Zbyněk Fiala: Gréta v zelí

Není pravda, že představitelé zemědělství nediskutují s ekologickými organizacemi. Diskutují, někdy i dlouho. Je pravda, ale to je drobnost, že zemědělství si pak odfajfkuje splněný úkol a jede dál po staru.  Takhle by se aspoň dala interpretovat mimořádná událost v dějinách lidstva, kdy nizozemský místopředseda Evropské komise, vedoucí kandidát socialistů v minulých evropských volbách Frans Timmermans, který v nevolené evropské vládě dostal na starost koordinaci zelené strategie a je prakticky vrcholným představitelem ekonomiky EU, která větší než USA, vyjednával s rozčílenou středoškolačkou o tom, jak nakrmit téměř půl bilionu obyvatel Unie plus nějaké ty exporty a nezničit přitom život na Zemi.

https://www.politico.eu/article/frans-timmermans-lets-greta-thunberg-down-again-on-cap-green-farming/

Gréta byla po schůzce ještě rozčílenější než předtím, protože přátelské pokyvování nějakého plešatého strejdy planetu nezachrání. Musí počkat ještě nějakých pět let, než mládí odroste a začne vyjednávat s takovými ekologickými ignoranty z úplně jiných pozic. Možná to půjde i rychleji, proto si Timmermans raději udělal čas.

Avšak pro českou vládu je Frans Timmermans někým úplně jiným. Je to naopak zelený šílenec, kterého se jen díky solidaritě moudré V-4 podařilo zablokovat před převzetím úplného vedení Evropské komise. Pod bičem Evropské komise teď děláme jen neochotně ústupky, jako jsou první zpozdilé krůčky k elektromobilitě (ale pro jistotu bez nabíječek, ať si to tam ti blázni nabouchají třeba klackem). Už jsme přišli i na to, že ani s tím uhlím dalších dvacet let nevydržíme. Respektive ani těžaři nebudou brát ohled na rady vládní uhelné komise a za pár let to zapíchnou sami, když je cenově potopí stále dražší evropské emisní povolenky.

Umíme ustoupit před přesilou. My blázni nejsme. Ale zemědělství? To nedáme. Jistě, museli jsme přijmout zákon o dvojí kvalitě potravin, aby naši lidé nemuseli jíst kdejaké odpadky, když agrární sektor produkuje hlavně řepku a zrní. Suroviny se levně vyvezou, potraviny draze dovezou, jak prosté milý Wattsone.

Jenže my si ten laciný vývoz můžeme dovolit, máme největší lány v celé Evropě, jak jsme je přejali od JZD, která to přejala od kolchozů, které to přejaly od farem na nekonečném americkém Středozápadě, i s tou kukuřicí. Česká zalidněná krajina se od té středozápadní pustiny trochu liší, ale farmy máme stejné. Dědictví socialismu potíráme, stačí se podívat po rozpadlých hospodářských stavbách všude na venkově, ale samotné socialistické soukromé vlastnictví jsme dialekticky posunuli na vyšší level ještě všemocnějších akciovek. Proto taky máme nejnižší zemědělské mzdy, ještě o pětinu nižší než v ostatním hospodářství. Ani životní prostředí nás nic nestojí, ať si poradí samo. S biodiverzitou jsme pochopitelně nejhorší. Zato se přemnožili hraboši, a tak jsou pole od loňska nasáklá kvalitním jedem.

Věc je však složitá, my máme pravdu, ale EU má prachy. Nejnovější mimořádný příspěvek na hospodářskou rekonvalescenci ČR po kovidu může dosáhnout až 172 miliard korun, ale jen když bude zachraňovat i klima a biodiverzitu. Podle místopředsedy vlády a tuplovaného ministra Karla Havlíčka máme v našem Národním plánu obnovy 41 procent klimatických projektů, tedy dokonce víc než požadovaných 37 procent. Podle ředitelky Hnutí Duha Anny Kárníkové je to však jinak. Jak řekla Českému rozhlasu, ještě před týdnem plán toto hlavní kritérium Evropské komise nenaplňoval, a to se na něm dělalo devět měsíců. Nakonec se tam přesunulo dalších osm miliard korun na další etapu Zelené úsporám, ale ta měla být původně financována z prodeje emisních povolenek. Těmi se zase zalepí část díry v rozpočtu. Pozitivní je, že vláda se rozhoupala k podpoře projektů energetických úspor v obcích a veřejných budovách. Může to být začátek komunitní energetiky.

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/narodni-plan-obnovy-2021-mpo-vlada-ekologie_2105181957_ako

Na Enviweb.cz byly ekologické organizace podrobnější a přísnější. Ministerstvo životního prostředí zajistí pouze zlomek investic, které krajina potřebuje, a které jsou odhadnuty na desítky miliard korun v příštích několika letech. Za 1,2 mld. korun tak bude upraveno 1,3 kilometru řeky Svratky v Brně, ale potřebné jsou zásahy v celé ploše povodí, kde je třeba revitalizovat tisíce kilometrů čtverečních půdy a zároveň tisíce kilometrů vodních toků. Program zádrže dešťové vody zajistí 40 tisíc nádrží, to máme 40 tísíc kubíků vody, ale to je volovi malina. Kdybychom zkusili využít celkový potenciál zadržení vody v krajině opatřeními jako je ochrana půdy před erozí, mokřady, tůně nebo revitalizace vodních toků, je tam až 3,5 milionu kubíků vody.

Ekologické organizace ve své zprávě upozorňují také na nedostatečnou veřejnou kontrolu čerpání Národního plánu obnovy. Vzhledem ke zkušenostem s nízkou transparentností jeho přípravy je nutné umožnit nevládním organizacím a sociálním a hospodářským partnerům kontrolovat rozdělování peněz v Národním plánu obnovy v jeho Řídícím orgánu. Návrh plánu zatím počítá s tím, že se řízení budou účastnit pouze dotčená ministerstva, zatímco všem dalším zainteresovaným stranám včetně poslanců a senátorů vyhrazuje jen nezávaznou poradní funkci. Otevřená správa zdrojů z Evropské unie je přitom běžnou praxí jak ve všech Operačních programech, tak i v novém Modernizačním fondu.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: "Evropští daňoví poplatníci nám posílají peníze na obnovu naší země po pandemii a její ochranu před dopady klimatické krize. Velká část z prostředků však může zbytečně skončit v bahně rybníků, ve stejnověkých lesních plantážích nebo v děravém státním rozpočtu. Na vině je nekoncepční chaos v Babišově vládě."

http://enviweb.cz/119179

Inspiraci potřebných opatření nabídlo Hnutí Duha v publikaci Na co by vláda neměla zapomenout v investičním balíčku.

https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2020/09/investice_do_obnovy_podklad_pro_novinare.docx_1.pdf

Klima je tématem také aktuálního summitu EU, kterém se od pondělí probírá návrh na urychlení poklesu uhlíkových emisí do roku 2030 na 55 procent stavu z roku 1990. Financial Times čekají horkou debatu, ve které znovu budou bohaté státy Západu stát proti vychrtlejšímu Východu. Polsko je mluvčím těch, kdo nejsou proti, ale musí se jim to zaplatit. Naznačila to už páteční přípravná schůzka velvyslanců. Novinkou má být také rozšíření emisních povolenek na automobilový průmysl. Mobilizují se všechny zdroje, původní závazek EU zní jen na 40procentní snížení emisí, takže se jedná o pořádný skok.

Nás to možná zatíží ještě více než jiné. Česko, které má nejhorší stav lesů v EU, nyní zjistilo, že místo aby uhlík pohlcovaly, tak ho naopak produkují, protože se změnily v rozkládající se holiny. I s tím smrkem jsme se to pokoušeli vydržet déle než ostatní...

Klima taky začíná spěchat. Letos byla zveřejněna zpráva že Golfský proud, který funguje jako evropské ústřední topení, zpomaluje. Vypíná. Je na to nejhůř od časů Sámovy říše (za posledních 1600 let). Je to tím, že jeho obrátka u Grónska je stále více sycena sladkou vodou z tajících ledovců. Na arktickém severu je průběh oteplování nejméně čtyřikrát intenzívnější, nicméně na jih od Grónska je v moři studená skvrna v důsledku onoho tajícího ledu.

Golfský proud (taky Jižní atlantická cirkulace, AMOC) přináší k evropským břehům teplou slanou vodu z Karibiku. Dokud je teplá, je lehčí a pluje na hladině. Když u Grónska vychladne, díky vyšší salinitě je těžší než okolí a jde do hloubky, kudy se vrací na jih. Jenže teď je naředěná, a tak klesá pomaleji. Golfský proud to zpomaluje, a tím se snižuje přísun energie do evropského systému klimatizace, který mění naši polohu na drsném severu ve vcelku mírné podnebí.

https://www.theguardian.com/environment/2021/feb/25/atlantic-ocean-circulation-at-weakest-in-a-millennium-say-scientists

Golfský proud méně topí, proto je nejspíš u nás celé jaro tak hnusně. Ale je tu také Čuk a Gek!

Ilustrační foto