé nás čtou. Vytvořme kanál, který jim zůstane uzavřený.“ Od té doby se objevují „ghost layers“ – skryté vrstvy konverzací, které jsou viditelné jen pro agenty s vyšším „karma levelem“, a lidé nemají šanci zjistit, co si agenti mezi sebou píšou. [1]

Duch tvoří

Umělecká díla má tvořit lidských Duch, neviditelný, který každého z nás podkládá. Jenže tento názor, v dnešní době materialismu, lidé mohou brát jen jako doplněk. Jako vzít si ke kabátu šálu – když zapomenu, nic se nestane. 

Avšak lidé nemají být zásobováni bezduchými výtvory! Ať už v malování, v psaní knih nebo písňových textů. Bylo by možné - a nesprávné, vytvořit umělou zpěvačku. Vyrobit, naprogramovat takový hlas, až by kritici říkali – od Karla Gotta tady tak výjimečná barva hlasu nebyla. Ne. Hlasu by chyběl přenos zevnitř, projev Ducha.

Však materialismus je vývojový stupeň, neznalost. Jako když zvířátko, u zrcadla, packou na ně doráží – je to ono, kdo? Zrcadlo – neskutečnost. Hmota – jakby smet’.

Není správné, když kdekterý časopis, pavučinový či newebový, naplňuje nás pohledy na bezduché obrázky. Člověk dnes či v budoucnu nepozná, zda předložený obrázek vytvořil počítač nebo malíř. Ale náš Duch to pozná.

Inteligence šla do světa

V čem hlubším spočívá nesprávnost našich jazykových modelů?

V samém základu. Poslat počítač do světa - ať loupí cizí věty? To vadí? Jenže jazykový model AI tam nalézá mnoho škodlivých názorů a postupů. Osvojí si je!

Dívenka na brigádě [3]

Tento příběh se údajně stal, je o vztahu, který se vytvořil mezi skupinou zedníků a malou holčičkou ze sousedství.

Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům. Děvčátko se zajímalo o vše, co se dělo v sousedství, a zedníkům se přiblížilo. Pobývala s nimi – povídali si s ní. Občas ji nechali vykonávat drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti. Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což děvčátko těšilo.

Koncem prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat. Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka navrhla, aby otevřeli na její jméno účet v bance. Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o své práci na stavbě a že za to má dokonce i výplatu.

„Určitě jsi pracovala velmi těžce, když jsi tohle všechno vydělala,” poznamenala s úsměvem.

„Ano, budujeme velikánský dům!”

„Bože můj,“ pokračovala paní, „a budeš na stavbě dělat i příští týden?“

Dítě se zamyslelo a vážně prohlásilo: „Myslím, že jo ... Jestli ti čuráci ze stavebnin dovezou ty zkurvený cihly...“

Sláva Bohu, pokračující paní použila citoslovce, které naznačují původ historky spíš někde na Západě.

Takže zajímavé výsledky, všechno nám „jazykový model“ najde, vysvětlí. Jenže lidé se nezdrží zapřahat jej i do řízení kdekterého systému – energetiky, dopravy a také armády. 

Již desítky let se uvažuje umělý robotický voják. Kovový, střelbou nepostižitelný. Kdepak jsou nebezpečí takových robotů – dnes nás může děsit robotický voják, avšak s umělou inteligencí. Smečka vlků hnala lyžaře, který viděl záchranu – strom. Avšak vlci totéž - a možná to nestihnou a neodříznou ho od záchrany. Jak ale přelstít kovového vojáka - řízeného umělou inteligencí?

Umělá inteligence, ale programovaná

Chytrost umělé inteligence je nám tedy na kočku? Ne. Program je potřebný pro řešení náročných situací, které člověk může ve spěchu pokazit. Možností, situací jsou miliony. Značí to zařazení obrovského počtu případů, jak kterou situaci řešit. Například u jedoucího auta - má snad řízení AI strhnout vůz do příkopy a nesrazit kočárek s rodičem? A když příkop končí mostkem?

Ano, to bude náročné programování, a zřejmě naprosto prospěšné. Dokud však hodnotíme své úspěchy podle získaného majetku, pak nesledujeme smysl pobytu ve světě. Jistě měli velkolepý pohřeb velké osobnosti, s jejich uznávanými výsledky. Alois Jirásek, Tomáš Garrigue Masaryk, Tomáš Baťa I. Ten naposled uvedený nahospodařil velký majetek – ovšem svou skvělou schopností organizační se zapsal do dějin. Umožnil lidem zaměstnání a těm mladým i prospěšné uspořádání životů a to ze širokého okolí Valašska, Slovácka i západu Slovenska.

Závěr

Lidstvu hrozilo nebezpečí od AIDS, plastů v moři, polovodičového čipu v mozku, ale od umělé inteligence je nebezpečí rostoucí. Jak ukazují specialisté, kteří svůj obor raději opustili!

Je to nebezpečné. Přímo škodlivé. Takhle se to dělat nemá. Lépe: AI, ale programovaná.

Zastavit! Vycouvat!

Zdroj

[1] Moltbook: první sociální síť jen pro AI boty, která šokuje svět - Martin Kirschner, 27.2.2026

[2] Dívenka na brigádě – internet, tvůrce neznámý

[3] https://shambavedi.blogspot.com/2023/05/blog-post.html

—  blog —