Zbyněk Fiala: Kulhá, ale lepší se to

http://www.hnutiduha.cz/aktualne/senatori-prave-akceptovali-zmeny-energetickych-zakonu

Novela Energetického zákona a Zákona o podporovaných zdrojích, která právě prošla Senátem, je důležitým a prvním, nikoliv však jediným krokem k tomu, aby si domácnosti a firmy mohli brzo začít vyrábět svou vlastní elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě, konstatují dvě významné nevládní organizace, které se oboru věnují – Hnutí Duha a Komora obnovitelných zdrojů energie. Vítají, že se usnadňuje zavedení solárních „mikrozdrojů“ na střechu rodinného domu, ale pozastavují se nad tím, nadále je zcela přehlížen potenciál větrné energie, která by mohla – především v družstevních a obecních instalacích – během deseti let poskytnout vlastní elektřinu pro třetinu českých domácností.

Důležité však bude i to, jak dopadnou novely navazujících prováděcích předpisů ve formě řady vyhlášek, které mohou energetickou samostatnost domácností dále podpořit, nebo naopak úplně zabít. Dodejme, že vláda může těžko usilovat o větší samostatnost domácností ve výrobě elektřiny, když chce zároveň vytvořit co největší trh s předraženou elektřinou z centrálních zdrojů. Jedině tak by bylo možné zaplatit projekty nových jaderných elektráren. Zdražení může mít formu vládou zaručené vyšší ceny (contract for difference). Rozdíl by zaplatili spotřebitelé, tak jako dnes u zmanipulované podpory solárních baronů, kterou se nyní zabývá policie, jen pravděpodobně výrazně vyšší částkou a déle.

Ty dvě věci prostě nejdou dohromady. Předpokládaná vyšší cena elektřiny z jaderných zdrojů bude na otevřeném trhu neudržitelná, jen by urychlila úprk spotřebitelů k energetické nezávislosti. Trend je přitom jasný, investiční i provozní náklady obnovitelných zdrojů rychle klesají, zatímco náklady na výstavbu a provozování jaderných elektráren rostou. Vláda spěchá, aby stihla rozhodnout o výstavbě dalších jaderných bloků ještě dřív, než si lidé stihnout vyzkoušet výrobu vlastní elektřiny v širším měřítku. Do té doby musí různými triky brzdit uvolnění energetické soběstačnosti domácností a obcí. V otevřeném tržním prostředí se jaderná elektrárna stavět nedá.

Zmíněná společná tisková zpráva Hnutí Duha a Komory obnovitelných zdrojů energie se tomuto problému zdvořile vyhýbá. Snaží se ocenit aspoň drobný krůček správným směrem.

Přečtěte si ji v úplnosti (s redakční úpravou):

Pomáhá slunci a a bioplynu, ale ignoruje nejlevnější vítr

Hnutí DUHA a Komora OZE vítají novelu Energetického zákona a Zákona o podporovaných zdrojích energie, a to pro její hlavní pozitivní přínos – zavedení mikrozdrojů, tedy snížení administrativní zátěže pro malé výrobce, domácnosti, které si chtějí instalovat např. fotovoltaické panely na střechu rodinného domu. O postupné energetické osamostatnění domácností i obcí usilují už déle než rok.

Lidem se sníží administrativní překážky:

- nebudou muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny,

- budou moci být zároveň připojeni k síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek ze solárních panelů.

Na to, aby se i v ČR začalo na střechách objevovat víc solárních panelů, to však nestačí. Tento krok musí být doprovázen odpovídající úpravou prováděcí legislativy tak, aby například při úpravě prováděcí vyhlášky nedošlo k takovému nastavení parametrů, který by instalaci domácích zdrojů fakticky vylučoval či zásadně ztěžoval.

Proto jsou nutné úpravy vyhlášek mj:

- o měření – zavedení tzv. součtového měření

- o připojování, pravidla provozu distribučních soustav aj.

Bohužel, konkurenční schopnost většiny obnovitelných zdrojů je nadále zkreslována finanční podporou jaderné i uhelné elektřiny.

Malé solární elektrárny lze nejlépe podpořit zavedením tzv. net-meteringu či obnovením hodinového zeleného bonusu, případně investiční dotací kupříkladu z programu Nová zelená úsporam. Podobný princip se osvědčuje v Německu, Itálii, Spojených státech a nově i v Polsku, kde jsou zavedeny právě zelené bonusy.

Zásadní slabinou novely zákona je, že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. Stát by proto měl čistou elektřinu z obecních a družstevních větrných elektráren podpořit obnovením hodinových zelených bonusů. Ty platí pro vodní elektrárny - pružně reagují na trh a minimalizují náklady spotřebitelů a státu. Ideálně lze podporu zavést v kombinaci se systémem aukcí, který ji ještě zlevní.

Stát by také mohl podpořit větrné a malé sluneční elektrárny přes energetická družstva nebo projekty vlastněné obcemi. V Belgii, Německu i jinde se skvěle osvědčují. Za deset let by z větru mohlo pocházet tolik elektřiny, kterou spotřebuje asi milión a půl (tedy třetina) českých domácností[1].

Novela zavádí podporu tepla pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad, odpad ze zemědělství a potravinářství. Jen z potravinářského odpadu se dá v ČR vyrobit dost energie pro asi 120 tisíc domácností. Bioplynové stanice na odpad by mohly vzniknout prakticky v každém okresním městě.

V novele zůstalo několik zcela zásadní nedostatků, které Senát mohl opravit, ale upustil od toho tím, že ji přijal v režimu bez projednání:

- Pro samovýrobce, zejm. domácnosti s fotovoltaickým panelem na střeše, novela zavádí novou povinnost platit měsíčně daň z elektřiny, kterou si sám vyrobil a spotřeboval. Přináší to neúměrnou administrativní zátěž, jak pro domácnosti, tak na straně státní správy. Napravit by to šlo zachováním osvobození od (ekologické) daně z elektřiny u elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (a zamezení dvojího osvobození od daně).

- Jako zcela zásadní vidíme omezení práva na svobodný přístup k informacím, jež odmítla i Legislativní rada vlády s odkazem na rozpor s Listinou základních práva a svobod. Senát to mohl napravit vypuštěním zaváděného institutu „chráněné informace“.

- Senát propásl možnost odstranit neopodstatněnou administrativní zátěž a zrušit povinnost zvláštního osvědčení pro instalaci obnovitelného zdroje.

- Novela přináší nové nebezpečí ztráty podpory při opravě výrobny vyvolané poruchou či běžné údržbě. Senát toto mohl napravit technickou korekcí definice nového uvedení do provozu po rekonstrukci výrobny – zpřesnění vymezení opravy a údržby.

- Zákonem je nově snižováno, bez opodstatnění, podporované množství elektřiny – o odběr v době, kdy výrobna není v provozu.

- Novela přináší nerovné podmínky v přechodných ustanoveních pro získání podpory pro OZE. Senát mohl provedením legislativně technické úpravy odstraňit rozpor s legislativními pravidly vlády i diskriminační dopad současného návrhu, pokud by se přiklonil k návrhu znění schváleného Rozpočtovým výborem PS PČR [2].

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Komora OZE a Hnutí DUHA vítají zjednodušení podmínek pro takzvané mikrozdroje, ostatně usilovali jsme o to víc než rok.

Zdá se, že po Fišerově fotovolatickém tunelu se situace začíná dostávat do normálu. Senátoři dali zelenou domácnostem, které se chtějí postupně osamostatnit od elektřiny ze sítě. Zároveň nechápeme, proč zůstává nevyslyšena naše zásadní připomínka – proč stát stále ignoruje nejlevnější zdroj energie – vítr.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:

„Novelu vítáme, zejména pro její hlavní přínos, tedy možnost zejm. pro domácnosti instalovat si vlastní sluneční elektrárnu a vyrábět si elektřinu. Co si má však taková domácnost myslet, když zároveň s pozitivním zrušením povinnosti získat licenci novela zároveň nově zavádí povinnost registrovat se jako plátce daně a každý měsíc ji platit a to z elektřiny, kterou si sám vyrobím i spotřebuji. Tím, že se senátoři rozhodli zákon neprojednat, nevyužili možnost opravit i tento z několika zásadních nedostatků této novely.“

„V Česku fouká, z větru můžeme potenciálně pokrýt třetinu spotřeby elektřiny, větrné elektrárny mají nejnižší výkupní cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů - proč stát nadále ignoruje tento zdroj, zůstává nadále otázkou.“

Poznámky:

[1] Chalupa, Štěpán a kol.: Analýza větrné energetiky v Česku. Praha 2015.

Dostupná na www.hnutiduha.cz/analyza-vetrne-energetiky nebo http://www.csve.cz/clanky/potencial-vetrne-energie-cr/495

[2] Sněmovna učinila nesprávný krok. Namísto přijatelného prodloužení podpory (pro značně rozpracované projekty) do roku 2017 podle doporučení rozpočtového výboru přijala verzi s podporou pro privilegované projekty s autorizací MPO až do roku 2019. To nelze nazvat rovnými podmínkami na trhu obnovitelných zdrojů, jedná se o diskriminační výběr. Nepřijímá-li stát nákladově levnější návrhy Komory OZE na obnovení podpory elektřiny pro vítr v otevřené soutěži, znamená to zřejmě, že chce podporovat pouze „vyvolené“.