David Rath ve své knize: Život je o štěstí a smůle

Úryvky z knihy Davida Ratha "Přisedněte si"

Všude okolo mne kvílí policejní sirény. Řítíme se šílenou rychlostí ulicemi. Lidé sotva stačí uskakovat. Auto je plné hromotluků s kuklami na hlavách.

„Dělej, pořádně to vosol, ať těm debilům od televize ujedeme. To je šílený, drží se za námi a projíždějí i na červenou, někoho zabijou jen proto, aby nás natočili.“

Na křižovatce z Václaváku stojí městský strážník. Rozblikané policejní auto u něho prudce brzdí. Muž v kukle houkne na vyděšeného měšťáka: „Zastav tu bílou Octavii za námi, už projela na tři červené.“

Auto zase rychle vyráží. Můj zrak padne na pouta na mých rukou, podívám se ven na plnou Vodičkovu ulici a v hlavě mám úplně prázdno. Reset systému stále trvá…

Ostré světlo zářivky protne víčka jako skalpel. Zazní mečivý bzučák. Je půl šesté a věznice vstává. Zpoza zamřížovaných plechových dveří s okýnkem se ozývají rány mříží na chodbě a hlasy dozorců. Okýnko se s rachotem otevře. „Pošta!“

Vyskočím a předávám asi šest dopisů. Uběhl už měsíc a policie mi zatím nepustila ani řádku. Od prvního dne píšu a doma nemají nic. Nevím, co měsíc zkoumají na dopisech mému jedenáctiletému Danovi a dvanáctiletému Fildovi? Prostě policajti, když můžou, tak potrápí.

Můj pohled proklouzne mřížemi za oknem a zarazí se o věž litoměřického kostela. Litoměřice – tady nějakou dobu žil a hlavně zemřel Karel Hynek Mácha. Měl být na vrcholu Radobýlu, když uviděl požár dole ve městě, a obětavě přiběhl pomáhat oheň hasit. Měl se uhnat, pak polévat vodou, až skončil se zápalem plic, tehdy smrtelnou chorobou. Talentovaný a obětavý mladý člověk. Jestli si to dobře pamatuji, tak měl před svatbou.

Život a svět není často o spravedlnosti, ale o štěstí a smůle. Já měl donedávna v životě spíše štěstí. Najednou takový zlom…

Z věže kostela mi zrak sklouzne na oblohu.

„Po modrém blankytu bělavé páry hynou,

lehounký větřík s nimi hraje,

a vysoko – v daleké kraje

bílé obláčky dálným nebem plynou

a smutný vězeň takto mluví k nim.“

Karel Hynek Mácha, Máj

V novinách září obrovská fotka Cukrouška v jeho bílém luxusním voze Bentley na dovolené v Chorvatsku v době, kdy začíná rekonstrukce dopravní nehody, kterou způsobil a při níž srazil ženu. Těžce ji zranil, ujížděl a následně utíkal před policií. Poté, co ho strážci zákona chytili, naměřili mu 2,2 promile alkoholu. Na testy na drogy policajti náhodou zapomněli. Nemluvě o tom, že paní neposkytl první pomoc ani nezavolal sanitku.

A on se teď koupe v Chorvatsku a mě deptají deprese za mřížemi. Žijeme přece v právním státě, kde se všem měří stejně. Nebo tomu tak není? Já jsem nikomu neublížil, před policií neprchal, nikoho neohrožuji a nikomu žádná škoda nevznikla. To je jasný důvod držet mě v kriminálu?

Sedím na policii v Dlážděné ulici a lhostejně sleduji krabici od vína, ze které policisté vyndávají svazky různých bankovek. Stůl se pozvolna plní, za oknem začíná noc. Mladší vyšetřovatelka působí extaticky. Mozek se mi mírně pohne, měl bych dát vědět domů, mám už několik hodin zpoždění.

„Můžu zavolat domů, aby věděli, kde jsem?“

„Nemůžete, dáme jim vědět my,“ odsekne policistka. Volá nějakým kolegům a z rozhovoru vytuším, že u manželky Evy už je doma policie. Ke mně domů, kde bydlím s Renatou, se nemohou dozvonit. Před časem mi ukradli zvonek a já neměl čas ho nahradit novým. Policistka s nimi vzrušeně debatuje, jak se mají dostat dovnitř.

„Hoďte tam třeba granát, to bude nejlepší, a taky vyrazte dveře, na to jste experti,“ procedím mezi zuby. Policistka mě sjede pohrdavým pohledem, jako by říkala: „Však ona tě legrace přejde, hošánku, tady nejsi už nic, tady vládneme my a ty nikoho nezajímáš.“

Jsem si toho vědom, můj dosavadní život končí a začíná období nejistoty, beznaděje, depresí. Upadám do letargie a mozek se opět vypíná, otevřené oči nic nevidí.

„Ta Nečasova vláda nám dává, co, pane doktore? Kalousek nám zase škrtne peníze. Už nám jednou snížili platy a už hodně lidí odešlo, jestli takhle budou pokračovat dál, tak to tady špatně skončí,“ říkají mi dva dozorci, když mě pouštějí na malý betonový dvorek, kde mám strávit příští hodinu. „Mě vláda drží za katrem, vás pod krkem,“ snažím se zavtipkovat.

„Lidi jsou strašně naštvaní, všechno se zdražuje, za léky se doplácí, no moje máma mě nemít, tak nemůže ani brát ty léky, které jí napíše doktor.“

„Lidi jsou jim úplně jedno, hlavně že oni se mají dobře,“ doplňuje další dozorce při odemykání plechových dveří.

„Slyšel jsem takový smutný vtip. Kalousek ukáže ve sněmovně dva listy. Na prvním má seznam všeho, co zdražíme a komu snížíme platy, abychom se měli lépe. Na druhém listě pak jmenovitý seznam těch z nás, co se jim bude dařit lépe,“ vypráví ironicky.

Vycházím z temné chodby a na první vteřiny mě oslní slunce. Mhouřím slzami zalité oči zvyklé na celodenní světlo pouze od zářivky v cele. „Taky to nechápu, dneska jsou ceny potravin, benzinu, ale i textilu často lacinější v Německu než u nás, ale platy tady jsou sotva čtvrtinové co tam,“ odpovídám, protahuji si nohy a kývnutím zdravím strážného ve strážní věži.

„Vždyť odsud běžně lidi jezdí na velké nákupy do Německa,“ přitaká dozorce. „Jo, jo, pánbůh ví, kde to skončí. Snad ne nějakou revolucí,“ zavolám přes rameno a vybíhám na hodinový klus v oválu o délce asi 5 metrů. Z betonu a běhu v kruhu mě ukrutně bolí kolena. Tady se to nedá ve zdraví přežít. Bolest kolen na chvíli přehluší trvalou bolest duše. Vzhlédnu k oblakům a vzpomenu si na smutné Grossmannovy verše, které napsal ve svých 30 letech, kdy smrtelně onemocněl formou rakoviny krve:

„… závidím řekám, vidím je téct

závidím chlebům, cítím je péct

závidím cestám, že mohou vést

závidím stromům okolo cest…“

Svoboda… Království za svobodu! Koně shánějte pro Richarda III. Doufám, že nedopadnu jako on.

SOUTĚŽ O KNIHU DAVIDA RATHA "PŘISEDNĚTE SI"

Portál Vaše věc dává svým čtenářům možnost vyhrát 3 výtisky knihy Davida Ratha.

Stačí jen, abyste do konce měsíce - tedy do 30. listopadu 2012 - napsali na e-mail: info@vasevec.cz (do předmětu uveďte "Soutěž o knihu") odpověď na otázku: Ve které době (přesné datum - den měsíc i rok - od i do) zastával David Rath funkci ministra zdravotnictví?

Z odeslaných odpovědí budeme losovat tři výherce, kteří obrží knihu Davida Ratha "Přisedněte si".