Jiří Paroubek: Vláda skončí s podporou růstu

Nicméně překvapuje, že předseda menšinové vlády bez důvěry, A. Babiš, chce zrušit akční plán na podporu hospodářského růstu přijatý předchozí vládou. To je poněkud předčasné. Jde spíše o to, aby tento akční plán byl rozvíjen a případně doplněn a také naplňován.

Pokud jde o hospodářský růst, v akčním plánu se hovoří o potřebě využití investičních prostředků z evropských a národních zdrojů, o akceleraci investiční výstavby se zaměřením na dostavbu potřebné infrastruktury, zejména dopravní, o investicích s vyšší přidanou hodnotou. Ale také o efektivní politice na trhu práce a efektivním výkonu státní správy.

Nová vláda by se měla zabývat například tím, jak urychlit, např. zrychlenými odpisy, modernizaci, technologickou revoluci českého hospodářství zavedením supermoderních výrobních technologií a rozvinutím robotizace. To je ta správná cesta, jak zajistit růst produktivity práce, ale také růst mezd kvalifikovaných pracovníků a současně jak uvolnit pracovní síly do jiných oblastí národního hospodářství, kde jsou potřeba. V akčním plánu se hovoří také o potenciálu evropské a zahraniční spolupráce.

Pokud je dnes zahraničně obchodní obrat ČR více než z 80 procent tvořen obchodem se státy EU, je potřeba stále hledat možnosti jeho větší diverzifikace, jednak pokud jde o ekonomické mocnosti Východu, jako je Čína a Rusko, ale také o rozvojový svět. ČR byla v průběhu syrského konfliktu jednou ze zemí, které vedly rozumný dialog s vládou B. Asada. Dnes by se ČR měla prostřednictvím svého schopného velvyslanectví v Damašku ucházet o zakázky na rekonstrukci Sýrie po ukončení válečných operací.

V prvním pololetí tohoto roku vzrostl export z ČR do Číny téměř o 30 %. To je povzbuzující zjištění a je možné v tom jistě pokračovat dál.

Příští vláda by se měla vážně zabývat problémy českého stavebnictví, a zejména zajistit zpracování státních programů na podporu výstavby bytů, bytů v první řadě komunálních, dále sociálních a také družstevních. Právě u nových levnějších bytů je na trhu v současné době největší deficit.

Sobotkově vládě, tedy především ministerstvu financí a MMR, se nepodařilo zorganizovat pravidelné a rovnoměrné čerpání peněz z evropských fondů. Jde o to, v těch posledních třech letech evropské finanční perspektivy let 2014–2020 zajistit co nejefektivnější čerpání zbývajících peněz z evropských fondů alokovaných pro ČR. Může se jednat až o 400 miliard korun. A to je samozřejmě suma, která ovlivní dynamiku hospodářského růstu v uvedených letech, s přesahem do roku 2021 a 2022.

Ministerstvo financí by se mělo konečně stát koordinátorem hospodářské politiky vlády ČR. Tak tomu v minulém volebním období bohužel nebylo. Zrušit akční plán vlády na podporu hospodářského růstu vidím jako nerozumný záměr.