Vyhoštění říšských Němců 1945-46 v posunech historického výzkumu a veřejného mínění

30.5.2020 11:33
„Kde bylo české spisovatelstvo po roce 1945 a v měsících dalších, kdy se mnohým lidem zdálo, že revoluce je stav trvalý a v její jméno že se mohou páchati věci, příčící se jakémukoliv společenskému řádu sebepokrokovějšímu a navzdory všem lidským právům osobním; kde byli čeští spisovatelé, toto někdejší svědomí národa – a s nimi já sám, někdejší původce spisovatelského manifestu – když docházely hrůzné zprávy o tom, jak ve vyšetřovacích vazbách zacházejí čeští lidé s českými lidmi více než gestapácky, že jsou čeští lidé v českých věznicích, byť zatím jen podezřelí a konečně namnoze osvobození, týráni methodami, jakými se s námi kolikrát ani v té pověstné Pečkárně nezacházelo? Kde bylo české spisovatelstvo, toto někdejší svědomí národa, když docházely zprávy o těch zahanbujících a hanebných událostech v České Kamenici, v Kolíně a bůhví kde všude ještě jinde.“ (Jaroslav Kvapil: Svědomí národa. Osvobozený našinec 10.6.1947, s.3, č.133)

 

Podle zmínky o Kolínu platí, že buď historikům něco uteklo, nebo pan Kvapil tak nějak vinu za mrtvé ze 7. května hodil na české lidi, i když to bylo poněkud jinak. Připouštím ale, že Čáslavským promítnuté dobové filmové záběry umožňují si představit, že i v Kolíně se mohla vůči prchajícím nejcennějším německým lidem nějaká nejhanebnější hanebnost přihodit. Celé to zdůrazňování a popisy dokonce údajných masakrů Němců jako součástí jejich vyhnání se jeví být naprosto k1ontraproduktivní bez ohlasu ve veřejném mínění. Německo vyhlásilo totální válku, takže se nelze divit, že tehdejší protektorátní občané to vzali doslova a vážně. O těch zvěrstvech se hovoří a píše hned od r. 1945.[1] Někdy od poloviny 70. let Slezský ústav ČSAV řešil zvěrstva na Němcích jako státní výzkumný úkol, konkrétně dr. Staněk. Stejné jsme pouze opláceli stejným. NSR nám odmítala vydat válečné zločince k souzení, takže to nás opravňovalo měřit sami sebe stejným metrem. Jednalo se občany Třetí říše, nebo o protektorátní občany? Nešlo o národnost, ale o občanství.[2] Státní příslušnost je ale rozhodující pro stanovení odpovědnosti za zločin. Pokud měly ty oběti říšskou státní příslušnost, tak za jejich bezpečnost odpovídal SSSR jako okupant, který po kapitulaci převzal vládu nad Německem.

A co se týče pana docenta Staňka, tehdy dostal naprosto oficiálně za úkol nějakým způsobem ověřit rozsah a seznam obětí odsunu, který na základě zpracování osobních svědectví vypracovali Němci.[3] Na základě společných diskuzí v 90. letech se dospělo k závěru, že ten jejich seznam byl značně nadsazený. Jinak řečeno, ani osobní svědectví není možné brát bezprostředně za bernou minci. Nejcennější němečtí lidé z toho udělali přímo pohádku Hrnečku vař. A k tomuto jejich těžkému úsilí se už od počátku rádi připojují nejcennější lidé čeští.

Je to jako s tím brněnským pochodem smrti, na jedné straně hrůzostrašné historky, na straně druhé závěr vyšetřování Policie ČR, který uvádí, že vlastně toho moc nestalo.[4] Ty masakry se nemohly se tajit, protože každý o nich věděl, včetně archivářů a pamětníků, a byly předmětem vědeckého výzkumu. Tentýž případ jako tábor v Letech. Prostě se to jenom neskandalizovalo v massmédiích. Ale ten, kdo chtěl, mohl si informace dohledat. Možná ne rozsah, ale existenci ano. Mně se zajídá dokonece i připomínání zločinů nacistů také nezamlouvá, i když se v tom pan Padevět, který původně začínal jako průvodce po cestách Karla Hynka Máchy, se v tom evidentně vyžívá.  A má s tím úspěch.  Je to už 80 let. A máme pak tendenci vést toliko minulé války. Nicméně mezi čtenáři je o téma Odsun Němců evidentní zájem, především v souvislosti s daným regionem, dokumentovanou historií, literárním zpracováním, ale i obětmi masakrů[5], takže lze předpokládat jeho nadstandartní znalost, která má své dopady na zastávané postoje veřejnosti k tomuto tématu.

A při vší své četbě si nevzpomínám, že by české publikum po r. 1918 tak křiklavě a traumaticky a drásavě připomínalo kontrarevoluční běsnění během a po roce 1848, pouze je mí znám obraz "Havlíčkův odchod do Brixenu“ a jedna publikace budoucího prvního českého olomouckého starosty, zabývající se osudy odsouzených radikálních demokratů v olomoucké věznici. Na okraj, když Češi provedli v r. 1919 sudetským Němcům to, co provedli, tak v polovině dvacátých let zaznělo z české strany obvinění, že Němcům šlo ve válce o genociduSlovanů.

Jinak až si přečtete všechny ročníky Hlasu revoluce, respektive Národního osvobození a nenajde-li tam ani slůvko ani přímo, a nebo nepřímo, pak můžete pouze tvrdit, že se  krutosti vyhoštění českých Němců z republiky nevěnovala dostatečná pozornost. Když mohli Němci mohli krýt své zločince, také Glocke funkcionařil, takže proč my bychom neměli krýt své? Například Pazúra.[6]

V Národní knihovně pod heslem Odsun Němců[7] lze nalézt 497 publikací, z toho do r. 1990 tak zhruba 51 publikací (v poměru tak 10 zahraničních, téměř výlučně západoněmeckých ku 1 československé), s tím, že ty zahraniční používají pro tento transfér (snad možná ještě lépe vyhoštění) obyvatelstva především pojem vyhnání. Pro ilustraci lze uvést titul[8] The expulsion of the German population from Czechoslovakia: selection. Vol. 4. Bonn: Federal Ministry for Expellees, Refugees and War Victims, 1960. xv, 579 s.; WIELAND, Lothar. Das Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte.[9] Frankfurt/Main: Athenäum Verlag 1968. 104 stran. Ämter und Organisationen der Bundesrepublik Deutschland; 21. Rozmazávat pod tímto vnějším tlakem excesy divokého odsunu nebylo v zájmu Československa. Znamenalo by to podpořit morálně právo českých Němců na návrat, majetek atd. Za těchto okolností na československé straně bylo dost netaktické nějak si dávat dobrovolně góly do vlastní branky, podporovat tak či onak německý revanšismus, takže asi by bylo zajímavé si prostudovat tato dílkaBEROUNSKÁ, Olga et al. "Právo na domov" a německý revanšismus. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1962. 168, [3] s.[10] Gawrecki, Dan, ed. a Pallas, Ladislav, ed. O východní politice německého imperialismu a o zneužívání národnostních skupin: sborník z mezinárodní konference konané ve dnech 15.-16.6.1970. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1971. 194 s.; LIŠKA, Zdeněk. Chebsko a revanšismus. Cheb: OV KSČ ve spolupráci s okresním archívem Cheb, 1987. 51 s., 9 s. obr. příl[11]

Od r. 1990[12] je podíl cizojazyčné i české literatury tak půl na půl s tím, že je na obou stranách věnovaná základní pozornost tématu persekuce Němců, avšak ve veřejném mínění nebyl zaznamená téměř žádný posun, zatímco v r. 1995 považovalo 1% respondentů odsun Němců za nespravedlivý, je třeba se za něj nejen omluvit, ale postižené i odškodnit nebo jim vrátit majetek, tak v r.2019 to byla pouhá 4%, naopak za spravedlivý tento odsun považovalo v r. 1995 52% respondentů, v r. 2019 41% respondentů, s tím že tento postoj byl nejvyhraněnější v r. 2002 (64%), kdy také společnost byla nejvíce polarizovaná (14% nevědělo, v r. 1995 nevědělo 22%, v r. 2019 21%). Poněkud jinak vypadá šance ovlivnit postoje české veřejnosti ve věci Benešových dekretů, kde vzrostl od roku 2002 kontinuálně podíl těch respondentů, kteří se kloní k závěru, že by měly být zrušeny z 5% na 17% v roce 2011, ale od té doby tento podíl opět klesl v r. 2019 na 13% (shodný výsledek v 2006) 

Lze popřát černosotněnské internacionále mnoho takových dalších úspěchů v ovlivňování myšlení obyvatelstva české kotliny Nebo mám gratulovat českému obyvatelstvu za výjimečnou schopnost odolávat tvrdošijně propagandě? A nebo jsem měl napsat, že je pozoruhodné, jak Češi vzdorují 500 krát vyslovené a opakované pravdě. Přitom platí, že stokrát nic umořilo osla.

Podrobněji lze uvést, že Národní knihovna vlastní 51 titulů výše uvedené literární produkce od r. 1945 do r. 1989 včetně. Tato literatura ovlivnila čtenářstvo do té míry, že podle výzkumu veřejného mínění, provedeného v červenci 1995 bylo ochotno 1% respondentů považovat odsun Němců za tak nespravedlivý, že se je třeba se za něj nejen omluvit, ale postižené i odškodnit nebo jim vrátit majetek.[13] Za léta 1990-1995 eviduje Národní knihovna přírůstek k danému tématu ve výši 40 titulů[14], které mohly mít svůj vliv na to, že počet respondentů, považujících odsun za nespravedlivý ve smyslu výše uvedeného výroku, se zvýšil na 2%. podle výzkumu v únoru 2001.[15] Tomuto průzkumu předcházela v letech 1996-2000 akvizice 68 titulů Národní knihovnou k danému tématu.[16] V dalších dvou průzkumech (únor, květen 2002) tento podíl se zmenšil opět na 1%[17],  čemuž předcházelo získání 18 titulů Národní knihovnou, vydaných v r. 2001.[18] V dalších třech průzkumech veřejného mínění[19] (duben 2004, únor 2005 a listopad 2006) tento podíl vzrostl na 3%[20], čemuž předcházelo doplnění knihovních fondů Národní knihovny v letech 2002-2003 o 48 titulů na dané téma.[21] Národní knihovna  samozřejmě obohatila své fondy také v následujících letech 2004-2006 o 83 titulů[22], nicméně průzkum veřejného mínění, provedený v listopadu 2007, podíl zastánců názoru, že odsun byl nespravedlivý, je třeba se za něj nejen omluvit, ale postižené i odškodnit nebo jim vrátit majetek, poklesl na 2%.[23] Podle dalších průzkumů veřejného mínění (listopad 2009, 2011, 2013 a 2016 se tento podíl zvýšil na 4% a na této úrovni se udržuje až do října 2019.[24]  Těmto výzkumům předcházela akvizice literatury v Národní knihovně na dané téma v letech 2007-2008 57 titulů[25], v letech 2009-2010 24 titulů[26], v letech 2011-2013 29 titulů[27], 2014-2015 24 titulů[28], v letech 2016-2018 32 titulů[29]. V roce 2019 pak fond Národní knihovny byl pak fond Národní knihovny rozšířen o dalších 7 titulů neperiodické literatury na uvedené téma[30].

Ale i o německých zvěrstvech píše více než sporadicky. O několika z nich četl v letošním roce. A vyvodil jsem s nich závěr, že v závěru svého pobytu na našem území se německé ozbrojené síly v r. 1945 se chovaly podstatně krutěji než sovětské ozbrojené síly v r. 1991. Sověti možná bombardovali města v Čechách, ale nevypalovali vesnice v celé Evropě.[31]

Postupimská dohoda byla dohodou mezi třemi okupačními velmocemi, jak vykonávat společně vládu nad poraženým Německem. Viz třeba Příloha č.1 "Použití spojeneckého majetku na úhradu reparací satelitních států nebo jako válečné kořisti". A i čl. II. Protokolu "Politické a hospodářské zásady upravující nakládání s Německem v počátečním období kontroly": A konečně čl. XII. Spořádaný odsun německého obyvatelstva. "Tři vlády ... uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v ... Československu ... bude třeba odsunout do Německa ... a jakýkoliv odsun musí být prováděn spořádaně a lidsky ... svým zástupcům v Kontrolní radě dávají příkaz, aby co nejdříve svým vládám oznámili, kolik takových osob už přišlo do Německa z ... Československa ..., a aby podali odhad, v jaké době a jak rychle by mohly být provedeny další odsuny vzhledem k nynější situaci v Německu. O tom se současně uvědomují československá vláda ... se žádostí, aby zatím zastavila další v y h o š ť o v á n í .. Celý transfer německého obyvatelstva byl tedy nazván vyhošťováním a měl dvě etapy: jeho příchod do Německa + jeho odsun. To není žádná proklamace, to je usnesení. 

[1] Viz ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.-7.7.1945. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 109 s. ISBN 978-80-7354-123-1. [Reprint studie z periodického sborníku Jižní Morava, 1966, roč.32, sv. 35, s. 173-239] a Jan Křen: Odsun Němců ve světle nových pramenů: Dialog, měsíčník pro politiku, hospodářství a kulturu, Ústí nad Labem 1967 - část 1 č. 4, str. 1-5, část 2 č. 5, str. 6-10, část 3 č, která měla být byla první domácí studií, která se opírala o pramenný výzkum a zároveň hodno­tila i dosavadní českou i zahraniční literaturu k tématu. Upozornila také nejen na válečný kontext odsunu, ale i na to, že nejde pouze o česko-německý problém, nýbrž že odsun Němců z Československa je součástí širších mezinárodních souvislosti a procesů a že tedy také vyžaduje širší srovnávací zkoumání. Mezi kulturní veřejností měl značný ohlas známý Trialog o roce 1945, rozhovor mezi V. Blažkem, M. Hüblem a J. Procházkou v Hostu do domu v roce 1968. Zvýšený zájem o dění válečných a těsně poválečných let („rok 1945 je klíčem k moderní historii Československa“, řekl v Trialogu hned v první větě V. Blažek) došel svého vyvrcholení v „maketě“ trilogie Odboj a revoluce a v monografické syntéze o letech 1938–1948, připravené pro chystané velké Československé dějiny.( http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Odsun2.htm ; http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Odsun2.htm

[2] Viz memorandum československé vlády ke Smlouvě o přátelství a spolupráci s SSSR z prosince 1943

[3] Tyto své výzkumy shrnul asi nakonec zde STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Vyd. 1. Praha: Academia, 1991. 536 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-200-0328-2.; STANĚK, Tomáš. Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa: (1918-1948): studijní materiál. Vyd. 1. Ostrava: Amosium servis, 1992. 111 s. Amosium servis pedagogům. ISBN 80-85498-04-9.; viz též https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1302/063-074.pdf . Kdo měl zájem poněkud nadsadit počty obětí na německé straně, vyplývá ze znění rozkazu generála Schoernera z 5. května, z něhož nevyplývá, že by se chtěl dostat co nejrychleji k Amíkům: "Podle rozkazu vůdcem jmenovaného státního vůdce a vrchního velitele branné moci, velkoadmirála Dönitze, je důležité pokračovat v boji co nejdéle, dokud nejcennější němečtí lidé nebudou v bezpečí. Po splnění tohoto úkolu je mým záměrem vás, moji vojáci, organizované a hrdé přivést zpět do vlasti. Tuto obtížnou úlohu může velení splnit pouze s poslušnými a bojeschopnými jednotkami."

[4] Policie České republiky. Krajský úřad vyšetřování v Brně, po obsáhlém řešení rozhodl oznámení Ludvíka Vaculíka odložit, ”neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Z mnoha přijatých závěrů byly opětně zváženy poměry v táboře: ”Nikde není poznamenáno, ani u pamětníků, že by někdo z vedení tábora měl úmysl přivést účastníky k fyzické likvidaci."

[5] Pozoruhodná je knihovnická poznámka u publikace, původně vydané v NSR v r. 1958, že se na ní její tehdejší její čtenáři zlobili, protože chování Čechů vůči českým Němcům posuzovala jako v zásadě slušné. Přesně takto klíčí semeno zloby a nenávisti z druhé strany, začne se přehánět, co mi kdo zlého udělal.  Ve vlastním utrpení se ledaskdo vyžívá.

[6]Vrchní vojenský soud v Praze odsoudil Pazúra na 20 let vězení, i přes intervence Bedřicha Reicina. Reicin a ihned po únorové revoluci mu začal zařizovat propuštění. Nejdříve Klement Gottwald snížil na Reicinovo doporučení Pazúrův trest na 10 let, načež následovalo další zkracování a zmírňování trestu. Ve vězení strávil Pazúr nakonec fakticky jen asi rok. není snad důležitější to, že byl potrestán, než to, kolik si odseděl? To máte tak jako s Polednovou-Brožovou. Šlo ho považovat za převychovaného, žádného dalšího zločinu už se nedopustil, což argument používaný v případě bratří Mašínů.

[7] Naštěstí pouze první kniha Tomáše Staňka z r. 1991 je uvedena pod heslem Němci - vysídlení - Československo - r. 1945-1947. Na anglické Wikipedii je celá tato historie shrnuta pod heslem Flight and expulsion of Germans (1944–1950)”, v české “Útěk a vyhnání Němců z Východních území“, v německé „Flucht und Vertreibung Deutscher aus Mittel- und Osteuropa 1945–1950“.

[8] Celá tato literatura začíná tímto titulem: Charta der deutschen Heimatvertriebenen = Charter of the German Expellees = Charta na prokudenite ot rodite ogništa germanci = Charta iz domovine izgnanih Nijemaca = Carta de los Expulsados Alemanes = Kodumaalt Väljaaetud Sakslaste Charta = Charte des Expulsés Allemands = A hazájukból kiűzött németek alapokmánya = Vācu Trimdinieku Charta = Vokiečių tremtinių charta = Karta niemieckich wygnańców = Charta Expulsaţilor Germani = Chartija izgnannych s rodiny nemcev = Chartaja njameckìch vyhnancaŭ = Harta Nemaca izgnanih iz zavičaja = Charta Nemcov vyhnaných z vlasti = Karta iz domovine pregnanih Nemcev = Charta německých vyhnanců = Chartìja nìmec'kych vyhnancìv. Bonn: Bundesministerium für Vertriebene, [1950?]. 76 nečíslovaných stran. V této Chartě se mimo jiné uvádělo: Ztratili jsme svůj domov. Bezdomovci jsou cizinci na této zemi. Bůh vsadil lidi do jejich domovu. Odloučit člověka násilím od jeho domova znamená usmrtit jej duševně. My jsme tento osud utrpěli a zažili. Cítíme se proto povoláni žádat, aby právo na domov bylo uznáno a uskutečněno jako jedno ze základních lidských práv, daných člověku Bohem. Celý text viz http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/charta-nemeckych-vyhnancu.html  Podle historiků v této Chartě chybí slovo "smíření" a za jejich požadavkem "práva na vlast" se v roce 1950 ještě skrývala snaha o změnu poválečných hranic ( https://www.lidovky.cz/svet/nemecko-si-zvolilo-den-vyhnancu-evropsti-historici-se-bouri.A110215_194440_ln_zahranici_ter ) Tomuto textu předcházela Eichstättská adventní deklarace, která výslovně uváděla: V zápase mezi Východem a Západem vidíme z hlediska celkového posouzení situace především zápas o lidská práva a proti nim. Národy za železnou oponou by měly vědět, že obnovení jejich vlastních práv a svobod je neoddělitelně spjato s uznáním a obnovením práva všech vyhnanců na domov. Nepřejeme si, aby probojování těchto zásad bylo zdržováno uvalováním nějaké kolektivní viny na český nebo polský národ. My sudetští Němci nechceme odplatu, ale spravedlnost. Jakkoli si základní právní cit žádá soudní potrestání kriminálních činů, nechceme ani v nejmenším přispět k tomu, aby strach těchto národů před kolektivní pomstou zdržoval jejich skoncování s komunistickou diktaturou. Naším bezpodmínečným požadavkem je navrácení domova v jazykových hranicích z roku 1937. Nezpochybňujeme přitom historicko-geografické danosti Čech a Moravy ani karpatského prostoru. I prastarých osudových svazků podunajských národů jsme si vědomi stejně jako kdykoli dříve. Žádné nové formování Evropy nemůže lhostejně přejít ústřední problém nového státoprávního uspořádání podunajského prostoru a ostatních území, obsazených a ovládnutých od roku 1945 Sovětským svazem. (http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/eichstttska-adventni-deklarace.html ) Tato literatura je pak dále zastoupena například tituly Die deutschen Vertreibungsverluste: Bevölkerungsbilanzen für die deutschen Vertreibungsgebiete 1939/50. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1958. 540 s. (některé složené); Zeittafel der Vorgeschichte und des Ablaufs der Vertreibung sowie der Unterbringung und Eingliederung der Vertriebenen und Bibliographie zum Vertriebenenproblem. Bonn: Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte, 1959. 310 stran; AHRENS, Wilfried, ed. Verbrechen an Deutschen: Die Opfer im Osten. Huglfing/Obb.: Verlag für Öffentlichkeitsarbeit in Wirtschaft und Politik, [1974]. 95 s. [Tímto titulem počíná zvýrazňování ztrát na německé straně v počtu obětí jako zločinů proti lidskosti];  DE ZAYAS, Alfred M. Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen: Vorgeschichte, Verlauf, Folgen. 1. Aufl. München: Verlag C.H. Beck, 1977. 300 stran, [16] stran obrazových příloh. ISBN 3-406-06994-0; Verletzungen von Menschenrechten: eine Dokumentation der Verletzungen von Rechtsverpflichtungen zum Schutz der Menschenrechte gegenüber Deutschen in den Gebieten des Deutschen Reiches östlich von Oder und Neiße und außerhalb der Grenzen des Deutschen Reiches. Zweite, neu bearbeitete Auflage. Bonn: Kulturstiftung der Deutschen Vertriebenen, 1980. 102 stran. ISBN 3-88557-012-2; SCHIEDER, Theodor, ed. Dokumentation der Vertreibung der Deutschen aus Ost-Mitteleuropa. Band IV, Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei. Unveränderter Nachdr. der Ausgabe von 1957. München: Deutscher Taschenbuch Verlag,1984. 2 sv. ISBN 3-423-03273-1; HEROLD, Ernst, ed. 1945-1985. Fulda: Bund der Vertriebenen, Kreisverband Fulda, 1985. 176 s; BLUMENWITZ, Dieter et al. Deportation, Flucht und Vertreibung: ein Rückblick nach 40 Jahren. München: Bayerisches Staatsministerium für Arbeit und Sozialordnung, 1985. 71 stran; MLYNÁRIK, Ján. Thesen zur Aussiedlung der Deutschen aus der Tschechoslowakei: 1945-1947. München: Danubius, 1985. 57 s; GRÜNWALD, Leopold, ed. Wir haben uns selbst aus Europa vertrieben: tschechische Selbstkritik an der Vertreibung der Sudetendeutschen: eine Dokumentation. München: Verlagshaus Sudetenland, ©1985. 160 s. Veröffentlichung des Sudetendeutschen Archivs in München; Bd. 22.; GRÜNWALD, Leopold, ed. Wir haben uns selbst aus Europa vertrieben: tschechische Selbstkritik an der Vertreibung der Sudetendeutschen: eine Dokumentation. München: Verlagshaus Sudetenland, ©1985. 160 s. Veröffentlichung des Sudetendeutschen Archivs in München; Bd. 22; RICHTER, Walli, ed. Letzte Tage im Sudetenland. 2. Aufl. München: Langen Müller, [1989]. 472 s., [24] s. obr. příl. ISBN 3-7844-2223-3; RANTZIOCH, Marion, ed., RATZA, Odo, ed. a REICHERT, Günter, ed. 40 Jahre Arbeit für Deutschland - die Vertriebenen und Flüchtlinge: Ausstellungskatalog. Frankfurt am Main: Ullstein, 1989. 303 s. ISBN 3-550-07224-4; SCHATTAUER, Fritz, ed. Rache nicht, Gerechtigkeit: Geschichte und Leidensweg einer Volksgruppe: eine Dokumentation. Stronsdorf: KFM-Verlag, 1989. 256 s. ISBN 3-900315-22-1.

[9] Das Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte.vzniklo v r. 1949 a bylo zrušeno v r. 1969. Jak uvádí polská Wikipedie, tak do zadań ministerstwa należało koordynowanie i wspieranie integracji tzw. wypędzonych na terenie Niemiec Zachodnich. Ministerstwo opracowało m.in. specjalny projekt ustawy o tzw. świadczeniach wyrównawczych dla przesiedleńców za pozostawiony majątek, a następnie koordynowało ich wypłatę. Kontrowersje budziła prowadzona pod szyldem resortu działalność naukowa, której celem było udokumentowanie wypędzeń Niemców z Europy Środkowo-Wschodniej. Prace te prowadzili historycy, dawni działacze nazistowscy (jak Theodor Schieder i Werner Conze), którzy wcześniej w swoich publikacjach udowadniali, zgodnie z ideologicznymi wytycznymi, niemieckość tych terenów.

[10] Z anotace k publikaci: Přesídlenci, kdysi zfanatizovaní heslem "Heim ins Reich", dnes propagují heslo "právo na domov", jež ztotožňují s právem na sebeurčení a s "přirozeným právem" na vlastnictví. Tyto své požadavky odůvodňují historicky, filosoficky i mezinárodním právem. Poněvadž si uvědomují, že je nemohou uskutečnit přímo, válkou, navrhují různé koncepce evropské integrace, v níž by západní Německo získalo převahu a realizovalo své plány

[11] Nejedná se tu jenom o tuto historickou událost. Pokud někdo napíše: "Pochopitelně o tomto období od srpna 1939 do června 1941 se Rusové vůbec nezmiňují", tak samozřejmě zkresluje skutečnost, protože opomíjí často citované reprezentativní pojednání Andrej Zubov a další (40 vědeckých spolupracovníků): Dějiny Ruska 20. století, vydané v r. 2014 i u nás., která obsahuje kapitolu Rusko v letech druhé světové války a přípravy na třetí světovou válku /1939-1953).

My prudce inteligentní diváci víme, že nejcennější němečtí lidé se ještě před 9. květnem začali vysídlovat sami. Čáslavský předvedl spoustu filmových záběrů. Na Olomoucku podle jedné publikace, vydané v r. 1945, přicházeli Češi do úplně vylidněných německých vesnic, jejíž obyvatelé buď odešli, nebo spáchali sebevraždu. To nás ale nikterak neoprávňuje používat minulost jako palici k mlácení Rusů do hlavy.

[12] Z chronologického hlediska lze uvést, že takovou první vlaštovkou se stala publikace: ČERNÝ, Bohumil, ed. et al. Češi, Němci, odsun: diskuse nezávislých historiků. 1. vyd. Praha: Academia, 1990. 368 s. ISBN 80-200-0276-6.

[13] 20% respondentů nevědělo, podle 3% odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 24% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním udělat tlustou čáru, konečně podle 52% respondentů byl spravedlivý.

[14] Mezi jinými šlo o tito tituly: Deutschland und seine Nachbarn: Forum für Kultur und Politik. Bonn: Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen, 1990-2001. ISSN 0939-0383.; PAUL, Ernst. Lidice - Brno - Ústí nad Labem: místa českého a německého utrpení. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1990. 15 s.; HÜBLER, Ursula a WETZEL, Juliane, ed. Meine Vertreibung aus Prag: Erinnerungen an den Prager Aufstand 1945 und seine Folgen. München: R. Oldenbourg Verlag, 1991. 147 stran. Biographische Quellen zur deutschen Geschichte nach 1945; Band 11. ISBN 3-486-55890-0.; LANGER, Kurt. Dny strachu: zpráva o "odsunu" sudetských Němců z Bruntálska. Překlad Milan Kubes. 1. české vyd. V Praze: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1992. 72 s. ISBN 80-85241-23-4; HÝBL, František. Tragédie na Švédských šancích v červnu 1945. V Přerově: Muzeum Jana Amose Komenského, 1995. 39 s.; THEISEN, Alfred, ed. Die Vertreibung der Deutschen: ein unbewältigtes Kapitel europäischer Zeitgeschichte: eine Ausstellung des Bundes der Vertriebenen - vereinigte Landsmannschaften und Landesverbände. 1. Aufl. Bonn: Bund der Vertriebene, 1995. 48 s. ISBN 3-925103-78-3.

[15] 22% respondentů nevědělo, podle 6% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 23% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je třeba za ním udělat tlustou čáru, konečně podle 47% respondentů byl spravedlivý.

[16] Například HRADILOVÁ, Jana. Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Vyd. 1. Šumperk: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 1996. 68 s. Z historie a přírody Jesenicka; sv. 1. ISBN 80-238-0547-9.; DAHM, Christof, ed. a TEBARTH, Hans-Jakob, ed. Überwindung der Destabilisierung?: Ostmitteleuropa 50 Jahre nach Flucht und Vertreibung. Bonn: Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen, 1996. 144 s. ISBN 3-88557-153-6.; NOVÁČEK, Silvestr. Vystěhování Němců z Brna a odsun z jihomoravského pohraničí: Drang nach Westen. [Říčany u Prahy]: Orego, 1996. 39 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-902107-1-6. KROLL, Frank-Lothar, ed. Flucht und Vertreibung in der Literatur nach 1945. Berlin: Gebr. Mann, 1997. 162 s. ISBN 3-7861-1968-6;  DĚDINOVÁ, Sidonie. Edvard Beneš - der Liquidator: Dämon des Genozids an den Sudetendeutschen, Totengräber der tschechoslowakischen Demokratie: zeitgeschichtlicher Roman. Eichendorf: Eichendorf-Verlag, 2000. 423 s. ISBN 3-930648-32-6.; CHRIST, Herbert. Benesch und der Völkermord an den Sudetendeutschen: Zeitzeugen klagen an. 1. Aufl. Berg am Starnberger See: Druffel, 1999. 126 s. ISBN 3-8061-1134-0.;KLEINING, Gerd a WEIKERT, Josef. Sudetští Němci: etnická čistka, vyhnání. Opava: Open Education & Sciences, [2000]. 23 s. ISBN 80-901974-5-0; EIBICHT, Rolf-Josef a HIPP, Anne. Vertreibungs-Holocaust: Politik zur Wiedergutmachung eines Jahrtausendverbrechens. Riesa: Deutsche Stimme, ©2000. 447 s. ISBN 3-9805844-5-3.

[17] V březnu 2002 14% respondentů nevědělo, podle 5% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 20% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 60% respondentů odsun byl spravedlivý. V květnu 2002 14% respondentů nevědělo, podle 3% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 18% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat  tlustou čáru, konečně podle 64% respondentů odsun byl spravedlivý. V historii dosud prováděných sociologických šetření v těchto dvou výzkumech mají respondenti nejzřetelněji jasno, přičemž právě jejich největší podíl podle dosud provedených sociologických šetření odpovídal kladně na dotaz, zda odsun byl spravedlivý. Podle struktury titulů předcházejících těmto dvěma výzkumům lze říci, že veřejnost přímo svéřepě odolávala tvrdému mediálnímu nátlaku.

[18] Například MASKUS, Rudi, ed. Brutale Übergriffe: Gewalt an deutschen Heimatvertriebenen. 3. Aufl. Gießen: Maskus, 2001. 256 s. ISBN 3-9806234-3-2.; Češi a Němci ve střední Evropě. Vyd. 1. Moravský Beroun: Moravská expedice, 2001. 126 s. Do nitra Askiburgionu; 10. ISBN 80-86511-00-6; MANDLER, Emanuel. Češi i Němci: legendy, spory, realita. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 175 s. Otazníky našich dějin; sv. 2. ISBN 80-7277-090-X; RILL, Bernd, ed. Gegen Völkermord und Vertreibung: die Überwindung des zwanzigsten Jahrhunderts. München: Akademie für Politik und Zeitgeschehen, ©2001. 123 s. Argumente und Materialien zum Zeitgeschehen; 28. ISBN 3-88795-231-6; SCHNEIDER, Waltraud, ed. Hořké loučení s Kopřivnicí: zážitky mezi útěkem a vyhnáním 1945-1946. [Kopřivnice]: Gerlich Odry, 2001. 42 s. ISBN 80-903112-3-7; PUSTEJOVSKY, Otfrid. Die Konferenz von Potsdam und das Massaker von Aussig am 31. Juli 1945: Untersuchung und Dokumentation. München: Herbig, ©2001. 575 s. ISBN 3-7766-2196-6;  HERTL, Hanns, ed. et al. Němci ven! = Die Deutschen raus!: brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Praha: Dauphin, 2001. 277 s. ISBN 80-7272-031-7; SILJAK, Ana, ed. a THER, Philipp, ed. Redrawing nations: ethnic cleansing in East-Central Europe, 1944-1948. Lanham: Rowman and Littlefield, 2001. 343 s. Harvard Cold war studies book series. ISBN 0-7425-1094-8; MASKUS, Rudi. Die Vertreibung der Deutschen: ein fast vergessenes Kapitel der Geschichte. 5. Aufl. Giessen: Maskus, 2001, ©2000. 256 s. ISBN 3-9806234-1-6; BRANDES, Detlef. Der Weg zur Vertreibung 1938-1945: Pläne und Entscheidungen zum "Transfer" der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. München: Oldenbourg, 2001. xiv, 502 s. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Bd. 94. ISBN 3-486-56520-6.

[19] V dubnu 2004 16% respondentů nevědělo, podle 5% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 20% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat  tlustou čáru, konečně podle 56% respondentů odsun byl spravedlivý. V únoru 2005 19% respondentů nevědělo, podle 5% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 19% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 54% respondentů odsun byl spravedlivý. V listopadu 2006 18% respondentů nevědělo, podle 6% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 23% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 50% respondentů odsun byl spravedlivý.

[20] V dubnu 2002 bylo zveřejněno Stanovisko sdružení československých historiků „Historikové proti znásilňování dějin, v němž se psalo: "V posledním období se setkáváme ve středoevropském politickém prostoru se zkreslenými či lživými interpretacemi moderních dějin a s politickým zneužíváním historických argumentů v souvislosti s tzv. Benešovými dekrety. Podílejí se na tom mimo jiné i Lidové noviny, MF Dnes a regionální tisk. Soudnému čtenáři musí být jasné, že politické zneužívání historie je i útokem na postavení české státnosti," praví se v časopise Sondy č. 21/02. Manipulace, usilující o záměnu pachatelů a obětí agrese je však v samé podstatě nerelevantní a populisticky účelová. Pokud by snad měla být prosazována nejen slovně, ale i politicko-mocensky, byla by pro stabilitu a klid v Evropě krajně nebezpečná. Občané České republiky, jejíž území se v rámci bývalého Československa stalo první obětí nacistické agrese, budou nepochybně znovu promýšlet cestu svou a svých předků 20. stoletím. Nemají však nejmenší důvod k tomu, aby přijímali jakoukoli kolektivní kriminalizaci a uvažovali o alternativách k jasně definovaným výsledkům druhé světové války. Snaha o kritickou reflexi vlastní minulosti je v české historiografii zřetelná. Existuje značný počet analytických a vůči vlastní minulosti kritických prací českých historiků, které bohužel nejsou v české veřejnosti dostatečně známy a které zůstávají téměř neznámé ve veřejnosti zahraniční. Občané České republiky by ve vztahu k vlastní minulosti neměli podléhat mýtizovaným představám o vlastní výjimečnosti v kladném, či v záporném smyslu. Ve dvou velkých konfliktech první poloviny 20. století se sice vlastním úsilím ocitli na vítězné straně, ale ve druhé polovině minulého věku nedokázali a nemohli této skutečnosti úspěšně využít k vlastnímu a obecnému prospěchu. Procházeli moderními evropskými dějinami se střídavými zisky a ztrátami, někdy i s nadměrnou ohebností, nikdy se však nezařadili mezi agresory, narušitele evropského míru či pachatele genocidy. Jako nevelké společenství s víceméně standardní strukturou a s jistými historickými zkušenostmi byli vždy a jsou i dnes skutečnou součástí Evropy. [https://legacy.blisty.cz/art/10501.html ]. Pan Pehe komentoval toto stanovisko takto: Shrneme-li, co nám historici říkají, je to v podstatě to, co již dobře známe z české hospody: Češi jsou a byli dobří, jejich sousedi byli často zlí. Pokud jsme něco spáchali, byli jsme k tomu víceméně donuceni okolnostmi, takže odpovědnost za vlastní činy neseme jen ve velmi malé míře.“ (http://www.pehe.cz/zapisnik/2002/hystericti-historikove ). Podle Bedřicha Karla (Koruna česká) text neodbytně připomíná obvyklé obraty používané v posledních padesáti letech komunistickými vládci na adresu Německa. (https://www.korunaceska.cz/novinky/nazory-a-clanky/nazory-clenu/176-kdo-vlastne-znasilnuje-dejiny)

[21] Například KOJZAR, Jaroslav. Byl odsun skutečně nutností?(o dekretech prezidenta dr. Beneše ze všech stran). [Praha]: Futura, 2002. 24 s. ISBN 80-85523-79-5.;  BRANDES, Detlef. Cesta k vyhnání 1938-1945: plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska. Překlad Petr Dvořáček. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2002. 499 s. Obzor; sv. 39. ISBN 80-7260-070-2; NĚMEČEK, Jan et al. Cesta k dekretům a odsunu Němců: datová příručka. 1. vyd. Praha: Littera Bohemica, 2002. 152 s. ISBN 80-7214-519-3; PAPÍRNÍK, Miloš, ed. a KUBÍČEK, Jaromír, ed. Osudy Němců vysídlených z České republiky po roce 1945: bibliografie periodik a bibliografií. Brno: Moravská zemská knihovna, 2002. 82 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; 46. ISBN 80-7051-140-0; PICONE CHIODO, Marco. Sterben und Vertreibung der Deutschen im Osten 1944-1949: die Vorgänge aus der Sicht des Auslands. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, ©2002. 304 s., [20] s. obr. příl. ISBN 3-9808506-0-9.; ŠKRÁBEK, Josef. Včerejší strach: jaké to bylo mezi Čechy a Němci?: a jaké to bude-. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2002. 309 s. ISBN 80-7021-607-7; BENEŠ, Zdeněk et al. Téma: Odsun - Vertreibung: transfer Němců z Československa 1945-1947: informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách. Praha: Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vydalo nakl. SPL - Práce ve spolupráci s nakl. Albra, 2002. 61 s. ISBN 80-86490-21-1.; DĚDINOVÁ, Sidonie. Edvard Beneš - likvidátor: dokumentární román. Praha: Annonce, 2003. 303 s. ISBN 80-900125-6-6.; MLYNÁRIK, Ján. Fortgesetzte Vertreibung: Vorgänge im tschechischen Grenzgebiet 1945-1953. München: Herbig, ©2003. 480 s. ISBN 3-7766-2291-1.; GORNIG, Gilbert-Hanno. Völkerrecht und Völkermord: Definition - Nachweis - Konsequenzen am Beispiel der Sudetendeutschen. Wien: Felix Ermacora Institut, 2002. 92 s. Schriftenreihe Geschichte, Gegenwart und Zukunft der altösterreichischen deutschen Minderheiten in den Ländern der ehemaligen Donaumonarchie; Bd. 2. ISBN 3-902272-01-5.; MARKEL, Martin. Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949. Brno: Vojenská akademie, 2002. 191 s. ISBN 80-85960-41-9; FRITSCH, Hugo. Als Beneš meine Familie zerstörte-: eine autobiographische Dokumentation. Durchges., erg. und verb. Ausg. Eichendorf: Eichendorf-Verlag, 2003. 160 s. ISBN 3-930648-45-8; JANDL, Hans, ed. Fakta sudetoněmecko-českých dějin. Wiesbaden: Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen, 2003. [80] s.; KNOPP, Guido. Die große Flucht: das Schicksal der Vertriebenen. 2. Aufl. München: Ullstein, 2003. 416 s. ISBN 3-548-36386-5; DUBIEL VON LERACH, Josef. Odsun Němců v dobytčáku ze Žulové do Furth in Walde. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2003. 128 s. ISBN 80-85839-93-8; BURAS, Piotr, ed. a MAJEWSKI, Piotr Maciej, ed. Pamięć wypędzonych: Grass, Beneš i środkowoeuropejskie rozrachunki: antologia tekstów polskich, niemieckich i czeskich. Warszawa: Biblioteka "Więzi", 2003. 350 s. Biblioteka "Więzi", t. 149. ISBN 83-88032-59-3.

[22] Například ENGELMANN, Isa. Návrat pod zelenou střechu. Překlad Luboš Příhoda. Liberec: Bor, 2004. 165 s., [8] s. obr. příl. Kruh; 2. ISBN 80-86807-01-0; HOORN, Heike van. Neue Heimat im Sozialismus: die Umsiedlung und Integration sudetendeutscher Antifa-Umsiedler in die SBZ/DDR. 1. Aufl. Essen: Klartext, 2004. 373 s. ISBN 3-89861-241-4; PIEFKE, Herbert. Prag, was hab ich dir getan ... daß du mich schlägst: eine ungewollte Begegnung nach dem Krieg und der Versuch einer Aussöhnung. Orig.-Ausg. - Erstdr., 1.Aufl. Oldenburg: Schardt, 2004. 180 s. ISBN 3-89841-150-8.; KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9;  NEBESKÝ, Jiří J. K. Příběh lágru: internační tábor a perzekuce Němců v Hranicích (1945-1946). Opr. dotisk [i.e. 2. vyd.]. Hranice: Tichý typ, 2004. 95 s. ISBN 80-239-5772-4; HELLMESSEN, Helmut. Skizzenbuch der Vertreibung: der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien 1945-48. Memmingen: Visel, 2004. 108 s. ISBN 3-87164-146-4; ZAND, Gertraude, ed. a HOLÝ, Jiří, ed. Transfer v kontextu české literatury: vyhnání, odsun = Transfer im Kontext der tschechischen Literatur: Vertreibung, Aussiedlung. Vyd. 1. Brno: Host, 2004. 198 s. ISBN 80-7294-127-5.; Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei. München: DTV, 2004. 2 sv., (357, 829 s.). ISBN 3-423-34188; TIMMERMANN, Heiner, ed., VORÁČEK, Emil, ed. a KIPKE, Rüdiger, ed. Die Beneš-Dekrete: Nachkriegsordnung oder ethnische Säuberung: Kann Europa eine Antwort geben?. Münster: Lit, ©2005. 667 s. Dokumente und Schriften der Europäischen Akademie Otzenhausen; 108. ISBN 3-8258-8494-5; THORWALD, Jürgen. Die grosse Flucht: Niederlage, Flucht und Vertreibung. Vollst. Taschenbuch-Neuausg. München: Knaur, 2005. 639 s. ISBN 3-426-77806-8; Heimat Österreich - Wurzeln im Sudetenland": 60 Jahre nach der Vertreibung aus der Heimat 1945/46. Vöcklabruck: Kilian, 2005. 111 s. Zeit für die Wahrheit. ISBN 3-901745-09-2; SCHROLL, Gotthard. Im Schatten des Todes: das Braunauer Ländchen 1945/46. Erlangen: G. Schroll, 2005. 294 s.; NOWEY, Waldemar. Jugend zwischen Krieg und Frieden: Vertrieben - Gefangen - Heimgekehrt = Mládí mezi válkou a mírem: vyhnání - zajetí - návrat. [Německo: s.n., 2005?]. 6 s.; SPÄTER, Erich. Kein Frieden mit Tschechien: die Sudetendeutschen und ihre Landsmannschaft. Hamburg: Konkret, 2005. 168 s. ISBN 3-930786-43-5; RAJDL, Jiří. Konference v Postupimi 17.7.-2.8.1945 a transfer Němců z ČSR: (studijní texty). Praha: Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Historickou a dokumentační komisí Klubu českého pohraničí, 2005. 8 s. ISBN 80-239-6082-2; FILIPP, Karlheinz. Malí lidé ve velkých dějinách: od vlastenecké fronty československé k sudetoněmecké. Vyd. 2., rozš., Ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 2005. 150 s. ISBN 80-7021-806-1; FROMMER, Benjamin. National cleansing: retribution against Nazi collaborators in postwar Czechoslovakia. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. xv, 387 s. Studies in the social and cultural history of modern warfare. ISBN 0-521-00896-4; HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8; Organisierte Vertreibung. München: Sudetendeutsche Landsmannschaft, Bundesverband e.V., [2005]. 129 s. Mitteilungsblatt der Sudetendeutschen Landsmannschaft, 8/2005; DĚDINOVÁ, Sidonie. Der Pyrrhussieg des Edvard Benesch. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, 2005. 640 s. ISBN 3-9808506-9-2; FISCH, Bernhard. Die Striche des Josef W. Stalin: vom Anteil der Kommunisten an der Vertreibung der Deutschen aus Ostmitteleuropa. 1. Aufl. Berlin: Trafo, 2005. 449 s. ISBN 3-89626-218-1; ŠKRÁBEK, Josef. Včerejší strach: jaké to bylo mezi Čechy a Němci?: a jaké to bude--?. 2., rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005. 415 s. ISBN 80-7021-737-5; MAZUR, Zbigniew. Centrum przeciwko Wypędzeniom: (1999-2005). Poznań: Instytut Zachodni, 2006. 354 s. Prace Instytutu Zachodniego, nr. 75; ŁADA, Agnieszka. Debata publiczna na temat powstania Centrum przeciw Wypędzeniom w prasie polskiej i niemieckiej. Wrocław: Oficyna Wydawnicza ATUT - Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe, 2006. 141 s. Warsztaty; Nr. 3. ISBN 83-7432-116-4; Genocide of the ethnic Germans in Yugoslavia, 1944-1948. 2. ed., European English-language ed. München: Verlag der Donauschwäbischen Kulturstiftung, 2006. 232 s. Donauschwäbisches Archiv, München. Series III, Beiträge zur donauschwäbischen Volks- und Heimatgeschichtsforschung. ISBN 3-926276-47-9; GLOTZ, Peter. Vyhnání: České země jako poučný případ. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2006. 222 s. ISBN 80-7185-705-X; KITTEL, Manfred et al. Deutschsprachige Minderheiten in Europa 1945: Bilanzen eines deutsch-tschechischen Projekts. München: INTEREG, 2007. 85 s. ISBN 978-3-9806626-3-5; DOHNAL, Pavel. Dosidlování Sokolovska 1945-1948. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007. 63 s. ISBN 978-80-903918-7-1; BÜLOW, Margot. Eine von Millionen: Erinnerungen an die Vertreibung aus dem Sudetenland. Berlin: Frieling, 2007. 127 s. ISBN 978-3-8280-2524-0; KIESEWETTER-GIESE, Edith. Erinnerungen an Mähren von Neutitschein nach Berlin; 61 Jahre danach. 1. Aufl. Bad Schussenried: Hess, 2007. 179 s. ISBN 978-3-87336-340-3; FRANK, Matthew James. Expelling the Germans: British opinion and post-1945 population transfer in context. Oxford: Oxford University Press, 2007. x, 320 s. Oxford historical monographs. ISBN 978-0-19-923364-9.; REISSMÜLLE, Heinz. Geboren in Böhmen: eine Zeit- und Familiengeschichte. Norderstedt: Books on Demand, ©2007. 205 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-3-8334-6923-7 Zukunft der altösterreichischen deutschen Minderheiten in den Ländern der ehemaligen Donaumonarchie; Bd. 2. ISBN 3-902272-01-5.; MARKEL, Martin. Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949. Brno: Vojenská akademie, 2002. 191 s. ISBN 80-85960-41-9; FRITSCH, Hugo. Als Beneš meine Familie zerstörte-: eine autobiographische Dokumentation. Durchges., erg. und verb. Ausg. Eichendorf: Eichendorf-Verlag, 2003. 160 s. ISBN 3-930648-45-8; JANDL, Hans, ed. Fakta sudetoněmecko-českých dějin. Wiesbaden: Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen, 2003. [80] s.; KNOPP, Guido. Die große Flucht: das Schicksal der Vertriebenen. 2. Aufl. München: Ullstein, 2003. 416 s. ISBN 3-548-36386-5; DUBIEL VON LERACH, Josef. Odsun Němců v dobytčáku ze Žulové do Furth in Walde. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2003. 128 s. ISBN 80-85839-93-8; BURAS, Piotr, ed. a MAJEWSKI, Piotr Maciej, ed. Pamięć wypędzonych: Grass, Beneš i środkowoeuropejskie rozrachunki: antologia tekstów polskich, niemieckich i czeskich. Warszawa: Biblioteka "Więzi", 2003. 350 s. Biblioteka "Więzi", t. 149. ISBN 83-88032-59-3.

[22] Například ENGELMANN, Isa. Návrat pod zelenou střechu. Překlad Luboš Příhoda. Liberec: Bor, 2004. 165 s., [8] s. obr. příl. Kruh; 2. ISBN 80-86807-01-0; HOORN, Heike van. Neue Heimat im Sozialismus: die Umsiedlung und Integration sudetendeutscher Antifa-Umsiedler in die SBZ/DDR. 1. Aufl. Essen: Klartext, 2004. 373 s. ISBN 3-89861-241-4; PIEFKE, Herbert. Prag, was hab ich dir getan ... daß du mich schlägst: eine ungewollte Begegnung nach dem Krieg und der Versuch einer Aussöhnung. Orig.-Ausg. - Erstdr., 1.Aufl. Oldenburg: Schardt, 2004. 180 s. ISBN 3-89841-150-8.; KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9;  NEBESKÝ, Jiří J. K. Příběh lágru: internační tábor a perzekuce Němců v Hranicích (1945-1946). Opr. dotisk [i.e. 2. vyd.]. Hranice: Tichý typ, 2004. 95 s. ISBN 80-239-5772-4; HELLMESSEN, Helmut. Skizzenbuch der Vertreibung: der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien 1945-48. Memmingen: Visel, 2004. 108 s. ISBN 3-87164-146-4; ZAND, Gertraude, ed. a HOLÝ, Jiří, ed. Transfer v kontextu české literatury: vyhnání, odsun = Transfer im Kontext der tschechischen Literatur: Vertreibung, Aussiedlung. Vyd. 1. Brno: Host, 2004. 198 s. ISBN 80-7294-127-5.; Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei. München: DTV, 2004. 2 sv., (357, 829 s.). ISBN 3-423-34188; TIMMERMANN, Heiner, ed., VORÁČEK, Emil, ed. a KIPKE, Rüdiger, ed. Die Beneš-Dekrete: Nachkriegsordnung oder ethnische Säuberung: Kann Europa eine Antwort geben?. Münster: Lit, ©2005. 667 s. Dokumente und Schriften der Europäischen Akademie Otzenhausen; 108. ISBN 3-8258-8494-5; THORWALD, Jürgen. Die grosse Flucht: Niederlage, Flucht und Vertreibung. Vollst. Taschenbuch-Neuausg. München: Knaur, 2005. 639 s. ISBN 3-426-77806-8; Heimat Österreich - Wurzeln im Sudetenland": 60 Jahre nach der Vertreibung aus der Heimat 1945/46. Vöcklabruck: Kilian, 2005. 111 s. Zeit für die Wahrheit. ISBN 3-901745-09-2; SCHROLL, Gotthard. Im Schatten des Todes: das Braunauer Ländchen 1945/46. Erlangen: G. Schroll, 2005. 294 s.; NOWEY, Waldemar. Jugend zwischen Krieg und Frieden: Vertrieben - Gefangen - Heimgekehrt = Mládí mezi válkou a mírem: vyhnání - zajetí - návrat. [Německo: s.n., 2005?]. 6 s.; SPÄTER, Erich. Kein Frieden mit Tschechien: die Sudetendeutschen und ihre Landsmannschaft. Hamburg: Konkret, 2005. 168 s. ISBN 3-930786-43-5; RAJDL, Jiří. Konference v Postupimi 17.7.-2.8.1945 a transfer Němců z ČSR: (studijní texty). Praha: Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Historickou a dokumentační komisí Klubu českého pohraničí, 2005. 8 s. ISBN 80-239-6082-2; FILIPP, Karlheinz. Malí lidé ve velkých dějinách: od vlastenecké fronty československé k sudetoněmecké. Vyd. 2., rozš., Ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 2005. 150 s. ISBN 80-7021-806-1; FROMMER, Benjamin. National cleansing: retribution against Nazi collaborators in postwar Czechoslovakia. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. xv, 387 s. Studies in the social and cultural history of modern warfare. ISBN 0-521-00896-4; HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8; Organisierte Vertreibung. München: Sudetendeutsche Landsmannschaft, Bundesverband e.V., [2005]. 129 s. Mitteilungsblatt der Sudetendeutschen Landsmannschaft, 8/2005; DĚDINOVÁ, Sidonie. Der Pyrrhussieg des Edvard Benesch. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, 2005. 640 s. ISBN 3-9808506-9-2; FISCH, Bernhard. Die Striche des Josef W. Stalin: vom Anteil der Kommunisten an der Vertreibung der Deutschen aus Ostmitteleuropa. 1. Aufl. Berlin: Trafo, 2005. 449 s. ISBN 3-89626-218-1; ŠKRÁBEK, Josef. Včerejší strach: jaké to bylo mezi Čechy a Němci?: a jaké to bude--?. 2., rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005. 415 s. ISBN 80-7021-737-5; MAZUR, Zbigniew. Centrum przeciwko Wypędzeniom: (1999-2005). Poznań: Instytut Zachodni, 2006. 354 s. Prace Instytutu Zachodniego, nr. 75; ŁADA, Agnieszka. Debata publiczna na temat powstania Centrum przeciw Wypędzeniom w prasie polskiej i niemieckiej. Wrocław: Oficyna Wydawnicza ATUT - Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe, 2006. 141 s. Warsztaty; Nr. 3. ISBN 83-7432-116-4; NIVEN, William John. Germans as victims: remembering the past in comtemporary Germany. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2006. ix, 292 s. ISBN 1-4039-9043-3. Genocide of the ethnic Germans in Yugoslavia, 1944-1948. 2. ed., European English-language ed. München: Verlag der Donauschwäbischen Kulturstiftung, 2006. 232 s. Donauschwäbisches Archiv, München. Series III, Beiträge zur donauschwäbischen Volks- und Heimatgeschichtsforschung. ISBN 3-926276-47-9; GLOTZ, Peter. Vyhnání: České země jako poučný případ. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2006. 222 s. ISBN 80-7185-705-X; KITTEL, Manfred et al. Deutschsprachige Minderheiten in Europa 1945: Bilanzen eines deutsch-tschechischen Projekts. München: INTEREG, 2007. 85 s. ISBN 978-3-9806626-3-5; DOHNAL, Pavel. Dosidlování Sokolovska 1945-1948. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007. 63 s. ISBN 978-80-903918-7-1; BÜLOW, Margot. Eine von Millionen: Erinnerungen an die Vertreibung aus dem Sudetenland. Berlin: Frieling, 2007. 127 s. ISBN 978-3-8280-2524-0; KIESEWETTER-GIESE, Edith. Erinnerungen an Mähren von Neutitschein nach Berlin; 61 Jahre danach. 1. Aufl. Bad Schussenried: Hess, 2007. 179 s.

[23] V listopadu 2007 dokonce 24% respondentů nevědělo, podle 6% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 20% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 48% respondentů odsun byl spravedlivý.

[24] listopadu 2009 17% respondentů nevědělo, podle 7% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 25% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 47% respondentů odsun byl spravedlivý. V listopadu 201118% respondentů nevědělo, podle 10% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 26% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 42% respondentů odsun byl spravedlivý.

listopadu 2013 24% respondentů nevědělo, podle 9% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 23% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 48% respondentů odsun byl spravedlivý. V listopadu 2016 25% respondentů nevědělo, podle 9% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 25% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 37% respondentů odsun byl spravedlivý. V říjnu 2019 21% respondentů nevědělo, podle 9% respondentů odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit, 25% respondentů odpovídalo, že byl nespravedlivý, ale je za ním třeba udělat tlustou čáru, konečně podle 41% respondentů odsun byl spravedlivý. Postupně kontinuálně klesl mezi roky 2002-2016 z 64% na 37% podíl zastanců spravedlnosti, což lze objasnit působením vytvořené mediální reality, tento trend se zvrátil mezi roky 2016-2018 stoupl podíl zastánců spravedlnosti odsunu Němců z historického dna 37% na 41%, hlavně však klesl podíl odpovědí „neví“ z historického vrcholu 25% na 21%. Míra pocitu znalosti české veřejnosti zvýšila podíl

[25] Jednalo se například o následující tituly, které měly zaujmout širokou veřejnost. ARBURG, Adrian von et al. Als die Deutschen weg waren was nach der Vertreibung geschah: Ostpreussen, Schlesien, Sudetenland. 2. Aufl. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag, 2007. 314 s. rororo Sachbuch; 62204. ISBN 978-3-499-62204-5; PETRÁŠ, Jiří. Česko-německá problematika v Českých Budějovicích po skončení druhé světové války. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2007. 163 s. ISBN 978-80-86260-65-5; KITTEL, Manfred et al. Deutschsprachige Minderheiten in Europa 1945: Bilanzen eines deutsch-tschechischen Projekts. München: INTEREG, 2007. 85 s. ISBN 978-3-9806626-3-5; BÜLOW, Margot. Eine von Millionen: Erinnerungen an die Vertreibung aus dem Sudetenland. Berlin: Frieling, 2007. 127 s. ISBN 978-3-8280-2524-0; KIESEWETTER-GIESE, Edith. Erinnerungen an Mähren von Neutitschein nach Berlin; 61 Jahre danach. 1. Aufl. Bad Schussenried: Hess, 2007. 179 s. ISBN 978-3-87336-340-3; FRANK, Matthew James. Expelling the Germans: British opinion and post-1945 population transfer in context. Oxford: Oxford University Press, 2007. x, 320 s. Oxford historical monographs. ISBN 978-0-19-923364-9; REISSMÜLLE, Heinz. Geboren in Böhmen: eine Zeit- und Familiengeschichte. Norderstedt: Books on Demand, ©2007. 205 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-3-8334-6923-7; I oni byli proti: sborník z mezinárodní historické konference, která se konala ve dnech 13.-15. listopadu 2006 v Ústí nad Labem ... Vyd. 1. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s nakl. Albis international, 2007. 452 s., [8] s. barev. obr. příl. Zapomenutí hrdinové. ISBN 978-80-86475-12-7; REIMANN, Susi-Katharina. "ich habe nicht das Gefühl, dass ich hierher gehöre": Interviews mit der zweiten Generation der Heimatvertriebenen = "Nemám pocit, že bych sem patřila": rozhovory s druhou generací vyhnanců. München: Sudetendeutsche Verlagsgesellschaft, 2007. 149 s. Spuren = Stopy; Bd. 2. ISBN 978-3-934670-05-1; VEJVODA, Jaroslav. Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragédie: svědectví archivů. Vyd. 1. Brno: MOBA, ©2007. 277 s., [42] s. obr. příl. ISBN 978-80-243-2889-8; CHURAŇ, Milan. Potsdam und die Tschechoslowakei: Mythos und Wirklichkeit. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, ©2007. 376 s. ISBN 978-3-9810491-7-6; CONNOR, Ian. Refugees and expellees in post-war Germany. 1st pub. Manchester: Manchester University Press, 2007. xv, 266 s. ISBN 978-0-7190-6887-4; BENTHIN, Madlen. Die Vertreibung der Deutschen aus Ostmitteleuropa: deutsche und tschechische Erinnerungskulturen im Vergleich. Hannover: Hahnsche Buchhandlung, 2007. 155 s. Studien zur internationalen Schulbuchforschung; Bd. 120. ISBN 978-3-88304-320-3; DE ZAYAS, Alfred M. 50 Thesen zur Vertreibung. München: Inspiration, ©2008. 50 s. ISBN 978-3-9812110-0-9.;  HASLINGER, Peter, ed., FRANZEN, K. Erik, ed. a SCHULZE WESSEL, Martin, ed. Diskurse über Zwangsmigrationen in Zentraleuropa: Geschichtspolitik, Fachdebatten, literarisches und lokales Erinnern seit 1989. München: Oldenbourg, ©2008. xxvii, 559 s. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Bd. 108. ISBN 978-3-486-58053-2; Es begann am 1. Mai 1945 in Mährisch Ostrau: Zeitzeugenberichte über den Untergang der Deutschen nach mehr als sieben Jahrhunderten. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, 2008. 297 s. ISBN 978-3-9810491-8-3; SPURNÝ, Matěj. Flucht und Vertreibung: das Ende des Zweiten Weltkrieges in Niederschlesien, Sachsen und Nordböhmen. Dresden: Sächsische Landeszentrale für politische Bildung, 2008. 213 s., [10] s. obr. příl.; NEARY, Brigitte, ed. Frauen und Vertreibung: Zeitzeuginnen berichten. Graz: Ares, [2008], ©2008. 159 stran. ISBN 978-3-902475-58-9; KOSSERT, Andreas. Kalte Heimat: die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945. 4. überarbeitete Aufl. München: Siedler, 2008. 431 s. ISBN 978-3-88680-861-8; KOZENY, Adolf a GUTBERLET-ZERBE, Gerda. Vertreibung aus dem Sudetenland - ein Prozess ohne Richter: ein Zeitzeuge der Vertreibung aus dem Sudetenland schildert Abstürze und Aufstiege. Berlin: ATE, 2008. i, 66 s. ISBN 978-3-89781-132-4; BÖHM, Wilhelm. "Zwischen Bangen und Hoffen". Nürnberg: Preußler, 2008. 272 s. Další literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

[26] Například STELZIG, Hans. Gestohlene Heimat: eine Jugend in Böhmen und dem SED-Staat. 2., überarb. Aufl. Münster: Agenda, 2009. 436 s. ISBN 978-3-89688-376-6; MAYER, Stefanie. Totes Unrecht?: die "Beneš-Dekrete" - eine geschichtspolitische Debatte in Österreich. Frankfurt am Main: Peter Lang, ©2009. 159 s. Politische Kulturforschung, Bd. 2. ISBN 978-3-631-58270-1; NOVOTNÝ, Lukáš. Vergangenheitsdiskurse zwischen Deutschen und Tschechen: Untersuchung zur Perzeption der Geschichte nach 1945. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos, 2009. 269 s. Extremismus und Demokratie; Bd. 19. ISBN 978-3-8329-4248-9; AMOS, Heike. Die Vertriebenenpolitik der SED 1949 bis 1990. München: R. Oldenbourg, 2009. 298 s. Schriftenreihe der Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte. Sondernummer. ISBN 978-3-486-59139-2; HOFFMANN, Roland J., ed., HEISSI, Kurt, ed. a KITTEL, Manfred, ed. Odsun - die Vertreibung der Sudetendeutschen: Dokumentation zu Ursachen, Planung und Realisierung einer "ethnischen Säuberung" in der Mitte Europas 1848/49 - 1945/46. Band 2, Von der Errichtung des "Protektorats Böhmen und Mähren" im März 1939 bis zum offiziellen Abschluß der Vertreibung Ende 1946. München: Sudetendeutsches Archiv, 2010. 891 s. ISBN 978-3-933161-08-6. Další literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

 

[27]MIRTES, Hans, ed. et al. 65 Jahre - Zivildeportation und wilde Vertreibung der Deutschen aus der ČSR 1945: 8 Zeitzeugen berichten, wie sie nach schlimmsten Erlebnissen bei Deportation und Vertreibung am Ende und nach dem 2. Weltkrieg ihr Leben gemeistert haben, bzw. ihre Angehörigen es hingeben mussten. Dinkelsbühl: Heimatkreis Mies-Pilsen, ©2011. 176 s. ISBN 978-3-9812414-6-4; Paměť Broumovska: sbírka vzpomínek obyvatel německé národnosti. Překlad Karel Bůna. Vydání první. [Broumov]: Agentura pro rozvoj Broumovska, 2011, ©2011. 148 stran. ISBN 978-80-260-8452-5; Většinové německé obce Rakovnicka po roce 1900. Rakovník: Rakovnicko, 2011. 118 s. ISBN 978-80-260-4556-4; DEMSHUK, Andrew. The lost German East: forced migration and the politics of memory, 1945-1970. 1st pub. New York: Cambridge University Press, 2012. xxii, 302 s. ISBN 978-1-107-02073-3; FRANZEN, K. Erik, ed. a SCHULZE WESSEL, Martin, ed. Opfernarrative: Konkurrenzen und Deutungskämpfe in Deutschland und im östlichen Europa nach dem Zweiten Weltkrieg. München: Oldenbourg, 2012. vi, 219 s. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Bd. 126. ISBN 978-3-486-71243-8.; KRANZ, Jerzy. Wysiedlenie ludności niemieckiej w wyniku II wojny światowej: krzywda czy bezprawie?. Warszawa: Elipsa, 2013. 87 s. ISBN 978-83-7151-737-2; KAPTAYN, Valentina. Zwischen Tabu und Trauma: Kateřina Tučkovás Roman Vyhnání Gerty Schnirch im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. 1. Auflage. Stuttgart: Ibidem-Verlag, 2013. 111 stran. Literatur und Kultur im mittleren und östlichen Europa, Band 4. ISBN 978-3-8382-0482-6. . Další literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

[28] Lze uvést PASCH, Ralf. Die Erben der Vertreibung: Sudetendeutsche und Tschechen heute. Halle (Saale): Mitteldeutscher Verlag, 2014. 232 stran. ISBN 978-3-95462-236-8;  EIGLER, Friederike Ursula. Heimat, space, narrative: toward a transnational approach to flight and expulsion. 1st pub. Rochester: Camden House, 2014. xi, 211 s. Studies in German literature, linguistics, and culture. ISBN 978-1-57113-903-0; EISLER, Cornelia. Verwaltete Erinnerung - symbolische Politik: die Heimatsammlungen der deutschen Flüchtlinge, Vertriebenen und Aussiedler. München: De Gruyter Oldenbourg, 2015. 664 stran. Schriften des Bundesinstituts für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa; Band 57. ISBN 978-3-11-041004-4; KOCH, Christoph, ed. War die "Vertreibung" Unrecht?: die Umsiedlungsbeschlüsse des Potsdamer Abkommens und ihre Umsetzung in ihrem völkerrechtlichen und historischen Kontext. Frankfurt am Main: Peter Lang Edition, 2015. xv, 403 stran. ISBN 978-3-631-62909-3. . Další literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

[29]  Například GERLACH, David W. The economy of ethnic cleansing: the transformation of the German-Czech borderlands after World War II. First published. Cambridge: Cambridge University Press, 2017. xi, 295 stran. ISBN 978-1-107-19619-3; TRASKA, Georg, ed. Geteilte Erinnerungen: Tschechoslowakei, Nationalsozialismus und die Vertreibung der deutschsprachigen Bevölkerung 1937-1948 = Rozdělené vzpomínky: soužití v Československu, nacistická okupace a vyhnání německy mluvícího obyvatelstva 1937-1948 = Rozdelené spomienky: spolužitie v Československu, nacistická okupácia a vyhnanie nemeckých obyvateľov 1937-1948. Wien: Mandelbaum Verlag, [2017], ©2017. 229 stran. Buchreihe der Österreichischen Zeitschrift für Volkskunde; Neue Serie. Band 5. ISBN 978-3-85476-535-6; Die Sudetendeutschen: unsere Geschichte, unsere Kultur, unser Leben. München: Sudetendeutsche Landsmannschaft, Bundesverband e.V., [2017?]. 35 stran; HELLER, Wilfried, ed. Verschwundene Orte: Zwangsaussiedlungen, Neuansiedlungen und verschwundene Orte in ehemals deutschen Siedlungsgebieten Ostmitteleuropas: Beiträge einer Tagung vom 11. bis 13. November 2017 in Weiden (Oberpfalz). Berlin: Verlag Inspiration Un Limited, [2017], 2017. 96 stran. ISBN 978-3-945127-155. . Další literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

[30] Viz literatura uvedena v seznamu vypůjčené literatury ve vědecké knihovně Olomouc.

[31]Před 75 lety, 3. června 1944, zavraždili nacisté v litevské obci Pirčiupiai 119 lidí včetně 49 dětí mladších 16 let. Jednalo se o odvetu za útok sovětských partyzánů z okolních lesů. Vesnice Pirčiupiai, z ruštiny dříve přepisovaná jako Pirčjupis, byla srovnána se zemí, před masakrem se podařilo uprchnout pouze 13 lidem. Na připomínku události zde byl v roce 1960 vztyčen památník Matka z Pirčiupiai. českých dějin jsou známé vypálené vesnice Lidice a Ležáky v roce 1942, ve Francii vyhladili němečtí okupanti vesnice Oradour-sur-Glane (642 mrtvých), Tulle, Ascq, Maillé, Robert-Espagne či Clermont-en-Argonne a v Polsku obce Michniów, Wanaty nebo Krasowo-Częstki. Německé jednotky zmasakrovaly v prosinci 1943 více než 1300 mužů z řeckého městečka Kalavryta, v červnu 1944 pak vyvraždili v řecké obci Distomo 218 lidí včetně 20 dětí do pěti let. V srpnu 1944 bylo také zabito všech 560 obyvatel toskánské vesnice Sant'Anna di Stazzema a ve stejný měsíc vyvraždili nacisté na 770 lidí z italské obce Marzabotto, což byl nejhorší masakr civilistů nacisty v západní Evropě.  Němci srovnali se zemí například i ukrajinskou vesnici Kortelisy a čtyři stovky dalších ukrajinských vsí a měst, nizozemskou obec Putten, srbská městečka Kragujevac a Kraljevo, slovinskou obec Dražgoše nebo norskou vesnici Telavag.(https://eurozpravy.cz/zahranicni/evropa/259310-masakr-v-litevske-pirciupiai-pred-75-lety-povrazdili-naciste-119-lidi-vcetne-deti/ )

Na počátku všeho byl ale zápis v deníku císaře pana: Kropáčková erledigt. A následovalo odmítnutí téhož císaře pána podat novopečenému poslanci TGM ruku. A pak už se jenom Rakousko-Uhersko jenom začalo sypat, když ho TGM obvinil, že ten svůj českoslovanský protektorát, nazývaný honosně českým královstvím, daňově vykořisťuje. To byla ovšem jedna osobní rovina příběhu, který probíhal souběžně v tak mnohamilionových vrstvách. Takže i austromarxista Šmeral na jaře 1917 se cítil byl povinen prohlásit na mezinárodním sjezdu socialistů ve Stockholmu, že Češi se většinově staví proti zachování Rakouska-Uherska. Musím se zmínit pro úplnost o dvou faktech, které by neměly zůstat stranou diskuse. 1) V r. 1918 sudetští Němci nechtěli být přičleněni k Československu a dali to i najevo. Takže v tomto smyslu bylo jejich chování legitimní v r. 1938. 2) Ale v r.1925 se TGM podařil husarský kousek: přiměl představitele německých stran, reprezentujících tehdy dočasně většinu českých Němců, ke vstupu do vlády. Tímto aktem fakticky uznali češtá Němci existenci Československa v existujících hranicích, ba i kdykoliv předtím a kdykoliv potom, pokud se účastnili voleb, jak do místní samosprávy, tak i do Parlamentu, a v tomto smyslu bylo jejich chování v r.1938 nelegitimní. Čisté by to bylo jenom tehdy, pokud by tak v polovině 20. let bylo provedeno referendum, v němž by se většina hlasujících vyslovila pro setrvání v republice. Občané nesou odpovědnost za politickou reprezentaci, kterou zvolí. V tomto smyslu platí i téze o kolektivní vině. V 70.letech koalice SPD a FDP odhlasovala v parlamentu tzv. východní smlouvy. CDU/CSU tehdy hlasovala proti, přesto všechno pozdější vláda CDU/CSU + FDP byla vázána těmito smlouvami a respektovala je. Totéž u nás bylo s tzv. českoněmeckou deklarací, kterou podepsala vláda ODS + KDU/ČSL + ODA. ČSSD byla proti. Přesto Zemanova i Špidlova vláda tuto smlouvu respektovaly, a dokonce se na ní odvolávaly. Nějaká politická kontinuita tady musí být a jsou jí vázáni i občané. Proto jakmile tehdejší německá reprezentace projevila loajalitu vůči tehdejšímu Československu, byli i její nástupci zavázání dle normálních politických zvyklosti tento fakt respektovat. A podle toho je nutné pak posuzovat chování sudetských Němců v roce 1938. Je ho tedy možné vnímat jako zradu československé státnosti. Britové by si měli sypat popel na vlastní hlavu. W. Churchill se vyjádřil v tom smyslu, že těsně po válce bude nutné se nechat okupované národy na Němcích vyřádit a teprve potom zavádět nějaký pořádek, tedy ne hned 9. května, když už tak, tak od příjezdu vlády z Košic. Kde máte v květnu 1945 nějaké právo a možnost ho vymáhat? Jedinou mocenskou silou byli tak pouze protektorátní četnici a ti měli asi velmi úzký manévrovací prostor, protože sami mohli být snadno obviněni z kolaborace s nacisty. Ano, vy klidně necháte 40 let na galejích Jeana Valjeana za krádež jablka z hladu.  A nebohé turisty ve vánici, co si dovolili násilím se dobýt do chaty (viz jeden americký film), tak byste rovnou popravil. Ale právo na zachování vlastní existenci má přednost před právem na ochranu vlastnictví. Poprvé formulováno Tomášem Akvinským.

Bylo rozhodnuto alespoň z pozice tehdejší exilové vlády (memorandum jako příloha k Smlouvě z SSSR z r. 1843, které pouze reprodukovalo stanovisko vnitřního odboje tak z roku 1940, že Němce je nutno odsunout, protože je nutné dodat, kteří přinejmenším nezabránili rozbití republiky a byli ve válečném stavu, který tedy dle zákon 115/146 (o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody), přijatého prozatímní Národní shromážděním, trval někdy do podzimu r. 1945.

Je možné, že ty excesy (Ústí nad Labem) vyděsili sudetské Němce natolik, že už nekladli odpor. Díky nim jsme se vyhnuli něčemu mnohem horšímu, protože pochopili, že s těmi Čechy nebude žádné další soužití možné. Při jednáních o odsunu se před ukončením války úředníci Ministerstva zahraničních věcí Velké Británie vyjádřili v tom smyslu, že sudetské Němce by bylo nejlepší odsunout na Sibiř.  Celé vyhnání i jeho provedení mělo tedy požehnání britských politiků a státních úředníků. Nechtějte po Čechoslovácích racionální a lidské jednání po tom šílenství protektorátu, nepřetržitých poprav, druhé světové války, kdy byla ohrožena bezprostředně jejich fyzická existence. To by odnaučilo humanismu i Karla Čapka. A představte si, že by čeští Němci nebyli vyhoštěni en bloc. Byli by přinejmenším takoví chudáci jako zbývající čs. občané německé národnosti, byl by to zdroj takových výbušných konfliktů a komunismus bychom tu měli ještě dalších čtyřicet let. Takhle si zachovali alespoň holé životy při všech ukrutnostech při odsunu a mohli začít od počátku.

 

V roce 1938 nejenom politická reprezentace, která vyšla z voleb, ale také mnoho tehdejších sudetských Němců jasně deklarovalo (i manifestačně), že chtějí domů do říše. Nelze tedy říci, že jim bylo říšské občanství vnuceno. A nebrali snad německé potravinové lístky? Tím fakticky svůj souhlas také vyjádřili.

 

Vrátil bych se k terminologii Eichstättské adventní deklarace, která hovořila o kriminálních činech. Genocida, etnická čistka, až takto je označováno vyhoštění českých Němců, podle slovníku cizích slov mezinárodní zločin vyhlazování příslušníků národních, etnických, rasových n. náboženských skupin s cílem tyto skupiny úplně nebo částečně zničit. Podle této definice ovšem tedy Čechoslováci tuto genocidu úplně - jako téměř všechno - zpackali. Nevím o tom, že by cílem kteréhokoliv politického uskupení v Československu bylo sudetské Němce vyhladit či zničit, tj. zbavit je života. A na rozdíl od r. 1946 skutečně měli němečtí voliči na výběr mezi demokratickými a nacisticky orientovanými stranami, volili svobodně mezi demokracií a nacismem. Volili masově nacismus. Ty výsledky jsem jednou viděl v rozčlenění na jednotlivé obce a skutečně to stálo za to. Možná, že by tento materiál se měl publikovat pro paměť ještě dnes. Stejně tak jako nelze mít pochopení pro čs. voliče v r.1946, tak nelze mít pochopení pro voliče německé v 30. letech. Ostatně Čechoslováci si za to také pěkně zaplatili. Každý musí nést odpovědnost za své činy do hrdel i statků. Kdo by se tehdy ozval proti mlácení patnáctileté ne holky, ale Němky, byl by riskoval obvinění z kolaborace z nacisty, byla by zkoumáno jeho chování za války apod. Nějaká česká svině by mu to pěkně spočítala. A německá okupace může za to, že v pohraničích nemohla fungovat a nefungovala nějaká státní správa, která by těmto excesům zabránila. Opět by chování např. takového policajta za války se ocitlo pod drobnohledem, taková byla doba a lidé. Ti slušnější to raději neviděli a neměli ani sílu tomu bránit. Příčina: předešlé chování okupantů.

Snad se mnou budou všichni souhlasit, že lidská a vlastnická práva daleko lépe zachovávají v míru, než ve válce, než v totální vyhlazovací válce jak vnější, tak vnitřní (holocaust), kterou Německo oficiálně vedlo, tak i po této válce, kdy bylo převráceno téměř vše. Nikdo až na ojedinělé výjimky před touto válkou si nedokázal představit, že by mohli být sudetští Němci vyhnáni a zbaveni svých majetků, spíše se hledali možné modely soužití. Např. v levicovém kulturním tisku české avantgardy se bylo možné střetávat s německými články i bezprostředně po první světové válce. Celá tato diskuse se už vede po celých třicet let v tisku (viz např. Dějiny a současnost), byly publikovány nejrůznější dokumenty, zmapovány jednotlivé případy, spočítáni mrtví. Prozatím to spíše však vypadá tak, že by někteří diskutující (počínaje Mandlerem a Doležale,) za jediný její možný výsledek považovali co neúplnější restituci předválečného stavu. To by pak teprve řekli, no to jsme si podiskutovali. Nejde jim o historickou pravdu, pouze o tuto restituci. 

Soupis vypůjčených publikací, uložených ve vědecké knihovně v Olomouci

 

(čtyři pětiny z těch, které jsou čtenářům tamtéž k dispozici): 

BRANDES, Detlef, Edita IVANIČKOVÁ a Jiří PEŠEK. Erzwungene Trennung: Vertreibungen und Aussiedlungen in und aus der Tschechoslowakei 1938-1947 im Vergleich mit Polen, Ungarn und Jugoslawien. Essen: Klartext, 1999. Veröffentlichungen der Deutsch-Tschechischen und Deutsch-Slowakischen Historikerkommission. ISBN 3-88474-803-3. (půjčeno 1x)

 

MAJEWSKI, Piotr Maciej. Edvard Beneš i kwestia niemiecka w Czechach. Warszawa: DiG, 2001. ISBN 83-7181-210-8. (půjčeno 2x)

 

HERTL, Hanns, ed. et al. Němci ven! = Die Deutschen raus!: brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Dotisk [i.e. 2. vyd.]. Praha: Dauphin, 2005. 277 s. ISBN 80-7272-070-8. (půjčeno 9x) 

HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8. (půjčeno 11x) 

FILIPP, Karlheinz. Malí lidé ve velkých dějinách: od vlastenecké fronty československé k sudetoněmecké. Vyd. 2., rozš., Ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 2005. 150 s. ISBN 80-7021-806-1. (půjčeno 8x) 

WITTEK, Matthäus. Z Kučerova do Westhausenu: 1939-1946 : osudy Němců z Vyškovska ve 40. letech 20. století očima německého dítěte = [Von Kutscherau nach Westhausen : 1939-1946 : Schicksale der Wischauer Deutschen in 40. Jahren des 20. Jh. mit den Augen eines deutschen Kindes]. Olomouc: Votobia, 2006. ISBN 80-7220-255-3. (půjčeno 5x)

 

GLOTZ, Peter. Vyhnání: České země jako poučný případ. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2006. 222 s. ISBN 80-7185-705-X. (půjčeno 31x) 

ŠKRÁBEK, Josef. Včerejší strach: jaké to bylo mezi Čechy a Němci?: a jaké to bude-- ?. 3., rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. 414 s. ISBN 80-7021-838-X. (půjčeno 19x) 

KNOPP, Guido. Exodus: [osud vyhnanců]. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2006. 430 s. ISBN 80-249-0757-7 (půjčeno 19x) 

DOMNITZ, Christian. Zápas o Benešovy dekrety před vstupem do Evropské unie: diskuse v Evropském parlamentu a v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v letech 2002-2003. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2007. 157 s. ISBN 978-80-7363-151-2. (půjčeno 22x)

 

TICHÝ, Jan. Třicet dva hodin mezi psem a vlkem: (čtyřhlas na motivy skutečné události). 1. vyd. Praha: Akropolis, 2007. 143 s. ISBN 978-80-7304-079-6. (půjčeno 5x) 

VEJVODA, Jaroslav. Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragédie: svědectví archivů. Vyd. 1. Brno: MOBA, ©2007. 277 s., [42] s. obr. příl. ISBN 978-80-243-2889-8. (půjčeno 16x)

 

I oni byli proti: sborník z mezinárodní historické konference, která se konala ve dnech 13.-15. listopadu 2006 v Ústí nad Labem ... Vyd. 1. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s nakl. Albis international, 2007. 452 s., [8] s. barev. obr. příl. Zapomenutí hrdinové. ISBN 978-80-86475-12-7. (půjčeno 2x) 

DOHNAL, Pavel. Dosidlování Sokolovska 1945-1948. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007. 63 s. ISBN 978-80-903918-7-1 (půjčeno 2x) 

CORNELISSE, Christoph, ed., HOLEC, Roman, ed. a PEŠEK, Jiří, ed. Diktatura - válka - vyhnání: kultury vzpomínání v českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945. Ústí nad Labem: Pro Česko-německou a Slovensko-německou komisi historiků vydává nakl. Albis international, 2007. 460 s. ISBN 978-80-86971-33-9. (půjčeno 14x) 

PETRÁŠ, Jiří. Česko-německá problematika v Českých Budějovicích po skončení druhé světové války. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2007. 163 s. ISBN 978-80-86260-65-5. (půjčeno 4x)

 

NĚMEC, Václav. Apoštol svobody a dotěrná monstra: filosofické glosy k české politice. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2007. 79 s. ISBN 978-80-87054-10 (půjčeno 6x) 

PEROUTKOVÁ, Michaela. Vyhnání: jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 204 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-80-7277-345-9. (půjčeno 22x) 

KOKOŠKA, Stanislav, ed. a OELLERMANN, Thomas, ed. Sudetští Němci proti Hitlerovi: sborník německých odborných studií. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2008. 231 s. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR; sv. 42. ISBN 978-80-7285-101-0. (půjčeno 2x) 

DĚDINOVÁ, Sidonie. Pyrrhovo vítězství Edvarda Beneše: dokumentární román. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2008. 391 s. ISBN 978-80-7405-016-9. (půjčeno 7x)

 

MAZANEC, Milan. Poslední den v červenci. [Česko: s.n.], 2008. 118 s. ISBN 978-80-254-3161-0 (půjčeno 5x) 

Paměť umění = Gedächtnis der Kunst. V Ústí nad Labem: Albis international, 2008. [32] s. ISBN 978-80-86971-96-4 (půjčeno 3x) 

MEZIHORÁK, František. Olomoučtí Němci po druhé světové válce: (Svaz domoviny Olomouce a střední Moravy) = Olmützer Deutsche nach dem zweiten Weltkrieg: (Heimatverband Olmütz und Mittelmähren). 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008. 52 s. ISBN 978-80-7182-251-6. (půjčeno 49x) 

JIŘÍK, Václav. Kupředu levá: historické epištoly z nejzápadnějších Čech. 1. vyd. Praha: Epocha, 2008. 365 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-87027-43-1. (půjčeno 4x)

 

HIRSCHMANN, Maria Anne. Hansi: o dívce, která vyměnila hákový kříž za kříž Kristův. 1. vyd. Český Těšín: Infiniti art, 2008. 258 s., [5] s. obr. příl. ISBN 978-80-903871-4-0 (půjčeno 9x) 

BRÜGEL, Johann Wolfgang. Češi a Němci 1939-1946. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 415 s. Historie. ISBN 978-80-200-1637-9. (půjčeno 40x) 

MIKO, Václav. Skvrna Evropy. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009. 80 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-826-4 (půjčeno 7x) 

MAREŠ, Michal a JAREŠ, Michal, ed. Přicházím z periferie republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 588 s. Stíny; sv. 12. ISBN 978-80-200-1786-4 (půjčeno 8x)

 

NOVÁČKOVÁ, Helena, ed. a KOKOŠKOVÁ, Zdeňka, ed. Právní předpisy a německé obyvatelstvo Československa po roce 1945: výběr z archivních dokumentů k osudům německých antifašistů. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2009. 175 s. ISBN 978-80-86712-80-2 (půjčeno 1x) 

KOLEČKOVÁ, Zdena. Hrůza z toho, že se nežije - spí = It's awful not to live but only sleep. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ©2009. 18, [86] s. ISBN 978-80-7414-198-0. (půjčeno 2x) 

VONDRÁČEK, David a MLEJNEK, Josef. Zabíjení po česku. 1. vyd. Praha: BVD, 2010. 159 s., [20] s. obr. příl. ISBN 978-80-87090-39-8 (půjčeno 5x) 

ARBURG, Adrian von, ed. a STANĚK, Tomáš, ed. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl I., Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. 373 s. ISBN 978-80-86057-67-5 (půjčeno 40x)

 

ARBURG, Adrian von, ed. a STANĚK, Tomáš, ed. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 3, Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. 329 s. ISBN 978-80-86057-68-2. (půjčeno 37x) 

TROJAN, Emil a VAŇOUREK, Martin. Tak přísahali--: partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945. Mohelnice: Martin Vaňourek, 2010. 383 s. ISBN 978-80-902949-4-3 (půjčeno 13x) 

SCHOLL-SCHNEIDER, Sarah, ed., SCHNEIDER, Miroslav, ed. a SPURNÝ, Matěj, ed. Sudetské příběhy: vyhnanci, starousedlíci, osídlenci. Praha: Antikomplex, 2010. 382 s. ISBN 978-80-904421-0-8.(půjčeno 28x) 

ARBURG, Adrian von a kol. Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2010. 534 s., [xl] s. obr. příl. Země a kultura ve střední Evropě; sv. 15. ISBN 978-80-86488-70-7 (půjčeno 28x)

 

FROMMER, Benjamin. Národní očista: retribuce v poválečném Československu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 504 s. Novověk; sv. 9. ISBN 978-80-200-1838-0. (půjčeno 38x) 

LEÓN, Daniel, ed. a GRÖPEL, Sabine, ed. Živé paměti Sudet: životní příběhy pamětníků ze západních Čech. 1. vyd. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, ©2011. 104, 116 s. ISBN 978-80-86902-89-0 (půjčeno 4x) 

ARBURG, Adrian von, ed. a STANĚK, Tomáš, ed. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 1, Duben - srpen/září 1945: "Divoký odsun" a počátky osídlování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2011. 957 s. ISBN 978-80-86057-67-5. (půjčeno 52x) 

BENEŠ, Edvard a OLIVOVÁ, Věra, ed. Odsun Němců z Československa a dokumenty. 3., (zkrác.) vyd. Praha: Společnost Edvarda Beneše, 2011. 87 s. Knižnice Společnosti Edvarda Beneše; sv. 8. ISBN 978-80-86107-51-6 (půjčeno 18x)

 

STANĚK, Tomáš. Němečtí váleční zajatci v českých zemích 1945-1950: (nástin vybraných problémů). Vyd. 1. Opava: Slezské zemské muzeum, 2011. 212 s. ISBN 978-80-86224-89-3. (půjčeno 14x) 

ŘEHÁČEK, Karel. Němci na Karlovarsku v letech 1945-1948. Plzeň: K. Řeháček, 2011. 457 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-9620-6 (půjčeno 2x) 

PESCHKA, Otto. Jak to bylo doopravdy mezi Čechy a Němci: o Češích, Němcích a jiných tématech na pozadí memoárů člena smíšené rodiny, který pochází ze Sudet. 1. vyd. Ústí nad Labem: Paprsky, 2011. 272 s., [15] s. obr. příl. ISBN 978-80-904552-1-4 (půjčeno13x) 

KOSSERT, Andreas. Chladná vlast: historie odsunutých Němců po roce 1945. 1. vyd. Brno: Host, 2011. 473 s. ISBN 978-80-7294-414-9. (půjčeno 12x)

 

HOUŽVIČKA, Václav, ed. Odsun Němců z Československa 65 let poté. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 175 s. ISBN 978-80-7325-296-0 (půjčeno 6x) 

ŠKRÁBEK, Josef. Sudetští Němci o sobě. Středokluky: Zdeněk Susa, 2013. 262 s. ISBN 978-80-86057-86-6 (půjčeno 8x) 

GRÖPEL, Sabine, ed., SVOBODA, Tomáš, ed. a LEÓN, Daniel, ed. Příběhy Sudet = Geschichten aus dem Sudetenland. 1. vyd. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2013. 303 s. ISBN 978-80-87809-02-0. (půjčeno 11x) 

HÁJEK, Martin. Odsun Němců z Olomouce. Vrahovice: M. Hájek, 2013. 151 s. ISBN 978-80-260-4099-6 (půjčeno 63x)

 

PESCHKA, Otto. Jak to bylo doopravdy mezi Čechy a Němci: o Češích, Němcích a jiných tématech na pozadí memoárů člena smíšené rodiny, který pochází ze Sudet. 2. vyd. Ústí nad Labem: Paprsky, 2013. 272 s., [15] s. obr. příl. ISBN 978-80-904552-9-0 (půjčeno 11x) 

ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.-7.7.1945. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 109 s. ISBN 978-80-7354-123-1 (půjčeno 6x) [Reprint studie z periodického sborníku Jižní Morava, 1966, roč.32, sv. 35, s. 173-239]

 

KNOPP, Guido. Exodus: [osud vyhnanců]. Vyd. 2. Praha: Ikar, 2014. 430 s. ISBN 978-80-249-1992-8 (půjčeno 8x) 

ŠKRÁBEK, Josef. Dějiny osobně prožité a protrpěné: příběh nejen česko-německý. Sředokluky: Zdeněk Susa, 2014. 493 s. ISBN 978-80-86057-93-4 (půjčeno 6x)

 

ALAVI, Bettina, ed. Zwangsmigration im Film: der Zweite Weltkrieg in deutscher, polnischer und tschechischer Spiegelung. Heidelberg: Mattes Verlag, [2015], ©2015. 230 stran. Diskurs Bildung; Band 58. ISBN 978-3-86809-098-7. (půjčeno 2x) 

ROČEK, František. Ústecké vítězství. Vyd. 1. V Ústí nad Labem: AOS, 2015. 256 s. ISBN 978-80-87624-24-1. (půjčeno 3x)

 

HORNIŠER, Igor. Sousedství na hranici: Bruntálsko v letech 1938-1946. Vydání první. [Bruntál]: Muzeum v Bruntále, 2015. 135 stran. ISBN 978-80-87038-24-6 (půjčeno 4x) 

HÄRTL-COCCOLINI, Erika. Praha-Vinohrady, Čáslavská 15: toulky pozoruhodnou dobou. Vydání první. Praha: Ikar, 2015. 253 strany. ISBN 978-80-249-2680-3 (půjčeno 4x)

 

VESELÝ, Martin, ed. a ROKOSKÝ, Jaroslav, ed. Paměť a místo: proměny společnosti ve 30. až 60. letech 20. století. Vydání první. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2015. 517 stran. Acta Universitatis Purkynianae, Facultatis Philosophicae. Studia historica; XV. ISBN 978-80-7414-765-4 (půjčeno 2x) 

KRAUSS, Marita, ed., SCHOLL-SCHNEIDER, Sarah, ed. a FASSL, Peter, ed. Odchody a návraty: vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. 1. vydání. Praha: Antikomplex, 2015. 381 stran. ISBN 978-80-904421-9-1 (půjčeno 7x)

 

HÝBL, František. Krvavá noc na Švédských šancích nedaleko Přerova 18. a 19. června 1945. Přerov: Statutární město Přerov, 2015. 142 stran. ISBN 978-80-906145-0-5. (půjčeno 11x) 

KÁŇA, Martin, MICHALOVÁ, Rea a SAMEC, Jan. Hraniční syndrom = Borderline-Syndrom. Praha: KANT, 2015. 70 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-87420-49-2. (půjčeno 1x)

 

HOUŽVIČKA, Václav. Czechs and Germans 1848-2004: the Sudeten question and the transformation of Central Europe. First English edition. Prague: Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 648 stran. ISBN 978-80-246-2144-9. (půjčeno 1x)

 

STEUN, Eduard et al. Šumavští rodáci vzpomínají. [Líbeznice]: Víkend, 2016- . svazků. ISBN 978-80-7433-166-4. (půjčeno 12x)

 

LAURIN, Petra, NOVÁKOVÁ, Irena a PETRÁSKOVÁ, Christa. Schicksale der Deutschen aus dem Isergebirge in den Jahren 1945-1948. Erste Auflage. Liberec: Bor, 2016. 62 stran. ISBN 978-80-87607-55-8 (půjčeno 1x)

 

LAURIN, Petra, NOVÁKOVÁ, Irena a PETRÁSKOVÁ, Christa. Osudy Němců z Jizerských hor v letech 1945-1948. Vydání první. Liberec: Bor, 2016. 126 stran. ISBN 978-80-87607-54-1 (půjčeno 1x) 

BROSSMAN, Ulf. Kuhländchen: Schicksalsjahre 1945/46, Verständigung heute = Moravské Kravařsko: osudová léta 1945/46, porozumění v současnosti. [Wiesenbach]: Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., [2016?], ©2016. 79 stran (půjčeno 1x)

 

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2 (půjčeno 27x) 

GLASSHEIM, Eagle. Cleansing the Czechoslovak borderlands: migration, environment, and health in the former Sudetenland. Pittsburgh, Pa.: University of Pittsburgh Press, [2016], ©2016. ix, 275 stran. Pitt series in Russian and East European studies. ISBN 978-0-8229-6426-1 (půjčeno 2x)

 

TESKOVÁ, Kristina. Bez hořkosti: příběh jedné rodiny z Hlučínska. Druhé vydání. Hlučín: [Jiří Sonnek], 2016. 107 stran. ISBN 978-80-260-9624-5. (půjčeno 2x) 

Z(a)traceni v čase: Bílovec a osudy jeho obyvatel v období druhé světové války. Vydání první. Bílovec: Kulturní centrum Bílovec, 2017. 131 stran. ISBN 978-80-270-1738-6 (půjčeno 1x)

 

KUBÍK, Lubomír. Příběh zbloudilé kulky. Vydání první. Praha: Prostor, 2017. 319 stran. ISBN 978-80-7260-350-3 (půjčeno 5x) 

DUŠEK, Libor. Krkonošští rodáci vzpomínají. [Líbeznice]: Víkend, 2017- . svazků. ISBN 978-80-7433-193-0 (půjčeno 7x)

 

FOŘT, Karel. Příběhy z válečné a poválečné Šumavy. [Líbeznice]: Víkend, 2018. 204 stran. ISBN 978-80-7433-236-4 (půjčeno 4x) 

LAURIN, Petra, NOVÁKOVÁ, Irena a PETRÁSKOVÁ, Christa. Osudy Němců z Jizerských hor po roce 1945 = Schicksale der Deutschen aus dem Isergebirge nach 1945. Vydání první. Rýnovice: Dům česko-německého porozumění v Rýnovicích, 2018. 293 stran. ISBN 978-80-270-4885-4. (půjčeno 3x)

 

ŘEHOŘOVÁ, Irena. Kulturní paměť a film: jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2018. 200 stran. Studie; 132. svazek. ISBN 978-80-7419-268-5. (půjčeno 3x) 

HÝBL, František. Krvavá noc na Švédských šancích nedaleko Přerova 18. a 19. června 1945 = Die blutige Nacht des 18. und 19. Juni 1945 auf den Schwedenschanzen unweit der Stadt Přerov. Druhé rozšířené vydání. [Přerov]: Statutární město Přerov, 2018. 158 stran. ISBN 978-80-907231-1-5. (půjčeno 2x)

 

ČAPKOVÁ, Kateřina, ed. a RECHTER, David, ed. Židé, nebo Němci?: německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu. Vydání první. Praha: NLN, s.r.o., 2019. 238 stran. Židé - dějiny - paměť; svazek 06. ISBN 978-80-7422-576-5 (půjčeno 2x) 

GLASSHEIM, Eagle. Očista československého pohraničí: migrace, životní prostředí a zdraví v bývalých Sudetech. Vydání první. Praha: Academia, 2019. 406 stran. Historie. ISBN 978-80-200-3045-0. (půjčeno 2x)

 

SCHELL, Margarete, HÜBL, Dušan, ed. a NOVOTNÝ, Jiří, ed. Deník z Prahy 1945-1946. Vydání první. Praha: Academia, 2019. 660 stran, 56 nečíslovaných stran obrazových příloh. Paměť; sv. 106. ISBN 978-80-200-2949-2 (půjčeno 3x) 

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Ad pan Moskalík 

Zaujal mě zkrátka rozpor mezi častým mediálním dlouhodobým zaměrným vyzdvihováním českých zločinů, nebo chcete-li excesů spáchaných na českých Němcích a mezi postoji české veřejnosti k odsunu Němců a narazil jsem na problém, jak tuto diskrepanci posoudit. Protože nemám k dispozici lepší měřitelné udáje, než přírůstky literatury v knihovnách a jejího vypůjčování, tak jsem si tyto údaje dovolil použít jako odrazový můstek, protože jsem si dovolil předpokládat, že naší mediální mágové přece jenom si občas něco přečtou z odborné literatury a že tedy zaměření produkce této literatury má jistý přímý i nepřímý vliv na postoje veřejnosti. Závěr o efektivnosti tohoto ovlivňování si každý musí udělat sám. Je ale zajímavý v tom smyslu, do jaké míry jsou postoje veřejnosti ovlivnitelné propagandou.  

Zda-li se jedná o pouhou dílčí okolnost, to zase závisí na otázce, kterou si klademe. Samozřejmě, že ta faktografická základna není a nemůže být úplna. Je-li k dispozici nějaká jiná faktografie (třeba zaměření všech publikovaných článků v jejich časové následnosti), tak pokud něco takového někdo použije a povede-li to k jinému závěru, bude to možné jenom uvítat.