Trn v patě Trumpa i vedení Demokratů

Na opoziční politiky z Demokratické strany, kteří aspirují na nominaci do prezidentských voleb USA 2028, se teď soustředila pozornost, protože hromadně vyrazili na Světové ekonomické fórum do Davosu. Chtěli ukázat, že Spojené státy nejsou jenom MAGA.

Byl tam guvernér Kalifornie Gavin Newsom, který utěšoval evropské lídry, že když se nedá mluvit s Washingtonem, je tu ještě jeho stát, který zůstává „stabilním a spolehlivým partnerem“ v oblasti klimatických změn. Senátor Chris Murphy z Connecticutu odsoudil Trumpa za to, že „naše přátele v Evropě“ odcizil. A senátor Mark Kelly z Arizony se pokusil tyto přátele uklidnit: „Myslím, že to můžeme napravit. Myslím, že to můžeme překonat. Bude to vyžadovat nového prezidenta.“

Ale kdo to bude? A kam to nasměruje? To byl jeden z důvodů, proč se největší pozornost se soustředila na nejmladší (a nejchudší) poslankyni Sněmovny reprezentantů Spojených států Alexandrii Ocasio-Cortezovou, běžně označovanou pouhým AOL. Ta se hlásí k maličké Socialistické straně Ameriky, levicovému, formálně nezávislému křídlu Demokratické strany.

Z výše uvedeného by se zdálo, že jde o outsidera. To už však tvrdí jen neinformovaní. AOC jde přitom ještě dál, požaduje změnu i ve vedení opoziční strany. Je tak trnem v patě jak vedení Demokratů, tak prezidenta Donalda Trumpa. Trump ví velmi dobře, že ji volili často stejní lidé jako jeho. Mohli by jí tedy dát přednost, až tam on nebude.

Provází ji pověst, že volby opravdu umí. Roku 2018 dokázala v primárkách porazit jednu z nejtěžších vah Demokratů, Joe Crawleho, kterému se od roku 2002 nikdo neodvážil postavit, a dosáhla toho bez kapitálu a prakticky od barového pultu v newyorském Bronxu, kde i v době kampaně musela obsluhovat hosty, aby měla na nájem.

Jak píší NYT, mnoho demokratických politiků se nyní obrací na 36letou Ocasio-Cortezovou, a nikoli na své stranické vůdce, aby jim poradila, jak jejich zprávu sdělit. Považují její instinkty za mnohem bystřejší než pokyny konzultantů a fokusových skupin z Washingtonu.

Ocasio-Cortezová tak pravidelně odpovídá i na žádosti umírněných demokratů o pomoc s komunikační strategií a získáváním finančních prostředků a slouží jako mentorka mladým kolegům ve Sněmovně reprezentantů. Neodmítá podporu ani stranickým kandidátům, jejichž názory nesdílí, protože chápe, že v Kongresu jde vždy o celkovou palebnou sílu, rozložení hlasů. Kdo nemá většinu, mudruje marně.

Teď se však znovu snaží nasměrovat stranu k populistickému poselství zaměřenému na dělnickou třídu, píší New York Times. „Demokraté všech směrů se obecně shodují, že potřebují ambicióznější vizi zaměřenou na snížení životních nákladů. Jde totiž o to, získali zpět voliče z řad dělníků, kteří během Trumpovy éry přešli k republikánům.“

https://www.nytimes.com/2026/02/06/us/politics/aoc-run-for-president-or-senate-2028.html

Vliv AOC roste, proto je také zajímavá jako terč kritiky. V Davosu vystoupila ve dvou panelech, ale největší pozornost se soustředila na ten o zahraniční politice. Zaujala opravdu hodně zdlouhavou a dosti koktavou odpovědí na otázku, zda by Spojené státy přišly Tchajwanu na pomoc, kdyby jej Čína napadla. Nakonec ze sebe vysoukala, že „taková je prostě dlouhodobá politika Spojených států“.

Za pozornost však stály jiné věci. Požadovala zahraničněpolitický přístup, který by čelil rekordní nerovnosti a snažil se změnit svět „ovládaný hrstkou elit, hrstkou oligarchů, kteří sedí v předstíraných demokraciích a uzavírají mezi sebou tajné dohody“. Bloomberg dodává, jak v jedné diskusi uvedla, že bezpodmínečná pomoc USA Izraeli „umožnila genocidu“.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-02-15/ocasio-cortez-tests-foreign-policy-waters-at-munich-conference

Vypadala prý slabě, přestože mezinárodní vztahy – byť jen na bakalářské úrovni, jako náš bývalý ministr zahraničních věcí – studovala, a s červeným diplomem. 

Další panel, kterého se zúčastnila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu už byl o sociálních otázkách, čili dobovým žargonem o „populismu“. Vedla jej redaktorka New York Times Katrin Bennholdová, která o tom přinesla zprávu a k tomu ještě pořídila někde v zákulisí rozhovor. Z toho se přecejen dozvíme o něco víc.

https://www.nytimes.com/2026/02/16/world/trump-democrats-midterms-aoc-iran.html

Kteří Demokraté budou nakonec kandidovat v roce 2028, to je stále ještě věcí budoucnosti, avšak bezprostřednější otázkou je, jakou alternativní vizi mohou demokraté nabídnout americkým voličům pro jejich zemi a svět. A jak moc se musí lišit od té, která prohrála v posledních volbách?

V populistické levici strany, která byla povzbuzena vítězstvím socialisty Mamdaniho ve volbách primátora New Yorku, se objevuje projekt, který se staví nejen proti MAGA, ale také proti minulé politice Demokratů, píše Bennholdová a reprodukuje partie svého rozhovoru.

„Neustále jsem viděla stranu, která hájila zvláštní zájmy, elitu,“ řekla AOC. „Demokratickou stranu, která pracujícím lidem v podstatě říkala, že je vše v pořádku, i když ve skutečnosti tomu tak nebylo.“

Řekla, že strana od jejího prvního kandidování v roce 2018 ušla dlouhou cestu, ale ne dost dlouhou. Jednou z věcí, která podle ní musí být „rychle“ provedena, je daň z velkých majetků. Další věcí jsou antimonopolní politiky, které mají zabránit koncentraci toho, co nazvala „zneužívající“ korporátní mocí.

Vzestup autoritářství přímo spojila s rostoucí nerovností. Řekla, že obyčejní lidé se od demokracie odvrací, protože bohatá elita manipuluje systémem ve svůj prospěch.

„Začínají rozhodovat, a my to teď vidíme u některých miliardářů, kteří uplatňují svůj vliv v domácí i globální politice,“ řekla Ocasio-Cortezová.

„Extrémní míra příjmové nerovnosti vede k sociální nestabilitě,“ řekla. Politici musí „přinést materiální zisky pro pracující třídu,“ dodala, „jinak upadneme do izolovanějšího světa ovládaného autoritáři, kteří nepřinášejí prospěch ani pracujícím lidem.“

Bennholdová dodává, že zatím je velmi nejisté, zda se vize Ocasio-Cortezové prosadí v čele demokratické kandidátky v roce 2028. Newsom, který se otevřeně vyslovil proti dani z majetku v Kalifornii, vede v mnoha nedávných průzkumech veřejného mínění mezi demokratickými kandidáty (i když je ještě velmi brzy).

Neexistuje však záruka, že pokud bude příštím prezidentem USA Demokrat, svět nebo dokonce transatlantické vztahy se vrátí do původního stavu.

„Mnoho vůdců prohlásilo, že se vrátíme zpět,“ řekla Ocasio-Cortezová. „Musíme si však uvědomit, že žijeme v nové době a v novém věku.“