Tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) již deset let drží ve vazbě a soudí Vojislava Šešelje. Štrasburský soud pro lidská práva přitom považuje za „přiměřený“ soud trvající nejvýše šest let

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) vynese 30. října rozsudek nad vůdcem Srbské radikální strany Vojislavem Šešeljem, který je obviňován ze zločinů proti Chorvatům a muslimům z let 1991-1993. Obžaloba požaduje pro Šešelja 28 let vězení. Podle jejího názoru byl Šešelj  jednou z klíčových osob při pokusu o vytvoření jednotného srbského státu na území bývalé Jugoslávie. Žalovaných činů se měl fakticky dopustit slovem a písmem.  V únoru 2003 na něj vydal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač a Šešelj na něj reagoval tím, že se 24. února 2003 soudu sám vydal. Od té doby je držen ve vazbě. Vojislav Šešelj  odmítá všechna obvinění a chtěl se jako vystudovaný právník hájit sám, ale soud u proti jeho vůli přidělil obhájce. V reakci na to a další postupy soudu, se kterými nesouhlasí, začal v 10. listopadu 2006 držet protestní hladovku a vysadil léky. Hladovkou se chce domoci svým požadavků, mezi něž patří: odvolání jemu přidělených obhájců, povolení návštěv jeho manželky a dětí, uznaní jeho poradního týmu, zrušení limitu 800 slov pro jeho stížnosti, překládání soudních materiálů z angličtiny do srbštiny či odvolání, podle jeho názoru podjatých, soudců. Jeho zdravotní stav byl vážný a lékaři varovali, že pokud by v hladovce pokračoval, tak by brzy zemřel. 8. prosince 2006 soud jeho požadavky uznal a Šešelj hladovku ukončil.  V souvislosti s délkou procesu uveďme, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburgu má výhrady k procesům delším než šest let. Vojislav Šešelj  má zkušenosti s politickým procesem i z minulosti. V roce 1984 byl odsouzen v politickém procesu za kritiku komunistického režimu a kontrarevoluční aktivity k osmi letům odnětí svobody.