Jiří Paroubek: Jan Kasal a dialektika církevních otců

Nevím pochopitelně, zda Sobotka, Hašek a spol. byli ve zmíněné době v pionýru, ale já ano. Jan Kasal má možná jiné vzpomínky, ale já jsem na akcích pionýra hrával jen fotbal. Jako škůdce církve jsem si opravdu nepřipadal. Ostatně, stal jsem se členem husitské církve krátce po svém narození. Můj syn pak v roce 1986. Tedy oba v době hluboké totality.

J. Kasal taktně přechází, že jsem byl v letech 1970 až 1986 členem Čs. strany socialistické. Asi proto, aby mu nikdo nepřipomenul jeho členství v předlistopadové ČSL.

Pracoval jsem opravdu v RaJi. Za starého režimu McDonald´s ani Four Seasons neexistovaly. A já byl na Vysoké škole ekonomické absolventem Katedry služeb a cestovního ruchu. Mnoho možností ve svém oboru, tedy v restauračním stravování, jsem za starého režimu neměl.

Připomeňme si, že J. Kasal pracoval za starého režimu v podniku Žďárské strojírny. A určitě není pravda, že v tomto podniku byl velký podíl zbrojní výroby pro tehdejší země Varšavské smlouvy a jejich spojence (Kaddáfí, Asad, Saddám Husajn, Castro atd.). Zkrátka, Jan Kasal, velký národně-frontovní bojovník za práva katolické církve v komunistickém režimu. 

Oběti v řadách katolické církve je dobré připomenout, ale také třeba kněžské hnutí Pacem in terris, spolupracující s komunisty. 

A poúnorový předseda lidovců Plojhar byl jediný, kdo porazil sovětské maršály. Podle vlastních slov… No, v jaké jen to bylo disciplíně? Bratr předseda zkrátka chlastal první ligu...

Možná někdo jiný, ale J. Kasal nemá právo se morálně rozhořčovat ani na mne, ani na ČSSD.