České hospodářství poroste jen o 2,1 %?

Zdá se, že česká ekonomika, která zatím dostatečným způsobem nečerpá evropské peníze v rámci evropské finanční perspektivy na léta 2014–2020, nedokáže nabrat dech, který měla v loňském roce, kdy zejména díky 150 miliardám korun evropských peněz dosáhla výtečného hospodářského růstu 4,3 %.

Vláda poněkud usnula na vavřínech, ale zdá se, že ve svých makroekonomických záměrech jde v zásadě správným směrem.

Otevírá cestu zahraničním investorům, v tuto chvíli zejména čínským. Během roku či dvou se ukáže, zda jsou masivní čínské investice v ČR skutečností nebo jen zbožným přáním… Vláda se také snaží udržet vysokou osobní spotřebu obyvatelstva posilováním jeho příjmů. Počítá s nárůstem platů pro většinu státních zaměstnanců o pět procent, pro zdravotníky a učitele pak dokonce o deset procent…To vše v příštím roce. A v některých kategoriích se tento růst pravděpodobně promítne už v závěru tohoto roku.

Vláda se snaží, pokud to vůbec jde, rozhýbat i Evropskou komisí zablokovanou realizaci veřejných staveb, kterým chybí osvědčení EIA. A samozřejmě se vláda také pokouší využít slušného vývoje německého hospodářství.

Poslední poryvy větru na Frankfurtské burze a jistý přechodný pád ceny akcií těch nejlepších německých společností ovšem ukazuje, že německá ekonomika není v tak vynikajícím stavu, jak se ještě před několika týdny zdálo. A sázka vlády na to, že hospodářský růst Česka vlastně potáhne jen německá lokomotiva, nemusí tak zcela vyjít.

Vláda se zatím bohužel nesoustředila na podporu některých programů, které by hospodářskému růstu mohly pomoci. Mnohokrát jsem uvedl, že tato vláda, a to především díky neschopnosti gesčního ministerstva pro místní rozvoj, které ovšem příliš není tlačeno ani ministerstvem práce, zatím nepředložila konkrétní návrhy programů na podporu rozvoje výstavby obecních, komunálních a družstevních bytů. Chybí zde prostě ucelené zákonodárství v této oblasti, které by zdaleka nemuselo být dalším útokem na státní kasu, ale mělo by, podobně jako je tomu ve Velké Británii a dalších západoevropských zemích, využívat pro výstavbu těchto bytů úvěry poskytované bankami veřejně prospěšným či neziskovým společnostem.

Vláda také nedokázala uvést, opět díky ministerstvu pro místní rozvoj a také díky ministerstvu financí, do chodu systém čerpání peněz z EU, tak aby byla v letošním roce vyčerpána jejich alespoň pomerná část, a nedošlo ke šturmování až v letech 2020, 2021 a 2022, podobně jako tomu bylo při čerpání evropských peněz na finanční perspektivu let 2007–2013.

Zkrátka, zatím vláda nevyužívá veškeré možnosti ekonomických nástrojů, které by ve svém arzenálu mohla mít, a to je škoda…

Méně dynamický hospodářský růst letos totiž také srazí rozpočtové příjmy státu, a pak bude vláda v prekérní situaci, až bude rozhodovat o poslední předložené variantě státního rozpočtu na příští rok, zda si vůbec bude moci dovolit slušný růst důchodů a také mezd veřejných zaměstnanců.

Jiří Paroubek