Kořist rozkládá vládu

Jako progresivní a velmi efektivní se jeví možnost komplexního zadání odstranění všech zbývajících starých ekologických zátěží jednomu dodavateli (partnerovi), píše se na stránkách ministerstva financí v díle, které bude jednou patřit k nejbujnějším květům kultury Divokého východu (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_reseni_ekolog_zavazku_39691.html).

Jedná se o ekologickou superzakázku, kořist zvící nominálně 114,5 miliardy korun, ze které se nejspíš trochu ustoupí, aby to tak neřvalo. Jak už jsme naznačili, kontrolu nad projektem získalo ministerstvo financí z titulu právního nástupce Fondu národního majetku, takže už jsme zaznamenali odpor koaličních partnerů, kteří pochopitelně nepřejí soupeři tak obrovskou a snadnou kořist. Vláda se má věcí zabývat v nejbližších týdnech a premiér Petr Nečas už prohlásil, že odstoupí, pokud se někdo takhle dostane ke stovce miliard korun. Zmizel by problém, kdyby se zakázka rozdělila „řekněme, ne tři části“, jak už z vysokých míst padlo? Bátora je letní komická vložka, ale pokud někde hrozí vládní krize, je to zde.

Nad několika stránkami výkladu ministerstva financí, které superzakázku obhajují, vyvstává spíše představa progresívního a velmi efektivního dojení peněz z veřejných rozpočtů. Ve zmíněném výkladu se argumentuje historickými závazky. Česká republika se při privatizaci jednotlivým nabyvatelům na základě zvláštní smlouvy (tzv. ekologická smlouva) zavázala, že uhradí do určité předem stanovené výše (tzv. garance) náklady na odstranění starých ekologických zátěží, ale protože na každý případ se musí udělat analýza stávající zátěže, projekt sanace, vydání rozhodnutí, sepsání smlouvy, a teprve pak se sanuje a výsledek monitoruje, věci to „neúnosně prodlužuje“. A kdyby se to nestihlo, hrozí zastavení výroby, která nesplňuje ekologické limity, a na řadu přijdou pokuty (možná i z Bruselu), žaloby na stát a náhrada škody.

Bubák je venku. Jsme ztraceni? Ó nikoliv. Z uvedeného dokumentu srší přesvědčení, že ekologická superzakázka tento problém vyřeší mávnutím kouzelného proutku. Prostě to převezme někdo jiný, tomu se mastně zaplatí a je vystaráno. Dočetli jste? Račte opět vypnout hlavu. Pokud to neuděláte, vynoří se řada banálních otázek: Pak už nebude třeba dělat projekty sanací? Bude se to sanovat samo? Nebude se monitorovat výsledek? Co tedy věci urychlí? A v čem je ono progresívní a velmi efektivní snížení nákladů?

Na blogu Kateřiny Březové (http://www.vasevec.cz/blogy/zruste-ekotendr-%E2%80%93-nejvetsi-korupcni-verejnou-zakazku-stoleti) najdeme už v půli prosince informaci, že i k premiérovi se doneslo, co napadne každého:

Podle ekonomické analýzy nového poradce premiéra pana Jana Pavla je ekologická zakázka zcela v rozporu s ekonomickou logikou: v tak obrovském tendru může soutěžit jenom málo silných hráčů, což jej nutně prodraží, nepočítá se s variantou, že se hráči dohodnou mezi sebou (kartelová dohoda), což je zrovna zde vysoce pravděpodobné, a hlavně - dosavadní systém dílčích jednotlivých zakázek byl efektivní - téměř vždy byla vysoutěžená cena přinejmenším o třetinu nižší než cena předpokládaná!

Co třetinu! Redakce Vaše věc dostala příležitost nahlédnout do jedné z nabídek do ekologického supertendru, která je postavena jako sada individuálních akcí. Například hodlá vystačit s náklady 1,6 miliardy korun pro sanaci toho, co zbývající státní garance u OKD a OKK vyčíslují na 25 miliard korun. Nejdráž vycházejí náklady na sanaci Vítkovic, kde by zmíněná nabídka plně využila garance 4,5 miliardy korun. To zvedá celkové náklady sanací největších podniků na 26 miliard korun, tedy čtvrtinu toho, co jde do veřejné soutěže. Na mnoha místech se však tato nabídka běžně dostává pod deset procent. Pomůže to ve veřejné soutěži?

Jestliže je zadávací argumentace nedůvěryhodná, ani od soutěže moc velkou férovost čekat nelze. Připomeňme, že příprava supermaxiekotendru pozoruhodně oběhla ministerstvo životního prostředí, to se k němu dostalo až v připomínkovém řízení a jeho zásadní připomínky byly prý na osobní zásah tehdejšího premiéra Mirka Topolánka staženy. U toho zůstalo dodnes. Je znám také kontrolní nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který se před lety pozastavil nad tím, že částka 88 miliard korun, která se objevila ve vládní dokumentaci o předpokládaných nákladech likvidace starých ekologických škod, nevznikla analýzou nebo evidencí, ale takříkajíc okometricky.

Známý pražský advokát a specialista na soutěžní právo Radek Jurčík napsal před časem podrobný rozbor právní stránky ekologické superzakázky pro Transparency International (http://old.transparency.cz/pdf/vz_100mld_zakazka_pravni.pdf). Lze z něj vyčíst klíč superzisku, který jde ještě nad riziko kartelu a běžného předražení. Připomíná spíše praktiky vymahačských firem, které skoupily pokuty za jízdu na černo nebo podobné standardní a opakované pohledávky, ale za vymáhání účtují desetitisícové sazby jako za unikátní dílo s náklady kosmického výzkumu. Není pravdou, že na dílčí veřejné zakázky se musí zpracovávat projekty, píše Jurčík. Postačí zadávací dokumentace, které budou víceméně shodné plně či zčásti, neboť způsoby řešení jsou obdobné. Také smouvy mohou být stejné, pokud to stanoví zadatel v zadávací dokumentaci, konstatuje právník.

A když přibrzdí monitoring? Dočkáme se praktik firmy na likvidaci nebezpečného zdravotnického odpadu, která účtovala sofistikovanou přeměnu krvavých obvazů a injekčních stříkaček na obláčky roztříděných iontů, ale místo toho ten sajrajt potají sypala do opuštěného uranového dolu a do křoví kolem bezedné díry.

O obří ekozakázce jsme Vás informovali již v minulém článku, který naleznete ZDE. V textu se hovoří o materiálu, který se podařilo redakci portálu Vaše věc získat. Tento dokument, tabulku Vám přinášíme ZDE - tabulka názorně ukazuje, jak daleko jsou státní garance, ze kterých vychází supertendr, od reálné ceny sanace. Koeficient v posledním sloupci dává nabídku a státní garanci do příslušného poměru. Pokud si výsledný zlomek vynásobíte sty, uvidíte, za kolik procent garance se dá příslušná akce zvládnout. Je zřejmé, že na mnoha místech je státní garance nadsazena ne o třetinu nebo na dvojnásobek, ale rovnou stokrát...