Sobotka versus Hašek: Souboj vizí?

 

 

Projekt modernizace schválený na 34. sjezdu ČSSD v Brně (2007) byl naposledy detailněji vyhodnocen na programové konferenci ke krajským volbám v létě 2008 v Pardubicích v dokumentu Výsledky práce a úkoly týmů pro modernizaci ČSSD. Vzhledem k intenzivním přípravám na krajské volby na podzim roku 2008 a později vzhledem k probíhající volební kampani k předčasným volbám v roce 2009 se práce na plnění úkolů v rámci jednotlivých týmů de facto zastavily. To ovšem neznamená, že práce na modernizaci zcela přestala. Následují text je stručným přehledem současného stavu realizace projektu a možných směrů jeho dalšího pokračování.
.

 

§ Pokračovat v modernizaci web stránek ČSSD

o   Posílit jejich interaktivnost: rozhovory, diskuse, ankety, nápady, připomínky

§ Moderování politických diskusí na internetu: blogy, Facebook, Twitter, Lidé.z (zajistit průběžné vyhodnocování)

o   Monitorování společenských a politických aktivit/diskusí, zapojování vedoucích představitelů a členů strany do těchto aktivit/diskusí a jejich průběžné vyhodnocování.

 

Jedním z hlavních modernizačních úkolů původního Týmu pro inovaci a propagaci značky ČSSD bylo provést komplexní re-branding ČSSD zaměřený na zatraktivnění její značky. Je třeba zdůraznit, že zatraktivnění značky (brandu) strany znamená především vytvoření takového společensko-politického image strany, který (spontánně) navozuje ve vědomí co nejširší veřejnosti pozitivní asociace. Tento podstatný psychologický aspekt inovace brandu (re-brandingu) není doceňován.

 

Je zřejmé, že v tomto směru musí Tým pro uplatnění politického marketingu (a ve spolupráci s některými ostatními týmy) rozpracovat následný plán re-brandových aktivit:

 

V minulosti strana zanedbávala budování svého pozitivního image ve spojení s tradičními sociálně demokratickými hodnotami – svobodou, spravedlností a solidaritou. Zvláště pojem svobody byl podceňován. Jakoby pro české sociální demokraty byla svoboda v polistopadových poměrech samozřejmostí, a do budoucna šlo jen o spravedlnost a solidaritu. I v případě spravedlnosti a solidarity však vystupoval do popředí pouze zkrácený, totiž sociální rozměr pojmu (a nikoli např. právní a kulturní). To vše, samozřejmě, připomínalo „starou dobrou sociální demokracii“ schopnou získat mnoho voličů, ale také vytvářelo zábrany získat nové (především mladší a vzdělanější) voliče. Přitom výzkumy prokazují, že velká část populace se s těmito hodnotami pozitivně ztotožňuje. V předvolebním období v létě tohoto roku se strana formou reklamních kampaní, článků a inzerce zaměřila na pozitivní propagaci své značky ve spojení s výše uvedenými hodnotami. Následné průzkumy prokázaly, že tato propagace přispěla k zatraktivnění ČSSD a růstu její volební podpory. V této pozitivní kampani strana musí vytrvale pokračovat i v budoucnosti. Je možné z ní opět učinit jednu z fází nadcházející kampaně k volbám do Poslanecké sněmovny v květnu příštího roku. Hlubší zakotvení tohoto pozitivního obrazu ČSSD ve vědomí široké veřejnosti si ovšem vyžádá pokračovat v této kampani i po volbách.  

 

ČSSD je soustavně pravicí a jí spřízněných médií obviňována, že se paktuje s komunisty. Zcela záměrně pravice ignoruje dlouhou demokratickou a nekomunistickou/antikomunistickou historii strany. U informované veřejnosti tyto útoky pravice na ČSSD nachází stále menší pochopení. Bohužel velká část veřejnosti a zvláště většina mladých lidí je v reáliích sociálnědemokratického hnutí (u nás doma i v zahraničí) jen velmi málo informovaná. Pomáhat změnit tuto situaci může celá řada vhodných marketingových a PR aktivit a doprovodných aktivit.

 

§ Nevynechat jedinou příležitost představovat se při významných výročích událostí naší novodobé demokratické historie jako jeden z jejích hlavních aktérů. Za tímto účelem maximálně využít blížícího se 20. výročí sametové revoluce a obnovení strany.  Větší roli by měla v plnění tohoto úkolu Masarykova demokratická akademie.

§ Na úrovni vedení začít věnovat soustavnější pozornost systematickému mapování historie strany a vybudování kvalitního stranického archivu. V tomto směru pověřit historickou komisi zpracováním plánu konkrétních aktivit a opatření a ve spolupráci s marketingovou a PR sekcí implementovat důležité historické reálie do marketingových a PR aktivit strany.

§ Soustavně a jasně se vymezovat vůči komunismu a KSČM připomínáním nekomunistické/antikomunistické historie ČSSD a sociálnědemokratického hnutí. V tomto směru věnovat primární pozornost kontaktům s mladými lidmi a studenty (diskuse, kulaté stoly, příklad setkání se studenty v červenci t.r…) Při každé vhodné příležitosti komunistům veřejně připomínat důvody nemožnosti hlubší spolupráce s  ČSSD. Skrze naše (ještě žijící) sociálnědemokratické vězně z komunistického období zlepšit a stabilizovat kontakty s organizacemi sdružujícími bývalé politické vězně.

§ Na úrovni zahraničního oddělení ČSSD rozšířit agendu navazování kontaktů a spolupráce se sesterskými zahraničními organizacemi, zpočátku alespoň v  oblasti empirických průzkumů a analýz, tvorby programových dokumentů. Iniciovat postupné vytváření „nadnárodně“ propojené informační databáze v těchto oblastech.

§ Všestranně popularizovat prosincový kongres PES v Praze v české veřejnosti a na těchto summitech dohodnout termíny návštěvy významných představitelů jednotlivých sesterských organizací v České republice a navázání spolupráce expertů v nejbližší budoucnosti.

 

Ve vědomí veřejnosti sílí nedůvěra vůči politickým elitám kvůli stále silnějšímu pronikání neprůhledného a nekontrolovaného lobbingu a dokonce mafiánských praktik do politiky. Veřejnost má politiky a politické strany za zkorumpované, v lepším případě za neochotné a neschopné s rozbujelou korupcí něco dělat. Bohužel do tohoto negativního obrazu české politiky zapadá jako jedna z dominujících stran i ČSSD. ČSSD by měla začít tento obraz měnit cílevědoměji. Přitom se může opřít o prvorepublikovou tradici „strany slušných lidí“, a více např. popularizovat fakt, že jako jediná strana zavedla (v rámci svého modernizačního projektu) tzv. princip presumpce viny.

 

Hlavní cestou pozitivní změny image ČSSD jako strany slušných lidí zůstává i v budoucnu etické chování jejích představitelů a legislativní iniciativy na přijetí účinných protikorupčních opatření, včetně omezování společensky křiklavých materiálních výhod politických elit. ČSSD by měla tyto legislativní iniciativy naplánovat pro období do květnových voleb a učinit je součástí své předvolební kampaně. Vedení ČSSD by mělo zvážit, zda nezahájit v nejbližším období doprovodnou marketingovou kampaň „NE korupci!“, kterázůstává nesplněným modernizačním úkolempůvodního Týmu pro inovaci a propagaci značky ČSSD.

 

I když v posledních letech byla ČSSD laickou veřejností hodnocena jako nejkompetentnější v řešení většiny společenských problémů, nebylo tomu tak v očích odborné veřejnosti, zvláště ve srovnání s hlavním konkurentem ODS. V segmentech „inteligence“ má ČSSD dlouhodobě výrazně slabší voličskou podporu než ODS. Podle nejnovějších průzkumů vítězí ODS nad ČSSD mezi voliči s vysokoškolským vzděláním 32% : 21%, mezi voliči na profesní úrovni kvalifikovaných expertů 42%:19% a mezi studenty 31%:17%.

 

Výrazněji změnit toto nepříznivé skóre pro ČSSD lze jen cílevědomějším rozšiřováním kontaktů ČSSD s mimostranickými odborníky a expertními společenskými organizacemi při tvorbě a propagaci programových dokumentů strany a hledání kompetentních řešení závažných společenských problémů (semináře, kulaté stoly, kontakty s AV ČR, univerzitami studenty…).

 

§ Využít maximálně kontaktů s mimostranickými odborníky a expertními společenskými organizacemi v rámci inovace volebního programu ke květnovým volbám do PS (Tým pro inovaci volebního programu ČSSD).

§ Navázat užší a pravidelnější odborné kontakty s nevládními neziskovými organizacemi věnujícími se řešení významných společenských problémů (ekologické organizace, pacifistické organizace, organizace monitorující lidská práva, feministické organizace atd. PR a marketingová sekce) Důležitá jsou pravidelná osobní setkání předsedy a vedoucích představitelů strany se zástupci těchto organizací, jejich přítomnost na významných akcích těchto organizací.

§ Pokračovat v otevírání systému odborných komisí strany, analytickým oddělením strany novým odborným kapacitám, zvláště z řad mladých akademických pracovníků.

§ Znovu zvážit konání pravidelných neformálních setkání  významných opinion leaderů v oblasti vědy, médií a kultury s předsedou strany a vedením strany (volná diskuse o závažných společenských otázkách).

§ Znovu zvážit účelnost transformace MDA na plnohodnotný think-tank (viz dále).

§ Zvýraznit v programových dokumentech téma vzdělání a vědy a podporu těmto oblastem. Připravit plán legislativních iniciativ ČSSD v této oblasti. (Tým pro inovaci volebního programu ČSSD).

 

Kluby sympatizantů (voličů) jsou dosud nenaplněným úkolem původního modernizačního projektu. Právě v jeho případě čas potvrdil naléhavost úkolu. Po nezdařených pokusech jej ustavit při ČSSD (diskuse o změně stanov), podobnou instituci zavedla ODS („modré týmy“). Doufejme, že tím se řadě členů strany a funkcionářů konečně otevřely oči a přestanou zavedení této instituce blokovat. Podle zářijového průzkumu STEM pro ČSSD – zájem o členství v takové instituci má až 9% voličů. I výrazně menší číslo, kdyby se podařilo naplnit, by představovalo ohromný přínos v oblasti externího marketingu, resp. zvýšení mobilizačních schopností ČSSD.

 

V souvislosti s externím marketingem je třeba znovu zdůraznit potřebu úzké spolupráce Týmu pro uplatnění politického marketingus ostatními modernizačními týmy.

 

Jak už bylo výše zdůrazněno, účinnost externího marketingu lze posílit zavedením promyšleného systému interního marketingu vycházejícího z potřeby zkvalitnit formy vnitrostranické komunikace. V této oblasti je třeba znovu promyslet následující možnosti:

 

Zavedení institutu Stále konference je dosud nerealizovaným cílem původního projektu modernizace. Snaha prosadit jej v rámci modernizace stanov strany byla neúspěšná. Vedení strany a Tým pro uplatnění politického marketingu by měly znovu zvážit dobré politické důvody pro nový pokus tuto instituci prosadit. Instituce by celkově posílila demokratičnost rozhodovacích procesů ve straně v tom směru, že by na nich mohl ve srovnání s ÚVV participovat širší aktiv členů a funkcionářů strany za mimořádných situací, kdy je potřeba co nejvíce legitimizovat významná politická rozhodnutí.

 

Instituce vnitrostranického referenda je již zakotvena ve stanovách. Na místě je třeba zvážit nový přístup k jejich uplatnění:

§ Vnitrostranická referenda je možné uplatňovat častěji než doposud. Nemělo by jít jen o vzácné a ojedinělé případy „velkých témat“. Referenda je možné brát jako účinnou metodu empirického průzkumu názorů členské základny na mnohé aspekty činnosti strany. Výsledky referend je třeba široce publikovat uvnitř strany a vést o nich diskusi.

§ Zvážit je třeba nové metody konání referend. V některých případech, kdy je třeba získat informace od maximálního množství členů, zůstává jako nejvhodnější klasická „papírová forma“ vyplňování dotazníků. Ale ve většině případů, kdy půjde více méně o orientační zachycení názorové hladiny členů, se jeví jako nejvhodnější forma internetové či mobilní dotazování.

 

Pro zjišťování názorů členské základny na důležité otázky fungování strany je možné využívat sociologické průzkumy. Pro rychlé a kratší dotazování se jeví jako nejvhodnější internetové dotazování, je však třeba pohlídat reprezentativitu respondentů. Pro reprezentativnější a detailnější výzkumy většího rozsahu se jeví jako spolehlivější stále klasické dotazování F2F (face–to–face). Za úvahu stojí také kontinuální dotazování v delším časovém úseku, které by zachycovalo vývoj a proměny názorové hladiny členů strany na její každodenní činnost. V takovém případě by mohl být zřízen internetový panel reprezentativně vybraných členů strany, kteří by pravidelně v kratších sekvencích odpovídali na stálý okruh otázek (ohledně každodenní agendy strany), případně na aktuálně předkládané otázky vyžadující odpovědi na právě probíhající významné politické události. Panel by mohl být pravidelně (např. po čtvrt/půl roce) částečně obnovován.

 

Intranet byl modernizován po technické a uživatelské stránce. Zatím však nepředstavuje příliš významný prostředek pro zlepšování vnitrostranické komunikace. Především diskuse na Intranetu má dost slabou úroveň a účastní se jí velmi málo členů strany. Je proto otázkou, zda by diskuse na intranetu neměla být moderována, aby sloužila k lepší informovanosti členů strany a k lepší zpětné vazbě pro vedení strany. Znamenalo by to ovšem, aby se do diskuse povinně více zapojovali vedoucí či „atraktivní“ představitelé a členové strany. Zvýšil by se tím počet těch, kteří se chtějí skutečně něco dozvědět a diskutovat vážně a kvalifikovaně. Diskuse na Intranetu by se měly vyhodnocovat a mělo by se na ně odkazovat ve vystoupeních a zprávách vedoucích představitelů strany. Trvalým úkolem zůstává zpřístupňovat Intranet co největšímu počtu členů strany.

 

Řešením otázek ohledně vnitrostranických referend, vnitrostranických průzkumů a Intranetu by se měl zabývat Tým pro uplatnění politického marketingu ve spolupráci s Politicko-analytickým oddělením ČSSD a PR a marketingovou sekcí ČSSD.

Vnitrostranické vzdělávání představuje jeden z modernizačních úkolů, jehož plnění bylo zahájeno. Zdaleka však není realizováno vzdělání ve všech potřebných tematických okruzích podle původního plánu a s dostatečným počtem kvalifikovaných lektorů. To je potřeba začít měnit. Pokud jde o tematické okruhy vzdělávání, je třeba vyjít z ideje, k čemu má vnitrostranické vzdělávání primárně sloužit – k větší identifikaci členů se stranou a zvyšování jejich politické gramotnosti. Proto by mezi důležitými okruhy měly být ideové, hodnotové, programové historické otázky fungování strany, technicko-organizační (Stanovy), moderní metody politické práce (včetně politického marketingu), základní politologické znalosti fungování politického systému, otázky zastupitelské praxe na parlamentní a komunální úrovni apod.

 

Je samozřejmé, že pokrytí všech těchto tematických okruhů si vyžaduje podstatně rozšířit okruh profesionálně zdatných lektorů z řad straníků i nestraníků, což se ovšem neobejde bez finanční motivace. V roli lektorů by také měli častěji vystupovat vedoucí představitelé strany, kteří pro řadové členy bezesporu představují zatraktivnění systému vnitrostranického vzdělávání.

 

V poslední době se vážně diskutuje o tom, jak „vylepšit“ vnitrostranické vzdělávání metodou e-learningu. To ale rozhodně nemůže být hlavní forma vzdělávání. Hlavní formou musí zůstat živý kontakt lektora se členem strany. Kromě jiného (kvality vzdělávacího procesu) i proto, že vnitrostranické vzdělávání má být jedním z účinných nástrojů interního marketingu strany - ve směru zlepšování komunikace mezi řadovými členy, funkcionáři nižších stupňů a vedením.

Jedním z hlavních cílů modernizace je potřeba výrazně demokratizovat poměry ve straně a hledat pro to vhodné metody. Původní projekt modernizace počítal v tomto směru s posilováním ženských kvót na volitelných místech kandidátek a s přímou volbou předsedů strany (na celorepublikové, regionální i okresní úrovni).

 

Původní modernizační záměr zavést kvóty pro ženy na kandidátkách v pořadí 3 (muži):1 (žena) nezískal dostatečnou podporu. V tomto modernizačním úsilí by však strana měla pokračovat.

A) Je to jeden ze znaků moderní sociální demokracie. Jak ukazuje praxe „nejmodernějších“ sesterských skandinávských (ale i jiných) stran, reálně přispívá k rovnoprávnosti žen a mužů ve společnosti.

B) Po větším zastoupení žen v politice je ve veřejnosti velká poptávka.

C) S potřebou většího zastoupení žen v politice nedávno přišel ministr Kocáb a lze předpokládat, že se z toho může v brzké době stát významné téma veřejné diskuse; D) V posledních dvou letech byly ČSSD nadstandardně ochotny volit ženy, v poslední době je však tato strana ztrácí. Ze všech těchto ohledů by ČSSD měla jít ve snahách ulehčovat ženám vstup do politiky příkladem

 

Jedním z dalších možných kroků k posilování žen na volitelných místech může být např. i tento: Každý okres jmenuje na první a druhé místo krajské kandidátky jednoho muže a jednu ženu. Pokud kraj tvoří např. 5 okresů, krajská organizace by nakonec musela na prvních deset míst zařadit stejné množství mužů a žen. Takto by se výrazně zvýšila pravděpodobnost, že by se na volitelná místa krajské kandidátky dostalo více žen, než je tomu nyní.

Přímá volba předsedů představovala v původním projektu jedno z nejradikálnějších modernizačních opatření. Především v důsledku významného „narušení“ současného mocenského systému na úrovni okresů a krajů získalo toto opatření jen minimální podporu stranických funkcionářů na těchto úrovních. Odpor byl hlavně proti přímé volbě regionálních a okresních předsedů, bez ní ale volba předsedy na celorepublikové úrovni ztrácí smysl. Postoj okresních a krajských funkcionářů ale nepředstavuje reprezentativní hlas v dané věci. Stálo by za to udělat na toto téma reprezentativní sociologický výzkum uvnitř strany.

 

 

Modernizace MDA představuje jeden z dosud nesplněných úkolů projektu modernizace. „Modernizoval“ se jen název změnou jednoho archaického pojmu, zvýšila se frekvence standardních diskusních fór. To není málo, ale není to modernizace a transformace. Na původní záměr – transformovat MDA na plnohodnotný think-tank bychom neměli rezignovat, má-li ČSSD zvýšit svou konkurenceschopnost posilováním atraktivnosti sociálnědemokratického a levicově liberálního hnutí ve společnosti obecně a v politickém spektru zvláště. Tlak na vytěsňování sociálnědemokratického projektu na okraj politického spektra není dán jen čistě politickými faktory, ale i ekonomickými, sociálními a kulturními. Sociální demokracie je sice nejstarší evropské politické hnutí a stále životaschopné, ale tuto pozici si udrží, jen pokud se dokáže transformovat a zachová si svou silnou pozici především ve vzdělanostních kruzích společnosti. Jinými slovy, bude-li jako významný hráč moderovat intelektuální společenský diskurs. Sociálnědemokratické think tanky slouží přesně tomuto účelu – „udržovat sociální demokracii ve hře“.

 

Proto doporučujeme obnovu Týmu pro transformaci MDA, který zpracuje kvalitní projekt transformace MDA na plnohodnotný think-tank zahrnující činnost výzkumnou, vzdělávací a vydavatelskou. Vedení strany by mělo tento projekt posoudit a hledat cesty jak jej finančně co nejlépe zajistit. Je totiž jasné, že bez silné finanční podpory nemá transformace MDA na plnohodnotný think-tank šanci na úspěch.

Je jisté, že volební program ČSSD připravený pro předčasné volby (podzim 2009) nebude dostatečně atraktivní pro řádné volby v květnu 2010. Ve změněné politické situaci bude třeba v programu najít nové akcenty. Je to příležitost znovu se kriticky zamyslet nad některými schématy našeho programového uvažování a přijít s novými tématy. 

Proto doporučujeme obnovu Týmu pro inovaci volebního programu  s následujícím zadáním:

 

§ Zkontrolovat nosnost stávajícího volebního programu pro květnové volby 2010

§ Navrhnout eventuálně nová témata, přijít s novými akcenty

§ Volební program diskutovat na bázi „kulatých stolů“ se zástupci odborné veřejnosti (součást image kampaně ČSSD – strana kompetentních řešení)

 

§ Dále pracovat na programovém dokumentu Vize pro Českou republiku do roku 2025 a připravit eventuálně návrhy na jeho zkvalitnění.

§ Připravit zadání pro diskusi a přijetí obou inovovaných programových dokumentů na předvolební programovou konferenci v prvním čtvrtletí roku 2010.

Jak průběžně prokazují výsledky sociologických průzkumů, ČSSD se dosud nestala srovnatelně konkurenceschopnou s ODS mezi voliči nejmladší generace (18-30 let). V této generaci ODS dlouhodobě podporuje zhruba dvakrát více voličů než ČSSD.

Velmi efektivním mobilizačním prostředkem se stává internet, který je mezi mladými lidmi běžným nástrojem komunikace a na kterém dnes vzniká bezpočet diskusních fór na nejrůznější politická témata. Proto je třeba obnovit činnost modernizačního Týmu pro komunikaci s mladou generací, který by měl příčiny slabé podpory ČSSD mezi mladými lidmi znovu důkladně zanalyzovat a navrhnout opatření, jak ji začít měnit.

 

Z dalších modernizačních týmů považuji za potřebné obnovit činnost následujících týmů:

 

Tento tým by měl navázat na minulé úkoly a začít je naplňovat. Z původně stanovených úkolů nesplnil téměř nic. Tento tým by měl dále:

§ Připravit tematické okruhy ke komunálním volbám v roce 2010

§ Ve spolupráci s Politicko-analytickým oddělením ČSSD zpracovat projekt, jak na úrovni regionů zahájit pravidelná sociologická šetření s cílem průběžně zjišťovat názory obyvatel na krajskou a komunální problematiku a práci regionálních zastupitelstev. Výsledky těchto šetření by sloužily nejen pro účely politiky ČSSD v jednotlivých regionech, ale i pro efektivní koordinaci těchto politik na celorepublikové úrovni, jakož i pro účely celorepublikové politiky ČSSD.

 

Je třeba si uvědomit, že sociologické výzkumy se ukazují silnou zbraní ČSSD na celorepublikové úrovni a mohou být stejně silnou zbraní na regionální úrovni. Dále je třeba si připomenout, proč ODS prohrála regionální zastupitelstva, ve kterých pohodlně vládla 8 let. ODS vsadila na povrchní znalost názorové hladiny obyvatelstva, resp. na to, že lidé v krajích jsou s prací regionálních zastupitelstev a hejtmanů spokojeni. Jenže tato spokojenost byla založena na velmi malé znalosti reálné práce regionálních zastupitelstev, což sice sociologické výzkumy jasně prokazovaly, ale ODS s nimi systematicky nepracovala. Tato v podstatě informačně mělká zakotvenost názorů obyvatel na politiku v krajích způsobila (a bylo to pro „modrá zastupitelstva“ hořké překvapení), že občané uslyšeli na palčivá celorepubliková témata, kterými ČSSD ovládla předvolební diskurs a „prodali“ své oblíbené „modré hejtmany“ za „oranžové“.

§ Zpracovat aktuální analýzu jednotlivých segmentů středních vrstev především s ohledem na sociální dopady hospodářské krize.

§ Aktualizovat ve spolupráci s Týmem pro inovaci volebního programu ČSSD programové body směrem ke středním vrstvám.

 

 

 

Pro účely další fáze realizace projektu modernizace ČSSD považujeme za nezbytné vytvoření či znovuobnovení následujících týmů:

 

 

Činnost ostatních modernizačních týmů není potřeba obnovovat:

 

Tento tým zpracoval velmi dobře svou agendu v analytické fázi modernizace. ČSSD nemá problém přijít s atraktivním programem pro ženy, ženy jsou nadstandardními, i když kolísavými voliči ČSSD. Problém občasného odlivu žen z voličského potenciálu ČSSD není věc programová, ale věc celkového politického stylu strany. Obnovení tohoto týmu by bylo možné si představit, kdyby výrazně přesunul svou agendu do oblasti lidských práv a občanských svobod.

ČSSD nemá problém s kontakty na společenské neziskové organizace převážně zájmového charakteru. Opakovaně se ukazuje se, že zřejmě těžko splnitelným úkolem tohoto týmu je navazovat významnější kontakty s neziskovými nestátními organizacemi, které se věnují významnějším společensko-politickým otázkám (korupce, ekologie, lidská práva, feministické organizace apod.). Doporučujeme tyto kontakty proto rozvíjet při zpracovávání konkrétních programových dokumentů a řešení strategických otázek politiky strany (Tým pro inovaci volebního programu, Tým pro střední vrstvy, Tým pro mladou generaci, „kulaté stoly“ Sociální demokracie v globálním věku apod.), vzdělávacích a osvětových programů (Tým pro vnitrostranické vzdělávání, Tým pro transformaci MDA) a v rámci účelových marketingových a PR aktivit strany (Tým pro uplatnění politického marketingu).

 

Obnova tohoto týmu bude aktuální, pokud se strana dohodne na potřebě modernizačních opatření vyžadujících zásadní změny stanov (např. kvóty pro ženy, volba předsedů apod.). Do té doby bude nutné organizovat vnitrostranické diskuse o tématech.

 

 

Na závěr doporučujeme navrženou týmovou sestavu pro modernizaci ČSSD již nerozšiřovat. A pokud ano, tak po důkladném uvážení. Naopak, lze si představit redukci navržených týmů propojením jejich agend, ke kterému stejně bude muset v rámci vzájemné spolupráce docházet. Do čela týmů je třeba postavit skutečné odborníky v dané oblasti a lidi, kteří se práci týmu budou opravdu věnovat a upřímně podporují myšlenku modernizace ČSSD. Za nejpodstatnější považuji vytvoření malého řídícího týmu, který bude koordinovat činnosti jednotlivých týmů.