Zbyněk Fiala: Český HDP výrazně nad 2008

Více podrobností se dozvíme z národních účtů, které budou publikovány na konci března. Nynější odhad růstu HDP je však o kousek dál než „předběžný odhad“ publikovaný před dvěma týdny a uvádí nejen procenta přírůstku, ale také velikost produktu. A z toho se dozvídáme, že činil 4 267 miliard korun, což je konečně výrazně víc než 4 015 miliard korun z roku 2008, kdy doznívala politika Paroubkovy vlády (před nástupem Topolánkova batohu superhrubých reformních ptákovin). Ale ve stálých cenách jsem stále pod touto úrovní…

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp022715.docx

Stálé ceny nechme statistikům. V podnikových výkazech jsou uváděny jenom běžné ceny a z nich se také platí daně. Srovnání ekonomického výkonu teď usnadňuje fakt, že inflace je dlouhodobě na velice nízké úrovni. Komplikuje to však devalvace koruny, které v loňském roce uměle přifukovala vývozní tržby až o deset procent.

Znovu se potvrzuje, že tahounem české ekonomiky je zpracovatelský průmysl, který vzrostl v běžných cenách o 12,9 procenta na 1 029 miliard korun. Stavebnictví stagnovalo s jeho „kladná nula“ končí produkcí 205 miliard korun. Obchod, pohostinství a doprava stoupaly tempem celé ekonomiky na úroveň 692 miliard korun.

V zemědělství a lesnictví je čistá produkce 101 miliard korun. Pro srovnání uveďme také rozsah evropských a národních dotací (které se do toho nepočítají). Pro Českou republiku je stanovena „národní obálka“ přímých plateb ve výši 24 miliard korun ročně, které byly dosud vypláceny podle obhospodařované zemědělské plochy.

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/cr-a-evropska-unie/spolecna-zemedelska-politika/system-zakladnich-plateb.html

Zhruba 80 procent zemědělské aktivity se odehrává na pronajaté půdě. Asi 15 procent obhospodařované plochy činily trvalé travnaté porosty, štědře dotované za to, že se dvakrát ročně posečou nebo spasou. Pro zbytek zemědělské půdy ČR je charakteristické prudké zhoršování úrodnosti. Asi polovina je ohrožena vodní erozí. Je to důsledek monokulturního hospodaření na obrovských plochách bez integrace se živočišnou výrobou. Argumentuje se konkurenceschopností. Příští, dosud nenarozené generace a jejich nároky na obživu, do toho nemají co mluvit.

Jak vidět, HDP se skládá z toho, co chceme mít, i z toho, co mít nechceme. Proto si zaslouží co nejopatrnější posuzování. Jakmile se ocitnou peníze a čísla v první řadě, nemůže nastat nic jiného, než že lidi a jejich životní podmínky ustoupí do pozadí.