Preventivní tresty a šíření nenávisti pomocí fake news

Poslouchá-li, nebo čte-li normální, řadový občan občas, v poslední době ale čím dál, tím častěji, některé neúspěšné politiky, ale i z vůle těch úspěšných vyšší státní úředníky, uřvané, prolhané a arogantní novináře z obskurních plátků, i, a hlavně z veřejnoprávní ČT, ve vatě ředitele různých politických neziskovek, některé senátory, v nichž bublá zcela viditelně a slyšitelně zlo a koncentrovaná nenávist, souhrnem vlastně všechny výše zmiňované aktivní nenávistníky a rozdělovače společnosti, jímá ho dílem smutek, dílem málem hrůza, v každém případku ale odpor a znechucení.

I kdyby se jim povedlo implantovat, vnutit tu svoji nekonečnou nenávist tomu milionu lidí, což ale ani omylem nehrozí, bude to pořád jenom malá skupina občanů, voličů, která nemá šanci v řádných, svobodných a demokratických volbách vyhrát nad slušností, opravdovou, čistou a bezpřívlastkovou demokracií, férovostí, páteřní rovností a tuhou té mnohem, mnohem větší části po normálním životě v normální a nepokřivené společnosti.

Slova nějakého podřadného a neschopného, netalentovaného pisálka o jakési "předběžné opatrnosti", kterými obhajuje přímo zrůdný hon na někoho jenom proto, že je loajální k panu prezidentovi republiky, řádně, demokraticky a svobodně většinou voličů zvolenému, že je slušný a mluví s ním, je zrůdnost a krystalická nenávist. Zlobná, záštiplná, pramenící očividně z jeho (a i jiných) vlastních frustrací, pocitů tísně z osobní neperspektivy, což se snaží tito čučkaři nanicovatí přilepit, marně a hloupě, vítězům a jejich voličům. To oni jsou naplněni těmi komplexy z prohry vlastní i svých politických koňů (co nezvítězili a kopou kole sebe), kteří, jak marně doufali, jim přinesou, zajistí život jak na zámku a pokud možno věčně.

A tak hlouběj příkopy ve společnosti, alespoň se o to pilně snaží a rozsévají, šíří svou bezbřehou nenávist k vítězům, ke zdravému rozumu, ke stabilnímu systému, nevybíravě až sprostě urážejí a dehonestují ty, na místě kterých by chtěli být sami, anebo alespoň by tam rádi viděli své favority, kteří by jim zajistili jejich osobní, vskutku ale nezasloužený, prospěch i to občasné líznutí si k moci.

Ta zpropadená moc ovládat nejenom davy, ale i měšce, naplněné těmi z davů, přiklonit a vzápětí k sobě odklonit si z nich, mít se jak na zámku ... Pravda, čučkařům některým stačilo by, když by jim jimi favorizovaní přihodili občas nějaký obolus, nějakou i medaili, nechali by je na místech, kam by občas zalétl i paprsek toho výsluní, ve kterém by se tak rádi ohřívali favorité, beztak vybráni, schváleni a protlačováni odněkud zvenku.

Jak že to svého času hřímal nakřáple první polistopadový prezident? Prý "budou vás strašit nezaměstnaností, zdražováním, bla bla bla. Nestrašili, ono se tak pozvolna stávalo. Straší nás teď, vymýšlí si různé neexistující, prý hybridní, jak jim bylo nařízeno, a i název vymyšlen za velkou louží, války a ohrožení, lžou až se jim od úst práší, zasévají, doslova, strach a nenávist k vymyšlenému nepříteli, urputně bojují proti tomu, co sami dělají.

Sofistikovaně načasovaně v těchto májových dnech, nenávist musí přec přebít vděčnost a úctu za svobodu, kterou nám opravdoví hrdinové přinesli, desítky tisíc jich i za cenu vlastního života.

Tajnou službou cizí, byť plánovaně spřátelené velmocí vyznamenaný šéf NAŠÍ tajné služby (za co asi?), což je nevídané a prapodivné, nás přesvědčuje a diktuje nám, koho se máme bát, koho máme nenávidět, v jinotajích málo povedených podrývá autoritu nejvyššího ústavního činitele naší země, prezidenta republiky. Bez jediného uvěřitelného důkazu se nám tady předkládají formou fake news (jejich oblíbený a jejich ideologicky správný výraz) vykonstruované scénáře, za vydatné pomoci trojských koňů domácí systémové politiky a zřízení, politických neziskovek. Tyto neziskovky byly, v rozporu se zdravým rozumem a schváleným systémovým, logickým opatřením a bezpečnostním zásadám, povýšeny svévolně někým (šéfem BIS?) na legální a legitimní, pravomocné spolupracovníky našich bezpečnostních institucí. Kdo jim ty pravomoce dal a proč?

Ne, rozhodně ne pan prezident rozděluje společnost, ale všichni ti, kteří jsou výše zmíněni. Včetně toho posledního.

Máme se doopravdy bát? Ne těch, o kterých to povídají šiřitelé strachu a nenávisti, ale jich samotných?