Docent na útěku žádá prezidenta o milost

Česká policie a stejně tak i zpravodajské služby projevují po celou dobu, která uběhla od Wolfova pravomocného odsouzení a jeho útěku dne 25. ledna 2013, po kterém se po bývalém poslanci slehla zem, pozoruhodnou pasvitu, ba, dalo by se říci, kolosální neschopnost.

   Připomínám, že v polovině roku 2008, poté, co se stal obviněným za zpronevěru peněz čerpaných z fondů EU, zběhl Wolf z poslaneckého klubu ČSSD. Věděl, že by podle stanov ČSSD a v souladu s nesmlouvavou praxí tehdejšího vedení ČSSD (kdeže ty loňské sněhy za Sobotkova vedení jsou) musel opustit řady členů ČSSD a byl by také vyzván k odchodu z poslaneckého klubu. V takovém případě by byl ovšem výkonu spravedlnosti poskytnut okamžitý průchod, a tak Wolf řešil celou věc od lesa a stal se hlavní oporou tehdejší Topolánkovy zkorumpované vlády, a vlastně rozhodujícím hlasem ve sněmovně, který ji několik měsíců držel nad vodou…

Co bylo předmětem ujednání mezi šéfy tehdejší pravicové koalice a Wolfem, na základě kterého začal Wolf ze dne na den podporovat Topolánkovu vládu, je zatím nejasné. Pokud ale tehdy někdo Wolfovi sliboval beztrestnost, postupují nyní jeho blíže neurčení příbuzní žádající pro něho po prezidentovi milost, v logice tohoto příslibu.

Wolf se rád stylizuje do pozice politického disidenta, který se stal pronásledovaným v politice a díky tomu byl také odsouzený.

Bude velmi zajímavé vidět, jak na, v podstatě zatím anonymní, žádost o Wolfovu milost zareaguje ministerstvo spravedlnosti a v konečné instanci prezident republiky. M. Zemana si Wolf po odchodu z poslaneckého klubu ČSSD tu a tam brával do úst a odvolával se na něho jako na svého politického guru. Přiznám se, že jsem jejich politickému propojení příliš nevěřil, ale pokud by snad M. Zeman – v rozporu se všemi svými předcházejícími deklaracemi – Wolfa omilostnil, vnímal bych to jako Zemanův morální problém podobného charakteru, jakého byla Klausova tzv. amnestie.