Cuba si, Yankee no!

Když Krištof Kolumbus v roce 1492 objevil Kubu, tak prohlásil: „ oko ještě nevidělo krásnější ráj na zemi “. Měl pravdu. Kuba je součástí latinské Ameriky a ta ještě nedávno byla svědkem mnoha krvavých revolucí, Latinské Americe vládla negramotnost, korupce, ale především obrovská sociální nerovnost, její ekonomika byla podřízena zájmům USA. Do dějin vstupovali diktátoři i prostí hrdinové z lidu. Jejich jména ve své většině zapadla v dějinné paměti. Až na několik výjimek...

Jednou z těch výjimek byl kubánský revolucionář, mladý právník Fidel Castro, 13. srpna si připomínáme 100let od jeho narození. Narodil se do rodiny bohatého velkostatkáře, vystudoval práva na Havanské univerzitě, probouzel v lidech naději, kolem něj vyrůstali další mladí, vzdělaní vlastenci, jako byl lékař Che Guevara, Fidelův bratr Raul Castro, či Camilio Cienfuegos. Jméno Fidel Castro, zejména v šedesátých letech minulého století, bylo uznávanou světovou „značkou“, která probouzela naději ve třetím světě. Fidel Castro již ve svých 32letech se stal premiérem vlády. Castrův životopis to jsou dějiny revoluční Kuby, od vylodění 81 revolucionářů na pobřeží Kuby ze stařičké lodi Granma v roce 1956 a následným odbojem v pohoří Sierra Maestra, ten vedl až k porážce dosavadního vládce Kuby, diktátora generála Batisty v lednu 1959. Z pohledu USA to měla být jen jedna z mnohých, zcela neškodných revolucí, kterých už latinská Amerika mnoho zažila. Snad i proto, již krátce po pádu generála Batisty, novou vládu uznaly i Spojené státy. Pro USA se za nedlouho zrodilo nemilé překvapení. Spojené státy byly zaskočeny zjištěním, že kubánská revoluce jde jinou cestou, než si představovali. Bylo pro ně troufalostí, že ta malá Kuba se stala prvním státem latinské Ameriky, který se vzepřel Spojeným státům americkým.

První kroky nové vlády vedly k odstranění, jak negramotnosti, tak i sociální nerovnosti. Kuba se rychle ekonomicky rozvíjela, příkladem pro svět bylo kubánské zdravotnictví, které se stalo ve světě pojmem, tisíce kubánských lékařů, zdravotníků pomáhalo i v rozvojových zemí… Kuba přežila americké sankce i invazi v Zátoce sviní v dubnu 1961 i hrozbu světového konfliktu v době karibské krize v říjnu 1962. Nelze opomenout, že i americká vojenská základna Guantánamo na Kubě je snahou USA zasahovat do života Kuby. Dnešní americké sankce jsou pokračování koloniální politiky USA, obětí této politiky se stala zcela nedávno i Venezuela.

K naší cti patří, že Československo v době ohrožení, poskytlo revoluční Kubě pomoc, jak ekonomickou, tak i vojenskou. Tisíce kubánských studentů, praktikantů vystudovalo v Československu. Naopak naši odborníci, pomáhali přímo na Kubě. V dnešním rozhádaném světě je v mnohém Kuba vzorem i pro nás. Počtem obyvatel a velikostí jsme si podobní. Také s Kubou se dějiny nemazlily, nedaleko mocní sousedé, uvnitř státu domácí kolaborace… Kuba a jeho hrdý lid to ale nikdy nevzdal, vytrvali, zvítězili. V roce 2016 jsme se společně radovali s lidem Kuby, to když americký prezident Barack Obama, po mnoha letech amerických sankcí a vojenského vyhrožování, přiletěl na návštěvu Kuby a tak přiznal úspěch americké politiky. Vůdce revoluce Fidel Castro se dožil této pocty a tak mohl symbolicky zapálil svůj „vítězný“ doutník. Když před 10 lety, krátce po Obamově návštěvě, odcházel Fidel Castro do politického nebe, zanechal za sebou výrazný politický odkaz pro své následníky. Kuba se stala i pro nás vzorem statečnosti a odvahy. Nebát se a jít za svou pravdou.

Přemysl Votava