I Pavel a Zelenskyj mohou mít někdy pravdu

Pro polovinu českého národa kryjícího se  s provládním lidem je Petr Pavel v podstatě nepřítelem a Volodymyr Zelenskyj nevychází o moc lépe.

Začnu tím druhým, Volodymyrem Zelenským, který nesporně ve dvou bodech zvítězil nad  Vladimírem Putinem, ale nikoliv na bojišti, ale jednak  nesporně propagandisticky, kdy si omotal kolem prstu prakticky celé NATO.

Ten druhý spočívá v pojetí bojového konfliktu na Ukrajině.

A zde  zjevně boduje. Válku s Ruskem pokládá od počátku jako válku na život a na smrt, zatímco Vladimír Putin ji označil za pouhou speciální vojenskou operaci. Tak se možná jevila zpočátku, ale dnes už tomu tak není, i když  pro Západ žádoucí panika rozhodně nepřichází. Byť nyní po summitu v Ankaře už by nastat měla. I pro Rusko při zapojení šech států NATO a souběžně s jejími zdroji i všech států EU jde již rovněž o válku existencionální. A v podstatě to představuje analogii s 2. světovou válkou, kdy po boku hitlerovského Německa bojovaly všechny tak či onak podřízené státy a Sovětský svaz logicky musel porazit jak Hitlera, tak i jeho satelity.

Putinův koncept nesporně až donedávna byl úspěšný. Podle věrohodných komentářů nezávislých a erudovaných komentátorů, stejně jako bezprostředních osobních svědectví se ten konflikt pro absolutní většinu Rusů odvíjel v zásadě v pohodě a kupodivu jisté napětí nezpůsobili Ukrajinci, ale až  například  důsledky atentátů na sídlo Valdaj prezidenta Putina, které opustil krátce po telefonátu s Trumpem, či atentáty na vrcholné  důstojníky ruských tajných služeb, které z opatrnosti vedly k omezení internetu.

Ještě větší napětí způsobila bankovní politika šéfky ruské kasy Nabulionové, mimochodem svého času velmi západními odborníky oceňované, která před odpor podnikatelské scény  lpí na ostrém protiinflačním kurzu, po letech, kdy ekonomika rostla způsobem, který Západní Evropa neznala, ovšem souběžně s tím se až moc přehřála.

Putin přes její kritiku zatím drží nad šéfkou Ruské  centrální banky ochrannou ruku, což zčásti vede k nespokojenosti podnikatelů.

Rusko tak žije v jakési schizofrenii, že se vlastně nic neděje – a náraz možná přichází až nyní, kdy na jedné straně Ukrajina úspěšně ničí ruské rafinérie, ale aby to bylo vyvážené, Rusko stejně tak  úspěšně ničí ukrajinské čerpací stanice, o čemž naopak cudně mlčí naše i západní média.

A tady se dostávám k tomu, kdy Petr Pavel  prohlásil: „Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

To je očekávatelné.

Už jinak se usmívám nad jeho dalšími vývody, že je třeba – jak jinak -zvýšit tlak na Rusko, které podle něj  - a já bych dodal údajně  - postupně ztrácí podporu domácí veřejnosti. A rozblábolil se, že by Moskva by podle Pavla byla ochotnější přistoupit na jednání, pokud by Ukrajina i nadále dokázala zasahovat cíle hluboko na ruském území.

No…

Plně souhlasím s tím, že roste nespokojenost významné části ruské společnosti, ale Pavel se zásadně mýlí, že jsou to obyčejní lidé, byť možná také.

Roste absolutní nespokojenost té válečné části společnosti typu pana Karaganova, která oprávněně zuří, proč  Rusko nevyužije největšího světových  zásob jaderných zbraní. A  přidávají se k nim i západní politologové typu Johna Maersheimera, Jofreye Sachse, kteří mají pochopení pro použití minimálně taktických jaderných zbraní a ostře vyčítají Putinovi, že jejich použití už nenařídil.

Díváme- li se na závěry Ankary, která dala prakticky zelenou válce Západu proti Rusku a Trump prohlásil, že eskalací konfliktu a útoku na rafinérie  směřující k míru, jde Pavel v duchu Trumpovy koncepce, ač by jinak té odpudivé bytosti nepodal ruku.

A Putin je skutečně v časové pasti, že Zelenskyj sice na chvíli koketoval s volbami na podzim, ale myšlenku opustil, protože se rozhodl vrhnout i s pomocí Západu všechny síly proti Putinovi,  Putin, ač u nás brán jak totální diktátor volby do ro ruské Dumy v září neopustil, jako by se nechumelilo, i když se pro Rusko chumelí . A Pavel má pravdu v tom, že do září Putin žádný razantní krok učinit nemůže. Navíc je zřejmé, že volby  mohou posunout rozhodování v ruské dolní komoře a velmi kritičtí komunisté získávají své hlasy.

Jistě nemá smysl brát slova Petra Pavla zase tak vážně. Účastnil se války v Afghánistánu a tam USA, spojenci a i velitel českého kontingentu Petr Pavel žalostně prohráli.

Že ovšem  má  a bude mít potřebu šířit válečnickou rétoriku je nesporné. A naše opozice a jeho média ho za to milují.

Asi tak…

Ilustrační foto: Politici žvaní a lidé umírají. Násilná mobilizace v ulicích ukrajinských měst. Unesení a jejich rodiny by se jistě k rozhovorům Pavla a Zelenského rádi připojili.